Rok kobylek
Thriller Rok kobylek Terryho Hayese, autora kultovní knihy Já, poutník, je strhujícím příběhem z temného světa špionáže, násilí a globálních hrozeb. Hlavním hrdinou je Kane, elitní agent CIA, který se specializuje na nebezpečné mise v takzvaných „zakázaných zónách“, kde pravidla neplatí a přežijí jen ti nejzkušenější. Kane je vyslán na misi do nehostinných pohraničních oblastí mezi Pákistánem, Íránem a Afghánistánem, aby odtud dostal muže, jehož informace mohou zachránit západ před hrozící katastrofou. Místo toho však narazí na nepřítele, jakého dosud nepotkal – brilantního a nelítostného protivníka, který je ochoten přivést svět na pokraj zkázy.... celý text
2025
,
Témbr
Originální název: The Year of the Locust, 2023
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Komentáře knihy Rok kobylek
Přidat komentář
...k Roku kobylek jsem napsal první komentář ....unáhlil jsem se, že jsem knihu neměl dočtenou....koment jsem smazal, protože po druhé polovině si nedovolím tvrdit, že je to nejlepší kniha letoška /což první půlka byla/...
nakonec to byla ve druhé polovině nepovedená, zdrštěná omáčka ...ani to nehodnotím
Kladiem si otazku: Preco autor spojil dve knihy do jednej?
Cast: 1-3. plus duchaplny zaver a bol by to paradny spionazny thriller
Cast: 4-5, s logickym uvodom a zaverom a celkom obstojne sci-fi
ale spojene, je to tazkouveritelny gulas....
Ja, poutnik - ostava neprekonany autorov TOP
(SPOILER) Za mě dobrý. Vlastně více než to. Jak už bylo psáno, 3/4 knihy je solidní špionský thriller, který připomíná jak Poutníka, tak něco málo z Jamese Bonda. Jakmile nastala změna žánru, připadalo mi, že autor má nakoukané filmy z MCU a na své herní konzoli několikrát dohrané pecky The Division a Last of us. Někomu to možná vadilo, mně to sedlo (uznávám, malinko jsem na to byl připravený díky komentářům zde na DK) a čte se to jedna báseň. Určitě bych knihu předem neodsuzoval a dal jí šanci. Za 10 let nashledanou, pane Hayesi... :-)
(SPOILER)
Dodnes si pamatuji, jak jsem hltal Poutníka, takže jakmile vyšla tato kniha, všeho jsem nechal, rozečtené knihy opustil a vrhl se na tento kousek...
První polovina knihy byla téměř dokonalá. Putování Íránem a hlavně cesta zpět byla vynikající... Co mě trochu vytrhávalo z ponoření do světa v knize, byly "super špionážní satelity", které vidí z boku do auta, rozeznají grimasy a hořící cigaretu dokážou odposlouchávat cestující atd... Přečtení nadpisu na pamfletu na Sibiři už byla jen "třešnička na dortu".
V části IV se ale (jak ostatně píšou všichni ostatní) z knihy stane něco, co člověk u tohohle kousku nečeká. Popravdě řečeno mě to skoro odradilo od dalšího čtení, ale zkousl jsem zuby a pasáž překonal...
Poslední kapitoly "ze současnosti" už jsou opět kvalitní čtení a snaží se navrátit na původní notu. Za sebe si myslím, že celá ta sci-fi pasáž se mohla vynechat. Ridley měl dostatečnou motivaci i bez celého toho cestování v čase Kazinského zlikvidovat. Jak říkám, naprosto zbytečná (a hlavně předvídatelná) pasáž.
Knihu jsem nakonec dočetl, i když při finálním souboji už jsem koulel očima... (daleko více by mě překvapilo, kdyby dokázal zbraň složit včas a zabít protivníka na první dobrou, než aby se klasicky honili přes půl Bajkonuru oba polomrtví... ( už jsem jen čekal, kdy někdo vytáhne nějaký nožík, jak vídáme ve filmech.)
Celkově hodnotím za 4... Po předchozích řádcích nejspíš dost vysoké hodnocení, ale první polovina knihy byla opravdu výborná, a když si odmyslím tu sci-fi pasáž, tak i ten zbytek.
Takže na Poutníka to nemá, ale pořád je to kvalitní čtení...
Začátek Roku kobylek byl velmi slibný, čtivý, napínavý. Po elitním agentu chtěli, aby našel bílého muže neurčité výšky a národnosti, se jménem, které neznáme, na místě, které nejsme schopni určit, s obličejem, který jsme nikdy neviděli a otisky prstů, co nemusí být vůbec jeho. Pak do příběhu autor hodil vidle a našrouboval sci-fi. Musela jsem se podívat, jestli jsem ve správné knížce... Nicméně mne autor několikrát nahlas rozesmál, když šéf CIA Falcon děkoval jednomu z pracovníků , že je rád, že ho mají v týmu, skvělá práce !.. a on odvětil: "Děkuji, povím to tátovi, říká o vás, že jste největší hajzl v Americe". Já Poutník 1. se mi líbil moc a těším se na další příběh z pera T.Hayse, pokud pro mne bude uvěřitelný...
