Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Yuval Noah Harari
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231135/bmid_sapiens-uchvatny-i-udesny-pribeh-li-H8h-231135.png
4
1186
257
Jaká byla cesta, kterou až dosud urazil slabý a nevýznamný tvor, který před dvěma miliony let v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své bratrance rodu Homo a ovládl planetu? Umožnila mu zvítězit nelítostná krutost nebo schopnost vzájemné spolupráce? Harari s velkou erudicí i odvážnou představivostí líčí paradox tvora, který se vydal mimo hranice svých biologických parametrů. Jeho kolektivní vlastnosti umožnily spolupráci stále rozsáhlejších lidských skupin a po kognitivní revoluci před 70 000 lety přišly další dějinné zlomy – objevy zemědělství, peněz, společenského kultu, impéria, peněžního úvěru i víry v budoucnost. Co čeká lidstvo dál? Mají dějiny směr, jak naznačuje globální obchod a hromadné technologie? Kam nás zavede závratný vývoj posledních desetiletí? Autor podává provokativní hypotézy na zneklidňující otázky vyplývající z proměn přírody, psychiky, rodiny i společnosti. Opravdu žijeme šťastněji než kdysi? Co bude třeba obětovat kvůli blahobytu? Jsme před branami ráje, nebo pekla? Nadějeplný příběh má temné kontury a paradoxní odpovědi.... celý text
Literatura naučná , Filozofie , Historie
Vydáno: 2014 , Leda , Rozmluvy
Originální název:
Sapiens: A Brief History of Humankind , 2011
více info...
Přidat komentář
Celkem nenáročné, pro laika pochopitelné. přidává několik zdrojů k tvrzením. Dává průřez celým vývojem lidstva se všemi hlavními činiteli - biologická evoluce, sociologie, náboženství, ekonomie
Tato kniha splnila všechna má očekávání a přinesla ještě něco navíc! Doporučuji a těším se na další knihy od autora.
Yuval Noah Harari a první díl trilogie o historii, současnosti a budoucnosti lidstva. Většinou témat knihy jsem byla nadšená, kniha nabízí pohled na témata, o kterých (alespoň průměrně vnímavý a všímavý) člověk bezděčně a intuitivně přemýšlí, zde jsou myšlenky rozvedeny do detailů a poskytují novou perspektivu. Z celé trilogie hodnotím právě první knihu nejvýš (i proto, že v dalších dvou dílech se některé myšlenky často opakují a už nejsou tak svěží, překvapivé). Bylo zajímavé a paradoxní se do knihy začíst právě v době začínající světové pandemie, protože například o tom, že lidstvo dokázalo vyhubit celosvětové epidemie, se Harari také zmiňuje...
27/2021 Podnětná, inspirativní kniha, která mi v některých ohledech pootevřela oči, občas přinesla něco zcela nového nebo alespoň pomohla zasadit mně již známé věci do kontextu. Autor se na ploše pouhých 500 stran pokusil představit některé naprosto zásadní kapitoly lidských dějin, od vzniku života, nástupu druhu Homo, přechodu od sběračů a lovců k zemědelcům, přes průmyslovou a vědeckou revoluci, až k otázkám ideologií, nacismu, komunismu, zřízení jako je kapitalismus či imperialismus, až po otázku hledání lidského štěstí a výhledu do budoucna - to není málo, že? Nelze se proto divit, že občas sahá ke značně zjednodušujícímu výkladu, ale budiž mu ke cti, že si to velmi dobře uvědomuje a pracuje s tím. Nikdy netvrdí, že něco je nějak. Vždy zůstává striktně neutrální a pouze popisuje, jak různí vědci přistupovali k různým problémům a otázkám. Občas popisuje naprosté triviality (5 současných lodí pojme tolik nákladu jako vešekré obchodní loďstvo, které existovalo v 16. století). Občas je až moc pozitivní, nahlíží věci moc optimisticky, z pohledu bílého muže. Zmiňuje problémy, kterým čelí ženy, jako kdyby patřily pouze minulosti a v tuto chvíli žádná diskriminace neexistovala. Nicméně oceňuji, že klade velký důraz na to, jaké utrpení přináší člověk zvířatům, a že zmiňuje ekologické problémy jako jednu z největších hrozeb. Vím, že jsou lidi, kteří tuto knihu hejtují, ale ačkoliv si uvědomuju její limity, tak ji považuji v její ucelenosti za velmi přínosnou.
