Sapiens : Od zvířete k božskému jedinci ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Sapiens – Od zvířete k božskému jedinci sleduje z dlouhodobé perspektivy revoluční zvraty na cestě lidského rodu od vzniku Homo sapiens až po současnost. Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Základní životní parametry člověka jsou určeny biologicky, ale poskytují úžasný prostor. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají. Po první, kognitivní revoluci před 70 000 lety následovaly další překvapivé zlomy v dějinách – objev zemědělství, peněz, společenské mytologie, imperiální společnosti, kapitalistického úvěru a víry v budoucnost, objev vědy, techniky i genetického inženýrství. Zdá se, že dějiny mají směr – vždyť obchod a kapitalismus, věda a technika, planetární komunikace i geopolitické vědomí spojily svět do globální vesnice. "Proč se z knihy SAPIENS Yuvala Harariho okamžitě stal mezinárodní bestseller? Je to jednoduché: odpovídá na nejzásadnější otázky historie i moderního světa a čte se jedním dechem. Nemůžete se od ní odtrhnout!" (Jared Diamond, nositel Pulitzerovi ceny, autor knih Osudy lidských společností, Kolaps a The World until Yesterday). Alternativní verze titulu SAPIENS - Od zvířete k božskému jedinci : SAPIENS / ÚCHVATNÝ I ÚDĚSNÝ PŘÍBĚH LIDSTVA...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/330516/sapiens-od-zvirete-k-bozskemu-jedin-d1F-330516.jpg 4.7158
Orig. název:

Sapiens: A Brief History of Humankind

Žánr:
Literatura faktu, Filozofie, Historie
Vydáno: (ekniha), Leda
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (40)

Přidat komentář
Wrent
27. října

Velmi čtivá populárně naučná kniha. Autor své názory a poznatky předkládá pomocí srozumitelných příkladů a historických paralel, takže ač má 500 stran, přečtěte knihu velmi rychle.

Cesta Sapiens na vrchol je bezesporu fascinující a z mnoha z dnešního pohledu "bezvýznamných" událostí jde mráz po zádech. Kniha skvěle dává do kontextu různá odvětví lidského poznání, což na ní hodnotím asi nejkladněji.

Na mnoha místech se samozřejmě autor nevyhne ani (často asi oprávněnému) moralizování, ale to i společně k možným výhledům do budoucna vede minimálně k podnětnému zamyšlení se.

Doporučuji jako nenáročnou knihu, ze které se můžete hodně dozvědět.

Jonny
18. října

Příběh lidstva je docela úchvatný i úděsný. Ne tak kniha, která o tom píše.
Čtení o tom, jaké jsme konkurenční bestie, co vyplení na co přijdou, nebylo příjemné. Celkově mi kniha připadá přínosná a zajímavá, hlavně ze začátku, kdy kniha vychází z historických faktů/domněnek. Závěr knihy, kde se už dost teoretizuje, mi přišel slabší.
Kniha mi trochu připomínala knihu "Příběh lidského těla", ale zaměřenou také na lidskou povahu a kulturu.

raffi
17. října

Zaujímavá kniha. Síce niektoré prirovnania a súvislosti sú veľmi zjednodušené (písané ako pre školákov), ale chápem, že autor chcel obsiahnuť čo najširší záber čitateľov...
Oceňujem prekladateľku, ktorá vhodné príklady zasadila do nášho prostredia.

annarehakova
01. října

Kniha, kterou by si měl přečíst každý Sapiens.

MirekUL
05. září

Výborná kniha. Autor souvislosti okolo vývoje lidstva dává do velmi širokého kontextu a zároveň v rámci toho vysvětluje i věci, která mnohdy bereme automaticky, ale ony tak automatické nejsou (nebyly) nebo jejich původní význam mohl být dříve zcela jiný.

karkoolka
05. září

Milujem knihy, ktoré Vám v hlave rozsvietia a pomáhajú spájať jednotlivé fakty a udalosti do súvislostí. Táto kniha mi dokázala, aké dôležité je byť v histórii ako doma...človek si tak tiež dokáže s nadhľadom utvoriť vlasný objektívny názor na mnohé fake news a populistické politické vyhlásenia, ktorých sú plné noviny. Preto ma desí, že sa história na školách po celom svete dostáva do úplného úzadia, ľudia sa tak už nedokážu poučiť z minulosti, ani len z tej nedávnej... a oberajú sa tak o svoju budúcnosť.