(SPOILER)
Kobylky na rozdíl od Poutníka několikrát změní žánr. Bohužel sestupnou tendencí. Íránská linka v první cca třetině je velmi slibná a po přečtení předchozí knihy očekávaná. Ridley díky moderním technologiím, vlastnímu instinktu i shovívavosti autora unikne všem nástrahám. Fáze Bond.
Ze špionážní pohádky se v polovině knihy stává sci-fi. Futuristické technologie jako vystřižené spíš z Interstellaru. Bohužel vystřižené dost zubatě. Výzbroj, která zkrátka je a nějak funguje. Autor se ji ani nesnaží naroubovat na nějaký fyzikální základ. Fáze Zítra vstanu a opařím se čajem.
K tomu se ještě do závěru dostane variace na zombie apokalypsu. Místo nemrtvých tentokrát něco jako reptiliáni. Možná jde o posměšně pomrknutí směrem ke konspirátorům, kteří vidí ještěrku za každým světovým státníkem, podobně jako sci-fi linka ale i tento motiv působí povrchně. Fáze Last of Us.
Celé se to čte dobře, Hayes umí nastínit napínavý příběh ze světa agentů, hodinek s vodotryskem a laserů v propiskách. Hrátky s časem a vesmírem ale nefungují, ve výsledku by vlastně ani v knize nemusely být a příběh by dopadl stejně.
(SPOILER) Tri hvězdičky za první půlku knihy. Sice mě tam pobavilo, že nelze zaútočit na Írán a ejhle ono se to minulý týden stalo. Ale pak si zřejmě autor něco šlehnul a stala se z toho divná sci-fi. Škoda mohla to být pěkná kniha ve stylu poutníka.
(SPOILER)
Jsem fakt zklamán.
Začátek super, máme tu hon na teroristu, hrozbu velkého útoku a agenta na přežití v nepřátelském prostředí, vypadá to na zajímavý mix.
Jenže...
Absolutně zbytečně jsou tam cpané předtuchy hlavního hrdiny. Proč musel slyšet "střelbu z budoucnosti" a pak to všem vykládat?? Však tohle se krásně dalo vyřešit tím, že měl ze soutěsky špatný pocit, protože by to bylo ideální místo na léčku, tak v rámci opatrnosti zvolil jinou cestu.
Nebo to že reálně slyší vlky... prvek, který celou knížku zbytečně posouvá do ezo roviny.
Po zabití vrchního velení Armády svobodných (nebo jak se to ta organizace jmenovala) jde celá hrozba do kopru a vůbec nevíme co měli v plánu (jenom že by to bylo velký)...
Největší WTF moment bylo to cestování do budoucnosti... Té ponorce je věnováno několik desítek stran a jediným účelem je, aby se dostal 24 let do budoucnosti a tím vlastně vyřešil celý případ... To byla chvíle, kdy jsem ztratil jakýkoliv zájem o to co se bude dít dál.
Celá ta zápletky byla absolutně zbytečná a navíc strašně předvídatelná... To že tam potká své nenarozené děti a manželku bylo celkem jasné. V momentě kdy se odmítl vrátit zpátky tak první co mě napadlo: "Jo tak oni zabijí manželku, nebo děti a to ho donutí jí zpátky" no a přesně tak to bylo.
Navíc ta ponorka musela cestovat i prostorem když se z indického oceánu dostal do New Yorku a neumřel tam hlady a žízní...
No a s tím souvisí nákaza mimozemskými spory... Jako na sci-fi fajn, ale tohle se celou první půlku tvářilo jako špionážní román.
Terorista, kterého jsme celou knihu honili vypustil ty spory úplnou náhodou. On nic z toho neplánoval, prostě se náhodou nakazil (což mohl udělat absolutně kdokoliv jiný a dopadlo by to stejně).
Celkově si myslím, že by knize prospěl zásah editora, protože některé věty jsou tam straně divné: Na začátku jedné kapitoly: "To jsem vám jednou zabil muže. A jindy jsem... " Nebo naprosto nesmyslné přeskakování v ději. Kapitola skončila tím, že zabil teroristu, další kapitola začíná tím, že je u Falcona v kanceláří, ale po jednom odstavci to skočí zpátky do té akce... (nevím už přesně co to bylo za situaci ale myslím, že když šel po Mágovi).
V knize jsou i faktické chyby. Nejhlubší místo Indického oceánu má podle autora více jak 10 000 metrů což je blbost. Nejhlubším místem je Jávský příkop s hloubkou 7,7 km. Vesmír je podle autora starý 10 miliard let...
