Rudý z Hollywoodu
Lester Cole
https://www.databazeknih.cz/img/books/62_/62677/bmid_rudy-z-hollywoodu-f7y-62677.jpg
4
4
2
Velká jména amerického filmu, režiséři jako De Mille, herci jako Bogart, Taylor, Lancaster, šéfové největších hollywoodských koncernů MGM, Warner Brothers a dalších, spisovatelé jako West, Brecht, Mann defilují na stránkách této knihy v dramatických konfliktech, za nimiž jsou byznys, zájmy velkoprůmyslu a politika. To vše poznal až do dna autor knihy, který se pro svůj podíl na založení odborové organizace filmových scenáristů dostal nejen na černou listinu v Hollywoodu, ale i před Výbor pro neamerickou činnost, před soud a do vězení. V retrospektivě vlastních osudů ukazuje boj vlády proti pokrokovým umělcům, kteří jako tzv. Hollywoodských 10 padají za oběť honbě na čarodějnice v poválečných Spojených státech. Celý jeden tvůrčí a odvážný život je na stránkách knihy, jež by stejně dobře mohla nést název Nevítaný Američan, či Hra o Hollywood, nebo Mít pravdu nestačí, zrcadlem doby a země nesmírně dramatické, napsané perem dramatika. Narodil se v roce 1904 v New Yorku. Celý svůj život zasvětil divadlu, filmu a politice. Do Hollywoodu přišel ve třicátých létech a stal se jedním ze zakládajících členů odborového Sdružení filmových scenáristů. Aktivně pracoval i v řadě pokrokových a protifašistických organizací. V roce 1934 se stal členem Komunistické strany USA. Patřil mezi přední filmové scenáristy. Do doby, než byl dán na černou listinu, napsal scénáře k 35 filmům. Poté, kdy mu byla znemožněna práce, psal pod pseudonymem. Natočil ještě dalších 6 filmů (např. Volání divočiny) a napsal několik divadelních her, které byly uvedeny na jevištích USA, Francie, Velké Británie, NDR, ČSSR. Jak uvedla Betty Smithová, členka ÚV Komunistické strany USA, „autobiografická kniha Lestera Colea Rudý z Hollywoodu je nejlepší ze všech doposud známých publikací o jednom období dějin amerického filmového průmyslu a jeho hlavních událostech“. Lester Cole, komunista, bojovník za spravedlnost, zemřel v 81 letech v roce 1985.... celý text
Literatura naučná , Biografie a memoáry , Historie
Vydáno: 1986 , Naše vojsko
Originální název:
Hollywood Red , 1981
více info...
Přidat komentář
Zajímavý lidský příběh o cestě proti proudu, o snášení útlaku za své myšlenky o odhalování černých míst západní demokracie. Bolševici a nacisté zdá se, nebyli jediní, kdo upírali člověku vykonávat jeho práci a zavírali do vězení pro jejich politické přesvědčení. Pohled na šílenství amerického "antirudého" honu na čarodějnice a činnost (ve své podstatě nijak odlišného od nacistického či bolševického kádrování) Výboru pro neamerickou činnost.
Štítky knihy
Rudý z HollywooduKniha Rudý z Hollywoodu je v
| Přečtených | 5x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 1x |
| dalších seznamech | 1x |
Velice hutné a poučné! Navíc - právě v den, kdy jsem knihu dočetla, běžel na ČT Art film o dalším z "hollywoodské desítky" - Daltonu Trumbovi, jemuž autor knihy nemohl přijít na jméno kvůli Trumbovu smířlivému posudku nejen pronásledovaných, ale i pronásledovatelů jako "obětí doby". O to komplexnější pohled na tu situaci jsem však získala.
Z dálky mnoha tisíců kilometrů a mnoha desítek let by se nám mccarthismus mohl jevit jako pochopitelné a naštěstí krátkodobé vyšinutí jinak světově příkladného demokratického zřízení. Tato kniha však dokazuje opak - žádná demokracie není ani na chvilku imunní vůči deformaci, degeneraci, pozvolným plouživým nádorům, pitomcům a škůdcům všeho druhu. A tak zatímco se státní moc USA a bdělí američtí občané nejvíce obávali komunismu a hrozby sovětizace, na zahrádkách jejich úhledných domovů jim rostl přesně ten plevel, kterého se tak obávali: kádrování, udavačství, ideologické usměrňování umělecké tvorby, ničení lidských existencí - vyhazovy z práce, vytěsňování nepohodlných lidí na okraj společnosti. Vznik černé listiny nepohodlných osob se navždy zapsal do historie USA a stal se nepochybně vzorem pro další ideologické hlídače jediné správné cesty v mnoha jiných zemích.
Příběh ukazuje drsné způsoby podnikání v americkém show-byznysu a filmovém průmyslu, naivitu a naprostou neinformovanost amerických komunistů resp. levicově smýšlejících umělců o sovětském impériu, o jeho metodách a cílech. Obrázek o úplném zmatení mysle Lestera Cola jsem si udělala z kratičkého dvouřádkového popisu jeho návštěvy velké slavnostní recepce, pořádané v Moskvě pro hosty mezinárodního filmového festivalu kdysi v 70. letech: nadšeně, s obdivem k sovětskému zřízení psal, jaká královská hostina vybraných lahůdek se zahraničním delegacím nabízela! A ani ho nenapadlo jít se podívat do ulic, jaké "vybrané lahůdky" byly k dispozici sovětským občanům v obchodech v těch letech. Ani jej nenapadlo zeptat se v diskuzích se sovětskými tvůrci, zda i jim také někdo posuzuje a schvaluje či zamítá jejich scénáře, omezuje tvrůrčí rozlet, zavírá již natočené filmy do trezorů jen proto, že nesouzní se státem řízenou ideologií ... Myslel si, nebožák, že to se děje jenom u nich, v USA.