Lesní_chodec
23. srpna

Kniha, kterou by měl povinně přečíst každý maturant. Autor disponuje obdivuhodným rozhledem a nabízí čtenáři řadu podnětů, které vedou k položení dalších otázek (a tím pádem přečtení dalších knih). Přesto jednu hvězdu srážím za jeho přílišný pozitivismus a redukcionismus člověka, který jednoduše není intelektuálně poctivý.

TheSarcasm
22. srpna

Jedna z knih, kterou by si měl asi přečíst každý kdo má alespoň nějaké intelektuální ambice. Většina uvedených informací sice je tak nějak známých, nicméně kniha je napsaná velmi přehledně a příjemným jazykem. Je členěná do krátkých kapitol, které dodávají četbě spád. Čtení přímo vybízí k zamyšlení, mimo jiné, nad malicherností problémů které nás obklopují. Nejvíce mne zaujala závěrečná pasáž týkající se možné budoucnosti lidstva, proto si určitě přečtu i druhý díl Homo Deus.
V této souvislosti ve mně rezonuje zajímavá úvaha kdy Harari poukazuje na fakt, že budoucnost většinou neumíme správně odhadnout - "Když lidskou představivost inspiroval let Sputniku a Apolla 11, tvrdilo se, že do konce století budeme žít ve vesmírných koloniích na Marsu a Plutu. Nevyplnilo se téměř nic. Objevil se však nepředstavitelný Internet."

Péťa1950
16. srpna

Velké množství informací, návodných i zodpovězených otázek z různých oblastí života na malém prostoru. Otázky provokují k přemýšlení, některé kapitoly by u slabších jedinců mohly vyvolat i depresi . Ještě víc mi teď přijdou směšné boje našeho nepřehledného množství stran a uskupení o moc. Možná by si knihu měly jejich špičky přečíst, aby si uvědomily, jak malou moc v současném světě mají.

kara
11. srpna

Velmi zajímavá kniha, která určitě stojí za přečtení. Je nabitá informacemi, ale přesto velmi čtivá. Určitě se k ní budu vracet, i když spousta zde napsaných názorů je samozřejmě dost diskutabilní. Kdo ale vlastně může vědět, co se nejvíce blíží pravdě? Každopádně kniha zaujme a svým způsobem pobaví, a to je hlavní.

antonin0999
09. srpna

Myslím, že takhle nějak by se měly vyučovat dějiny. V souvislostech. Politicky neutrálně.
Pane Harari, děkuji. Cítím se zase trochu více Amerigem Vespuccim než Kryštofem Kolumbem.

lencze
26. července

Výborně zpracovaná kniha. Čtivá, přitom má velký potenciál rozšířit čtenáři obzory a ukázat nové souvislosti. Je to kniha, která mě přinutila zamýšlet se nad zdánlivě samozřejmými věcmi. Zaujala mě i poslední kapitola v níž byly nastíněny úvahy o budoucnosti lidstva a už se těším, až si přečtu další autorovu knihu, v níž se tomuto tématu bude věnovat podrobněji.

tibis
09. července

Jedina kniha v mojom zivote, po precitani ktorej som ju zacal citat odznova. A to som doteraz precital nin. 5000 knih. Vela informacii mi bolo znamych ale suvislosti a naveznosti mi unikli ( alebo som sa o to nikdy nezaujimal ). Samozrejme som si kupil aj jeho druhu knihu. Ale v nej v podstate nic nove nepriniesol, to este neznamena ze ju nedocitam. O evolucii jedna z naj knih ktore sa mi dostali do ruky. Ak by niekto chcel precitat iba jednu knihu za cely zivot tak toto je ta prava. A do konca zivota ma o com rozmyslat ( ked su este najdu nejaki jedinci, ktori su schopny tohto procesu ).

