Rusalka

15.12.2023

Tuto knihu budu doporučovat všem začínajícím autorům, aby viděli, jak vypadá dokonale zvládnutá krásná čeština. Přítomné narážky na Stmívání od Meyerové a na další kultovní kousky vyznívaly zábavně a vtipně. Četlo se to tak dobře, jako když jíte domácí chleba s máslem a čerstvě uvařenou jahodovou marmeládou. Hodně jsem se nasmála, nedokázala jsem přestat číst.

22.09.2023

Pro koho je tato pohádka vlastně určena? Přemíra sexu vylučuje děti, nadpřirozené bytosti odradí dospělé. Začátek vypadá slibně, sympatické je použití květnatého jazyka. Možná stačilo sepsat příběh dívky, která se sžívá s novým prostředím. Bez čarování, s logicky lépe vystavěným dějem a prostředím, kde se jednotlivé události odehrávají a s propracovanější psychologií postav.

16.07.2023

Čte se to velmi dobře , proto zavřu oko a dam 5 hvězdiček

26.12.2022

Kniha se ke mně dostala náhodou od mimozemšťanky o které autorka tvrdí, že mimozemšťankou není, děkuji;-). Ze začátku jsem měla pocit, že je určena pro mě před 25ti lety. Ale....neee. Bylo to napínavé dobrodružství s překvapivým rozuzlením. Kniha se mi moc líbila a až si budu potřebovat zase oddychnout a utéct od reality a hororů, velmi ráda si přečtu pokračování.

06.09.2021

Kniha mě okamžitě nalákala svou anotací a musela jsem se do ní pustit. Byla skvělá, moc dobře se četla, příběh byl originální a zajímavý, lehká inspirace Twilight. Nechyběla láska, mírná erotika, humor, přátelství, tajemství a také menší dávka napětí. Fantasy prvky příběh příjemně okořenily.
Minulost Přemka mě hoodně překvapila, tohle jsem opravdu nečekala a sama nevím, jak bych zareagovala.
Silvie byla sympatická, sebevědomá, vtipná a nebála se vzít věci do svých rukou. Trošku mě pak v průběhu čtení začalo štvát oslovení miláček.. ale to se dá překousnout.
Rozhodně si přečtu pokračování...
4,5⭐/5⭐

15.02.2021

Teenage fantasy po česku a není to špatné!

31.01.2021

Knizka se mi libila i presto, ze ja nechytala vsechny narazky a az ted, pri cteni ostatnich komentaru mi nektere veci zapadaji do sebe lepe :D
Knizku doporucuji vsem co znaji stmivani, a uplne jim tam vse nesedelo :)

20.12.2020

Co se mi líbilo? Že je hlavní hrdinka sice krásná, ale jinak normální slušná holka, nelibuje si jen v oblečení. Pak taky postava jejího táty spisovatele byla parádní.
Akorát by příběh chtěl trochu seškrtat a sem tam poupravit, ale jinak to bylo skvělé čtení :-) Určitě si od autorky ještě ráda něco přečtu.

12.12.2020

Knihu i autorku doporučuji.

09.12.2020

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!

Za mne zatím nejslabší knížka autorky, ale přiznávám, že to valem bude tím, že si Stmívání už moc nepamatuji, takže mi jistě kupa odkazů a dějových schémat unikla. Díky Rusalce si hodlám Meyerovou znovu přečíst a jsem si jistá, že až budu Bellu porovnávat se Silvií, budu se zpětně usmívat nad narážkami, které Ivana Nováková do textu ukryla a moje hodnocení třeba ještě naroste.

Zprvu jsem knížku četla hlavně kvůli slovnímu humoru hlavní hrdinky, který mne velmi bavil, a kvůli snaze zjistit, jak se všechno bude vyvíjet. Cca ve 3/4 však přišel okamžik, kdy děj začal být vyprávěn z pohledu jiné osoby, Zvrat s velkým Z, ne-li ZVRAT, a to už jsem četla se zatajeným dechem a s rostoucím napětím, jak to celé dopadne. Bohužel, zhruba ta poslední čtvrtina mi ale najednou přišla jako z jiného příběhu, rozuzlení zvratu (Zvratu) mi dějově moc nesedělo k předešlému; čekala jsem jiný vývoj i závěr. Jenže když nad tím přemýšlím, jak chci, ono to asi jinak vymyslet nešlo. S ohledem na to, jak byly vymyšleny záporné postavy, a s přihlédnutím k reálnému světu, do něhož byl děj zasazen, nešlo drama asi ukočírovat a ukončit jinak. (I když ta tv debata mi přišla moc...) Třeba by stačilo jen ubrat míru zápornosti pana primáře, aby to celé bylo uvěřitelnější? Závěr nechává prostor pro pokračování, které, jak doufám, přijde, takže uvidíme, co s osudy Sílky a všech dalších postav autorka provede dál.

