Česká naděje

Kniha mě zaujala pěknou obálkou a také tématem. Těšila jsem se, jak si počtu o historii jedné rodiny ze Sudet, ale po pár stránkách jsem zjistila, že téma je sice zajímavé, ale autorka má styl tzv. červené knihovny, takže jsem pak četla s určitým sebezapřením. Knihu jsem sice dočetla, ale pokračování si odpustím. Možná, že některé čtenáře zaujme, ale já už nejsem na další osudy této rodiny zvědavá.

Já vlastně nevím, co tím chtěl autor (ka) říct. Nebýt toho, že má být další díl, tak kniha byla dějově o ničem. Seznámili jsme se s rodinou a jejích touhami a životem, víme, že někdo má nějaké tajemství, někdo se zamiloval... No tak půjdu do toho druhého dílu, ale jen že už jsem dala dost času prvnímu tak chci vědět jak to dopadne....

Čistá červená knihovna vsazená tentokrát do sudet do roku 1937. Takže se seznámíte se spoustou němců, z nichž všichni jsou ti hodní. V podstatě zjistíte, že v těch Sudetech žili jen mírumilovní Němci, kteří sice byli u Heinleina, ale v podstatě s ním ve všech zásadních věcech nesouhlasili a hlavně všichni byli šíleně utlačovaní od Čechů. Asi proto měla jedna rodina pět služebníků v domě. :) No a jinak je to průměrně napsaná červená knihovna. Dvě a půl hvězdy za červenou knihovnu, za historickou skutečnost čistá nula.

Téma atraktivní, ale děj hrozně rozvláčný, vlastně se za celou knihu nikam neposunul. Na druhou stranu je to první kniha ve které jsem se dočetla, že Němci nebyli v Československu úplně rovnoprávnými občany, takže budu muset trochu pátrat...

Není to kniha, co by mě chytla hned ze začátku. Naopak příběh je takový plochý, postrádala jsem v něm více dynamiky.

Postava Alby je dost zajímavá a na svou dobu progresivní. Charlotte by zas jen ráda někde řadila a užívala si mladí. Postava Miroslava je velmi přitažlivá. Uvidíme co přinese další díl.

Bylo to dost rozvleklé, až asi v polovině mi došlo, že to bude na pokračování, pak mi to začalo dávat smysl a nakonec jsem se do příběhu i začetla a těším se na další díl.

První díl se mi moc líbil, velmi zajímavé zpracování poutavého příběhu. Těším se na další díl.

Mi se kniha narozdíl od spousty jiných čtenářů líbila moc a nemám ji co vytknout. Snad jen to, že první díl skončil v tom nejlepším a na druhý si chvili počkám, než na mne dojde v knihovně řada.

Česká naděje je první díl ságy rodiny továrníka Carla Lemberga. Příběh se odehrává v Československu kolem roku 1937. V sousedním Německu Adolf Hitler spřádá své plány na rozšíření říše, vztahy ve společnosti v Evropě začínají být hodně napjaté. Také v Československu začíná čím dál tím více pociťovat sudetoněmecká menšina různá omezení ze strany České vlády. Potíže se nevyhýbají ani rodině textilního průmyslníka Carla Lemberga, i on stojí před těžkými rozhodnutími, některá mohou být i existenční. Jeho čtyři dospívají děti mu také na klidu nepřidávají. Se svým nejstarším synem Ferdinandem si tak úplně nerozumí, většinou to mezi nimi vygraduje v hádku. Charlotte je svéhlavá, neustále dělá potíže, benjamínek Kilián bývá hodně nemocný a Alba by ve svých letech měla být už dávno provdána. Měla by mít manžela a děti, starat se o vedení domácnosti. Ale ona je tvrdohlavá, ji zajímají věci kolem továrny a výroby.. Nic čemu by se měla věnovat mladá žena v jejím společenském postavení.

Alba je opravdu velmi vytrvalá, chce otci dokázat, že na to má. Jenže netuší, že se jí v továrně do cesty připlete láska. __________________________________________

Za mě fajn úvod do série. Jsem zvědavá jaké osudy potkají Albu i její rodinu. Jejich příběh mně připomínal sérii od autorky Anne Jacobs, Panský dům.