Dokud se Harari drží historie, je knihu radost číst. Má spoustu nevšedních postřehů, které vznikají srovnáváním jednotlivých etap vývoje lidstva. Všechny aspekty kvality života člověka se průběžně jen nezlepšují, někdy se i dočasně zhorší. Udělal jsem si spoustu výpisků a hromada věcí pro mě byly novinky, nebo aspoň zasazení mých předchozích znalostí do kontextu.
Ke konci se ovšem pustí do odhadování budoucnosti a tam jsem už dost často nesouhlasně mručel. Občas vytvoří falešné dilema. Občas nemá dost víry v to, že se může objevit naprosto nová, neznámá technologie. Obzvlášť markantní to bylo u rozebírání smyslu života. Tam mi například naprosto chyběla možnost "smysl života je přispět svým malým zrníčkem k lepší budoucnosti".
Čtenáři mají občas chaos v rozlišování lieratury faktu, populárně naučné lieratury, vědecké esejistiky, popřípadě dalších méně či více příbuzných „žánrů“. Není divu. Vydává se toho tolik a ne každý čtenář - zejména začátečník – dokáže tyto kategorie odlišit.
Harariho kniha „Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva“ (zcela nelogicky vydáno také pod názvem „Sapiens - Stručné dějiny lidstva“) dle mého soudu není klasická populárně naučná literatura, ale spíše zmíněný esej. Je to ten typ knihy, který se u nás (přesněji řečeno jsem ho pro sebe tehdy objevil já) objevil v roce 1985, když Odeon vydal nedostižný a v mých očích téměř geniální „Vzestup člověka“ Jacoba Bronowského.
Obě knihy mají společného jmenovatele: oslavu člověka, jeho intelektuální schopnosti a kreativitu. Bronowského je velmi výpravná, jak tehdy bývalo zvykem, zatímco Harariho kniha, jak koneckonců vyplývá i z jednoho z českých názvů, obsahuje úvahy i o méně ušlechtilých a pýchy hodných okamžiků evoluce druhu, jenž sám sebe poněkud neskromně nazývá Homo Sapiens Sapiens.
Harariho kniha je, jak už jsem zmínil, spíše esejem, a tudíž má nárok a také ho uplatňuje, na postupy a úvahy, které nejsou krystalickým produktem empiricky podložené vědy, ale (subjektivními) hypotézami a domněnkami, které na svoje potvrzení teprve čekají. V širším kontextu podobné literatury to však takové „ústřely“ nejsou.
Přesto mnozí čtenáři Hararimu tohle právě zazlívají. Částečně, protože nepochopili žánr a částečně proto, že autor boří některé z dogmat, které nám v hodinách dějepisu a biologie pracně implementovali naši učitelé a my se jich tak neradi vzdáváme.
Knihu nelze jednoznačně zařadit ani odborně: je to multidisciplinární dílo na pomezí historie, antropologie, evoluční biologie, kulturní antropologie a filozofie. Je to dílo, které ukazuje na Harariho schopnost podívat se naši minulost, přítomnost a budoucnost s jistým provokativním odstupem. Osobně mám rád knihy, které kladou otázky, na něž musí hledat odpověď sám čtenář.
Ale ani já neshledávám tuto knihu bez chyb, a nejsem si jist, zda jsou přitom produktem autora, nebo českého překladatele a editora. Co mi také vadilo, je přílišná lokalizace (dovolávání se českých reálií) věcného obsahu s ohledem na českého čtenáře. Trochu to odvádí pozornost od toho, co autor původně chtěl říct a z českého čtenáře to dělá ňoumu, který neumí abstrahovat. To je určitě přešlap českého nakladatele.
