Rychlé šípy
Jaroslav Foglar , Marko Čermák , Jan Fischer
Rychlé šípy je název fiktivního klubu pěti hochů z knih a komiksů spisovatele Jaroslava Foglara. Členy klubu byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Rychlé šípy jsou v Česku všeobecně známé. Jméno Mirka Dušína se stalo synonymem bezchybného kladného hrdiny, jeho opakem jsou členové soupeřícího Bratrstva kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.... celý text
Přidat komentář
joj! Kniha mého mládí, jsem už tak stará, že máme doma sešity Rychlých šípů, které vycházely a daly se koupit v tehdejší trafice. Pak, když mi začínal růst syn do věku, kdy jsem ho chtěla přivést ke knížkám, vyšla tato kniha. Byla to nejlepší koupě. Znovu jsem se začetla do příběhů Rychlých šípu, začetl se i syn. A já si vždycky vzpomenu na Haha Bimbi :) Foglar je nezapomenutelný autor, miluju i jeho další knihy, které nevyšly jako komix a stále i jako starší se k nim vracím
Můj prostřední vnouček se naučil na komiksech číst.
Začal Detektivem Štikou a v šesti letech už louskal Rychlé šípy.
;-)
Legendární komixové příběhy o soupeření dětských pouličních gangů, v podání skvělých kreslířů Fishera a Čermáka. Příběhy nepostradatelné pro starší generaci, které snad zaujmou i generaci mladší!
Byla by velká škoda, kdyby upadly v zapomnění!
Příběhy Rychlých šípů - v dětství hltán každý komiks, který se tehdy dal sehnat, a v dospělosti jsem tu knihu prostě musela mít. Přečtena mockrát, a nikdy neomrzí.
Když jsem se v mládí nějakým způsobem dostal k časopisům Junák a Mladý hlasatel bylo vymalováno. Začal jsem dělat bobříky :-) a četl Rychlé šípy a hlavně, Jaroslava Foglara. Ano, nemám je tady hodnocené, ale můžu s čistým svědomím říct, že jsem toho přečetl opravdu hodně (nic jiného jsem nečetl :-) ). A očima dítěte 8 - 15 let mají všechny *****! Teď už to číst asi nebudu. Mám je v duši uložené jako úžasné, dobrodružné a skvělé knížky o přátelství, kamarádství a odvaze a tento komiks mám na čestném místě v knihovně.
Na tomto jsem vyrůstala, díky mým rodičům, kteří měli tu možnost potkat Jestřába osobně. Úžasné, zábavné a poučné příběhy.
Tohle je něco, co pro mě má zvláštní význam. Sešity Rychlých šípů jsem jako holka naprosto milovala, četla je pořád a pořád dokola a dodnes si ty příběhy pamatuju. Tato knížka, která nabízí všechny sešity v jednom je naprosto úžasná. Nádherné vzpomínky.
Legenda každým coulem. Pravdou ovšem je, že v tomto případě mají možná až nadpoloviční zásluhu na úspěchu páni kreslíři, Jan Fisher a Marko Čermák, ten druhý možná o trochu menší, protože jak sám jednou přiznal "mimika v obličejích mu nikdy moc nešla". Přece jen ho mám trochu raději jako hudebníka, než jako kreslíře. (V souvislosti s tím si vzpomínám, že jsem se kdysi dočetl, že po smrti Jana Fishera byl jako potenciální kreslíř osloven i můj velký oblíbenec Karel Franta, který ale nakonec "s mírným úlekem" odmítl. Od té doby si s oblibou představuji, jakým způsobem by se asi mohl s tímto úkolem vyrovnat. Nemůžu se zbavit dojmu, že výsledek by byl přeroztomilý). Foglarův autorský podíl tedy zůstává, jak je u něj zvykem, stále stejně znepokojivě dvojaký. Vždy znovu a znovu je nutno konstatovat, že skutečně živými členy RŠ jsou jen Rychlonožka, Červenáček a snad i Jindra Hojer, Mirek Dušín spolu s Jarkou Metelkou mohou být už tradičně a opakovaně charakterizováni jako "neživotní, vyspekulovaní panáci s temperamentem výkladového manekýna" (což byly dobové komunistické výtky). Tato dvojakost však naštěstí vždy znovu vyústí ve Foglarův prospěch: je jasné, že Foglar se stal geniálním spisovatelem nikoliv proto, že vytvořil charakter Mirka Dušína (k tomu by věru moc geniality třeba nebylo), ale proto, že ta nepopiratelná plochost těchto charakterů ve výsledku vůbec, ale vůbec nevadí. A možná i proto, že už přes čtyřicet let nemůžu zaboha přijít na to, jak to vlastně dokázal.