Ani detektivka, ani krimi Rok kobylek vážně není. Netuším kdo nastavil žánr, ale rozhodně knížku nečetl a plácl sem hovadinu! Rozdíl mezi Poutníkem a Kobylkami je naprosto stejný jako mezi Marťanem a Spasitelem. Jedno je reálná fikce a druhé je fantasy se sci-fi prvky.
Kobylky jsou mizerné sci-fi s prvky špionážního románu. Mizerným sci-fi myslím hodně děravou logiku a mraky nesmyslů.
A teď jednoduše. První polovina knížky je opravdu ve stylu Poutníka - dobře napsaný špionážní román ze světa CIA. Tváří se to reálně, zábavně a vypadá to, že autor ví o čem mluví. To se ovšem v půlce zlomí a Hayes vyrukuje s hodně pitomou fantasy linkou a celé to zmrví. Za prvé - neumí psát sci-fi, za druhé - nemá ani ponětí o fyzice a nedomýšlí následky svého výplodu. Netuším proč se na realisticky působící příběh špiona, i když těžce Bondovsky vyznívající, vyflákl a celé to překlopil do dokonalé hovadiny jak od Marvelu a je to škoda. Nechci spoilovat a proto rozhřešení nechám na čtenáři. Ovšem, je mou svatou poviností jej varovat ať ani omylem nečeká výborného Poutníka. S ním mají Kobylky společné jen některé lokace a reálie. A to jen do poloviny knížky. Počítejte tady s Terminátorem, Legendou od Mathesona a nějakým tím Bournem. Každopádně čitelný brak. Bavilo a zároveň notně zklamalo
Rok kobylek aneb Jak pokazit skvělý špionážní román. Na novou knížku TH jsem se těšila roky. Začátek byl velmi slibný, ale za posledních 250 stran knížky a neskutečně vykonstruovaný závěr ubírám tři hvězdičky... Ve finále velké zklamání.
Tak, konečně doposloucháno a musím říct, že knihu ( audio) Já poutník nepřekonal, ale i přesto jsem si poslech užívala a to i díky Martinu Stránskému, který se opravdu do toho pustil s vervou jemu vlastnímu :-))
Dobrý špionážní román. Trochu jsem byla zaskočená úletem do scifi, ale dočetla jsem. Poutník se mi líbil víc.
Tak já dotčeno. Jako na Já poutník to fakt nemá. Nic to ve mě nezanechalo. Všechno dobře dopadne... asi tak, jak to v životě chodí. Taková bichle a nic z toho.
Neeeeeeee! Já se zblázním. To byla tak skvělá kniha ze začátku, četla jsem a četla... a najednou se z toho stalo sci-fi? Autor nevěděl, jak to vyřešit, tak použil nadpřirozené síly? Mám chuť to obrečet, achjoooooo
Tak moc jsem se těšila.... Do 3/4 knihy je to lahůdka a fakt paráda . Pak se to hodně sakra zvrtne a pro mě učiněná katastrofa - Nevím proč se do toho míchá scifi. Je to škoda a zkazilo to celou knihu , která mohla být po Poutníkovi také na špici.
(SPOILER) Pred orky to byl skvelej spionazni pocin stejne jako Ja poutnik. Pak to slo z kopce a stezi jsem to doposlouchala.
Půjdu proti proudu, ale za mě je to hodně špatný. Na knihu jsem se strašně těšila a mnoho let googlila kdy už konečně vyjde. S Já, Poutník se to absolutně nedá srovnávat a skoro si říkám, jestli se kvůli neustálým odkladům dopsání neujal ghostwriter, protože tak markantní pokles kvality nemůžu pochopit.
Začátek vypadal nadějně, byť tam bylo mnoho nelogických kiksů, které by takto zkušený expert opravdu udělat neměl, ale přivřela jsem oko a četla dál, protože to bylo čtivé. Super příběh končí v druhé části v 18.kapitole. Dál jde kvalita prudce z kopce dolů. A to říkám jako milovník špionážního žánru, který má něco načteno. Pokud milujete Já, Poutník tak jako já, radši znovu sáhněte po něm.
zatím jsem na začátku ale jeví se výborně, špionářsky. jen mě překvapují ti čtenáři jako např. Hella , že to vůbec čte a proč , když v problematice špióni se necítí dobře, ať tedy každý čte co je mu vlastní a když už čte co jej nebaví , neznamená to , že bude hodnotit neobjektivně problematiku která je sice skvělá , avšak v jejich pohledu není, tak , takto asi...
Ach jo...
Zpočátku skvělý špionážní thriller o snaze CIA dostat z Íránu tajného informátora. Příběh plný napětí, od kterého se nedalo odtrhnout, a vypadalo to na jasných 5 hvězdiček.
Bohužel potom to nabralo úplně jiný směr, a rázem jsme se ocitli ve fantasy sci-fi slátanině. Která vlastně ani nebyla nutná. Chvílemi jsem myslela, že to ani nedoposlouchám.
Naštěstí v samotném závěru nastal opět příklon k "normálu", ale už to nedokázalo napravit pokažený dojem z knihy jako celku. Velká škoda.