Při čtení komentářů jsem si říkala, jaké to temné tajemství Přemek skrývá. Vytvořila jsem si teorii a byla si naprosto jistá tím, že je správná. A ona nebyla! Ani já jsem nečekala něco tak... přízemního? :-) a trochu mi to připomnělo Lenku Lanczovou, která se nezdráhala přišít svému hrdinovi škraloup. Zajímavé je, že odhalení Přemkovy minulosti nenechá nikoho chladným, mne tedy vcelku nezasáhlo, ale uznávám, že kdybych byla mladší, hned bych ho šmahem odsoudila a řekla jedno velké FUJ! (A stejně mě mrzí, že to nebylo to, co jsem si myslela... ;-))

Knížka v žádném případě není špatná, jen se na můj vkus vše příliš rozběhlo a vygradovalo. Každopádně jsem se u ní nenudila, mnohokrát se zasmála, když se napětí začínalo dát krájet, byla jsem napnutá jak kšandy. Doufám, že se s tím vším Ivana Nováková popasuje v pokračování ;-). Za mne 3,5 * (zaokrouhleno nahoru).

10.11.2020

Obsahuje lehké spoilery, ale nic, co by vyzradilo ústřední zápletky knihy...
Naprosto jsem nečekala, že se k téhle knize dostanu tak brzy. Chtěla jsem ji jen otevřít když přišla, znáte to, trochu prolistovat a pomazlit se s ní. No, jenomže jak jsem ji zvedla, tak už jsem ji nemohla odložit...

"Proč si špinit karmu? Co děláš dnes večer? Nešla bys do kina?"
"Nešla. Musím se učit."
"Sestavili jste s Radkem fahrplan, jehož cílem je úspěšné přijetí na Harvard? Tak fajn, co v pátek?"
"Budu si mýt vlasy. Nebo stírat schody. Nehodící se škrtněte."

Celá kniha je prošpikovaná narážkami na různé oblíbené série/knihy a to jsem si neskutečně užívala, asi hlavně proto, že jsem jich byla schopná tolik chytit. (Mytí vlasů ze Soudných sester je ale rozhodně moje nejoblíbenější...).

"Proč jsi vlastně nejel na páteční večírek? Bez tebe tam byla děsná nuda a v devět jsem už byla doma v posteli."
"Sama?" zeptal se trapně.
"Ovšemže ne. Trávím noci se Samem Elániem."
"To je kdo?"
Protočila jsem panenky. "Hlavní hrdina knihy Muži ve zbrani, ty troubo. S kým jsi strávil tu noc ty?"
Přes opálení jsem zaregistrovala, že zčervenal. "No, s Oliverem Twistem."

Knihu jsem si nesmírně užila a řehtala jsem se od začátku do konce, svůj podíl na tom ale má i způsob, kterým jsem k její četbě přistoupila. Příběh je inspirovaný Stmíváním a nestydí se za to. A pokud k tomu přistupujete jako k variaci/parodii na tento příběh a uvědomíte si jak některé věci autorka převrátila... skvělé, tenhle aspekt knihy mě neskutečně bavil a díky němu jsem dokázala odhlédnout i od určitých zápletek/událostí, které by mě v "seriózní knize" (respektive myslím v knize, která sama sebe bere vážně) iritovaly. Jenomže tady to plnilo svůj účel, ta událost tam byla, protože byla i v původním Stmívání...
Přemkovo tajemství... XD Upřímně? Po tom, co se ukáže o co jde, rozumím stanovisku jejího otce, který chtěl, aby o tom věděla, než si s ním něco začne. Tomu rozumím, schvaluji, i když jsem naprosto obdivovala Silvii jak v klidu tatínkovo ultimátum vzala. Sama na ultimáta reaguju daleko výbušněji. Ale Přemek? Jako vážně? V jaké době žijeme? Asi to není něco, co bych o sobě hrdě rozhlašovala, na druhou stranu... udělal kolem toho zbytečně velké drama - na třetí stranu, Edward dělal drama kolem všeho...