Přesto tyto maličkosti hodnotím tuto knihu jako velmi povedenou, která dokáže historii lidského druhu poutavě převyprávět – velmi často v nových souvislostech.
Letos mám štěstí na dobré tituly. Sapiens jsou napsáni velmi čtivě a přístupně pro běžného čtenáře. Kvůli svému záběru to bylo trochu letem světem (místy i krapet tendenční), ale bavilo mě to a dozvěděl jsem se spoustu fascinujících věcí o lidstvu. Bavily mě zejména pasáže o osídlování světa a také výhledy do budoucna, ze kterých mírně mrazí. Klidně bych zkusil i nějakou další Harariho knihu.
(SPOILER)
Poutavé a vedoucí čtenáře k netradičnímu způsobu uvažování. Berte knížku všemi deseti a ihned si ji přečtěte.
Ochočil si člověk pšenici, nebo si ochočila ona jeho, když je nyní suverénně nejpěstovanější rostlinou, rozšířenou do všech koutů světa. Kdo z koho více profituje?
Prasata brána jako druh jsou jeden z nejúspěšnějších organizmů na planetě, bráno jejich počtem a rozšířením. Vysvětlujte to ale jednotlivému čuníkovi čekajícímu v malé ohrádce na jatkách...
Možno to mnohým, ktorí študujú históriu, ktorá je extrémne komplexný mechanizmus príde ako vedecký pop pre masy. Je tam aj pár domnienok (na niektoré autor upozorňuje - napríklad v závere pri poslednej kapitole), ale presne je to štýl knihy, ktorý dokáže pritiahnúť širšie publikum a má potencial vzbudiť väčší záujem o históriu a jej jednotlivé etapy. A hlavne je to jednoznačná pripomienka, ako je ekonómia/sociológia/kultúra/bilológia a história prepojená, a ako nemôžme mať nikdy vačší obrázok celku ak by sme to nebrali v úvahu. Aj pripomienka toho ako ľudia potrebujú oporu v mytológií a sociálnych konštruktoch. Človeku, ktorý robí historický výskum a študuje históriu na univerzite, to môže prísť ako značne povrchné, ono aj na 400 stranách sa jednoducho nedá všetko vyrozprávať tak, aby to zaujalo viac ľudí. Sú to často názory a pozorovania historika so svojím svetonázorom. Harari je predovšetkým bystrý historik, ktorý podľa mňa mnoho krát trafil klinec po hlavičke. (tou mytológiou to napríklad podľa mňa vystihol - odporúčam na túto tému autora Josepha Campbella). Aj keď túto knihu by možno 9/10 intelektuálov a historikov neodporúčalo, nikto z týchto historikov (aj keď tiež robia isto zaujímavé a prínosné výskumy) by nepritiahol k histórií toľko ľudí. A minimálne posledných sto rokov dejín by mal každý z veľkej časti ovládať a aspoň okrajovo sa nad históriou zamýšlať - je to veľmi potrebné - a zrovna takéto knihy sú vo veľa prípadoch skvelý štart aj k náročnejším kúskom. Nie je to historická kniha v pravom slova zmysle, no môže byť prínosnejšia ako iné historicko-vedecké traktáty, ktoré ostanú v šuflíku intelektuála alebo v zozname povinnej literatúry na historických fakultách. Pre mňa ako homo sapiens - nič viac, nič menej - výborné čítanie.
