Sedmikostelí
Miloš Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181130/sedmikosteli-181130.jpg
4
742
150
Podtitul: Gotický román z Prahy O úkladných vraždách, spáchaných v sebeobraně, o detektivním pátrání, jež vedlo zpátky, o morálním pádu, který byl krásný, a o zvrácené lásce, jež byla čistá – tento příběh vypráví Sedmikostelí, existenciální gotický horror o městě ve městě nad Vltavou.
Přidat komentář
Detektivní zápletka skrytá v gotickém románu. Musím uznat, že styl autora mě moc baví. Jeho popis Prahy, který se soustředí především na architekturu a historii budov, mě oslovil. Na pár chvil jsem se ocitla v Praze a spolu s hlavním hrdinou, Květoslavem, jsem procházela pražskými ulicemi a poodkryla tajemství kostelů. I přesto, že detektivky moc nečtu, tato mě nadchla. Po dlouhé době jsem se doopravdy bála, když jsem knihu četla před spaním.
Atmosféra super, ale kdyby bulímie fungovala tak, jak je tu popsaný, tak blije každá druhá.
Mysteriózní Sedmikostelní v historické Praze, pomalu napadané novodobými stavbami, zástavbami a arogantními architekty s vraždami s tím související. Kniha se mi velmi líbila, nejsem zrovna příznivcem kostelů, gotického slohu ani historické architektury, nicméně tento román ve mne dokázal i přesto vzbudit zájem a tematické okruhy si více prostudovat. V polovině mi začalo docházet, kdo bude hlavním pachatelem, ale i tak jsem se na konci dočkala překvapivého rozuzlení. A epilog? Tohle jsem tedy rozhodně neočekávala, spíše jsem si myslela, že se hrdina bude držet toho, co zná… i když… to se vlastně stalo.
Hodně, ale opravdu hodně rozporuplné pocity. Atmosféra na jedničku. Lehce mystický příběh Vás vtáhne....ale po čase zůstane čtenář poněkud zmaten. Něco se mi na knize líbilo, začátek navnadil, konec spíše rozladil, přičemž celková myšlenka nebyla špatná. Další díla autora mě ale nelakají.
Zatím to nejlepší, co jsem od Miloše Urbana četl a hned rozumím tomu, proč někdo říká, že jeho novější knihy jsou slabé. Podle mne nejsou, bavila mne i jednoduchá a přímočará “Závěrka”, jen prostě tohle je hodně jinde a dál.
Asi nejvíc mne na “Sedmikostelí” bavilo, jak tu je do děje zapojené město a jak tu ta Praha hraje vlastně hlavní roli. Ještě jsem se po přečtení nebyl na ten Karlák a Apolináře a Emauzy a okolí podívat, ale jsem si jist, že na ně teď budu koukat úplně jinejma očima. Ale díky tomu, že to v těch místech docela znám, všechno čtené se mi krásně odehrávalo před očima.
Krásná práce s fakty a historií, skvělá argumentace a logické chování postav a velmi dobře postupné odkrývání pointy celého příběhu, i když ji čtenář tuší, jistej si ničím není až do konce.
A taky krásná objevná práce s časovou osou. Prohození staré za nové a dobrá argumentace, proč to má být naopak.
Bylo o čem přemejšlet, bylo se čím bavit, bylo co objevovat a bylo čím bejt napnutej. Výtečná kombinace.
Mystická atmosféra na jedničku, jinak jsem z toho trochu zmaten. Příběh roztříštěný. Už jsem od Urbana četl lepší kusy.
Zajímavé spojení. Temná Praha, historie, kostely a vraždy. Poslech na vlnách Českého rozhlasu, dobrá práce.
První kniha od autora a po padesáti stranách jsem ji prozatím odložila.
Tento styl psaní není můj šálek kávy, asi bych ji se sebezapřením dočetla, ale nebudu ztrácet čas a pustím se do něčeho jiného.
Nejslabší Urban. Ale aspoň mě kniha navnadila znovu si projít Albertov a okolí.
Sedmikostelí čtu už podruhé. Poprvé se mi dostal do ruky, když vyšel poprvé a myslím, že byl prvním románem od Miloše Urbana, který jsem četla. Naprosto mě okouzlil, hlavně tím, jak se postavy pořád pohybovaly na mých oblíbených místech a také takovou tou detektivní linkou. Teď je se k němu dostala přes Rozhlas, kde byl výběr z románu načtený. Poslechla jsem si ho a znovu přečetla. A líbí se mi pořád. I ta myšlenka. :-)
Sedmikostelí, další počin Miloše Urbana, který jsem tentokrát se zaujetím poslouchala na Rozhlasu dvojce. Autorův styl mi převážně sedí a sdílím s ním zájem o naši historii a úctu ke starým památkám. Zároveň však pociťuji stejné znechucení z naší rychlodoby, která staví převážně účelová obludná monstra a uměním nazývá třeba i černou tečku uprostřed bílého plátna. Námět knihy mě zaujal, mám ráda tajemné příběhy o tajných řádech a společnostech, zvlášť mají-li střežit pradávná tajemství anebo chránit poklady minulosti, které ještě nestačil dnešní svět zničit válkami, vandalismem anebo demolicí, aby vzniklo místo pro nové "umělecké a účelové skvosty" této doby.
