Rumburský skrojek pohádek, pověstí a příběhů

03.01.2019

Naprostý souhlas s reader.007 - knížku jsem přečetla jako malá holka, protože jsem chtěla vědět něco o svém rodném kraji. Jiný důvod jsem neměla. A nejspíš jsem tehdy ani nečetla ani autorovu poznámku, ani doslov. Zaráží mě ovšem to, že se autor přímo v té knize bez skrupulí přizná, že si některé pověsti vymyslel! K tomu mě napadá pouze jezuitské úsloví: Účel světí prostředky! Snad by to mohlo ještě napravit nakladatelství, které by se rozhodlo knížku znovu vydat (autor sám to už udělat nemůže), a to tím, že by v novém vydání vynechal jeho zbytečné řeči i ony vymyšlené pověsti.

3 17.03.2015

Byla by to celkem roztomilá sbírka pověstí z okolí mé domoviny nebýt... nebýt vlastně celé poslední třetiny. Tam totiž vyprávění o novodobější "historii" kraje přechází z pohádkových vypravěnek v cosi, co mohu směle označit za nechutnou bolševickou propagandu. Možná ještě celkem neškodnou v tom, když se autor pyšní, jak se kamarádil se soudružkou Majerovou a o tom jak jí a její kámošce ze SSSR nedovolili ti oškliví mocní v roce 1927 kochat se krásami Kyjovského údolí, ale to jak zneužil bídu a neštěstí účastníků Rumburské vzpoury je už zavrženíhodné. Navíc v doslovu sám přiznává že většinu pověstí si sám vymyslel a kulisy šluknovského výběžku jim dodal jen proto, aby "posílil v mládeži lásku ke kraji a vytvořil jeho nové tradice". Typický příklad toho, jak historii píšou vítězové.