Odkiaľ sme, kam kráčame a smerujeme. Vyznie to ako otrepaná fráza. V tomto prípade je putovanie od bezvýznamného živočícha až po zánik homo sapiens podané originálnym spôsobom. Či je to niečo nové? Možno nie, ale autor otvára dvere a pohľad na takmer známe črty ľudstva svojsky a unikátne. Od spoločenských konštrukcií, teda predstavovanej skutočnosti až po náboženské otázky kultu mnohosvätcov. Bol agrárny vzostup najväčší omyl, či postupujúce tlupy Sapiens boli najdôležitejšou a najničivejšou silou alebo sme mali ostať lovci a zberači? Predstava globálneho poriadku nám začína byť vlastná a nie cudzia, peniaze svet zjednocujú a vojna sa oproti mieru javí ako nevýhodná. Na povrch sa vyplavujú otázky, čo je pre nás dobré a či náboženstvá boli a sú určujúcim prvkom v kontraste s potrebami nášho druhu po priemyselnej revolúcii. Je naše šťastie „šťastím“?
K jednotlivým pasážam sa dá vracať a možno si ju prečítate po častiach aj dvakrát. Dá sa povedať, s trochou nadhľadu, že myšlienky v knihe sú nadčasové. Možno nie pre každého je to smer, ktorý ho poznamená, ale určite zmení váš názor a pohľad na súčasný svet okolo nás.
Velmi podnětné a přemýšlivé čtení, žádná oddychovka :-)!
Ne úplně se všemi výklady se dá sice souhlasit, některá vysvětlení či závěry jsou příliš zobecněné či tendenční, ale to je vzhledem k celkovému dílu marginální.
Kniha přináší mnoho základních pravd, poznání a vyhodnocení, mnohé pasáže lze číst znovu a znovu a ke knize se vracet, což bude i můj případ. Řadím na svoji VIP poličku!
Příběh vyprávějící o homo sapiens (sapiens) doplněný množstvím zamyšlení a teorií, nikoli dějiny, i když si tak dle úvodních odstavců autor knihu představuje. Je to spíše povídání o tom, jak schopnost mluvit a následně spolupracovat ve větších skupinách (kognitivní revoluce) proměnila člověka ve tvora nekonečně chrlícího sociálně kulturní konstrukty od mýtů a náboženství přes peníze po impéria. Ano, objevují se i kapitoly zaměřené na zemědělskou revoluci (slovy autora jak nás obilniny zotročily), vědu nebo zámořské objevy (imperialismus), stejně se to ale vždy vrátí ke společnosti a jejímu vnímání...
Na jednu stranu si člověk říká, že by bylo skvělé poslouchat takto barvité vyprávění o pravěku a středověku i ve středoškolských hodinách dějepisu. Toto docela striktně chronologicky předložené vyprávění první poloviny knihy by bylo zajímavou kostrou pro vyučování, ze které by se mohl dobrý učitel odpíchnout. Navíc ji doplňují některé zajímavé detaily, např. o schopnosti člověka vyvraždit velké tvory několika kontinentů, a totálně tak proměnit druhová složení*, o různorodých národnostech římských císařů, nebo o tom, že doba kamenná byla vlastně dřevěná, jen dřevo se logicky nezachovalo... Aneb co vám učitelé ve škole neřekli...
Na druhou stranu si ale prostě nejde nevšimnout, že s postupujícími roky si autor vybírá příklady, které se mu hodí a dějinné události pro zdůraznění svých argumentů velmi zjednodušuje, např. třicetiletá válka a její ne/zaměření jen na náboženství. Sem tam si i protiřečí – různé používání individualismu, zmínky o ne/štěstí a moudrosti dávných lovců a sběračů... Postupně přibývá různé přeskakování a vracení se, opakování a velké množství příkladů hojně srovnávajících historii a současnost v mírně moralizujícím tónu. Člověk pak jen někdy kroutí hlavou nad argumentačními klamy**. Závěr o štěstí a nesmrtelnosti už je pak prakticky čirým názorovým textem autora, kde je snaha o vysvětlení "historie lidstva" úplně v pozadí. A to už opravdu o dějiny nejde...
