Měsíční močál

Měsíční močál https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81009/bmid_mesicni-mocal-I5F-81009.jpg 4 442 62

Příběhy a sny z let 1921 - 1925. V druhém svazku Lovecraftových sebraných spisů sledujeme pozoruhodný vývoj génia fantastické literatury. Lovecraft pro sebe objevuje kouzlo zapomenutých měst, očarovaných pradávným kouzlem, kouzlo zaniklých civilizací stihnutých kletbou bohů starších než svět. Zároveň autor kolem čtenáře stále jemněji osnuje síť strachu ve skvělých povídkách, jako např. Hudba Ericha Zanna, Ohař, Krysy ve zdech, Nepojmenovatelné aj. Z četby starší viktoriánské literatury pak čerpá témata pro slavné horory Uvězněn s faraony, Prokletý dům či Děs redhookské čtvrti. Knihu opět doprovázejí jedinečně ilustrace Františka Štorma a poznámky ozřejmující Lovecraftův literární vývoj a zdroje inspirace.... celý text

Přidat komentář

Kinison
11.08.2018 4 z 5

Povídky začínají být zajímavější, temnější a strašidelnější a kult Cthulhu už začíná vystrkovat růžky. Mnohé se dějově podobají spíše volně plynoucímu snu, ale přicházejí i delší epické povídky a jedna, řekněme, "humorná".

V mnohých se děj nápadně podobá a opakuje ("koupil/zdědil/navštívil jsem dům/palác/přítele, který měl divnou historii/příběh/tajemství, studovali/zkoumali a přišli na to a od té doby se o tom bojím mluvit a jsem rád, že jsem se nezbláznil úplně"), ale to beru, že je dáno obdobím, ve kterém povídky vznikaly, a taky jako daň za chronologické řazení povídek, které stále velmi oceňuji.

An-na
09.05.2018 4 z 5

Buď pochválený Lovecraft! Môj najmilší autor hororov. Kozmické, sci-fi, strašidelné, cynické, ironické.. klasické. Dokonalosť sama o sebe. Pre niekoho veľmi ťažké čítanie ale stojí to za to!

Moje 3 TOP:
*Hudba Ericha Zanna
*Sladka Ermengarda
*V krypte


Alvari
17.01.2018 5 z 5

Ve druhé sbírce Sebraných spisů už je znát ucelenější směr Lovecraftova stylu. V příbězích také znatelněji vystrkuje svá chapadla tíseň z neznáma a nepochopitelných hrůz cizích světů a bytostí. Mezi povídky, které mě asi nejvíce bavily bych zařadil Vyvržence, Hudbu Ericha Zanna, Herberta Westa, Číhající děs, Krysy ve zdech a Prokletý dům.

Vlk.kh
02.01.2018 4 z 5

Inu, jsem trochu v rozpacích z téhle knížky. Jak už tu psalo víc lidí přede mnou, měl jsem několikrát tendenci jí odložit, protože zdaleka ne každá povídka mě zaujala a některá byla i docela utrpením, než jsem se prokousal na její konec. U některých jsem se nedokázal soustředit a v podstatě jsem ani nevěděl, co čtu. Také mě po několika prvních textech začalo štvát neustále používání slova hrůza, hrůzné a podobně v každé druhé větě. Ať už to bylo ďábelsky hrůzné, odporná hrůza, či jiná hrůza, bylo tam přehrůzováno. Ale abych jen nekritizoval, v knize bylo i pár pro mě velmi povedených kousků a to povídky Hudba Ericha Zanna, Slídič, Krysy ve zdech a V kryptě. Chvíli teď nechám pana Lovecrafta odpočívat a po čase se pustím do dalšího svazku a uvidíme, jak mě zaujme, či nezaujme jeho další tvorba.

Miro.slav
13.10.2017 5 z 5

V druhom súbornom vydaní Lovecraftových diel už nájdeme viac príbehov odkazujúcich k tomu, čo sa zvykne nazývať ako mýtus Cthulhu - za čo ho aj väčšina nadšencov zbožňuje a miluje (no nezaškodí sa pozrieť aj do Lovecraftových snových fantastických príbehov, či do príbehov zasadených mimo mýtus Cthulhu). Pre mňa osobne vydarené dielo.