Za mě mírné zklamání. Špatné to nebylo to bože chraň, ale mělo to takový velmi pomalý a pozvolný náboj i rozjezd a nevím jestli jsme se za něj v této knize vůbec dostali a jestli se vůbec rozjela. Trošku mi to připomínalo Panský dům, ale ten je bezesporu lepší. To, že jsem nebyla nadšená způsobilo především to, že hlavní hrdinka Alba mi nebyla moc blízká, milovala a rozuměla technice, no to já ani omylem a mám osypky jen bych se tím měla vůbec zabývat. Hodiny Fyziky byly pro mě čiré peklo a matika na tom nebyla o mnoho lépe. A taky ta knížka prostě ničím nevybočuje, řeší se tam věci, které také doma dost lidí řeší, třeba své dospívající děti tam řeší na každé straně a jako bylo to fajn, ale nedovedu si představit, že by v tehdejší době dívka otci tolik oponovala, že by si to dovolila, tomu nevěřím, takže druhý díl přečtu, ale spíš ze zvědavosti a taky potřeby mít sérii uzavřenou.

Na rozdíl od některých zde komentářů se mi první líbil docela hodně. Souhlasím vřele, že mi to připomínalo od Anne Jacobs Panský dům a ten se mi rovněž hodně líbil. V podstatě pohodové nenáročné čtení, ale dobře napsané, čtivé.

Cítím mírné zklamání - opravdu jsem čekala trochu jiný ráz knihy. Bohužel zatím klasický pozvolný dějový rozjezd a klasické rozvržení ústředních postav i jejich charakterů. Snad se z toho nevyklube klasická červená knihovna, aneb jak chudák ke štěstí přišel.
Zároveň cítím mírné nadšení - že by snad konečně pohled na sudetskou otázku z druhé strany?
Uvidíme, snad se druhý díl objeví dříve než ten první upadne v zapomnění.

Do téhle knihy jsem šla s velkým očekáváním – zněla zajímavě, slibovala silný příběh a trochu jsem doufala, že mě vtáhne a nepustí. Bohužel se to nestalo....

Příběh se odehrává v Sudetech roku 1937 a sleduje mladou Albu, která se vrací domů s velkými sny – chce se zapojit do rodinné textilní firmy a dokázat, že má na víc než jen roli poslušné manželky. Jenže rodiče mají jiné plány a vidí její budoucnost úplně jinak...

Jaj, dlouho se mi nestalo, že bych měla tolik problém se začíst do historického románu. Tempo vyprávění pro mě bylo až příliš pomalé,odtažité a já se několikrát přistihla, že jsem přečetla odstavec a vůbec nevěděla, co v něm bylo. Místo abych měla chuť číst dál a dál, spíš jsem se musela občas přemáhat. Nejvíc mi chybělo napojení na postavy – nedokázala jsem si k nim najít cestu, a tak mi jejich osudy zůstaly tak trochu lhostejné.

Těšila jsem se na příběh z pohraničí, z pohledu té druhé strany...to jsem sice dostala ale vůbec jsem si z toho neodnesla čtenářský zážitek jaký jsem čekala.

Nechci říct, že kniha je špatná. Vím, že si určitě najde čtenáře, kteří ji pro její klidnější tempo ocení. Například třeba moji mamce by se mohla líbit a tak teď poputuje za ní.

Česká naděje mě velmi mile překvapila. Díky anotaci a komentářů zde na databázi jsem neměla velké očekávání, spíše jen zvědavost. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, dle mého velmi podařený příběh ze Sudet, očima "druhé" strany. V dnešní době máme hodně knih na toto téma, ale většinou z pohledu Čechů. Paní autorka jemným přístupem popisuje život Sudetských Němců před druhou světovou válkou. Postavy jsou uvěřitelné a těším se na další knižní setkání s Albou, Ferdinandem a ostatními....

