Zakliaty kláštor

První kniha nové série. Pro čtenáře to znamená nové prostředí, noví hrdinové, nová dobrodružství. To je ale tak asi vše, co se pozitivního dá napsat. Strašlivý úvod připomíná nechvalně známé Rodokapsy. Poté, co se děj přesune do Uher (na Slovensko), je vyprávění přece jen zajímavější, ale poměrně záhy je zřejmé, kdo je kdo a co se bude dít, příběh je hodně jednoduchý a naivní, zápletka veškerá žádná, napětí záhy vyprchá. Finále docela překvapí, posun k fantasy ale nic neřeší a rozhodně nic nevylepší. Žánrové rozpolcení zanechá spíše rozpačitý dojem. Pokud měl autor úmysl přenést prvky westernu do prostředí Slovenska 19. století, tak to prostě nefunguje, je to docela zbytečné. Celkově tedy výrazné zklamání, román se rozhodně nedá považovat za zdařilý. Škoda.

(SPOILER) Nemyslím si, že by žánrová neurčitosť knihe nejakým spôsobom ublížila. Beriem to skôr ako také osvieženie, ktoré vybočuje z klasicky zaškatuľkovanej literatúry.
Čo mi však pokazilo zážitok z najnovšej Červenákovej série je samotný dej. Niečo tak jednoduché, naivné a predvídateľné som už dlho neprečítal. Naša partička hrdinov skočí do každej pasce, protivníci prichádzajú na scénu vždy v tom najnevhodnejšom momente a ženské postavy (nech sa tvária akokoľvek drsne) skončia nakoniec ako pohnútky pre vyostrenie udalostí. Tak 20 rokov dozadu by ma to ešte bavilo, dnes mám už trochu inú predstavu, ako funguje zábava.

tak tady ten megamix byl už hodně doleva, jak říká kamarád. Pasáž z divokého západu bych úplně vypustila... zbytek by potom už jakž-takž k něčemu byl... jako když pejsek s kočičkou dělali dort a použili vše v dosahu... Barbarič, Stein a Jaroš jsou více mojí krevní skupinou.

Dlouho jsem si lámal hlavu nad tím, jak popsat svoje dojmy po dočtení Zakletého kláštera. Ovšem jediné, k čemu jsem se dobral je, že knížka podle mě tak úplně neví, čím by vlastně chtěla být (detektivkou, dobrodružnou honbou za pokladem, nadpřirozeným thrillerem, historickým exkurzem...). A ve finále proto trestuhodně není ničím.

Na druhou stranu, je to typická Červenákovina. Takže příběh má jasný začátek i konec, zajímavé postavy a čte se to v podstatě samo :) I díky dostatečnému cliffhangeru dám pokračování určitě šanci. Spěchat s ním ale asi nebudu.

Po vynikajících sériích s hrdiny Steinem, Barbaričem a hlavně Jarošem, a také další s hrdinou kapitánem Báthorym, přichází slabší vyprávění z 19. století, kde pistolník Šarkan dělá pořádek nejprve krátce na Divokém západě, pak později v oblasti Slovenska. Oproti předešlým zmíněným knihám sotva průměr obvyklého výborného autora. Howgh.

Toto mé první setkání s autorem mně sedlo. Bylo to příjemně jednoduché a svižné čtení se sympatickými hrdiny i padouchy.

Indiana Jones potkává westernový rodokaps během slovenského národního obrození. A to vše v tom nejlepším možném podání. Mix žánrů tu funguje skvěle a ta míra fantasy prvků je pro mix slovenského folkloru a indianajonesovského dobrodružství právě tak akorát zvolená a příjemná. Červenák umí, Červenák se baví a čtenář s ním.

Nebylo to špatný … ale v mnoha ohledech to vyznívalo jako slabší odvar Barbariče a Steina :)

Vyborne! Davam -10% za fantasy linku.

29.11.2025

Trochu zmiešané pocity — na jednej strane kovboj skrížený s Báthorym mi sadli ako gumené medvedíky v demikáte a trochu ma tam iritovala aj tá naivná dvojka v sukniach, ale malo to svoju typickú atmosféru a vyzerá to na hlbšiu pointu prekračujúcu jednu knihu, tak sa nechám prekvapiť.

Zajímavá kombinace dobrodružného westernu, duchařského horroru, hledání pokladu s přidanou detektivní linkou a špetkou slovenského národního obrození (jako jedna z postav se tu vyskytuje Pavol Dobšinský ) v regionu Gemer kolem obce Drienčany.

Červenák přesně ví jak takový příběh psát. Ať už jsou to jeho klasické "filmové" akční scény nebo důraz na dobové zasazení, historické události a osobnosti, tak celková atmosféra slovenské krajiny a jejích pověstí. Hlavní hrdina Adam Šarkan, veterán Americké občanské války a bývalý zástupce zákona v Kansasu je přesně ten typ hrdiny,kterému by jste u sledování filmového westernu fandili, ale zároveň v sobě má něco magicky "slovanského".

