Trnový princ
Mark Lawrence
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/140064/bmid_trnovy-princ-27p-140064.jpg
4
290
54
Roztříštěná říše série
< 1. díl >
Mějte se na pozoru před Trnovým princem... Když mu bylo devět, sledoval, jak mu přímo před očima zavraždili matku a bratra. Když mu bylo třináct, byl vůdcem bandy krvelačných banditů. Do patnácti má v plánu být králem... Nastal čas, aby se princ Honorous Jorg Ankrath vrátil na hrad, který kdysi opustil, a přihlásil se o dědictví, které mu po právu náleží. Svět se pro něj změnil v den, kdy visel na trnech ostnovníkového keře a sledoval, jak muži hraběte Renara vraždí jeho matku a mladšího bratra. Od té chvíle prahne Jorg po pomstě. Život a smrt pro něj představují jen obyčejnou hru - hru, ve které nemá co ztratit, ale ve které může vyhrát úplně všechno. Jenže v otcově hradě na něj nečeká nic, než zrada. Zrada a temná magie. Je možné, aby osamělý chlapec, byť nade vší představu divoký a zvrhlý, porazil nepřátele, jejichž moc přesahuje i ty nejbujnější představy?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2013 , TalpressOriginální název:
Prince of Thorns , 2011
více info...
Přidat komentář
*3.5, u tohoto díla jsem opravdu váhal mezi 3 a 4 hvězdami. Hlavní hrdina je skutečně něčím, co tu dlouho nebylo, nicméně souhlasím s tím, že jeho chování a pohnutky si lze jen obtížně představit vzhledem k jeho věku, rovněž na mě působí zbytečně, že se příběh odehrává v nějaké verzi našeho světa, autor je mimo toto originální více než dost a tak to na mě osobně působí rušivě. Kromě toho má série určitě potenciál a určitě se vrhnu na další díl.
To je tak, když se autor zaměří pouze na hlavního hrdinu a téměř se vyprdne na všechno ostatní. V hlavní roli čtrnáctiletý Jorg, kterému žádný druh vraždy, zvěrstev a násilí není až tak cizí, stejně tak si pro vulgarismy nechodí moc daleko. Nicméně to nefungovalo. Tyto věci až příliš ostře kontrastují s věkem hlavního hrdiny a jeho skutky? Až moc neuvěřitelné. A hlavní námět knihy se bortí jako domeček z karet. První polovinu knihy obestíral neuvěřitelný potenciál, který, když se přehoupl do půlky druhé, postupně vymizel. A děj byl pak víc než nezajímavý, nelogicky a zbytečně stavěný.
Nicméně styl psaní je vyvedený na jedničku, ať už svojí mrštností nebo obsahem. Samotný hlavní hrdina, který se stal středobodem celé knihy, je taky někde uprostřed. Bohužel tato dark fantasy svému slovu nedostála.
Bomba. Rychle přečtené. Sprosté a neotřelé. Bavila jsem se celou dobu napínavý děj a samá překvapení. Není to sice nic pro nejistý žaludek, ale to rozhodně není můj případ. Prostě skvělé.
Díky databaziknih jsem narazil na tuto skvělou knížku, za normálních okolností bych se k jejímu čtení asi vůbec nedostal. Nic takového jsem snad ještě nečetl, od začátku naprosto brutální nářez a akce, prostě parádní knížka, kdy princ Jorg jde za svou pomstou doslova přes mrtvoly. Žádné slitování jak s přáteli tak nepřáteli. Tahle kniha mě naprosto dostala
Velmi drsné, humorné a cynicke, většího hajzla než Jorge jsem v literárním nepotkal, ale pozor v dalších dílech se nám chlapec vyvíjí, zajímavá kombinace fantasy s postapo.
Podle mého názoru skvělý odklon od klasického vystavění fantasy příběhů. Kniha se mi navíc četla velice dobře a příběh se vyvíjel rychle. Právě nestandardnost pravděpodobně způsobuje relativně značný rozptyl hodnocení. Doporučuji ale každému zkusit první díl a rozhodnout se na základě vlastního úsudku a nenechat se odradit případnými špatnými recenzemi.