Pod zdánlivě jednoduchou konstrukcí neprovdatelné, názorově vyhraněné dcery a jejích svárů s rodiči a sourozenci se pomaličku odhaluje víc. Úskalí sudet a těžkostí z dozvuků hospodářské krize na průmysl jako takový hezky vystihuje jak se továrníci snaží zuby nehty udržet se zachováním životního standardu pro své blízké, bez propouštění zaměstnanců a zavírání provozů. Optika vyobrazení ekonomických potíží původně protěžované, nyní zatracované skupiny dává nahlédnout i do nadčasové problematiky volby menšího zla, kvůli neexistenci jiné alternativy dostatečně silné, aby se prosadila.

Zajímavost: V Jetřichovicích skutečně byla přádelna lnu (cca před 15lety už byla jen zbytky ruin, s informační tabulkou) a opravdu to jsou stejné Jetřichovice podle názvu povědomé široké veřejnosti z požáru v Českém Švícarsku, kde končila uzavírka. Přádelna se nacházela v těsné blízkosti silnice v ostré zatáčce mezi zastávkami Jetřichovice a Dloní Chřibská (při cestě tímto směrem je vlevo CHKO vpravo nikoli), kde je mimochodem dnes továrna na výrobu nití společnosti Amman (včetně nejběžnějšího typu pro domácí stroje Aspo) zabírající dva pozemky přes potok cca 5km daleko.

Odpočinkové a nenáročné čtení. Lehce připomíná Panský dům od Jacobsové. Tak v prvním díle se rozdaly karty, rozhodily pavučiny vztahů a teď jsem v dalších dílech zvědavá, jak s tím vším pěkně zatočí Druhá světová válka.

Často jsem překvapená hodnocením knihy, ale tentokrát se moje tušení, nepůjčovat si knihu, potvrdilo. Bohužel musím souhlasit s většinou. Nevím, kde je pro mě hranice mezi "ženskou knihou" a "červenou knihovnou" - jedno miluju a druhé nesnáším - ale tuto knihu bych já zařadila do "červené knihovny". Dočteno, ale vím, že další díl už ne.

Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše. Zvládla jsem ji přečíst s velkým sebezapřením. Je mi to líto vůči autorce a její práci, ale musím to napsat upřímně. Žila jsem v domnění, že jsem na knihu četla samé lepší recenze, takže jsem měla velká očekávání. Nebavila mě. Čekala jsem, že kniha bude vyprávět více o své době (Sudety, 1937), ale nedozvěděla jsem se vůbec žádné nové informace. Děj byl až příliš jednoduchý, zdlouhavý, totálně předvídatelný a točil se okolo celkem povrchních pocitů a prožitků hlavních postav. Chvílemi jsem se fakt trápila. Přišlo mi to málo i na dovolenkovou oddychovku bohužel. Možná hraje roli, že jsem před tím četla zrovna Mornštajnové Čas vos, který mě hodně zasáhl. Možná jen nejsem cílovka, ale marně přemýšlím, na koho vlastně tahle literatura cílí.. Do dalších dílů téhle ságy se asi pouštět nebudu.

(SPOILER) I já patřím k těm čtenářům,kteří čekali od tohoto prvního dílu nové ságy trochu něco jiného-uvidime v dalších dílech.
Tento díl začíná v roce 1937 a vydáme se v něm do Martínkovic v bývalých Sudetech,tam žije bohatý průmyslník Lemberg s rodinou.
Příběh se točí hlavně okolo jejich dcery Alby,která by ráda pracovala v rodinné tkalcovně,což je pro dívky- té doby nemyslitelné ,hlavně díky jejímu společenskému postavení.Rodiče s ní mají samozřejmě jiné plány, provdat ji za bohatého Němce,aby se starala o děti a domácnost. Alba jde tvrdě za svým cílem,tak uvidíme zda se jí to podaří.Čekala bych,že se více děj rozvine ,nejen kolem této rodiny,ale i o soužití Čechů a Němců v tehdejších Sudetech .Tak uvidíme, čím nás autorka překvapí v dalším díle v tomto se toho moc nedělo.