Sedmikostelí
Miloš Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1031/bmid_sedmikosteli-0AI-1031.jpg
4
740
150
Podtitul: Gotický román z Prahy. Kniha je oslavou Prahy, její gotické architektury a svým způsobem je obžalobou moderní doby, která se k odkazu předků chová hůře než macešsky. Čte se jedním dechem, ačkoliv tempo vyprávění není nijak strhující. Do příběhu jsou vkládány poznámky o architektuře, minulosti a drsné přítomnosti. Prakticky od počátku tušíme, kdo by za tím mohl stát, jsou nám známy i důvody a leckdo je přijme. Odbočky od děje, které jsou v knize časté, děj neruší, ale příjemně doplňují. Hrůznost některých scén jen dává tušit konec, který je stejně překvapivý jako celá kniha. 2. vydání (dotisk)... celý text
Přidat komentář
Upřímně řečeno jsem od této knihy čekal daleko víc. Co se týče detektivní zápletky je zklamání asi největší, protože byla slabá jak čaj, nepříliš zajímavá. Mysteriózní složka mě dokázala zaujmout vždy jen na chvíli, protože pravidelně vyznívala do ztracena. Popisy architektury uměly být poutavé, ale na můj vkus jich bylo asi až příliš mnoho. Navíc jsem se celkově nedokázal ztotožnit se světonázorem ústředního spolku a chvílemi mi připadalo, že mě autor směřuje k tomu abych "fandil" těmto šílencům. Konec naprosto bizarní.
Ale abych nebyl jen negativní, tak je potřeba říct, že kniha má i své světlé okamžiky. Hlavní hrdina mě většinu knihy bavil a líbily se mi i vcelku naturalistické popisy násilných činů. Bylo vidět, že autor se toho nebojí. Členění textu a styl autora mi celkem sednuly.
Podotýkám, že nesouhlasím se zařazením díla žánrově do hororu, spíše mysteriózní detektivka, protože přímo hororových prvků se čtenář moc nedočká. Dávám slabší 3*, protože negativa u mne mírně převažující, ale dvouhvězdičkové hodnocení by bylo příliš tvrdé.
Má čtvrtá kniha od p. Urbana a také nejnáročnější na čtení. Ale pan Květoslav mě bavil a ty postavy kolem něj víceméně jak kdy.
V knize jsem se naprosto ztratila. Nebylo mi jasné, kdo je kdo a co a proč dělá. Jediné, co oceňuju je místopis.
Zpočátku mě knížka zaujala svou tajemností a mystikou, ale postupně pro mě bylo čtení těžší a těžší. Děj mě začal nudit a v příběhu se ztrácela.
Moje další Urbanova kniha. Krásně popsaná architektura (a chátrání budov). Trochu nadpřirozena. A rafika kniha skvělá.
Další autorova kniha, která mě velmi potěšila. Do hry se tentokrát (bohužel) vloží i trochu nadpřirozena, ale jinak je to opět architektura, gotika, mystika a podivuhodné postavy se svou vlastní, někdy těžko pochopitelnou, logikou. Opravdu jsem se bavil, autorovi díky :)
Hodně se mi líbila grafická stránka knihy. Žlutý kvalitní papír s hnědým lemováním i písmem mne nadchnul. Originální ilustrace s úryvky textu nebo citáty u kapitol se mi také moc líbily. V samotném ději jsem se občas ztrácela a některé popisné pasáže mě unavovaly. Nicméně příběh byl zajímavý a detektivní prvky udržovaly moji pozornost. Konec mi přišel trochu nejasný, protože autorovy myšlenky někdy neladily s tím, co pak udělal.
Tak tahle mě nějak minula. O co vlastně šlo? Stále jsem čekala, a ono nic. A přitom to muselo dát takové práce...
Celou dobu jsem uvažovala, zda hvězdičky tři či pět. Co vím jistě je, že se ke knize už nevrátím. Nejspíš ani k autorovi. Přestože bezmezně obdivuji autorovy znalosti všemožných odvětví, umění vyprávět, udržet děj, vytvořit naprosto snové prostředí, tak zároveň mě znepokojuje (a rozčiluje) ta vrstevnatá úchylnost. Chápu, je to jeho styl, ale tam se právě míjíme.
Poprvé jsem knihu četl asi před čtyřmi roky a nyní se k ní s chutí vrátil. Asi to není kniha úplně masového dopadu, ale mne oslovuje svou fantastikou, magičností, láskou k Praze, znalostí prostředí atd. Inu užil jsem si ji i napodruhé.
Gotický román ano, ale pouze co se týká architektury. Takže pokud Vám nevstávají vlasy hrůzou z oblých kopulí chrámů, tak nějaké ulomené nohy napíchnuté na stožáru s Vámi nehnou :)
Poslouchal jsem audio verzi. Popisy historických památek a postav z pražské historie byly zajímavé (pokud tedy šlo o fakta), samotný příběh mě nijak moc nezaujal a měl jsem co dělat, abych to doposlouchal. Závěr můj názor také nijak nezměnil.