Absolutní fenomén. Tady opravdu, ale opravdu nejde jinak než hodnotit úplně naplno. Zase jsem se vrátil do klukovských let, kdy jsem Rychlé šípy a další foglarovky vyloženě hltal a zbožňoval. A vlastně není třeba používat minulý čas, zbožňuji je pořád. A nejvíc říká fakt, že je zbožňují celé generace a ještě další generace je zbožňovat budou. Tyto příběhy jsou úžasné a je v nich úplně všechno. A až mě docela šokovalo, kolik smrti se v nich událo! Všechno ale má svůj důvod. Ze zcela osobního hlediska musím také přiznat, aniž bych nijak hanil ostatní pány, že nejvíce se mi líbily ilustrace Fischera. Všechny jsou nádherné a neskutečně trefné, ale ty původní mají toho kouzla ještě trošičku více.
A ještě jedná poznámka. Odzbrojila mě jedna cedulka z jednoho Rychlonožkova snu o indiánech - "Pasová kontrola - připravte si doklady o očkování". Vzhledem k dnešní době, pane jo!
A ještě jedna, poslední poznámka. Je opravdu krása pročítat si zdejší komentáře a konkrétní příběhy a osudy čtenářů, jak se k RŠ dostali nebo jak je tato parta ovlivnila :-)
Zdálo se mi že to nikdy nepřečtu jelikož to má asi 600stran ale hned na první stránce mě to začalo bavit a každý den jsem přečetl asi 60stran. Musím říct fakt super komiks. :-)
Rychlé šípy obsahují momenty, u kterých mé lehce nihilistické, cynické já skřípe zuby, až odštěpky skloviny lítají po celém obýváku. Jde hlavně o zbožštěnou postavu Mirka Dušína, jež jde po ulici a dívky se z něj roztékají po chodníku, protože nikdy nekouřil a nikdy neřekl sprosté slovo. Proto jsem vždycky byl raději, když v popředí stál Rychlonožka či Bratrstvo kočičí pracky. Příběhy totiž vyžadují dynamiku a hloubku, kterou Mirek neměl, byl prostě jen správný v každé situaci, vždycky připraven kázat pravdu a mír.
Jenže touto perspektivou se na stěžejní partu Jaroslava Foglara dívat nedá. Přestože často zachází do naprosté absurdity, pořád mají Rychlé šípy krásné poselství, pořád tahle parta přežila dvě totality a pořád tu funguje nostalgie, jelikož jsem tímto komixem poprvé listoval snad v pěti letech. A i když jsem postupem života začal kouřit, pít, mluvit sprostě a rozhodně každý den nezačínám rozcvičkou a studenou sprchou, pořád si myslím, že ve mě Foglar alespoň trochu podpořil smysl pro spravedlnost a to nelze neocenit.
Neměla jsem zdání, co čekat od komiksové knihy a proto mě o to více zaujala. Ze začátku jsem byla trošku zmatená, ale pak se to urovnalo, protože jsem konečně poznala ty slavné postavy, o kterých se mluví, ve spojitosti s Jaroslavem Foglarem:
- Mirek Dušín
- Jarka Metelka
- Jindra Hojer
- Rychlonožka
A nakonec můj favorit❤...
- Červenáček
Jednoducho krása. Ako dieťa som si čítala súborné časopisy po mame z 1970. Na konci štúdia na strednej škole som dostala od školy svoju poslednú poukážku do martinusu a dlho som váhala, čo si kúpiť tak, aby to za to naozaj stálo. Pred pár dňami mi po dlhej dobe znovu udreli do očí Rýchle šípy a hneď to bolo jasné. Večná klasika Jaroslava Foglara, ktorá zostane aj ďalším generáciam.
Nesmrtelný soubor komiksů slavného klubu Rychlých šípů od počátku jejich vzniku. Kdo začne číst jako první Záhadu hlavolamu, nemusí vědět určité souvislosti např. s Bratrstvem kočičí pracky. A proto jsou skvělé tyto komiksy, neboť zde je celá historie, čtenář se dozví, jak vznikl klub, kde získali svou vlajku, kde vznikla rivalita mezi nimi a Bratrstvem kočičí pracky, kdo byla Alžbětina Prknářová a mnohem další. Krásné příběhy plné dobrodružství, humoru, životních mouder i poučení. Dovolím si tvrdit, že Rychlé šípy jsou nadčasové
Už jako malá jsem četla Rychlé šípy. Dají se číst stále dokola a i tak pobaví. Hlavně byly tak poučné, že si na příběhy vzpomenu i v reálných situacích.