Přiznám se, že jsem skončila kdesi za půlkou. A to je u mě nedočítání knih tak běžný ukáz asi jako projev čistého svědomí u českých politiků. Tentokrát to prostě nezachránil ani Jorgův humor. Vadily mi nesmyslné situace, které se seběhly neznámo jak a proč. Prostě občas došlo k událostem, jejichž vývin z těch předchozích dle mého názoru jaksi postrádal logiku. A to jsem se na to tak těšila, udělat hlavnim hrdinou takovýhlelo zmetka (leč chytrého a velmi nápaditého) totiž slibuje docela fajn prču. No, pokud se tady najde někdo, kdo si neoblomně myslí, že se to po stránce 320 rozjede způsobem zcela nesrovnatelným, než v první půlce, tak mi dejte vědět do zpráv a já se dokopu to dočíst. Díky pěkně.
No ty kráso. No.... ty... kráso.
Tak jestli jsem při čtení nejen fantasy volala po něčem originálním a neotřelém, po knize, která dokáže překvapit a s ničím s nepáře, je to tu. Autor mi splněné přání mrštil s šíleným smíchem zpět do obličeje, zlomil nos, u toho mezi řečí vypálil barák, pobil rodinu a znásilnil křečka. Asi takový mám pocit z téhle knihy.
Máme tu hrdinu, mladého pohledného prince, kterému zabili před očima matku a brášku. Chlapce, kterému je upíráno právo na trůn a on si jde splnit svůj sen, být do patnácti císařem. Vytahujete kapesníček? Tak ho zas pěkně schovejte. Tuhle informaci se totiž dozvíme nad kouřícími střevy nevinného vesničana, jehož vesnici právě chlapec a jeho parta marodéru vybili. Vesnici, kterou se chystají vypálit, jen co hromadně znásilní místní děvčata. A jestli myslíte, že domy budou hořet bez těch holek uvnitř, ještě úplně nechápete, co je mladý princ Jorg zač.
Je to syrové, je to kruté a je to napínavé, protože s minimem svědomí a neskutečnou zarputilostí je náš princ pro svůj cíl schopný úplně všeho. Věcí, které si snad ani nepředstavíte, pokud jste duševně zdraví. Aniž by to, aspoň podle mne, překročilo uvěřitelnou mez. Dost dobře si dovedu představit, že takových Jorgů, Rikeů a podobných se v každé válce ještě dnes najde dvanáct do tuctu.
Co na knížce obdivuji je, že autor nám přes to všechno dává šanci mít hlavního hrdinu trošku, trošilinku v oblibě. Svým způsobem je v právu, že? A někde tam daleko na okraji jeho šílené mysli se v koutě krčí svědomí, takže třeba není TAK zlý. I přesto všechno, co... Hm...
Tak či tak jsem zvědavá, zda autor v dalším díle nastaví udrženou laťku. Věci, které Jorgovi vycházely proto, že byl jen pěšákem, nemusí být uvěřitelné a udržitelné v situaci, kdy si svůj sen o trůnu začne realizovat.
Nooo... tohle bylo silný kafe i na mě. Náctiletý, který by mohl hrdě k boji vyzvat nejednoho sériového vraha. Upřímně ten svět byl napůl středověk, ale ne ten, kde na slavnosti dostanete šampus a věneček za statečnost. Tady spíš dostanete pohřební věnec, který vam na useknutou hlavu položí klučina třímající zakrvácený meč. A napůl sci-fi o naší "vyspělé" inteligenci. S odstupem času si začínám myslet, že autor to docela trefně vystihl - do toho středověku se brzy vrátíme i s celou naší slavnou "inteligencí".
Nemůžu si pomoct, ale celou dobu jsem měl pocit, že Lawrence si přečetl Mechanický pomeranč... a pak ho napadlo "jaký by asi byl, kdyby to byla fantasy?"
No, dobrý. Další díly se mi líbily víc, hlavně asi protože byly propracovanější a že v nich chybělo těch pár ne úplně logických berliček, které několikrát autor použil k posunu děje v jedničce, ale stejně - za mě dobrý :)
Kniha je dobrá, čtivá, místy i vtipná. Já osobně mám ale jeden velký problém, který vše dost sráží. I když je někdy akce hodně zajímavá, tak když si vybavím věk hlavního hrdiny, nutí mě to k úsměvu, protože je pro mě nepředstavitelné, že by takový mladík zvládl vše, co je v knize popsáno. Posunout jeho věk o několik let navíc, posunul bych určitě i hodnocení.
