Sbohem a šáteček

Krásná básnická sbírka, která mě velmi bavila. Nejvíce mě oslovily části - Jízda na mořské vlně, V Italském vlaku a Návrat domů.

...V jeho špinavých uličkách
sní děti na sudech a na bečkách
a milenci si podávají ruce
z oprýskaných oken přes ulice ...

Výborná básnická sbírka.

Výstižné verše, které v mysli vyvolají zážitky z Francie a připomenou atmosféru navštívených míst. Ovšem návrat má také své kouzlo.
Sbohem mé modravé dálky
a kouzlo expresů
Usedám do lokálky
v žalostném úděsu
Lavice v kupé je nízká
a vlak se batolí
Skřípe a klukovsky píská
Zastavil u školy
Kdosi se ve vlaku hádá
průvodčí nadává
Proč ze mne najednou padá
můj hněv a únava?

Je to už hodně dávno, co jsem se poprvé setkala s těmito nádhernými Nezvalovými verši. Občas se k nim vracím. Neztrácejí své kouzlo, i když má duše už hodně zestárla. Tak tedy děkuji.
Sbohem a bylo-li to všecko naposledy
tím hůře mé naděje nic vám už nezbude
Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy
Sbohem a šáteček Vyplň se osude!

Nezval překvapil. V několika částech téhle sbírky jsem prožívala různé emoce. Kapesní šátek, V italském vlaku a především Návrat domů mě oslovily nejvíce. Část o Paříži a Francii byla moc hezká, ale v básních jsem nedokázala hledat víc než verše, protože jsem si neuměla představit ta místa, o nichž básnil.

"Někoho týrají viny
a falšuje rád smích
Já pláču bez příčiny
nevěda co je hřích" - ukázka z Návratu domů.

Přečetla jsem si ji pouze z důvodu, abych věděla, o čem že jsme se to vlastně učili :-) Moc se omlouvám, ale tohle není můj šálek kávy... :-(

Nezvala máme rádi, je skvělý. Je pozoruhodné, že do něj nekopeme, dnes je to móda kopat do (ex)členů KSČ a to zcela bez ohledu na to, co kdo umí/dokázal.

Co dodat- verše,co mluví milionům lidiček z duše..kde je ta krásná doba svaťáku,kdy jsme se učili jeho dílo..dokud budu živa,budu milovat tyto krásné verše..pane Mistře,je dobře,že Vás za nás políbila múza...

Nezvalovy básně mám ráda už od mládí a čas od času si je ráda zopakuji.

Co dodat - snad jen to, že bychom se k veršům občas měli vracet a užít si trochu poezie.
Tak nějak jsem si vzpomněla na TV pořad Nedělní chvilka poezie (co pamětníci, vzpomínáte si?).

Nádhera nádherná, hodně mě oslovilo tohle:
... setkáme se spolu,
až se světu poštěstí
sedět u jednoho stolu ...

je to milé, člověka dojímá číst o tom, co básník cítí a přitom to cítí taky- laskavé, milé a příjemné ... doporučuji

Citát:
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali,
bylo to překrásné a bylo toho dost.
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali,
možná že nepřijdem že přijde jiný host.
Konec citátu.
Knížka vyšla v roce 1966, maturovali jsme v roce 1967 a na každém srazu abiturientů kontrolujeme, zda jsme přišli my, nebo někdo z nás je jiný host!

Když si pan Nezval vzal na cesty k Středozemnímu moři papír, tužku a múzu ... přivezl si krásné vzpomínky, a tak vznikl Sbohem a šáteček :-) ... když jsem si na cesty k Středozemnímu moři vzala papír a tužku já (múzu jsem nepotkala :-) ... přivezla jsem si taky krásné vzpomínky, vzniklo ovšem jen pár vzpomínkových fotografií ... a pár poznámek k sbírce pana Nezvala :-). Bylo to fajn cestování ... to skutečné i to básnické :-) ...

"A jestli viděl jsem co neviděli jiní
tím lépe vlaštovko jež hledáš rodný chlév
Ukázalas mi jih kde máš své hnízdo v skříni ...
...
Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy ..."

Já se loučit určitě nebudu ... další cestu do Nezvalova světa už pomalu plánuju :-) ...

Verše, které nestárnou. Verše, které vždy potěší. Verše, které by se měly číst častěji. Autor ve svých básních cestuje po Francii, Monaku a Itálii, aby se nakonec rád vrátil do rodné země.

Verše, které mne pokaždé pohladí po duši, taková je sbírka Sbohem a šáteček.

"Lásko,
setkáme se spolu,
až se světu poštěstí
sedět u jednoho stolu
na jediném náměstí."

Srdeční záležitost. Jedna z nej.

Verše z cest po Francii, Monaku, Itálii. Z veršů dýchá touha po poznání dalekých krajů, ale na cestách je to i stesk po domově, blízkých a přátelích. Autor popisuje nádhernou přírodu, rostliny, živočichy, krajinu. Překrásné verše věnuje Paříži, Benátkám, Monaku. Opěvuje i krásu Sředozemního moře . V závěru zmiňuje i svou rodnou Moravu, která ho vítá, když se z cest navrací domů. Doporučuji. Je to psáno krásným jazykem.

Skvělá básnická sbírka, čtení jsem si moc užila :)

Nezval věděl, co je to poezie.