(SPOILER)
Na souborném vydání je skvělé, že jde chronologicky, a obsahuje velkou většinu příběhů. Lze tak sledovat, jednotlivá období, kdy příběh vycházel. Příběhy totiž vycházely týdně v časopise Mladý hlasatel a poté v Vpřed. Lze sledovat, jak aktivně v nich propagují tyto časopisy, čtenářské kluby Mladého hlasatele, jak reagují na aktuální situace, jak příběhy vycházely vždy v příslušném ročním období - tady jarní na jaře atd. Prostě klasický komix v časopise. (i při reedici měnili název časopisu v příbězích)
Zajimavé je sledovat, jak se v nich odráží změna poměrů. V jednom díle vystupují čeští uprchlíci pohraničí. V jiném, který na přání jaroslava Foglara vyřadili, zase jedou po vítězném únoru pracovat na stavbu mládeže.
Důvod, proč jsem nedal vydání plný počet hvězdiček je ten, že jde pouze o souborné vydání v podobě podle autora. Nikoliv o historicky věrný dokument, který by zahrnoval všechny příběhy v původní podobě. Celkem údajně 33 stran v něm tak chybí, a je třeba hledat na internetu. Reálně se jedná o 1 celý příběh, a řadu překreslených a přejmenovaných, kdy třeba hned první díl existuje ve 4 různých verzích. V některých překreslení dochází k podstatným změnám v ději či chování, někde jsou změny jen velmi drobné v textu, jiné byly překresleny jiným kreslířem z výtvarných důvodů, a u některých je důvod překreslení jen velmy nejasný - např. RŠ hrají divadlo byl překreslen stejným kreslířem a změny v textu jsou minimální. Rozhodně doporučuji srovnat si u všech předelaných komixů jejich jednotlivé verze.
Ediční poznámka sice zmiňuje ty nejzásadnědnější případy předělávání příběhů, ale o mnoha jiných zcela mlčí, a mnohé příběhy, které autor nechal předělat nebo chtěl vypustit, uvádí pouze v předělaných verzích, i když alespoň v těch před vítězným únorem. Je pravda, že kniha obsahuje komiks ze stavby mládeže, ale pouze jako ilustraci ve 1/4 velikosti na hranici čitelnosti.
Z hlediska historie tak kniha rozhodně není kvalitním původním pramenem pro studium dané doby a vývoje autora a společnosti, protože například vůbec neobsahuje původní verze prvních 10 příběhů s maskovanými černými jezdci a svázaným Metelkou pověšeným na plotě.
K příběhům: je zřejmé, jak původní, poměrně tvrdé příběhy, kde ani rychlé šípy nešly pro ránu daleko, byly při opakovaných vydávání postupně zjemňovány, a vznikal tak vzor jakýchsi vzorně dokonalých Rychlých šípů. A to jak překreslováním starších příběhů, tak i novými díly. I známý závěr prvního dílu, kde jdou Metelka s Dušínem ruku v ruce, vznikl až dodatečně.
Příběhy z doby před rokem 1948 silně akcentují sociální témata, jako bezdomoveství, syrotky, chudobu, nezaměstnanost nebo týrání dětí a zvířat atd. Příběhy vniklé až v 60. a 70. letech působí značně neslaně a nemastně, jelikož z nich zmizel ten svět drobných živnostníků, sociálních nejistot a chudoby. Navíc jde většinou jen o překraslení příběhů jiného Foglarova komixu - Kilišáků. Shodou okolnistí je také v edici vydané v 60. letech poměrně málo děvčat, jelikož řada z nich byla v příbězích s černými jezdci, které již nabyly publikovány, a naopak řada z nich byla v příbězích převzatých z Kulišáků, které vyšli až v 80. letech.
Zatímco díly RŠ do roku 1948 se vždy odehrávaly v současném světě, RŠ chodily do školy, měli spolužáky (kterým hrozilo vyloučení - je otázka o jaké školy šlo), kolem byla spousta drobných živnostníků atd. (a lze i spekulovat, zda hrdinové přes válečnou pauzu i trochu nevyrostli), tak příběhy z 60. a 70. let se odehrávají tak nějak mimo čas a prostor. Neodehrávají se tady a teď, ale mohli se odehrát kdykoliv. Chápu, že autor to neměl jednoduché a záměrně se snažil některým věcem vyhnout, ale doba tímto ty komixy poznamenala.
Štítky knihy
zfilmováno komiksy rozhlasové zpracování chlapecké kluby Rychlé šípy Stínadla české komiksy
Kniha Rychlé šípy je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 3 301x |
| Čtenářské výzvě | 128x |
| Doporučených | 181x |
| Knihotéce | 592x |
| Chystám se číst | 129x |
| Chci si koupit | 72x |
| dalších seznamech | 14x |
Úžasné příběhy party kamarádů, které čas od času otevřu a začtu se do vyprávění Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky. Připomíná mi to moje dětství, je to moje dětství. Kolikrát už jsem to přečetla! Znám je důvěrně , ale zas a zas je beru do ruky, otvírám, čtu a vzpomínám... Co by si jejich autor mohl přát víc?