A nevyšlo to! Do pr... kvantic! Že by se na to člověk fakt vys...ublimoval.

Celkově? Narativ celé knihy by chtěl ještě malinko dovybrousit. Při zpětném pohledu většina událostí dává smysl, ale při samotném čtení jsem byla místy trochu/dost zmatená (nějak se nemůžu rozhodnout, jestli je to klad nebo zápor, řekla bych že místy to, místy ono...). Některé věci mi přišly krapet přitažené za vlasy, ale... to je i to Stmívání. Jedna část mi ale byla vyloženě nepříjemná. To, že Sílka se svým miláčkem (dobrá, slovo miláček mi taky bylo možná trochu nepříjemné...) spolu trávili většinu nocí v domě s jejím nebo jeho otcem mi přišlo zvláštní, ale ještě jsem to skousla. (Myslím, že moji rodiče patří mezi ty liberálnější, ale nemůžu si představit, že bych si domů přivedla chlapa, spala s ním v jedné posteli - dobře, až sem by to možná vyšlo, ale ten zbytek... ne... ne... to si nedokážu představit.) Dobrá rozumím, milostné scény jsou potřeba (i když ve Stmívání jich tedy zrovna moc není...). Jsem ochotná předstírat, že její otec nic neslyšel. Nicméně, pak se dostaneme ke kapitole, která je vyprávěná z jeho pohledu a... některé věci jsem slyšet/vidět vážně nepotřebovala. Moje matka freudiánka by jistě zajásala, ale můj útlocit by preferoval život v nevědomosti.
No, to jsem od toho celkového shrnutí zas pěkně odbočila, co? Zkrátka, velmi zábavné čtení, které si ale pravděpodobně nejvíce užijí ti, co někdy četli/viděli Stmívání (osobně mi tam z tohoto pohledu ještě scházelo nějaké to dobré pozorování ve spánku). Má to svých pár hříšků... nicméně nikdo snad neočekává Pýchu a předsudek, ne?

18.10.2020

Knížka se mi líbila dobře:-)

11.06.2020

Příběh Silvie,který se odehrává v krásném prostředí, kde vyrůstá a prožívá své lásky a zklamání ,nechybí i nádech tajemna.Za mne příjemná jednoduchá romance .

19.03.2020

Autorka se sice nechala inspirovat Twilight ságou,ale vytvořila naprosto originální a krásný příběh.
Na začátku mi hlavní hrdinka Silvie přišla dost nafrněná, ale postupně se její nátura změnila. Dokonce jsem se občas pousmála nad vtipnými poznámkami hrdinky.
Kniha je jednoduše napsaná a čte se rychle. Celý příběh se odehrává v krásném prostředí, které je dobře popsané.
Co se týče textu, tak je kniha psaná krásnou češtinou, která se dobře čte. Někdy mi chvilku trvalo zorientovat se kde se děj odehrává a co se v něm děje. Vůbec mně do příběhu neladila určitá slova ( šlaka, slzí, není-liž, apod.). V knize jsem si všimla i určitých nesrovnalostí. Hrdinka se dozvěděla, že má silnou alergii na železo, ale přitom si v klídku jedla steaky? ????

14.02.2020

Rusalka se četla moc dobře. Byla plná napětí, lásky, lehkého nadpřirozena a hlavě nadhledu a sarkasmu Silvie. Hlavní hrdinka je konečně sebevědomá žena, která se nebojí vzít věci do vlastních rukou a taky přiznat, že něco nezvládne a bojí se, přesto však bojuje dál. Temné tajemství Přemka mě hodně zaskočilo, tohle jsem opravdu nečekala, ale nu proč ne, je to rozhodně něco jiného. Knížka končí lehce otevřeně, chtělo by to pokračování a dovysvětlení dalších dějových linek. Rozhodně doporučuji!

Následuje CITACE A (možná lehký) SPOILER:


,,Jak jsi starý, Barte??" vydechla jsem.
Upil ze šálku. ,,Ženám a vílám tuto otázku nepokládej."