Sběratel autogramů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ve svém druhém románu vykreslila Zadie Smith život skupiny mladých lidí odlišného vyznání, žijících v současném Londýně. Sbírat autogramy slavných – pro někoho koníček, pro jiného ztráta času. Pro Alexe-Li Tandema je to však životní nutnost i poměrně výnosný obchod. Autogramu známé herečky ze čtyřicátých let si mladý muž cení natolik, že podnikne i cestu za oceán. Jeho každodenní život je ovlivněn nejen honbou za podpisy osobností, ale do značné míry i různorodou skupinou přátel. Alex sám pochází z čínsko-židovského manželství a tak se zčásti chová jako Žid, zčásti uznává kulturu východní. A nejraději by veškeré náboženství vymazal z povrchu zemského....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37697/big_sberatel-autogramu-obK-37697.jpg 3.324
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , BB art
Originální název:

The Autograph Man, 2002


více info...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Sběratel autogramů

Taťka Hraboš
13.05.2021

(+ SPOILER) Byla to Zadie Smithová, jejíž výtečné Bílé zuby mě kdysi po několika letech čtenářské střídmosti (přerušované jen populárními sériemi typu Eragon nebo Hra o trůny) přivedly zpátky ke kvalitní beletrii. Nezklamala mě pak ani knihou O kráse. Sběratel autogramů ovšem – až na první kapitolu, v níž mě autorka zbavila nejoblíbenější postavy – zdaleka úrovně prve jmenovaných knih nedosahuje. Na Smithové se mi líbí její smysl pro absurditu a humor, ale tady obojí působí místy příliš okatě, křečovitě, přemrštěně. Neplatí to o celé knize – od hrdinovy cesty do USA se to hodně zlepšilo (anebo jsem si prostě zvykl) a jak už jsem napsal, i první kapitola byla dobrá. Ale hlavně mi nesedl hlavní hrdina – už jen způsob vydělávání prostředků na živobytí - jako sběratel autogramů. Do toho jeho absurdní posedlost herečkou, která by mohla být nejméně jeho matkou, neschopnost uvědomit si, co je v životě důležité (přitom nepůsobí jako člověk s nedostatečným intelektem), nemluvě o jeho nechutném chování pod vlivem alkoholu nebo drog. I kdyby snad měla autorka v úmyslu naznačit, že tohle s člověkem může udělat ztráta otce na prahu puberty, stejně to nejsem schopen akceptovat. Netvrdím, že to není docela čtivá kniha a že se v ní nenajdou pasáže, které vás přimějí se zamyslet nebo zasmát, ale po přečtení poputuje někam do knihobudky. Aspoň si tak budu moci připsat další bodík do čtenářské výzvy.

kiddlinka
29.09.2011

Smithová prý měla při psaní blok a je to žel bohu sakra vidět. Ještě prolog jako by kvalitativně i stylově vypadl z Bílých zubů, ale jen co se přesuneme o patnáct let dopředu, kvalita jde dolů, až se nakonec praští o podlahu. Ve srovnání s Bílými zuby nemá Smithová nejen o čem vyprávět dějově, ona nemá vykreslené ani poutavé pozadí a svět a ke všemu pracuje s postavami, které jsou pasivní, ploché. Ubíjející je všudypřítomné (nepovedené) psychologizování - o sáhodlouhých, neobměňovaných pasážích pojednávajících střídavě o židovských anekdotách a srazech Autogramové asociace nemluvě. Do posledních stránek mi dělalo problém pochopit, proč ta kniha vůbec vznikla. Jako by mě někdo nutil pít nudu stočenou do flašek.