Rozina sebranec

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rozina byla šestnáctiletá dívka, která vyrůstala v rodině svých pěstounů, kováře Jana Turka a jeho ženy Markéty, rukavičnice. Kovář byl často opilý a tloukl ji, nevlastní matka neměla pro ni vlídné slovo. Jediný, kdo se k ní choval laskavě, byl převor Antonín, který ji kdysi jako nemluvně nalezl na prahu kostela sv. Františka. O svém původu nevěděla nic, proto jí říkali "sebranec". Přes všechny útrapy z ní vyrostlo krásné a smělé děvče....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/24206/rozina-sebranec-Wha-24206.jpg 3.335
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Rozina sebranec

Přidat komentář
hana1984
28. lednaodpad!

Těžko se mi četla.

witiko
18.10.2018

Rozina Sebranec je krásný baladický příběh, psychologicky nejpropracovanější ze všech Winterových kratších próz. Úžasně popsané je tu pitoreskní prostředí skomírajícího Anežského kláštera a Rozinino dětství a mládí. Nezapomenutelná je postava převora se silným, nelomeným charakterem a velkým srdcem, který jako jediný může temným psychickým zákoutím nešťastné ženy rozumět. Předposlední kapitola je možná až zbytečně moc dlouhá, natahovaná, jako by chtěl autor stupňovat napětí spolu se snahou provést čtenáře po periferním okolí tehdejší Prahy. Zločin je tu popsán jako až nepochopitelně zpackaný, konec však krásně a čistě, nadpozemsky smířlivý. P.S. K těm věčným nářkům, že je kniha psána těžkým, obtížně srozumitelným jazykem... Autor píše krásnou starou češtinou, tak se tenkrát mluvilo, víte? :-) Právě i díky tomu jsou jeho knihy tak autentické a dokáží vtáhnout do tehdejšího prostředí a mentality. Stačí si jen zvyknout na rytmus a odlišný slovosled, významy neznámých slov se pak už většinou vynoří samy.

Petruse21
31.05.2017

Hrozně ukecané, kdyby to mělo poloviční rozsah četlo by se to lépe a mělo by to nějaký spád.

zelena_zabicka
21.04.2017

Pokud vydržíte první dvě kapitoly, kde se v podstatě nic důležitého neděje, jen ilustrují prostředí děje, nabere příběh poměrně spád. Ale je to temný příběh, smutný, dramatický, s nehezkým koncem. Nemám z té knihy dobrý pocit, občas je děj zbytečně natahovaný. Ani jedna postava mi nijak zvlášť nepřirostla k srdci a nešťastné osudy hl. postav mě proto příliš nedojaly. Dojem: jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale vracet se k této knize nechci, i když se jedná o dílko literárně ceněné a do povinné četby určitě právem zařazené.

EvikU.
09.04.2017

Celkem příjemná kniha k maturitě.

buccaneerka
01.08.2016

Pro milovníky historické prózy bude Rozina sebranec určitě důvěrně známým titulem. Těm, kdo ještě nečetli a uvažují, tak doporučuju. Považuju dílo kvalitou za srovnatelné s Jiráskovými Psohlavci. Jde o příběh dívky Roziny, která je sirotkem a zažije velmi šokující věci. Takový život si dneska asi ani nedokážeme představit, ale o to zajímavější čtení člověka čeká.

Zylinder
09.12.2014

Po četbě Roku na vsi jsem byla příjemně překvapena, když jsem otevřela tuto knížku. První polovina románu byla strhující. Ovšem jakmile se Rozina vdala, změnila se neuvěřitelně. Nezdá se mi pravděpodobné, že by se taková drzá, nedůvěřivá dívka změnila natolik, aby hned sedla na lep nesympatickému cizímu chlapovi a nechala se jím vést za nějakou nejistou službou po cestě, která byla hodně podezřelá. Nesedělo mi k ní, že se k tomu muži lísala, když předtím mužským pohlavím opovrhovala. A nakonec se nechala potupně zabít tím mrzkým mužským plemenem. Ne, v druhé polovině knížky už to nebyla ta Rozina s obdivuhodnou a silnou osobností v první části knihy.

Weiler
23.06.2014

Okamžitě jsem se zamiloval do postavy Převora. Což o to, Rozina je sice popsána tak, že bych do ní s radostí šel: mladá snědá holčina, která si nenechá nic líbit a dlouhou dobu je naprosto nezávislá. Jenže to je vono, jakmile jí Nikolo zlomí srdce, jakmile na ní dolehne plná tíha života sebrance, tak rupne jako párátko a spousta tý její morální integrity jde bohužel do háje. Takže si vlastně svůj konec zaviní sama, což ovšem neznamená, že s ní nemůžeme sympatizovat. Jedna chyba stačí a život vám jí dá sežrat. Kdyby se Rozina po rozchodu s Valachem zatvrdila, stala by se z ní zapšklá ženská, která by se vrátila ke starejm zvykům, mohlo to dopadnout jinak. Jenže ona se rozhodla svým způsobem pomstít světu, ukázat mu, že když jí budete nadávat do sebranců, tak se jako sebranec chovat začne. Jenže je něco krásně přitažlivého na vykreslení Roziny Winterem. Čtenář prostě celou dobu s hlavní hrdinkou soucítí a fandí jí, Zikmund nedává ani trochu prostoru při čtení pochybovat o tom, že je Rozina postava kladná a že je navíc obětí okolností. Ale abych se vrátil k Antonínovi, co vám budu povídat. Hartusící převor, který má ale srdce ze zlata, mi učaroval jako málokterá postava poslední dobou. A to budiž výtka všem kritikům zvoleného jazyka – nemiloval bych převora Antonína ani z poloviny, kdyby nenadával svoje: „accidenti“. Holoto, do pinvice vás vsadit. É, brutto birbone!