Kostely a Praha!
"Jan Žižka, krvavý špalek i katovská sekyra české pokory byl nejhorším ztělesněním českého křupanství, co dějiny pamatují,
odstrašujícím vzorem asiatského barbarství a brutality...Jeho krvelačný vlčák Želivský, terorista v kněžstkém hávu..."
Krásné popisy Prahy. Jemná mystika. Postavy mi neseděly, myšlenky odbíhaly a nakonec to byla nuda. Některé části absolutně výborné, ale za mě bylo kolem víc té nezáživné omáčky. Uznávám, že některé části Prahy jsou kvůli necitlivé architektuře zničené. Ale to je tak všechno. Abych knihu dočetla mě stálo plno sil.
Vůbec to nezačalo špatně z hlediska popisu mnou oblíbené a objektivně krásné části Prahy, kudy s chutí často chodím. Popisy a atmosféra mi sedí, nečte se to špatně do chvíle než mě obestřela nuda a nezájem o téma ústící do čehosi nezáživného.
Autor má bezesporu talent, ale zůstává kdesi na půl cesty.
Miloš Svačina (do osmi let) stvořil postavu Květoslava, která mi velmi nesedí a po stovce stran jsem z nudy začala louskat komentáře.
Souzním s těmi od zlovlk, Penicuik333 či Jezinkabezinka.
Za mě návrat k literatuře, co jsem četla na ZŠ :o)
2/3
(SPOILER) „Gotický“ román se odehrává v současné Praze. Hrdina, který se stydí ze své jméno – Květoslav … Záhadné vraždy v okolí Karlova náměstí. Vzpomínky na dětství a dospívání, služba u policie, propuštěn. Seznámení s tajemnými cizinci – Gmund a Prunslík, policistka Rozeta. Další vraždy. Odhalování osnovy – 7 staropražských kostelů. Neexistující chrám Božího těla jako střed světa. Hrdina se stává spolupracovníkem Bratrstva, které mu vyjeví své úmysly a činy (vraždy architektů, kteří zprznili gotickou Prahu)… Na závěr vzniká jakési utopické nové Staré město a chystá se na válku s okolním dekadentním světem.
Sedmikostelí mě bavilo jen díky zájmu o historii a architekturu, jinak to bylo hodně zvláštní. Nedá se ale upřít autorovi geniální talent vykreslit atmosféru místa tak, že se tam okamžitě chcete podívat (dokonce jsem v hlavě zaplašila politování nad tím, že nebydlím v Praze, pssst ;) ). Bych si to všechno hned "oběhla".
A ta krásná čeština, ach... Praga Piccola to ale není, takže 3* musí stačit.
Po přečtení mám stále smíšené pocity a převažují spíše ty negativní. Myslela jsem, že ani nedočtu a bizarnosti tam bylo opravdu mnoho. Pocit zmaru ještě převážil po ponuré a obtížné noční službě. Kolegyně prohlásila. že si budeme předčítat pohádky či nějaké příběhy kde vše dobře dopadne abychom zvládali ty obtížné situace.
Velké zklamání. Pomiňme místy hodně kostrbatý styl, daný zřejmě autorovými začátky, a fascinaci brutalitou, která je mu vlastní a díky níž zapadá do současného mainstreamu kriminální literatury. Co mě ale nejvíc zklamalo byly nenaplněné přísliby mystiky. Kniha má několik dobrých pasáží, které šlo rozpracovat do vynikajícího románu. Bohužel zůstalo jen u pár krátkých míst. Zbytek je balast.
Štítky knihy
Praha vraždy gotika středověk tajemství pátrání v minulosti gotické romány katolické kostely
Autorovy další knížky
| 2001 |  Hastrman |
| 1999 | Sedmikostelí |
| 2008 |  Lord Mord |
| 2005 | Santiniho jazyk |
| 2003 | Stín katedrály |
Kniha Sedmikostelí je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 053x |
| Čtenářské výzvě | 125x |
| Doporučených | 51x |
| Knihotéce | 275x |
| Chystám se číst | 197x |
| Chci si koupit | 12x |
| dalších seznamech | 6x |
Trošku trvalo, než se začal odehrávat příběh. Příběh byl docela zajímavý, neměl jsem nutkání knížku odložit. Ale z konce jsem poněkud rozpačitý, ale možná jsem ho jen nepochopil a chyba tudíž je na mé straně. Nevím. Hastrman se mi líbil více.