Marcela23
21. června

Nesmírně čtivá a informacemi nabušená kniha. Spousta zajímavých souvislostí a otázek.

BeeBee84
14. června

Co nás postavilo na vrchol potravinového žebříčku a dalo nám tak pocit vlády nad světem? Kolektivní víra a schopnost mluvit, přemýšlet a fabulovat i o tom, co jsme nikdy neviděli, nemá to hmotnou podstatu a žije to pouze v našich hlavách (báje, mýty, pověsti, hodnota peněz, víra v genetické inženýrství...). Které názory mi v paměti utkvěly nejvíc? Že si pšenice ochočila člověka? Že rovnost a svoboda nemohou koexistovat současně? Že další vývoj nezastavíme, jen si můžeme vybrat směr? Že v monoteistických náboženstvích křesťanství a islámu je existence zla (satana, pekla,..) vlastně nesmysl? atd...

Rihatama
23. května

Židovský historik Harare sepsal ucelený vývoj homo sapiens od historie přes současnost k pravděpodobné budoucnosti. Příběh člověka začíná velkým třeskem a končí, hypoteticky, opět velkým třeskem (a koncem lidského druhu?). Od historie po science fiction. Úvodní strohý, faktografický jazyk bez přílišných lingvistických příkras či metafor a plný statistických údajů přechází do osobní roviny úvah a hodnocení dnešního působení homo sapiens na sebe sama i okolní svět (tady Harare přebírá roli filozofa, psychologa, sociologa a dalších) a končí futurologickou vizí kyborgů a genetických mutantů. Harare má jedinečný dar skládat dějinné, kulturní, sociologické, antropologické, biologické, ekonomické aj. fenomény do logických souvislostí, někdy skutečně překvapivých. I když občas trochu moc vysvětluje, jeho zpracování přiběhu lidoopa-homo sapiens-kyborga-... pokládám za vynikající. Vytvořil kompletní mapu života lidského druhu a nebojí se fantazírovat. Některé své postuláty nicméně předkládá až příliš snadno a bez hlubšího argumentačního základu, na nich přitom staví pro homo sapiens dalekosáhlé hypotézy a fabulace. Tím ovšem dává svému dílu zcela osobitý otisk a jako takový jej také, nikoli zcela nekriticky, vnímám.

“Z přísně vědeckého hlediska nemá život smysl. Homo sapiens je produktem slepého evolučního procesu, který nemůže mít význam ani cíl.” Tak to zabalíme, ne...?

“Příčinou uzavření a vytrvalosti v manželství jsou serotonin, dopamin a oxytocin.” A všechny moje ideály jsou fuč...

HanaSputnik
14. května

Pointa této procházky napříč vývojem Homo Sapiens je jasná. Nemůžeme zastavit další vývoj, můžeme jen ovlivnit směr. „A protože už brzy budeme zřejmě schopni vytvářet i nové lidské touhy, měli bychom se ptát, co bychom měli chtít, abychom chtěli.“
Kapitola o tom, že dějiny štěstí jsou nejméně prozkoumanou historickou oblastí, byla skvělá. Věřím, že lidi může spojovat ještě i dimenze, kterou si svým omezeným vědomím, ustáleným v mezích, jež jsou nejvhodnější pro přežití a běžné fungování, neuvědomujeme. Poznání této dimenze bych nazvala uvědomělostí, která vede k větší pokoře, lásce a úctě ke všemu existujícímu. Ať si lidské společenství vybere tuto nebo jinou cestu, jedna věc je jistá, čeká nás zajímavá budoucnost!

