Sedem dobrých rokov

08. května

Kniha sedm dobrých let od Etgara Kereta je dobrým příkladem toho, že není dobré soudit knihu podle prvního dojmu. Ze začátku mě kniha moc nezaujala a myslela si, že bude spíše depresivní. Opak byl ale pravdou. Etgar Keret v knize popisuje různé zajímavé zkušenosti a příběhy ze svého života. Píše o svém otci a jeho zajímavých příbězích. Také píše například o vlastním pasní a jeho kariéře spisovatele. Nejvíce se mi líbily povídky, ve kterých psal Etgar Keret o svém malém synovi a jeho zajímavých otázkách, na které vždy autor našel velmi dobrou a originální odpověď. Také byly příběhy, u kterých jsem po celou dobu povídky čekala úplně jiný konec, než ten, který nakonec přišel. V žádné z povídek nechybí vtip a zajímavá pointa. Kniha je krátká, zajímavá a vtipná, výborná na odreagování. Určitě si přečtu i další autorovy povídky.

1 05.05.2021

Od tohto autora som už niečo čítala a vtedy som bola na poviedky asi viac naladená‍️Knihu som zhltla za dva dni, nečítala sa zle, nehovorím! no do zajtra asi zabudnem, o čom bola. Veľmi minimalistická, na oddych fajn, no nič viac v človeku nenechá.

25.07.2018

Bezvadná povídková kniha u které se člověk zasměje.

Pěkné svěží zábavné oddechové počtení. Asi to i pro mě nebude poslední jeho kniha.
Je zvláštní číst o raketách lítajících běžným lidem nad hlavami, když my to známe jenom z novin nebo z televize a ještě to brát s nadhledem. Nevím, možná se v tom člověk naučí žít ... ale pro mě to je nemyslitelné.

3 15.03.2016

Moja prvá kniha od Etgara Kereta a musím povedať, že určite nie posledná.
Veľmi svieže poviedky, ktoré sa čítajú ľahúčko a niekedy rozveselia, niekedy zarmútia, niekedy nastavia zrkadlo..niekedy nútia k zamysleniu. Vojna a nepokoje.. kiež by raz všetko toto vymizlo, na svete by bolo hneď krajšie.

1 03.02.2016

Kraťoučké povídky plné humoru a ironie, vypointované a čtivé. Nabízí nahlédnutí do všedního života izraelského spisovatele. Edgar se vyrovnává s novou otcovskou rolí, nemocí svého otce, vypráví o zážitcích z cest, spisovatelském životě, svojí rodině, ale třeba i o tom, jak říci ne telefonnímu operátorovi. To vše je ale orámované úplně jinou realitou. Realitou, ve které rodiče řeší budoucí vojenskou kariéru svých dětí už na pískovišti, kde je válka na denním pořádku a v Evropě se židovský spisovatel stále setkává s antisemitismem a nesnášenlivostí. Zajímavá a pozoruhodná kombinace, která dokáže dojmout i pobavit.

1 29.01.2015

Po predchádzajúcej smršti "Zrazu ktosi klope na dvere" som očakával podobnú smršť aj v Keretovej najnovšej knihe. Ako som ju však začal čítať, prekvapilo ma, že je to akési nemastné neslané. Po zvláštnej pachuti prvých poviedok sa to však rozbehlo a neskôr to už bol starý dobrý Keret. Aj tak mám však pocit akoby Keretovi začal dochádzať dych, najmä ak túto knihu porovnám s predošlou, ktorou nastavil latku sakramentsky vysoko. Určite to nie je zlá kniha, ale taký už raz býva údel diel, ktoré prichádzajú hneď po opusoch magnách. Ešte by som poznamenal, že oproti predchádzajúcej knihe sa v tejto oveľa viac venuje holokaustu a vojnovému stavu na Blízkom východe. Tieto záležitosti, rovnako ako ťažké rodinné chvíle (lebo je to vlastne autobiografia) však poníma s nadhľadom ako už býva uňho zvykom a čo býva najväčším kladom jeho kníh.