Krásně neotřelé a poněkud krátké čtení. Délka tomu však krásně sedí, stejně jako skvělý černý humor, spousta zabíjení, násilí a krve. Kniha však nabízí daleko víc, než jen toto. Trnový princ si na nic nehraje, působí nenuceně a čte se svižně. Žádné veledílo to není, ale je to parádní oddechové čtení na pár večerů.
Jorg není postava do které se můžete vcítit nebo ho mít vyloženě rádi za jeho chování. Je krutý a je krutý rád. Jediná pozitivní věc na něm je to jak si jde za svým cílem a jeho vůle dokončit to, co začal. Na začátku knihy se mi trochu houpal žaludek u některých scén, moc jsem nad nimi radši nepřemýšlela. V mojí hlavě jsem si Jorga představovala o několik let staršího, protože to, co se ve knize dělo mi v kombinaci s 13letým klukem přišlo občas docela dost nechutné.
Takže proč se mi kniha vlastně líbila? Je dobře napsaná a já celou dobu přemýšlela, kam ten příběh směřuje a jak se Jorg vyvine jako postava. Navíc se mi líbil časoprostor, který se postupně odhalí.
Nakonec se člověk dokáže smířit i s Jorgovou zvrácenou myslí, protože všichni koho nenávidí jsou stejně krutí jako on sám. Je to jen takové vyhánění čerta ďáblem.
Jorga na začátku nesnášíte...v průběhu si myslíte, že ho chápete, a na konci, ikdyž nechcete, si ho prostě zamilujete...protože je to prostě Jorg, jeho hlášky jsou legendární, jeho mozek geniální, a jeho víra neotřesitelná a jestli se vám to nelíbí, tak prostě přestaňte číst!
to je strasne :-) mam rad fantasy, ale tu mi chybalo to fantas. ostalo mi po precitani iba Y (spell pls.)
Hodně zajímavé čtení, kde hlavní hrdina rozhodně není ten super klaďas alias Mirek Dušín jak to u řady knih bývá, což knize dává punc zajímavosti. Jen mě občas zaráží jak je takovej "malej" spratek silnej:D. Rozhodně se těším na další pokračovaní a to jak se Jorgova temná duše bude vyvíjet a jak do všeho zasáhne Kateřina a kouzelníci.
Trnový princ je brutální a drsný a příběh není podle mě čtením pro každého.
A nejde jen o použité výrazivo, které si nezavdá se slovníkem prachsprostého dlaždiče. Nejde tak ani o vraždění, vypalování a znásilňování, které jsou v příběhu na denním pořádku. Ne, jde o hlavního hrdinu příběhu - dá - li se tak Jorg nazvat. Protože Jorg je všechno jiné, jen hrdina ne. A to je dobře, jelikož hrdina by nikdy nedosáhl toho, čeho on a co na tom záleží, že to dělá hlavně pro sebe a svou touhu po pomstě? Někdy si člověk musí umazat ruce a duši krví, když chce potrestat zlo. Někdy se i zlem dobrovolně stane, protože by to jinak nešlo.
Jestli se mi to líbilo? Moc. Jestli si přečtu pokračování? Rozhodně ano. A brzy :)
Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Jsem zvyklý na takovou klasiku, kde je hlavní hrdina přinejhorším neutrální, tak mohu být pořád na jeho straně, ale princ Honorous Jorg Ankrath je všechno možné, ale "hrdina" se mu vyhýbá velikým obloukem. Spíš se mi derou na jazyk slova jako řezník, psychopat, co čest nechává daleko za sebou.
Trnový princ na mě dějem působil jako průměrná kniha, kde jsem se místy nad tím přímo nudil, ale právě ten nezvyklý antihrdina a jeho hlášky, které byly často mírně řečeno odporné, ale i při své zvrhlosti v jádru pravdivé tu knihu náramně vyzdvihuje. To jsem se pak skutečně do knihy ponořil, protože Jorgova "moudra" jsou jedna perla za druhou.
No jsem zvědavý na další díly, které určitě vyzkouším.