fojtikjirik
05. května

Rozhodně zajímavý náhled do dějin lidského druhu. Harari nastínil dějiny člověka od začátku až do současných dnů. Rozebírá vývoj civilizace, popisuje postupné sjednocování lidstva, které začalo již ve starověku vznikem velkých státních útvarů, dále se zaobírá novými vědeckými objevy z období novověku i rozvojem průmyslu a ekonomiky v 18. a 19. století. V poslední části knihy věnuje i úvahám o naší budoucností. Ano, některé informace z knihy je třeba brát s rezervou. Zvláště začátek a konec se opírá z velké části o spekulace, autor navíc nevystupuje úplně nestranně, své vlastní postoje před čtenářem neskrývá. Udivil mě třeba jeho názor na vznik zemědělství. Ale jinak je Sapiens dobrá populárně naučná publikace.

pindo
09. dubna

Predstavte si puzzle 10 000, ale k dispozícií máte len 500 kusov. Je 500 kúskov dostatočných k pochopeniu celej mozaiky? Apelujem preto na čitateľovu opatrnosť, pri vstrebávaní textu. To je (a zopár výhrad ku "gender" kapitolám), ale asi jediná kritika na výbornú knihu, ktorá rozhodne bavila počas celého rozsahu.

Idan
02. dubna

Sapiens pusobi na prvni pohled zajimave, poucne a inovativne, a je psana lehkym a obcas vtipnym stylem. Na druhy pohled je kniha prilis spekulativni. Ve vetsine Sapiens neexistuji zadne pisemne zdroje pro podporeni tvrzeni a domnenek uvadenych v knize. Neni to popis dejin – jako jednotlivych aktu lidsta. Je to spise souhrnne vypraveni o homo sapiens, historie naseho druhu - o nasem puvodu, o tom, co nas dela jedinecnymi, proc jsme to zrovna my, co ovladli Zemi a jak se bude mozna ubirat nase budoucnost. Neni to typicka historicka kniha jdouci do hloubky a obcas pusobi jako soubor odkazu na to, jak se homo sapiens po tisice let chova nicive - at uz vuci sobe, tak i vuci svemu okoli. Je to takova lehka kniha, ktera shrnuje vyvoj lidstva z jineho uhlu a stare otazky dava do noveho svetla. Rekla bych, ze Sapiens jsou tak nejak „mezi“ pro historiky malo a pro mnoho lajky to muze byt „sucha“ kniha, mne se ale celkove libila, takze za mne doporucuji

MarekT
26. března

Výnimočná kniha.
Obsahuje myšlienky a úvahy, z ktorých sú nám mnohé podvedome známe, ale nikdy nám o nich nik nevravel a autor to musím povedať zvládol na výbornú. Postavil most vďaka ktorému si uvedomíme množstvo nevyslovených vecí.

Odporúčam minimálne kvôli kapitole o vzniku náboženstiev, ktorá je stručná, vecná a vystihla podstatu, ktorú by si mal prečítať každý jeden človek.

No na druhej strane množstvo chýb v preklade pôsobilo miestami veľmi rušivo.

adorjas
28. února

Na začiatku mi kniha pripadala príliš kritická ku všetkému- človek bol lovec, bolo to zlé, človek bol zberač, bolo to zlé, človek začal hospodáriť, bolo to tiež zlé. Od ďalšej štvrtiny knihy, to celé prešlo na zaujímavý popis ľudského spoločenstva, na spájanie súvislostí o vývoji kultúry, rovnocennosti/nerovnocennosti, a pod.
Ak čo i len trošku premýšľate nad osudom ľudstva, tak Vás tu neprekvapí nič nové, ale podá vám to ucelenejšiu predstavu.
Čo ma prekvapilo, bola posldná kapitola, ktorá sa venovala pocitom šťastia , ktoré teda mnoho kníh neskúma.
Odborníkom sa kniha nebude páčiť, pretože im bude pripadať príliš vágna, ale laikom, ktorí si o tom radi niečo prečítajú, bude pripadať úchvatná a poučná.

Blue
12. února

Rád bych napsal něco hodně inteligentního, ale myslím, že postačí, když knihu jen upřímně doporučím. Je mimořádně originální a uspokojí především přemýšlivé jedince. Jen ještě dodávám, kdyby to někomu bylo jako doporučení málo, že autor je vynikající vypravěč a má velký smysl pro humor, pročež své pojednání bere s příjemným nadhledem.