Nachádza sa tu hlavne poviedka "Slavnost", ktorá je po "Dagonovi" z prvého zväzku mojim (ďalším) najobľúbenejším dielom. Pri čítaní "Bezejmenného města" budete cítiť zimomriavky (pokiaľ sa človek dokáže naladiť na tú správnu lovecraftovskú vlnu). Lovecraftovská dobrodružná detektívka "Číhající děs" nás zavedie do ponurých temných tunelov. "Prokletý dům" je zase majstrovskou gradáciou, ktorá nakoniec vyústi do tej finálnej hrôzyplnej, a orgazmus spôsobujúcej, scény. A "Vyděděnec"? Paráda, keď sa s hlavným hrdinom chcete dostať z tajomného hradu a ešte tajomnejšieho lesa, no nakoniec zistíte, že to všetko je jeden veľký omyl. Odporúčam.

FireOfFilth
15.09.2017 4 z 5

Moje druhá kniha Lovecrafta. Už se do něj pomalu zamilovávám.
Výběr nej povídek.

Bezejmenné město

Hudba Ericha Zanna - pro mě jedna z nej lovecraftovských povídek

Herbert West - Reanimátor

Číhající děs

Celkové hodnoceni: 4*

Tomas@S
08.09.2017 3 z 5

Bohuzel jsem nezvladl precist vic, nez nekolik prvnich povidek. Chtel jsem proste jen zkusit neco od Lovecrafta, jak mi to sedne. Pred lety jsem od nej cetl povidku v Ikarii, ktera byla docela tajemna a strasidelna. Povidky v teto knize jsou podobne snove a tajemne, ale tech par povidek mi nejak uz stacilo a nenasel jsem motivaci se prolouskat i temi dalsimi. A asi to uz ani nebudu zkouset. Proste mi to moc nesedlo :-(

Liberi
04.05.2017 5 z 5

Lovecrafta mám přečteného od jeho nejrannějších děl, až po jeho "střípky" napsané krátce před smrtí. Proto si jsem vědom, že příběhy, které následují, mají ještě dalekosáhlejší efekt tísně z nepoznaného a nepochopitelného, a postavy jsou ještě lépe propracované a plastické, než v přítomných dílech, přesto této knize dávám plné hodnocení. Proč? Protože dosáhla toho, co slibovala. Příběhy jsou napínavé, mnohdy spletité a napsané do detailů, s inteligentními pointami, a... No řekněme, že se mi jedné noci, kdy jsem byl asi v půlce knihy, zdál děsný sen o beztvaré, všudypřítomné​ nekonzistentní hmotě s jasnými náznaky živočišné inteligence, před níž nebylo úniku. Ten hnus mě obklíčil ze všech stran, pomalu se sunul po kluzkých kamenech za doprovodu čvachtavých zvuků, a já jen se sevřenými útroby čekal, až bude dostatečně blízko, abych se pokusil o obranu, dříve, než se stanu její součástí, než mě pohltí... Nevymýšlím si, tohle se mi opravdu zdálo a já se na poslední chvíli probudil s divoce bušícím srdcem. Ne, nejsem žádná měkota, která se kdečeho zalekne, ale tenhle sen, zajisté vyvolaný panem Lovecraftem, na mě zapůsobil tak sugestivně, že jsem jinak, než plným počtem, hodnotit ani nemohl...

smazenaryba
26.01.2017 4 z 5

Menej snový, literárnejší a oveľa príbehovejší Lovecraft. Zbrierke dominujú predovšekým dlhšie a prepracovanejšie príbehy, ktoré spolu s úžasnými opismi dobového prostredia (hlavne staré usadlosti) a Lovecraftovým talentom opísať "neopísateľné" hrôzy, vytvárajú neopakovateľnú hustú, priam hmatateľnú atmosféru. Čím viac budete Lovecrafta čítať, tým viac si budete uvedomovať ako zásadne ovplyvnil ďalšie generácie spisovateľov a akú bezodnú studnicu hrôzostrašných inšpirácií jeho celoživotné dielo ponúka.

Yaromil
16.01.2017 3 z 5

Uff, dočteno. Místo aby autor potrápil mojí mysl a vyvolal hrůzné představy, trápil jsem se s tím, abych knihu neodložil jako nedočtenou, což se mi moc často nestává,... Několika povídkám se však naštěstí podařilo upoutat mojí pozornost, ale zbytek byl pro mne nepříliš zajímavým. Nedávám to za vinu autorovi, spíše létům, které od prvního vydání uplynuly a době, době ve které žijeme a která nás vůči nezměrným hrůzám spolehlivě obrnila,...