* CITACE 1: Dnes se odhaduje, že Severní Amerika přišla během krátké doby o 34 ze 47 rodů velkých savců a Jižní Amerika jich ztratila 50 z původních 60. Zmizely šavlozubé kočky, které tu nerušeně lovily po 30 milionů let, a stejný osud potkal i gigantické pozemní lenochody, původní americké koně, velbloudy, velké hlodavce i mamuty. (...) Paleontologové a zooarcheologové, kteří hledají a studují zvířecí ostatky, už celá desetiletí prohledávají americké pláně i pohoří a hledají zkamenělé kosti pravěkých velbloudů, fosilizované exkrementy ohromných pozemních lenochodů a podobné poklady. Každý nález pečlivě zabalí a pošlou do laboratoře, kde pak vědci každou kůstku a každý koprolit (zkamenělý exkrement) pečlivě studují, zkoumají a docházejí ke stále stejnému závěru, a sice, že nejčerstvější výkaly a nejmladší kosti pocházejí z doby, kdy Ameriku zaplavili lidé, tedy z doby 12 000 až 9 000 př. n. l. Jen na karibských ostrovech, zejména na Kubě a Hispaniole, se našly výměšky pozemních lenochodů z období okolo 5000 př. n. l., tedy také z doby, kdy se přes Karibské moře přeplavili první lidé a tyto dva velké ostrovy osídlili.
**CITACE 2: Dnes je rodičovská autorita na ústupu, dospívající mládež rodiče neposlouchá a rodičům se kladou za vinu téměř všechny životní nezdary. Matka a otec mají ve freudovské soudní síni asi takovou šanci na osvobozující rozsudek, jako měl obžalovaný ve vykonstruovaném stalinistickém procesu.
CITACE 3: V pohodlném životě městské středostavovské třídy není nic, co by se alespoň trochu blížilo vzrušení a radosti lovců mamutů po úspěšném lovu. Každý nový vynález nás vzdaluje od ráje.
Na začátek se hodí upozornění, že tohle nejsou dějiny. Alespoň ne takové, jaké je ze školy znáte. Místo přehledu "historických" událostí, jak nás učí dějepis vnímat, je tohle perfektní příklad thinking outside the box. Autor ve čtyřech hlavních kapitolách seznamuje se čtyřmi podle něj nejdůležitějšími revolucemi – kognitivní, která dala člověku intelektuální převahu; zemědělskou, která mu dala prostředky pro udržení masivní populace; globalizaci, která proměnila svět v jedno impérium a vědeckou, po které přestávají platit běžné hranice reality. Ke každé pak nabízí zajímavou směsici historických faktů a filozofických úvah. Připravte se na několik wow momentů, přehodnocení významu běžných slov anebo záludných otázek, které vám po lecjaké kapitole zůstanou klíčit v hlavě. Vytkla bych občasné opakování již vysvětlených konceptů, celkově by se kniha dala zkrátit, na druhou stranu se ale nemusíte bát hutných vět, které dávají smysl až na třetí přečtení. Zároveň je třeba mít na paměti, že z celého lidského poznání si autor vybírá právě ta fakta, která podporují jeho smělé teorie, a běžný smrtelník by tedy jen těžko odhalil případné nesrovnalosti s celkovým význěním dnešních vědeckých teorií. Pokud ale hledáte knihu, která vaše znalosti zasadí do nových kontextů, nebo máte chuť trochu filozofovat, určitě dejte Sapiens šanci.
Oči otevírající kniha. Přesvědčivě boří velmi rozšířené mýty (třeba jak těžký život měli lovci a sběrači a jak si člověk s vynálezem zemědělství polepšil - Harari vysvětluje, jaký je rozdíl mezi tím, když si polepší lidstvo jako živočišný druh, ale na úkor jednotlivce), vysvětluje v podstatě úplně jednoduché věci, které si ale leckdy člověk sám vůbec neuvědomí nebo nad nimi nepřemýšlí, dokud si je nepřečte takto formulované. Pro mě je to opravdu jedna z mála knih, kterou by si měl přečíst každý. Je to už dlouho, co jsem ji přečetl, přesto nad některými věcmi od té doby velmi často přemýšlím, především jaké všechny věci, které považujeme za naprosto samozřejmé, jsou jen konstrukty fantazie, které se ale akceptují skupinově. Vysvětluje to, proč jsou státy, měny, kultury, zákony a pravidla, ale vlastně i nepsaná pravidla morálky tak strašně křehká.