E_Lan
02. února

Bože jak dlouho jsem hledal zábavnou knihu o historii lidstva, ne žádné obrázkové nudně chronologicky popisné bichle. A toto je přesně ono. Historie daná do souvislostí, stovky zajímavých faktů, které si člověk neuvědomí nebo nemá šanci ze školy vědět. Navíc rozumné uvažování autora o věcech minulých i budoucích podané velmi zábavnou a čtivou formou. Bravo!

Tyet
27. ledna

Kniha Izraelce Yuvala Noaha Harariho má podtitul Od zvířete k božskému jedinci a provází nás vývojem lidského druhu od jeho téměř nelogického vzniku přibližně před sto tisíci lety až po současnost. Autor má dar hovořit stručně, jasně, jednoduše a jeho závěry jsou logické. Knížka rozhodně není nikterak složitá a klidně by jí porozumělo i dítě. Nakonec by se mohla stát školní povinnou četbou, proč ne. Mě zaujalo to, že jsme kdysi dávno obětovali pohodlí a celkem nerušenou existenci vývoji našeho mozku, ačkoliv to tenkrát rozhodně nebylo výhodné. Zaplatili jsme za to nutností více a vydatněji jíst a bolestí páteře. Mohli jsme si spokojeně žít jako většina ostatních zvířat a mohlo to tady vypadat zcela jinak. Prozřetelnost s námi má ale jistě velkolepé plány, když našemu vývoji obětovala doslova celý svět. Tak snad tyto naděje v nás vložené nezklameme.

„Vzhledem k tomu, že se lidská dovednost stále rozvíjí, likviduje bídu i nemoci a naplňuje osobní ambice, převládá představa, že musíme být šťastnější než naši předkové ve středověku, nemluvě o tom, že ti zase museli být mnohem spokojenější než lovci doby kamenné.
Takové vysvětlení se zakládá na víře v pokrok a není přesvědčivé. Nové technické možnosti ani lidská přizpůsobivost nemusí ještě vést k šťastnějšímu životu. Když se lidé během zemědělské revoluce naučili obdělávat půdu, jejich kolektivní síla vzrostla, ale úděl jednotlivců se zhoršil. Zemědělci museli na získání obživy vynaložit větší úsilí než jejich předchůdci a odměnou jim byla méně výživná, jednotvárná strava, více nemocí a vykořisťování.
Kritici pokroku věří, že mezi lidskými možnostmi a štěstím existuje nepřímá úměrnost. Moc korumpuje. Čím více moci lidstvo má, tím usilovněji buduje chladný, mechanický svět, který našim skutečným potřebám nevyhovuje. Evoluce zformovala naši mysl i tělo pro život lovce a sběrače. Přechod k zemědělství a k průmyslu nás odsoudil k nepřirozenému životu, v němž nemůžeme plně projevit své vrozené sklony a instinkty, a proto ani uspokojit své niterné touhy. V pohodlném životě městské středostavovské třídy není nic, co by se alespoň trochu blížilo vzrušení a radosti lovců mamutů po úspěšném lovu. Každý nový vynález nás vzdaluje od ráje.
Nemůžeme ale za každým vynálezem vidět temný stín, jak je to typické pro romantiky. Bylo by to stejně dogmatické jako víra v nevyhnutelný pokrok. Pravda je někde uprostřed.
Na současné úspěchy moderních Sapiens můžeme být hrdí jen v případě, když zcela odhlédneme od osudu ostatních živočichů. Mnoho z onoho opěvovaného materiálního bohatství, které nás chrání před nemocemi a hladem, jsme nahromadili na úkor laboratorních zvířat, dobytka a drůbeže. Miliardy zvířat prošly továrnami na maso, jejichž krutost nemá v dějinách obdoby. Uznáme-li jen zlomek z protestů obhájců práv zvířat, dojdeme k závěru, že průmyslové zemědělství je největší zločin v dějinách. Máme-li hodnotit globální míru štěstí, nemůžeme se zabývat jen spokojeností vyšší vrstvy Evropanů nebo jen mužů. A možná ani ne štěstím samotného Homo sapiens.“