Na knize bych vyzdvihl kvalitní zpracování, to je na jedničku!

Hellrampage
16.01.2017 3 z 5

Áno, majster už pomaly vystrkuje rožky, každá jeho ďalšia poviedka je lepšia, príbeh je ucelenejší a niekam smeruje. Už to nie je len akési snenie v mlhovitej krajine, ktorá aj čitateľa uspáva a po prečítaní sa cíti ako keby prežil sen spolu s autorom, Lovecraft sa venuje jednej téme, ktorá dáva zmysel. Zo začiatku sú poviedky ešte podľa snov, takže tie ma moc nebavili - začalo ma to baviť od poviedky Hudba Ericha Zanna, ďalej Herbert West - reanimátor a už to išlo. Lavína sa začala nabaľovať. Veľmi ma zaujali dve poviedky (Děs redhookské čtvrti a On), ktoré napísal autor v jeho dvojročnom pobyte v New Yorku. Je z nich cítiť novú atmosféru a nechuť z veľkomesta. Ak si túto zbierku dnes prečítate, možno vás už poviedky ničím novým neprekvapia, pretože sú takmer storočné, no je fajn, že aj dnes vychádzajú takéto raritné kúsky, z ktorých cítiť históriu a začiatok jedného významného autora. 70%

Israha
17.09.2016 5 z 5

Temnější, děsivější, atmosféričtější, propracovanější...jednoduše "lovecraftovější" než první Sebrané spisy, tady už Mistr plně rozvinul to, za co ho nyní uznáváme jako dost možná největšího horrorového spisovatele všech dob. Některé žánrově nezapadající povídky (Iranonovo hledání, Sladká Ermengarda, Co přináší luna) fanouškovi horrorů nebude na škodu přeskočit, takovýchto je však tentokrát výrazná menšina. Z Měsíčního močálu už bude každý příznivec nadpřirozeného děsu a ponuré atmosféry nadšen.

Top 3 povídky: Prokletý dům, Herbert West - Reanimátor, Bezejmenné město

Další povídky, stojící za zmínku: V kryptě, Děs redhookské čtvrti, Krysy ve zdech, Číhající děs, Hudba Ericha Zanna, Vyvrženec

petka270
21.08.2016 3 z 5

Jedním slovem zajímavé. Čekala jsem ale spíše vraždy, horor jako od Poea. Motiv nadpřirozena mě osobně moc nebral. Snad jen jednou či dvakrát mě lehce zamrazilo, ale jinak jen příjemné čtení.

ClariceL.
05.11.2015 5 z 5

Za mě jednoznačně Číhající děs.Další povídky,které se mi líbily nejvíc: Krysy ve zdech,Vyvrženec a Hudba Ericha Zanna.Ovšem i krátká Ex oblivione(Z říše zapomnění)je zajímavá.Vypravěč vstoupí přímo do vás.Pěkné,mrazivé počtení.

Rawen616
01.07.2015 4 z 5

Mistr je čím dál jistější v kramflecích. Jeho snový svět začíná mít pevné zákonitosti, mapu i své obyvatele. Ale i přesto, že je propojen s povídkami ze světa našeho, nikdy mne tolik neoslovil. Povídky z našeho světa jsou zde ovšem zvlášť lahůdkové. Číhající děs a Hudba Ericha Zahna jsou atmosferické skvosty u kterých jsem poprvé zažil ono lehké zamrazení, o němž jsem si myslel, že mi ho četba nikdy nemůže umožnit. Těmto povídkám zdatně sekunduje Slídič, Reanimátor, Děs Redhookské čtvrti, Krysy ve zdech a na závěr se sluší užít si velmi atmosferickou Slavnost.

michael4483
25.04.2014 5 z 5

Howard Phillips Lovecraft, autor vo svojej dobe zatracovaný, priekopník a zakladateľ moderného hororu je pre mňa ikonou žánru omnoho veľkolepejšou a silnejšou než mená ako Clive Barker či Stephen King (z môjho pohľadu sa mu môže rovnať jedine Edgar Allan Poe). Jeho unikátne dielo a desivé poviedky v sebe snúbia temnú, do detailu prepracovanú atmosféru, podporenú skvostnými opismi nie nepripomínajúcimi práve Poa, kde číra hrôza sála z každého slova a zákutia tmavých priestorov, starých domov a sídiel či mestských uličiek s prvkom, ktorý do literatúry napevno zabudoval práve on, teda strachom z neznámeho. Jediný knižný horor, pri ktorom som sa triasol od strachu aj pri prachobyčajnom popise stromu pri okne, a vlastne jediný horor, pri ktorom sa naozaj bál. A to s každou ďalšou stránkou až do hrozivej pointy viac a viac. Skutočné majstrovské dielo, ktoré nemá obdoby. Teraz ešte zohnať zvyšné spisy :-) 100%

