Satan v Goraji

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Už v této své prvotině předložil autor, budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu, škálu svého vypravěčského talentu a lze bez nadsázky říci, že jej později, v románech i povídkách, sice mnohokrát zúročil, ale svůj první román už nikdy zcela nepřekonal. V úchvatném příběhu z malého východoevropského městečka vypráví o rebu Gedajlovi, Satanovi, který sem přichází v rouše Mesiáše a začíná v lidských srdcích rozsévat zlo, a o gorajských Židech, kteří nebezpečí buď čelí, anebo se jím dobrovolně nechají strhnout do záhuby....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42966/big_satan-v-goraji-V74-42966.png 4.266
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Satan in Goray, 1933


více info...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Kniha Satan v Goraji

kaja77
02.12.2021

Taková literatura je přesně podle mého gusta. Velmi jsem si to v Goraji užila...ten zvláštní, skoro magicky svět, všechny ty neuvěřitelné zvyky, předpisy a pravidla. Pro mě nejtěžší pasáže byly obrázky z řezníkova dvora a domu...ta telátka, svázaná kopýtka, vyhasínající oči apod. to mi fakt rve srdce

TomTomis
19.07.2021

Ocitneme se v druhé polovině 17. století v Polsku. V židovské vesnici Goraj. Tohle byla zvláštní jízda. Ponor do náboženství Židů, jejich zvyků. Byl to ponor do hlubin duše, kterou ohrožují falešní spasitelé. Vyobrazení každodenního života vesnického lidu, jejich zápas o duši i o život.


Egertová
26.02.2021

Děsivé.

hanzmb
14.11.2020

Z této doby a z tohoto regionu toho moc nenajdete. Co vím Sienkiewiczova Ohněm a mečem a Osipovův Bohdan Chmelnickij z r. 1951( a nevím, kolik kromě mého exempláře jich ještě u nás může existovat). Takže po polském a ruském pohledu si můžeme vychutnávat i ten židovský. A 80 % knihy je fantastické čtení. Popisy chování, oblékání, stravování židovské komunity té doby se dají číst pořád dokola. K tomu, jako třešnička na dortu, nádherný příklad toho, jak je jednoduché manipulovat davem. Bohužel v závěru se autor dostává zcela mimo realitu, jako kdyby se shlédl v Lovecraftovi.

puml
24.03.2020

Hutná atmosféra. Víra versus pověrčivost. Možná je tam té víry až moc, ale má to svůj význam. Celé je to dost expresivní a působí to jako expresionistický německý film s Emilem Janningsem.

Spoiler: Proč se z toho v závěru najednou vyloupne Vymítač ďábla? - To jsem moc nechápal. Celkově román totiž staví spíš na snaze co nejdůsledněji popsat život tehdejší židovské obce marně čekající na spasení se všemi jejími zvláštnostmi a podivnostmi. Jsou tam často expresivní scény, ale celkově to zapadá do rámce děje. Ale ten úplný závěr mi přišel mimo.

Palivo
24.01.2020

Nazdárek kašpárek,

bylo nebylo, lidi věřili v podivný věci. Třeba že sestoupí mraky a na nich se odletí do Izraele. Teď už jsme naštěstí chytřejší a díky vědě víme, že země je placatá, očkování zabíjí lidi a globální oteplování je lež. No jen si představte jak by to tady vypadalo, kdybysme byli pořád tak přitroublí!

V hlavní roli téhle židovské Pretty woman je Rechele, která je donucená se oženit v podstatě s každým mesiášem, který nakráčí k ní do chalupy. Není divu, že na konci knihy jí z toho rupne v kebuli a začne říkat, že je v ní Tomio Okamura. Pardon, Satan.

Knížka je hutná jak gulášová polévka, ale na rozdíl od Frankfurtské polévky je tu jen málo salámu. Snad vám to pomůže při rozhodování zda číst knihu.

8/10

Acamar
18.09.2019

V sledu kratičkých epizod ze života obyvatel zapadlé vesničky Goraj přibližuje Singer dopad událostí kolem poloviny 17. století, kdy východoevropské židovské komunity, vzpamatovávající se z pogromů, čelí tentokrát "interní" pohromě v podobě vzplanutí mesiášského šílenství kolem Šabtaje Cvi. Vykresluje přirozeně uvěřitelnou atmosféru všedních dnů vesnice, rituálů, pověr a zvyků i reakce obyčejných lidí na katastrofy, jejich snadné, ale pochopitelné podlehnutí nereálným nadějím...a činí tak s jemnou ironií i soucitem.

kristleko
25.06.2018

Singer ve své prvotině zve čtenáře na exotickou výpravu do dávno zaniklého světa venkovských židovských komunit ve východním Polsku. Na relativně malém prostoru vypráví až mýtický příběh zapadlé vsi, která po brutálních pogromech Chmelnického kozáků v roce 1648 podlehne náboženské hysterii a uvěří falešným prorokům a jejich bludům o konci exilu. Domnělé poslední dny pozemské existence se pak zvrhnou v bezbožné třeštění bez jakýchkoliv zábran, kdy „se každých pár dní strojí svatba a dva-náctileté ženičky si vykračují těhotné“ a „o bochník chleba nezavadíš, ale k večeru přihánějí pacholci na jatka celá stáda telat, ovcí a koz“. Když ovšem „mesiáš“ Šabtaj Cvi své ovečky zradí, nadšení vystřídá potupné vystřízlivění. Různé postavičky gorajského života jsou vykresleny tak plasticky a nadpřirozené jevy vplouvají do historického vyprávění tak přirozeně, že člověk nemá problém uvěřit, že takto se to opravdu mohlo v tom zapadlém Goraji v polovině 17. století odehrát. (9/10)

1