Kniha je hodně napínavá. Užila jsem si popisy církevních staveb na Novém Městě pražském. Jen ten konec mi přišel dost divný.
(SPOILER) Moje náctileté Já by bylo z téhle knihy na větvi. Žehubol jsem na ni narazila až ve věku, kdy už od příběhu očekávám jakous takous konzistenci, klišé mi skřípe mezi zuby jako písek a patos čpí zatuchlinou šatny v posilovně. A ten konec? Tedy, když ho člověk nevezme doslovně a omluvně jej přijme třeba jako popis zhroucení psýché hlavního hrdiny, který má indikativně už od počátku pár kuliček v ložiscích navolno, tak to jde.
Román jsem si fakt užil, prostředí, postavy a samozřejmě velkolepou pointu. Tuším, že se od knihy čekalo asi víc napětí, krve nebo co já vím za co se dávají hvězdy. Detektivní linka pro mě byla vedlejší, ač důležitá - je to hlavně příběh, ne-li přímo historie gotické architektury na Novém Městě pražském. A právě magično superstarých časů mi tak moc učarovalo. Většinu ze zmíněných kostelů jsem navštívil, o to mi bylo čtení bližší, stejně tak mi byla sympatická sestava různých výstředních charakterů. Určitě se ke knize vrátím a od autora budu číst další díla, zatím jsem se nezklamal.
Sedmikostelí jsem četla kdysi v dobách svého studia na gymnáziu a matně si pamatuju, že na mne tato kniha udělala dojem. Měla jsem z toho důvodu tuto knihu ohodnocenou 4 hvězdami - byť už si nedokážu zcela vybavit, čím přesně na mne kniha tehdy zapůsobila. Přeci jen to je víc jak 15 let. Ale ten dojem jsem si celou dobu uchovávala jako pozitivní.
Jelikož jsem si knihu už ale vůbec nepamatovala, rozhodla jsem se si ji přečíst znova. A ejhle - můj čtenářský zážitek je najednou diametrálně zcela odlišný a já knihu odkládám v polovině jako nedočtenou.
Musím říct, že první třetina knihy mne bavila hodně. Bavila mne ta atmosféra, která je tajemná, sychravá, melancholická, napínavá. Baví mne taktéž to prostředí Nového Města - jako Pražanda většinu zmíněných míst znám osobně (byť u většiny zmíněných kostelů jsem vevnitř nikdy nebyla). Děj mne taky bavil - líbilo se mi pronikat do minulosti hlavního hrdiny v kombinaci se současnou dějovou linkou s detektivním nádechem.
Jenže čím víc jsem se blížila do poloviny knihy, tím víc jsem začala ve čtení zadrhávat, až jsem se najednou přistihla, že se u toho čtení vlastně nudím a moc se mi do té knihy nechce. A nevím, čím to, protože před lety mne kniha fakt bavila. A najednou takovýto zásek. Děj mne nudí, o osudy postav se nezajímám, ničím mne najednou k sobě nepřitahují, plácám se na místě a musím se do čtení nutit. To kouzlo se nějak pro mne již vytratilo...
A tudíž knihu tedy odkládám. A původní 4hvězdové hodnocení jsem nakonec snížila na 2 hvězdy. Přeci jen, kdysi jsem měla ke knize jiný vztah a nějaký ten dojem to na mně tehdy zanechalo. Kdybych knihu četla nyní poprvé a nedočetla bych ji, nechala bych hvězdové hodnocení prázdné. Takhle je to takový kompromis a můj respekt k mému dřívějšímu čtenářskému zážitku.
P.S. Hrozně ráda bych vyzdvihla grafickou stránku knihy, kterou jsem měla v ruce - s ilustracemi Pavla Růta, které umocnily tu tajemnou, skoro až mysteriózní, ale přitom lehce bizarní atmosféru.
Na konci som zistil že mám v rukách vlastne iba polku príbehu. Musím si zohnať druhú časť. Zatiaľ to nebolo zlé, originálne ale úchylné. Tak uvidím ako sa to vyvŕby.
Nebyla to špatná kniha. Taková kafkovská nebo poeovská. Občas se děj trochu zadrhával a popis staveb mě teda trochu nudil, ale pro ty co mají rádi těžší knížky a pražskou architekturu to asi není špatná volba.
Štítky knihy
Praha vraždy gotika středověk tajemství pátrání v minulosti gotické romány katolické kostely
Autorovy další knížky
| 2001 |  Hastrman |
| 1999 | Sedmikostelí |
| 2008 |  Lord Mord |
| 2005 | Santiniho jazyk |
| 2003 | Stín katedrály |
Kniha Sedmikostelí je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 052x |
| Čtenářské výzvě | 125x |
| Doporučených | 51x |
| Knihotéce | 275x |
| Chystám se číst | 196x |
| Chci si koupit | 12x |
| dalších seznamech | 6x |
jak se tohodle díla chopí Jirka Strach - natáčet se má v roce 2025...to uvidíme...