JohnMiller
18.04.2014 4 z 5

V poradí druhé Sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta podstatne naberajú na obrátkach. Kým v prvej Lovecraft iba naznačoval akým smerom sa bude uberať a sám ešte nevedel o akých témach bude písať tak v tejto časti sa už naladil na tú správnu kozmickú vlnu a servíruje nám horory s toho najpekelnejšieho dna. Na Lovecraftovi milujem to ako sa slovami ktoré nevyjadrujú presne hrôzu s ktorou sa hlavný hrdinovia stretávajú, a iba náznakom rozpráva o takom desivom prízraku že sa ho sám bojí opísať, dokáže vyvolať vo mne vyvolať obrovský strach... strach s medzihviezdneho tajomna. Poviedky ako Hudba Ericha Zanna a Krysy ve zdech patria k tým najdesivejším a najlepším hororom aké som kedy čítal........ Ale to lepšie nás stále ešte iba čaká v nasledujúcich publikáciach.

Kapis
05.02.2013 5 z 5

HPL už se začíná vypisovat ke svému krystalicky vytříbenému stylu, k největším dílům své tvorby. Lze spatřit posun v jeho tvorbě, kdy už nestřílí od jednoho k druhému, ale celou chronologicky řazenou knihou se nese postupně se měnící atmosféra vnitřních démonů a děsivých snů, které ho právě v té době sžíraly. Mně osobně by k téhle knize Sebraných spisů sedl spíš název "Prokletý dům", protože motiv prokletého, nesvatého a zvrácenými kořeny, narostlých do obludných tvarů, či tunely prožraného domu, potažmo hrobky či podzemního chrámu najdeme v tomto svazku poměrně hodně. Už sama povídka Prokletý dům, Děs v redhookské čtvrti, Číhající děs či Krysy ve zdech jsou přímo vázany na dům. Hudba Erricha Zana, Reanimátor či Slavnost jsou taky úzce spjaty s domy. HPL nebyl zálesák, který by rád ohníčky za chladných rán pod širákem a jeho láska k staroanglickým domům a tajemným uličkám se v této knize obtiskla velmi silně. V posledních povídkách taky vystrkuje růžky jeho xenofobie, v dnešní době úzkostné politické korektnosti by takhle už psát nemohl, takže i to je zajímavá sonda do dvacátých let 20.století.

Výborná je i nečekaná divadalní fraška či sebeironizující "Nepojmenovatelné". Je opravdu skvělé číst takhle znovuvydaného Lovecrafta, pěkně chronologicky seřazeného a kompletního. Trochu mi vadí, že oproti první knize, která byla menší špalek, chybí záložka. Já mám rád záložky vimplementované přímo v knize. Ale to je maličkost, už jsem načal třetí svazek.

Melic
02.08.2012 5 z 5

Ze začátku mi Lovecraftův styl psaní příliš nesedl, ale jak jsem si na něj přivykal, začal se mi líbit víc a víc. Už jsem od něj kdysi něco četl a říkal jsem si "ok, čte se to dobře, děsivé to moc není", což jsem si potvrdil začátkem knížky. V průběhu knihy jsem začal doceňovat jeho styl, cítil se jak gurmán, ochutnávající kvalitní víno, které by dříve jakožto laik nedocenil. A dost povídek i děsivých bylo, hned jsem si v knihovně půjčil další 2 svazky.

Štěchýto
06.06.2012 5 z 5

Nejvíc na světě snad nesnáším povídky, sotva se začtu a vžiju do postav, tak otočím stránku a koukám, že je už konec. Většina autorů ani nedokáže na pár stránkách navodit potřebnou atmosféru. Zkusil jsem Lovecrafta a po dočtení každé povídky jsem seděl v pokoji s pocitem jakoby někdo v koutě hrál na tibetskou mísu. Nadčasové a dokonalé.