Kniha Sapiens má pokračování s názvem Homo deus, které jsem hned začala číst.

lazarus
23. ledna

Z hlediska času velice obšírně pojatá, z hlediska hloubky témat lehce povrchní publikace o zdokumentované historii lidstva. Nejzajímavějším a nejpoučnějším znakem knížky je globální náhled na minulost našich předků v kontextu světa a různých civilizací vůči sobě. Harari je mimochodem očividně pohan jak poleno. Jeho názor není nepodobný Dawkinsovu. Takže "zaplaťpánbůh" ten správně realistický.

Něco málo z knihy:
Homo sapiens od nepaměti dělil lidi na „my“ a „oni“. „My“ byla skupina, do které patřil, a „oni“ byli všichni ostatní. Žádné zvíře nejedná v zájmu svého druhu. Žádnému šimpanzovi nezáleží na dobru všech šimpanzů, šnek pro globální šnečí komunitu nehne ani tykadlem, žádného alfa samce lva ani nenapadne, aby se stal králem všech lvů, a u žádného česna v úlu nenajdete nápis „Dělnice všech zemí, spojte se!“

Monoteisté s řádem problém nemají, ale trápí je původ zla. Tato hádanka má jedno logické řešení. Dalo by se tvrdit, že existuje všemocný Bůh, který stvořil vesmír a všechno v něm – a tento Bůh je zlý. Nikdo v dějinách ale na podobnou víru neměl žaludek.

První mimoevropská země, která se pokusila zorganizovat vojenskou výpravu do Ameriky, bylo Japonsko. Stalo se to v červnu 1942, když Japonci dobyli Kisku a Attu, dva ostrůvky u aljašského pobřeží. Zajali deset amerických vojáků a jednoho psa, ale dál k pevnině se nedostali.

petrarka72
06.11.2017

První makrohistorická kniha, která se mi dostala do ruky - a jsem okouzlena. Je to taková "kniha údivu"; autor vedle sebe řadí neuvěřitelné množství faktů, prokazuje encyklopedické znalosti nejen historie, ale i sociologie, filozofie, psychologie atd., přitom se propracoval do stavu "vím, že nic nevím" a více klade otázky, než že by na ně odpovídal. Prochází dějiny rodu Homo sapiens, boří s přehledem některé mýty (např. jeden z aktuálně nejrozšířenějších - "tolik násilí ve světě nikdy nebylo") a průběžně se u něj objevuje téměř dětsky formulovaný dotaz "jak je možné, že...?" Nemyslím, že by mi utkvěla jednotlivá fakta - ale sledovat nabídnutý způsob myšlení pro mne bylo fascinující.

Nokondisi
16.08.2017

Fascinující kniha

Schwana
15.08.2017

Kniha je velmi zajímavá svým rozsahem zasahováním do mnoha oborů. Nicméně mi kniha připadla lehce povrchní a zjednodušující. Některých témat se autor jen lehce dotkne a hned vkládá svůj tvrdý postoj k věci bez dalších faktů a možnosti jiného úhlu pohledu.
Je zajímavý autorův rozhled a schopnost propojení historických událostí na ose vývoje lidského druhu.

Metroušek
09.07.2017

Velice svěží, nový, inteligentní a kousavě kritický pohled na všetečného, polointeligentního Sapiense jako logického, avšak bohužel notoricky nezodpovědného správce planety Země, a na jeho vysoce kontroverzní dílo či "dílo". Naše činy hovoří za nás a karma, kterou jsme jako Sapiens vytvořili, nás pomalu dostihuje. Pokud se vám kniha líbí, velmi doporučuji dvě dechberoucí, monumentální, mistrovská díla, Landesovo Bohatství a bída národů a Morrisovo Why the West Rules... For Now.