Sbohem, město C. a pět povídek

15.05.2021

70%. Slabší povídky vedle skvělých kousků. Nejlepší pro mě Obránce víry

26.11.2020

1. Roth již v první povídce dal čtenářům jasně najevo v čem je a bude jeho spisovatelská síla. Vztahy mezi mužem a ženou, chlapcem a dívkou. Příběh Brendy a Neila se točí kolem vzájemné sexuální přitažlivosti. Taková letní láska z bazénu, která se vyhrotí v neřešitelnou situaci a ztrácí se v oceánu nejasné budoucnosti. Jak rozdílná je výchova židovského chlapce a naopak židovské dívky z dobré rodiny. Dávám *****
2. Obrácení židů na křesťanskou víru: Dospívání, hledání vlastní chlapecké identity a odpovědi na otázky o Bohu, které neznají ani dospělí. Jak to vše vyřešit. Citlivá duše jakou má Ozzie to vyřeší podle sebe. Příběh se zdá být na první čtení takový ,,nic moc,,, ale Roth zde vystavěl pointu příběhu, která jasně vyzní v jeho posledních větách: slib mi, že už nikdy nikoho neudeříš kvůli Bohu. Žádal to pouze od své matky, ale z nějakého důvodu všichni lidé klečící na ulici slíbili, že nikdy nikoho neudeří kvůli Bohu. Roth připomenul čtenářům, že i mladý chlapec je schopen oběti pří snaze prosadit svůj názor. 2 - 6 dávám ****

27.02.2019

Doby se mění. Co kdysi bylo považováno za liberální výstřelek, je dnes nahlíženo jako konzervativní přežitek. Je těžké se nechat zaujmout příběhy z časů, které jsem nezažil, z prostředí, které jsem nepoznal, o lidech, se kterými nemám prakticky nic společného - ani obřízku, ani stravu, práci nebo názory na antikoncepci, jejíž typ zmiňovaný v titulní novele je sám o sobě polozapomenutý a zadupaný do země pilulema. Probíraná témata nejspíš bývala pro určitou skupinu důležitá, mě však spíš zaujme forma, styl a některé detaily.

O to více jsem byl mile překvapen povídkami Obránce víry a Epstein, které mají kromě vtipu, pointy a svižného a jistého vyprávění i již na první pohled zřejmý transkulturní přesah. Povídky, z nichž první pojednává o nárokování a zneužívání nezasloužených privilegií a druhá se věnuje útrapám muže v krizi středního věku, jsou z mého pohledu vrcholem sbírky nejspíš i proto, že víra protagonistů v nich hraje zástupnou roli. Funguje jako kamínek v mozaice, který doplňuje celkový obraz a dodává mu lehce exotický nádech; nikoliv jako základ, bez jehož přijetí se část kouzla vytratí.

16.09.2018

Dříve čtený Portnoyův komplex byl tragikomedie s převahou komiky, tady ve směsi většinou převažuje smutek. Roth ve vážnější poloze mi hodně sedí, navíc jsou povídky s jedinou výjimkou vynikající (a ta výjimka je průměrná, nikoliv špatná). Roth v každé povídce bořil klišé, a ať už jde o Židy-vzor občanské ctnosti nebo Židy-chudáky utiskované okolím, vždycky je to pohled realistický a psychologicky věrný.

Titulní povídka chtěla čas, při čtení jsem se místy skoro nudila, ale zůstala nostalgická pachuť a zpětně ji oceňuju právě tak, jak je napsaná. Antihrdina z Obránce ctnosti je postava, která by se uplatnila v románu, odporný, slizký charakter napsaný tak životně, že se lepí na kůži. Stejně mě zasáhl i závěrečný Fanatik Eli, po laškování s mírou zbožnosti a vyprázdněné sekularity najednou ostrý kontrast, i soucitný umí Roth být.

18.06.2017

Od Philipa Rotha jsem jako první knihu přečetl Portnoyův komplex, u kterého jsem se velmi bavil břitkým a velmi nekorektním humorem. Očekával jsem tedy od povídek autorovy prvotiny podobný zážitek. Překvapilo mě však, jak jsou povídky napsány. Jde spíše o hořkosladké či tragikomické příběhy, u kterých jsem se na jednu stranu bavil, na stranu druhou vnímal vážnou strunu, která ve mně zněla ještě dlouho po přečtení každé z povídek...Těším se na další autorovy knihy.

24.03.2017

Po téhle knize jsem sáhla díky čtenářské výzvě a kniha mě velmi mile překvapila! Velmi čtivé, poutavé a pro mne zajímavé povídky s židovskou tématikou. Nejvíce mě zaujala Sbohem město C. a Obránce víry. Rozhodně tato kniha nebude poslední od tohoto autora.

10.08.2016

Skvělá kniha sarkastických, přemýšlivých, místy posmutnělých, povídek ze židovského prostředí v Americe. Ačkoli Rothova prvotina, velmi vyspělý styl. Prostě geniální autor.