Celé se to četlo prakticky samo i když byl příběh trochu předvídatelný, tak v některých momentech příjemně pobavil a držel si napínavé tempo. Je to taková čtivá pocta všem rodokapsovým příběhům.
Poslední stránky mě trochu zaskočily, zřejmě se do dalších dílů počítá s větší dávkou magie a nadpřirozena než tomu bylo v příběhu doposud.
Ilustrace od Michala Ivana jsou krásným bonusem.

tohle mě na rozdíl od jiných jeho sérií nějak nenadchlo

Tak tohle mi hodně sedlo, od pana Červenáka toho moc načteného nemám, akorát asi jeden díl ze série Steina a Barbariče a Chřestýše Callahana, abych mohl Zakletý klášter porovnávat s ostatní jeho tvorbou, ale právě s druhou jmenovanou má styčný jeden důležitý bod a tím je western. A to já můžu a je jedno že na samotném divokém západě se odehrává jen prvních cca 50 stran, protože i poté co se Šarkan navrátí do rodné slovenské země, neztrácí kniha atmosféru divokosti, Červenák jí dokázal vymalovat i ve slovenských horách a přírodě Gemeru. A když dojde na přestřelku tak je výtečně napsaná, krvavá a syrová. Zároveň jsou v příběhu místa gotická až hororová, tajuplná detektivní zápletka a sympatické postavy, některé i historické, třeba pan Dobšinský. Pobavil i WTF epilog, který je jak z jiné knihy, ale něco končí a něco zase začíná, a mě navnadil a vzbudil zájem o pokračování. Pochvalu si zaslouží i samotné vydání a "Burianovské" ilustrace, jak ze starých Mayovek, od Michala Ivana, ty samotné také posunuly zážitek z četby o stupínek výše, a vysloužily knize hodnocení maximální.

Když se v prologu sejdou na Velkých pláních dva Slováci, jeden zloduch a jeden muž zákona, je to na pováženou. Když slovenský zloduch přepadne rodinu českých emigrantů, pak knihu dočtou ti nejotrlejší. Děj je klasický rodokaps šmrcnutý Pokladem hraběte Chamaré. Kolty se blyští, kulky sviští, v rámci pokroku stříli se tu od boku. Autor opomene vysvětlit proč Johanité neopustili kryptu, když nebezpečí pominulo. Kreativní čtenář to přičte otravě důlním plynem, který u hrdinů vzbudí halucinace. Závěrečný zemětřas je pak vysvětlitelný explozí tohoto plynu. Epilog mě přesvědčil, abych tuhle humoristickou serii nekupoval, ale vyčkal až bude Zlatá truhla ve veřejné knihovně. Nejsem cílová skupina. Bohužel Nitra letos nevyjde.
škoda

Za tuhle knihu jen 4 hvězdy. Nebylo to špatné, ale Juraj Červenák to umí líp. Kombinace divokého západu a Slovenska byla zajímavá, ale části které měli být asi tajemné a fantasy, byly takové spíš pohádkové. Ta trocha fantasy co se mi líbila na začátku série Dobrodružství kapitána Báthoryho, tady už od začátku nefunguje a působí jako by šlo o knihu pro děti.

Dobrodružný příběh s prvky detektivky, westernu a tajemna. Adam Šarkan se po letech v zámoří vrací domů. Jeho sestra Julie ho prosí o pomoc při hledání jejího manžela Henricha. Přidá se k nim Dobšinský a Zuzana. Hledal Henrich poklad templářů? Bude cesta jednoduchá? Líbí se mi propojení historie s fikcí.

Jakkoliv mám Červenáka a jeho knihy rád, tak tady to prostě nefungovalo. Atmosféru on samozřejmě umi. Dobře se to čte. Samozřejmě zakomponoval i nějaké ty aspekty pohanství, což vždycky oceňuji. Hlavním zklamáním jsou pro mne asi postavy - Šarkán je prostě jen typický archetyp tvrdého cowboye (byť ze Slovenska), který nesnáší všechny lumpy, páchá dobro a chrání rodinu, jelikož to tak lidé v jeho roli asi dělají. A ostatní s ním bohužel nemají ani zdaleka tak zábavné interakce jako mají Stein, Barbarič a Jaroš. Lehký náznak spoileru: Ve výsledku je to akorát neustále střídání mezi střílením (přičemž vím, že se nikomu nic nestane a bylo by mi fuk i kdyby ano) a setkáváním se s novým zlosynem

Pan Červenák zvládne vyčarovat dokonalou atmosféru i ze zapadlého vesnického dvorku zaneřáděného slepičinci. Slovenský bratranec Old Shatterhanda tropí nepřístojnosti na Středním Slovensku, čtenář hltá stránky po tuctech a ani si nevšímá občasných logických zaškobrtnutí.

Čeho si nelze nevšimnout je opakované klasické překladatelské faux pas "kolmo dolů". "Svisle", pane překladateli, "svisle.."

Je mi líto, ale měla jsem podobné pocity jako orinka3, LukyK nebo Forsaken.
Neměla jsem očekávání, ale po svižném začátku se děj vlastně po rozhodnutí, že se jde na výpravu, hodně zabrzdí. Potkáme padoucha, většího padoucha, ještě většího padoucha, úplně nejvíc největšího padoucha, až je úplně přepadouchováno... Konec na mě dýchl Mumií, ale epilog mi přišel až moc.