Štítky knihy
pomsta dark fantasy boj o trůn fantasy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Trnový princ |
| 2016 |  Princ bláznů |
| 2015 | Trnový král |
| 2019 | Červená sestra |
| 2016 | Trnový císař |
Kniha Trnový princ je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 372x |
| Čtenářské výzvě | 19x |
| Doporučených | 28x |
| Knihotéce | 182x |
| Chystám se číst | 302x |
| Chci si koupit | 82x |
| dalších seznamech | 4x |
Skvělá série sledující pomstu, manipulace mocných, dovolávání se rodného práva a nakonec i snahu o naplnění nemalých ambicí. To všechno už tady bylo, ne? - Jorg se s tím ale nepáře, je občas silně nepředvídatelný, rozhodně ne neomylný a "tak trochu" krvelačný. Přesto ale není naprosto tupý a jeho příhody nejsou ve stylu deus ex machina - Jorg se na vše pečlivě strategicky připravuje (jistě operativu řeší často hurá stylem, ale ví proč to tak dělá a co bude dělat potom). A tohle je jeden z bodů, který mě na knize zaujal - nic není samoúčelné (občas nám Jorg dokonce sám připomene nějaký moment, který se dříve zdál bezvýznamný). Nápad se skříňkou při obraně Strašidlova také super - dodával celé knize na napětí a zároveň respektoval zmíněné plánování a uvěřitelnost celého příběhu. Druhý aspekt, který se mi líbil, byl styl humoru - ironie, spousta sarkasmu a nekonečně cynismu mladého Jorga - nejčastěji, když vraždí nějakého, jak sám říká, "zasraného vidláka" nebo przní jeho dcerky (pokud ovšem někdo nevraždí "jeho zasraného vidláka", to pak má ve zvyku dobývat říše). Takto podaný styl humor mi prostě vyloženě sedl. Možná se takové chování u mladého chlapce zdá nedůvěryhodné, ale příběh poměrně rychle vysvětlí, proč se tak chová.
Avšak celá série není jen o Jorgovi, někteří bratři s ním budou až do konce. Nejvíce se mi zalíbil Makin, Elban a Maical. Každý z nich je tak jiný, a přesto jsou všichni skvěle vykreslení. Ale i Miana, Chella a Fexler měli své kouzlo. Což mě přivádí ke světu - klasické post-apo, kde ne všechno je zničené, ale současní obyvatelé ty zbytky nedokáží téměř nijak využít, přesto tu a tam dokáží postrčit děj dál. Zároveň tu není jen jeden svět, ale hned několik, vedle toho fyzického, datového, tu má i téměř každý druh magie svůj svět a svá pravidla. Stále ale platí, že nic není samoúčelné a většinou se tyto světy neprolínají jen jednou, ale hned několikrát v průběhu celé série.
Kvalita jazyka překladu je v pořádku, překlepů je velmi málo, věty se nezamotávají samy do sebe, nic tedy neztěžuje čtenářský zážitek. Pouze názvy některých zemí se v čase změnily, zvláště v porovnání se sérií "Válka červené královny" (Sud-rajch x Zyt-rajch, Vatikán x Řím, Maďar x Majar atd.), tohle je ale spíše problém druhé série, ne této - zdejší překlad se mi zdá celkově lepší. I když možná přece jen drobnost - tak nějak se čas od času neskloňuje jméno bratra Rika, což mi přišlo rušivé.
Jediné, co mě trochu mátlo bylo, ve kterém jsme zrovna roce. V rámci této série, to téměř nevadilo, ale v porovnání s druhou sérií a její časovou osou, jsem si nebyl úplně jistý, co se už stalo a co ještě ne a která série by měla být časově první. Pravdou je, že se doplňují, ale z hlediska zakončení je lepší přečíst nejprve "Válku červené Královny" (pokud tedy nehodláte číst obě série najednou). Možná i proto jsem byl ze závěrů obou sérií nejprve trochu zmatený, i když pak jsem si uvědomil rozdíl mezi "pouhým zpomalením" a "úplným zastavením", tedy závěr je v pořádku i je uvěřitelný, když se člověk zamyslí nad individuální a kolektivní silou vůle, která otáčí tímto světem. Je otázkou, zda první díl této série nebyl zbytečně krátký, určitě by se našla spousta vtipných příhod z cestování s Jorgovými bratry. Na druhou stranu, Trnový princ byla autorova prvotina, a tak se délka děje zdá pochopitelná, a další díly jsou již pojaty z širšího hlediska. Rozhodně 5/5.