Sedm let v Jižní Africe I.

kniha od:


Koupit

Příhody, výzkumy a lovy na cestách mých od polí diamantových až k řece Zambesi.
Kniha obsahuje stovky ilustrací a 4 rozkládací mapy.

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/199224/sedm-let-v-jizni-africe-i-199224.jpg 4.57
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Sedm let v Jižní Africe I.

Ronnie68
09.11.2020

Nebyl to špatný cestopis, který obsahuje zdařilé ilustrace ...

mi-380
19.03.2020

Prvotní nadšení z knihy časem vystřídala občasná ztráta čtenářské pozornosti. Svízelný postup výprav na sever diamantovými poli, Oranžským svobodným státem a Transvaalem cestovatel Dr. Holub komentuje zevrubně, jeho popisy zvířat, rostlin, neživé přírody, osad, měst, domorodců a farmářů jsou podrobné, časté a zabírají nějak moc prostoru na úkor dobrodružství a dramatických zápletek, kterých muselo být určitě mnoho. Pozorovatel a lékař Holub měl jiné priority, s nimiž chtěl Středoevropany seznámit. Ale i tento odborný pohled očima vzdělance konce 19. století na oblast, která je zajímavá i dnes, je poučný a často překvapivý.
80 % (zatím 6 hodnocení s průměrem 90 %).

Nyní pak vzpomenu ještě třídenního loveckého výletu, který podniknul jsem o vánocích roku 1872 ve spolku se střelci pavianů z polí diamantových na blízké vysočiny západní části Svobodného státu Oraňského.

Na začátku roku 1877 dovolil jsem si vydati brožuru ve příčině domorodců jihoafrických. Měl jsem na zřeteli zejména Koranny... Ve spisku tom navrhoval jsem anglické vládě, aby nedovolila prodávati jim lihových nápojův, aby přidržovala je k orbě, jakož aby týdenními obhlídkami policistů zvykala je na čistotu a větší úpravnosť jejich vesnic a příbytkův.


mi-380
18.03.2020

Kniha mě nadchla hned na začátku. Holubova odvaha a touha po poznání a dobrodružství hraničila až se ztrátou pudu sebezáchovy, ale jeho poznatky jsou kouzelné. Přečetl jsem prvních 10% knihy a už se musím podělit o citace.
xx% (doposud 5 hodnocení s průměrem 92 %).

Ač jsem byl na smrť unaven, přece cítil jsem, že údy mé novou zotavují se silou, když zaslechl jsem ve druhé kajutě volati „země“; neodvratně pozoroval jsem obzor a neustoupil jsem dříve z místa svého, dokud neležela přede mnou v celé spoustě své – hora Stolová a oba její soudruzi Lví hlava na pravici a Čertova hora na levici, jakož i Dvanáct apoštolů, připojujících se k této skupině na jihu.

Teprve za několik hodin možno dojíti pláně, balvany skalními poseté, která dala hoře jméno, a když přijdeme nahoru, jest nám míti pozor největší, abychom nezbloudili. Proto jest radno, spolehnouti se na některého obyvatele Kapského Města, aby nás vedl; takových pak dobrovolných průvodčích není nedostatek, neboť obyvatelé převalné části měst jihoafrických vyznamenávají se svou přívětivostí, hostinností a bodrou úslužností.

V samé pak zátoce Stolové spatřujeme plochý ostrov Tulenní, znalý po hvězdárně se skupinou domů, na němž nyní nachází se blázinec a státní vězení pro vynikající politické vězně z tmavých plemen.

alef
06.11.2015

Emilu Holubovi nelze upřít odhodlání ... do Afriky odjel téměř bez peněz, pouze s 3 kompasy a teploměrem a také s neznalostí místních jazyků (angličtiny a holandštiny). Na svoje výzkumné cesty si na místě musel nejprve vydělat lékařskou praxí, a zrovna tak potom na cestu domů ... rozhodně se jedná o zajímavé čtení.