Rudovláska Kejle

09.08.2023

Autor skvěle popisuje pocity, které se dostavují mnoha lidem po migraci " za lepším životem". Jak nadčasové... A za vším jen lidská hamižnost po penězích.

11.05.2023

Na ja, Kohn. Kouknou, jde o nás Židy, že jo? Je tu bubala Kejle, pak taky pár echt šmejdů, spousta smutku, slov a beznaděje. Celkově košer, Kohn. Přečtou si to taky!

23.09.2022

Milujem Singerove knihy. Bodka.

06.09.2022

,,Lidé všechno, co konají, konají nutně ze sedmi příčin, pod vlivem shody okolností, z přirozené nutnosti, z donucení, ze zvyku, z rozumové úvahy, ze vznětlivosti a žádosti."
Aristoteles

Přemýšlela jsem, co ke knize napsat a bohužel jsem po tak silném příběhu, nenacházela ta správná slova, tak jsem se schovala za ta Aristotelova...
Naše životy a zvyky jsou vážně jako ,,železné košile," díky který, neustále pochybujeme a podléháme určitým rozhodnutím..., která mohou vyústit k fatálním koncům.
Rudovláska Kejle, příběh s občasnou jiskřičkou naděje v "něco lepšího...," mohu za sebe doporučit.

04.07.2022

Pre mňa osobne jedna z najhutnejších a najťaživejších Singerovych kníh.

Príbeh prostitútky, ktorá sa snaží odvrátiť od starého spôsobu života, keď sa jej v ňom odrazu zjaví "starý známy" a bývalý klient, ktorý sa ju doň pokúša opäť stiahnuť.
Príbeh o tom, že aj keď človek zmení prostredie, nepomôže mu to zbaviť sa svojich vlastných démonov. Do toho kritika judaizmu (a možno náboženstva všeobecne) v postave Bunema, ktorý vyrastal v rodine rabína a sám sa ním mal stať ale pochopil, že boh stále iba mlčí a všetko je márne.

07.03.2022

Ve svých autobiograficky laděných textech I. B. Singer občas zmínil, že se mu i náhodní známí rádi svěřovali, jak autenticky na něj jeho knihy působí. I když léta žili v Severní nebo Jižní Americe, Singerovy povídky či romány je dokázaly přenést do některé z křivolakých uliček Varšavy či jiného „štetlu“ Starého světa a umožnily jim poznat v načrtnutých postavách někdejší blízké nebo sebe samotné.
Myslím, že stejně přirozeně by se v Rudovlásce Kejle našli lidé z okraje společnosti, kterým je knížka věnovaná. Žánr dovoluje i větší otevřenost, pokud jde o jazyk, vtipy nebo třeba (z mého pohledu obzvlášť vydařené) přiblížení diváckých reakcí při divadelním představení.
Jakmile ale dvě z hlavních postav své zázemí opouštějí a zkoušejí začít znovu v dosud neznámém prostředí New Yorku, stávají se v důsledku vykořenění nesamostatnými, zoufalými, vyhořelými. Každý po svém a s otevřeným koncem, který ale zároveň nepotřebuje doslovné vysvětlení.
Temné tóny tak přebíjejí optimističtější a pro autorovy hrdiny typické úvahy o životě, existenci, směřování, nebo jindy jiskřivě ironické debaty.
Původní publikování po částech má za následek některé časové a jiné nepřesnosti, které se dají snadno prominout. I. B. Singer pro mě navždy patří ke spisovatelům, kteří mohou psát cokoli, třeba jen pro radost. Hvězdičku ubírám jen proto, abych nebyla nespravedlivá ke všem těm nepřekonatelným Starým láskám, Světnicím, Korunkám…. a celé řadě dalších.

22.02.2022

Noirový židovský příběh, který se čte sám; a vůbec nevadí, že některé části jsou slepené rychlým průletem toho, co se asi stalo, protože autor román zveřejňoval po kapitolách v novinách a podle všeho ho nikdy nedopsal (i když pro mne je konec jasný a logický). Je to čistokrevný Singer - humor se střídá s jakýmsi hrdým smutkem, vášeň kombinovaná s vědomím hříchu a vinou probleskuje snad z každého řádku, Stvořitel možná existuje, ale zdá se, že většinou není přítomen, konfrontace předrevoluční Varšavy s Amerikou nedopadá dobře ani pro jednu zemi a postavy žijí, jen dokud jim nedojdou síly. Kejle, Banem, Jarme, Max, Solče i Cirele - všichni tančí tak rychle, jak dokážou...