Sešívance

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jihočeský horrorový autor Honza Vojtíšek se pro svou třetí povídkovou knihu proměnil v doktora Frankensteina. pozval si k sobě horrorové autory a autorky z Česka, Slovenska a Polska a z každého si odřezal to nejlepší, aby získal deset povídek a jeden komiks. Každý příběh má ty správné kousky z Honzy a spoluautorů, čímž vznikla pevně sešitá monstra, pochodující přímo k vám. Jedno děsivější než druhé. Kniha obsahuje deset povídek napsaných společně mimo jiné se Svatoplukem Dosedělem, Janko išou, Markem E. Pochou, Kristinou Haidingerovou či Łukaszem Radeckým nebo Sylwií Błach, jeden komiks vytvořený společně s autorem obálky Dávidem Marcinem a jednu samostatnou povídku. Předmluvu ke knize napsal překladatel a nakladatel Milan Žáček....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/386555/sesivance-PSb-386555.jpg 4.38
Žánr:
Horory, Povídky
Vydáno:, Martin Štefko - Golden Dog
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Sešívance

Přidat komentář
Marzena
10. února

Strach, hnus a násilí, které číhá z tého spoluautorké knihy Vás nenechají klidným. Chirurgicky vyšperkované příběhy s nervy drásající zápletkou garantují několik nocí plné nočních můr.

Lady.Lucrezia
22. ledna

Fakt, že máme chalupu téměř na hrázi obecního rybníka mě doposud netrápil, ale po přečtení povídky Mrtví klauni nepijí, jsem z nějakého důvodu značně omezila noční procházky po jeho břehu a přesunula matraci do vyššího patra stavení. Co kdyby?!
Na melodický Funeral Blues jsem se naladila za cesty nočním rychlíkem z Olomouce na Prahu. Jen jsem se začetla, už mi bylo jasné, že se budu bát. Atmosféra prázdného kupé s blikajícím osvětlením a nefunkčním topením tomu dodávala grády, během chvilky jsem měla husinu a musela přes sebe hodit deku.
Z povídek O chlapečkovi, kterému uletěl ptáček a Pusť mě ven mi bylo (ne)příjemně. Na druhou stranu jsou to příběhy přesně podle mého gusta a rozhodně bych si dokázala představit pár dalších.
Naproti tomu povídka V pokoji je přímo omamné magické dílko. Příběh jsem od počátku hltala jak horké maliny se šlehačkou, sedě přibita k sedadlu v autobuse, když tu najednou to celé skončilo. WTF?! V mžiku bylo vše pryč a já zůstala s otevřenými ústy zírat na nepopsaný zbytek listu jak opařená.
Kámen úrazu pro mě bylo a stále je hodnocení Dotmy a to i přes fakt, že jsem ji přečetla 4x. Kdybych přečetla pouze kus na str. 243, tak jsem spokojená, ale s otočením strany bych byla radši, aby mi pukla žárovka a nastala tma. Důvod se mi dost těžko popisuje. Ty pocity jsou reálné u nás všech, kteří se rádi bojíme, ale jsou i tak niterné a intimní, že mi osobně neladí konfrontovat je takto napřímo. Možná je to pro mě prostě zbytečné, protože jsem fungovala v módu, kdy si dělám zpětnou vazbu po každé povídce a nechám ji doznít a pocity z ní si užiji, zkrátka nespěchám. Po dočtení Dotmy mám osobně prostě pocit, jako by přede mnou zastavila plně naložená cisterna ambivalence.

A teď, když jsem to konečně dopsala, si jdu setřít los.
...stehno

lucie2685
01.10.2018

povedené povídky,rada sem početla a ráda zase něco takoveho počtu,moc se mi to líbilo...

Ivan Kučera
28.09.2018

„Rachot v temnote a potom chichotanie.“ Na v poradí už tretiu hororovú zbierku poviedok od Honzu Vojtíška som sa tešil. A nielen preto, že som v nej mal mať poviedku Mrtví klauni nepijí, ale tak celkovo. Obsahuje pár slabších kúskov a u niektorých poviedok by som bol zrejme troška nekompromisnejší a troška drsnejšie by som mazal (úvody niektorých mi pripadali zbytočne dlhé, vinou čoho až neskôr vtiahli čitateľa do deja). Ale výsledný dojem je veľmi dobrý. Fajn hororová knižka, príjemný nadpriemer. A to nielen po príbehovej, ale i vizuálnej stránke – veľkosťou, hrúbkou, či atraktívnou, farebnou obálkou budia Sešívance sebavedomý, suverénny dojem. Okrem množstva poviedok, ktoré Honza napísal v spolupráci s inými autormi, obsahuje kniha tiež rôzne „povinné“ záležitosti, bez ktorých by to nebolo ono – či už medailóniky jednotlivých autorov, alebo zaujímavé zaujímavosti zo zákulisia o vzniku jednotlivých kúskov. Najviac ma zaujali spolupráce s Markom E. Pochom, Martinom Štefkom a Poliakom Łukaszom Radeckim (ktorého O chlapečkovi, kterému uletěl ptáček hodnotím ako vrchol zbierky, hoci niektorým možno bude až príliš pripomínať filmy Ľudská stonožka a Tusk). Oživenie predstavuje komiks od Davida Marcina. Veľmi silne na mňa zapôsobil úvodný Nietzscheho citát.

herdekfilek
15.09.2018

Mám rád, když mě v knížkách něco překvapí, když udělám takové to - fí ha, dobrý. U Sešívanců jsem to dělal často. Nehovím hororové literatuře, upřímně, u hororů se bojím a není mi to příjemné. Ale přesto jsem skalním fanouškem Honzy Vojtíška, protože ten to prostě umí. Obzvláště povídka Mrtví klauni nepijí mě příliš nepotěšila, po jejím dočtení jsem totiž musel jít do sklepa... asi v jedenáct večer... a málem jsem se podělal strachy. Hororová literatura má vyvolat takové to příjemné (pro mě tedy nepříjemné) mrazení. V Sešívancích ho bylo tolik, že by se dalo vyvážet. Fuj tajksl.