Ovečky a vlci
Tereza Herzogová
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/555597/mid_ovecky-a-vlci.jpg
4
36
36
Schovávaná série
< 3. díl
Na dně smutku čeká šance na lásku Když člověku zemře polovina duše, zbývají mu dvě možnosti – buď se zastavit, nebo jít dál. Šárka se rozhodne pro druhou variantu a spolu se sedmiletou dcerou a psem se přestěhuje z města na šumavskou samotu u česko-německých hranic. Doufá, že nový začátek v romantické divočině jí pomůže vyrovnat se s odchodem manžela. Brzy však zjišťuje, že tahle krajina vlků není pro bojácné ovečky a že stará chalupa, nevraživí starousedlíci a tajemné šumavské hvozdy budou pro osamělou ženskou přece jen tvrdý oříšek...... celý text
Přidat komentář
Ve třetím díle jsem se s autorkou trochu míjela. Nevím, chyběla mi něžná intimní atmosféra předchozích dílů. Tohle bylo trošku na sílu a velmi předvídatelné.
Tenhle příběh mě bavil nejvíc. Možná to bylo tím, že jsem se vracela mezi staré známé. Mezi oblíbené známé. I když jeden z nich mi umřel a další k tomu neměl daleko. Autorka velmi citlivě popsala všechny fáze smutku. Šárčino prožívání tohoto nelehkého období není vůbec na sílu, ale naopak je velmi lidské. Zní to možná divně, ale čtení to bylo radostné. Žal nikdy nezmizí, ale čas ho dokáže zmenšit a obrousit mu hrany. Čas je druhé ústřední téma děje. A věnuje se mu náš další oblíbenec, Chroust. No jen se přiznejte, že mu taky fandíte :-) Nikoho proto nepřekvapí, že na své cestě potká hodináře. Uvidíme, zda jeho přístup k fungování světa, někomu pomůže. Různá moudra jsou dalším bodem, který mě na příběhu fakt bavil. "Rozsvítili jsme svět a ztratili tak cestu domů." Z těchto životních pravd je cítit, že nejsou vytažené z paty, ale odpozorovány ze skutečného života. A úplně nejvíc mě zase dostalo to, jak si autorka pohrává s reáliemi, s každodennostmi. Chlap, co jede domů do Rokycan a už druhý den nedokáže nastoupit do vlaku, který by tam zastavil? Antilopy od Hurtla? Miriam Slimáková? To jako fakt? :-) Ehm, trochu jsem se nechala unést, ale když ono je to tak vtipné. Konec je dle mého očekávání, romantický. A proč by ne?
Již třetí kniha o Šárce, nyní o sedm let starší, kdy přichází o polovinu duše. Odchod manžela ji hodně sebral a ona se rozhodne, že začne nový život. Společně s dcerou a se psem se přestěhuje na šumavskou samotu a doufá, že se dokáže se vším vyrovnat. Ale nebude to tak snadné, a nejen stará chalupa bude tvrdým oříškem…
Na Šárku jsem se opět moc těšila. Už mi přirostla k srdci a já byla zvědavá, kam ji osud, a hlavně autorka, zavedou, koho potká a co prožije.
Tentokrát je to nejen o hlavní hrdince, ale i o síle přírody, o tom, že i místo může mít duši, o lásce, přátelství a o spřízněných duších. Celé to bylo krásné, milé, dojemné, ale i vtipné. Obdivuji, že se autorka nebála humoru. Dokázala do smutného a dojemného tématu přidat vtip, a to jemně, že to neruší, ale přesto pobaví.
Bylo tu krásně popsané, jak se žije na Šumavě, její tajemství i minulost a celou dobu jsem Šárce záviděla její starou chalupu
Tím, že Šárka „dorostla“ do mého věku, a navíc má dceru Amálku, stejně jako já, mi tento příběh byl asi nejbližší a dokázal se mě hodně dotknout. Šárku beru jako kamarádku, připadá mi, jako bych ji znala a nejradši bych vyrazila za ní na Šumavu.
Ovečky a vlci jdou číst i jako samostatná kniha, vše o Šárce pochopíte. Ale rozhodně doporučuji vzít knihy pěkně postupně – Schovávaná, Tichá pošta a Ovečky a vlci.
Za mě krásný a milý příběh a já doufám, že se i v budoucnu se Šárkou budeme moci potkat.
Já se tak těšila na pokračování se Šárkou až jsem se začala bát, jestli mě to bude pořád tak bavit. A nakonec bych řekla, že se mi ten třetí díl líbil asi nejvíc. Bylo to smutné, ale zároveň i vtipné. Mělo to melancholickou náladu, ale i chuť se se vším porvat. Fandila jsem Šárce a oblíbila si Amálku. Byl to skvělý návrat k postavě, která mě bavila a já jsem vděčná, že jsem autorku objevila (zcela náhodou) a už si budu každý další příběh hlídat :-)
Třetí kniha od Terezy Herzogové a další návrat k Šárce, který jsem si nemohla nechat ujít. Autorka mi svým stylem vážně přirostla k srdci – píše citlivě, opravdově a pokaždé mě dokáže zasáhnout.
Tentokrát mi ale příběh přišel o něco smutnější, těžší. Šárka po ztrátě manžela hledá nový začátek na šumavské samotě – s malou dcerou, psem a srdcem, které se teprve učí znovu bít. Jenže Šumava není jen malebná krajina, ale i drsná, tichá a plná výzev. Nevlídní sousedé, stará chalupa a lesy, co mají svá tajemství… To všechno dává Šárce pořádně zabrat.
Ovečky a vlci jsou silným, ale trochu melancholickým příběhem o tom, jak těžké je najít světlo, když kolem vládne tma. Ale právě proto působí tak opravdově. Není to lehké čtení, ale rozhodně stojí za to.