Jako každá populárně naučná kniha věci často zjednodušuje, ale je to čtivé. Za tvrdou teorii, či filosofii dějin bych to nepovažoval. S některou užitou terminologií bych nesouhlasil, stejně jako s některými menšími závěry, ale to není problém knihy, spíše záležitost akademické disputace. V případě českého překladu mi trochu vadí počeštění knihy. Chápu, že je to z důvodu přiblížení textu českým čtenářům, ale dával bych přednost originálním příměrům. Zajímavé je, jak se za 20 let změnily historické poznatky (dnes už člověk nemůže říct, že si opráší znalosti, protože často je musí úplně nahradit).
Kniha sice nešokuje ničím co by člověk nevěděl, ale podává zajímavým způsobem pohled na celé dějiny lidstva. Není to "literatura faktu", ale čtivý pohled, který vede k zamyšlení.
Ak je človek, umelá inteligencia alebo geneticky upravená entita bohom iba preto, že sa vymanila vďaka vede z moci prírodných zákonov, potom je tvrdenie, že Boh neexistuje, najlepším argumentom o chybných záveroch modernej vedy. Len dúfam, že sa Boh vráti na Zem skôr než naše vedomia skopírujú do počítačov. Inak sa stane pravdivou hláška zo Star Treku: "My sme Borg. Budete asimilovaní. Akýkoľvek odpor je zbytočný."
Velmi zestručněná historie lidstva, která však dává ucelený myšlenkový celek, je poutavá a čtenáře zásobí množstvím zajímavostí, které se jen tak nedočte. Současně je třeba vyzdvihnout edukovanost autora a jeho schopnost udržet čtenáře ve střehu, ačkoliv se jedná o naučnou literaturu u níž je to značně problematické. Harari mě svým stylem vyprávění nadchnul, kniha samotná mě obohatila množstvím zajímavých informací a určitě se vrhnu s chutí na další autorova díla.
Štítky knihy
evoluce náboženství antropologie humanismus evoluční biologie civilizace Bůh a člověk dějiny lidstva člověk a společnost
Autorovy další knížky
Kniha Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva je v
| Právě čtených | 222x |
| Přečtených | 1 646x |
| Čtenářské výzvě | 188x |
| Doporučených | 179x |
| Knihotéce | 509x |
| Chystám se číst | 1 071x |
| Chci si koupit | 344x |
| dalších seznamech | 17x |
Kniha má 4 časti. Začiatok je výborný, mal som problém odtrhnúť sa od čítania. Hovorí o počiatkoch ľudstva. Obsahuje množstvo faktov, ale je písaná ľahko stráviteľnou formou príbehu. Práve vďaka príbehom som sa dozvedel súvislosti danej doby, vďaka ktorým si získané vedomosti zapamätám na dlhšie.
Tretia časť (zjednotenie ľudstva) už trochu stráca tempo. Nájdu sa v nej aj časti - hlavne o náboženstve, kde s autorom nesúhlasím. Svoje názory na náboženstvo prezentuje ako fakty, ale pritom táto časť obsahuje najmenej referencii a teda overiteľných faktov. Keby sa v tejto časti autor viac venoval faktom, bolo by to kratšie, údernejšie a hodnotnejšie.
Štvrtá časť zasahuje do našej doby, dokonca až do budúcnosti a tým je obsiahnutá celá história človeka.
Ak by som hodnotil iba prvú polovicu, tak by to bola jedna z najlepších vedecko-populárnych kníh aké som čítal. Ako celok je to “len” veľmi dobrá kniha.