Šachy se smrtí

Šachy se smrtí https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466327/bmid_sachy-se-smrti-b1g-466327.jpg 4 49 11

SS Obersturmführer Paul Meissner v Osvětimi organizuje vznik šachového klubu, který se u mužstva těší oblibě díky pokoutním sázkám na výsledky jednotlivých partií. Když se ovšem dozvídá, že šachy mezi sebou hrají i vězni, upoutají jeho pozornost zvěsti o údajně neporazitelném židovském hodináři Clémentovi...Roku 1962 se Clément při šachovém turnaji setkává s Meissnerem. V Osvětimi byl Clément přinucen hrát proti nacistickým dozorcům: pokud vyhrál, směl jednomu ze spoluvězňů zachránit život… V případě prohry by přišel o ten svůj… Meissner, nyní kněz s tichým vemlouvavým hlasem, byl v Osvětimi oním důstojníkem SS, který Clémentovi přikázal hrát, aby se Němci v souboji s údajně neporazitelným Židem mohli utvrzovat ve své nadřazenosti.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Jota
Originální název:

The Death's Head Chess Club , 2015


více info...

Přidat komentář

Ludmila91
02.01.2024 5 z 5

Dlouho jsem nad knihou váhala, nakonec jsem ji koupila a udělala jsem dobře. Hezky napsáno, sice fikce jako většina knih ale dobře zpracované

Annkag
24.10.2023 4 z 5

Retrospektivní obrazce mi vlastně dávali větší možnost postupně pochopit postavy.
Koncentrační tábor v Osvětimi jsem osobně před asi 17 lety navštívila a tak když čtu tyhle knihy mám jasnější představu o třídění židovského majetku a selekci která byla Jedným z největších stražáků týchto pracovne-vyhlazovacích táborů.
Jenže jak už to bývá i po téhle etapě na přeživších čekal svět. A hlavně bolestné vzpomínky v jejich hlavách.
A odpuštění? Je možné odpustit takové zverstvá? Je možné se někomu takhle po létech podívat do očí a říct odpouštím?
Tahle kniha je něco jako bible odpuštění a pochopení že každý si nese svůj kříž a ne každý je tým kým se zpočátku zdál být.
Pro mě sice fiktivní ale moc silný příběh.


katerina28349
29.04.2023 5 z 5

Knížek o holocaustu a Osvětimi jsem přečetla hodně. I přesto Šachy se smrtí mě chytli za srdce i když to byla fikce hrůzy které se v příběhu odehrávali byli v mnoha případech bohužel skutečné.
Knížka Šachy se smrtí se mi líbila a díky dvěma linii příběhu byla i čtivá.

Valdora
17.07.2022 4 z 5

Na téma koncentrační tábor jsem přečetla řadu knih a tento příběh se mi líbil, šlo zase o jiné pojetí.

intelektuálka
06.07.2022 4 z 5

Osvětim - a šachové partie....

Ale pozor- zde se hraje o život ....

Příběh, který se snaží o objektivitu dvou postav... na rozdílné straně tábora ....

Příběh viny, trestu - ale i odpuštění ....

Lze vůbec holocaust chápat ? Jak neslyšet ty hlasy obětí ?

Kdyby tito mrtví mohli mluvit, dokázali by odpustit ?

.... skoro je slyší. Všechny ty, kteří čekali ve frontách před plynovými komorami....
....ty,kteří omdlévali hladem, nebo byli ubiti k smrti....
.... ty, kteří podlehli mrazivé zimě nebo esesáckým kulkám při pochodech smrti....
,,,,jejich hlasy volají, aby byly vyslyšeny ....

Je vůbec možné na tento prožitek zapomenout ?

Mufa
24.02.2022 4 z 5

Je to stejná fikce jako Tatér, Knihovnice a podobné. Tady se mi naopak líbilo právě to, že se autor zamýšlí nad tím, jak se lidé, kteří zažili koncentrák ať už na straně SS nebo Židů, snaží s tím vším vyrovnat v životě dál. Nikdo, kdo to nezažil, nemůže říct, jak by se choval, pokud by byl nucený na jedné té straně stát.
Za mě je to velmi zdařilá prvotina

cornetka
17.01.2022 3 z 5

Tuto knihu hodnotím spíš jako průměrnou. Úplně mi nevyhovovalo přeskakování sem a tam, některé pasáže na mě byly moc podrobné. Tím ale nechci zneuctívat téma koncentračních táborů.

ZÓNA
26.10.2021 3 z 5

Samozřejmě...
Bez jakýchkoliv diskuzí se skláním před příběhem z Osvětimi, cítím nesmírnou bolest za smrt tolika nevinných lidí a je mi hanba za vojáky, kteří drželi v chodu ohavnou "továrnu na smrt".
Na druhou stranu se mix poskládaný z odpuštění, královské hry, náboženství, zločinů a akčních scén nepříliš vydařil. Navíc je román koncipován jako veliké představení, kdy se jednotlivé postavy příběhu objevují v několika časových rovinách, což nepřispívá k plynulosti a dramatičnosti děje.
Napsat fiktivní příběh s několika skutečnými postavami historie, zaslouží jistě uznání a nijak nezlehčuji tuto náročnou spisovatelovu práci. Jen vyznívá ve výsledku nepříliš věrohodně a celkově přisuzuje vojákům SS přívětivější tvář, než jaká tehdy za války skutečně byla.
Román ve svém konci dokonce inklinuje k jisté zábavnosti, i přes tíživé téma nalezení konsenzu mezi trojicí "přátel", která nás příběhem provází.
I přes viditelnou zemitost vyprávění musím vyzdvihnout dobře napsané postavy a věrně zachycenou bolavost a děsivost Osvětimi.
John Donoghue si v prvním svém románu nepočínal špatně, ale přeci jen nenašel takovou míru atmosféry, která by celý příběh stočila správným směrem.

Surikata369
04.10.2021 3 z 5

Na tohle hrůzné téma jsem četla spousty knih a tuhle řadím mezi ty průměrné. Nebylo to zbytečně přeromantizované (jak to u těch nově vydaných v poslední době bývá), a ač sama šachům nerozumím, tak v knize toho nebylo tolik, aby mě to začalo otravovat. Líbilo se mi vysvětlení v knize nakonec, reálnost postav, apod. Jinak je to fiktivní příběh a to se někdy odráží be vyprávění.

martina1797
02.08.2021 2 z 5

V tomto případě nějak nevím co napsat, neurazí ale ani nenadchne. Na toho téma byly určitě napsané i lepší knihy. Je zde spousta popisů šachových partií, což pro neznalé není zrovna záživné čtení. V příběhu mi prostě něco chybělo, to co upoutá a nutí číst dál. Autor tak nějak nedokázal vzbudit hlubší emoce.

tittanie
29.06.2021

Hodnotit tyhle knihy o válce je vždycky těžké. Tady se bylo vykresleno spoustu postav, u kterých si řeknete to je jasný záporák, ale pak jak děj pokračuje, tak měníte názor a ...
Jenom příběh o Rose mi přišel už moc vymyšlený.
Líbí se mi obálka.