Páni, to mě tak bavilo! Možná asi paradoxně nejvíc z celé série. Všechny postavy mě bavily a fandila jsem jim.
Knihy Terezy Herzogové jsem si zamilovala. Schovávaná byla úžasná, Tichá pošta rozhodně překvapila a teď mám přečtený i třetí díl, Ovečky a vlci. Už podle anotace mi bylo jasné, že to nebude lehké čtení. Sledovat příběh dvou lidí od začátku do konce… je to jako kdybych postavy znala.
.
Přiznám se, že jsem se do třetího dílu pouštěla trochu s obavami. Postava Šárky, která je spisovatelkou, mi přirostla k srdci. Stejně tak postava Ivana, který je charismatický a předchozím dílům dodal své kouzlo. Představa, že Šárka zůstane sama se sedmiletou dcerkou Amálkou mi lámala srdce.
.
Přes smutný začátek jsem se prokousala a fandila Šárce v novém začátku. Byla místa, kdy jsem si říkala, že se v žalu topí až moc (např. “ochutnávka”) ale bylo krásně vidět, jak se snaží s věcmi prát. Přesun na Šumavu, oprava chaty, poznávání nových lidí.. bylo znát, jak moc jí to pomáhat a podprahově jsem i mezi řádky cítila, že smutek ustupuje.
.
Kniha je rozdělena na delší kapitoly a ty na kratší úseky, takže je kniha čtivá, stejně jako předchozí díly. Tenhle díl není zamilovaný, ani o rozhodnutí. Je z něj cítit realita, jak z osudu Šárky, tak i třeba Chrousta, který tu má více prostoru a jeho linka rozhodně knize dodala zajímavý šmrnc.
.
U téhle knihy budete hlavní hrdince fandit. Budete s ní padat, ale i vstávat. A pokud se Vám líbily předchozí díly, myslím si, že Vás dost zasáhne. Jsou tu místa, kde se i zasmějete, kdy budete kroutit hlavou i překvapeně mrkat, možná najdete i místa, která autorce neodpustíte, ale budete knihu zavírat s pocitem, že nikdy nevíte, který den je poslední a naděje? Ta vždycky existuje.
Citlivě napsaný příběh o ztrátě blízké osoby a nových začátcích. Autorka píše neskutečně čtivě a jako ze života. Příběh je plný emocí, poetických obratů a šumavské přírody. Pokud už Šárku znáte z předchozích dílů, budete s ní soucítit. Pokud ne, rozhodně doporučuju číst knihy pěkně postupně. Šárka, Ivan, Amálka i Ben vám přirostou k srdci. Vřele doporučuju a těším se na autorčin další počin.
Skvělé zakončení série. A klidně bych si dala ještě jeden, dva, tři další, tak pohodově, lehce a čtivě autorka píše. Moc dobře se to čte.
Třetí díl volné trilogie, v němž se spisovatelka Šárka snaží vyrovnat se smrtí o mnoho let staršího manžela Ivana tím, že se se sedmiletou dcerou Amálkou odstěhuje na Šumavu...
Předchozí dva díly jsem četla a byla jsem nadšená, ani tenhle díl mě nezklamal, jen se mi zdál nejvíc předvídatelný a v některých ohledech trochu nerealistický, ale to se dá brát i jako humorná nadsázka (například sedmiletá Amálka, která píše milostné až erotické básně)...
Stále tedy platí, že knížky Terezy Herzogové určitě doporučuju jako čtivo pro relax či na dovolenou, a těším se, o čem autorka bude v budoucnu psát...
Hodnocení: 4 * z 5 *
Terezčiny knihy se čtou velice hezky a tyto tři příběhy, kde hlavní postavou je sympatická češtinářka a spisovatelka Šárka, které ukradne srdce o 30 let starší úspěšný spisovatel Ivan, jsou pro mě pokaždé velice příjemným čtenářským zážitkem.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Schovávaná |
| 2024 | Tichá pošta |
| 2018 | Hospoda U Konce světa |
| 2025 | Ovečky a vlci |
| 2020 | Indiánské léto |
Ani bych nedokázala přiznat, jak neskutečně moc mi Šárka chyběla. Už od prvního dílu mi i ona a další postavy v knize přírůstli k srdci a můžu říct, že je považují za staré známé, které jednou za čas potkáte a oni vám vyprávějí co se v jejich životě nového odehrálo.
Tentokrát život Šárce připravil tedy kruté okamžiky a já jsem autorce vděčná, že toto její období života nijak nepřikrášlovala. Ukázala ho prostě syrové, tak jak ho hodně lidí prožívá. Nicméně netočí se kniha jenom kolem životy samotné Šárky. Tentokrát tam dostává více prostoru i můj oblíbený Chroust a její kamarádka. U Chrousta mi dost chyběl jeho sarkasmus a vtipné a trefné poznámky na které jsem byla zvyklá. Dá se to ale pochopit, když ani on si nepřichází zrovna příjemným obdobím. Nesmím zapomenout ani na nové postavy, hlavně tedy na faráře, který za mě byl dost unikátní postava. Jednu výtku bych ale k hrdinům tohoto dílu měla. Hlavně k malé Amalce, dceři od Šárky. Vůbec mi nesedělo její chování k jejímu věku. Nepřišlo mi to úměrné a dost jsem se nad tím pozastavovala.
Mimo postavy je ale příběh hodně taky orientovaný na přírodu, tedy hlavně tu Šumavskou. A k příběhu to prostě sedlo.
Děkuji @tereza.herzogova za možnost být zase chvíli součástí života Šárky a jejich přátel. I tento díl, jsem si jako předchozí zamilovala a doufám, že se zase někdy do jejího života podívám.