Rodokmen
Patrick Modiano
Když tajemník Švédské akademie udílel Patricku Modianovi Nobelovu cenu za literaturu, nazval ho Marcelem Proustem naší doby. Modiano se ve své tvorbě věnuje tématům paměti, ztráty, identity a hledání a všechna jeho díla jsou variací na stejnou zkušenost: jeho vlastní. Rodokmen je vzácnou příležitostí odhrnout závoj fikce a nahlédnout příběh, jenž stojí na počátku těch ostatních. V těchto poutavých pamětech Modiano vypráví o svérázném životě svých rodičů za německé okupace, o svém dětství v domácnosti plné cirkusových umělců a gangsterů poválečné Paříže i o dospívání, kdy pro něj bylo zásadní seznámení s matčiným přítelem Raymondem Queneauem. I když Modiano přiznává, že na paměť se nedá vždy spolehnout, s bolestnou jasností si vybavuje nejpalčivější momenty svého mládí, včetně smrti svého desetiletého bratra. Modianovy vzpomínky na prvních jedenadvacet let jeho života v Paříži jsou opravdovým darem pro čtenáře jeho románů, k nimž nabízejí jedinečný klíč.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , GaramondOriginální název:
Un pedigree , 2005
více info...
Přidat komentář
Kdo čeká vzpomínky na idylické dětství, podobné knize Jak voní tymián, ať tuhle knihu nečte. Byl by zklamán a zbytečně knize ubíral počet hvězdiček. Jde skutečně o strohý výčet událostí, které měly nějaký význam v životě autorových rodičů, a osob, které jejich život více či méně ovlivnily. Strohý popis bez emocí. Zato ty moje! Už dlouho se mě žádná kniha tak hluboce nedotkla. Četly jsme ji na dovolené s dcerou, nejdřív ona, pak já. A pak si o knize povídaly. Měla to stejně.
Hodně slabé, působí to jako poznámky k zamýšlenému románu. Spousta dat a jmen, vše jen letem světem a i to zpracování je nezajímavé. Možná pro znalce Modianova díla a pro jeho rodinu to může mít svůj význam, ale nevím jako pro českého čtenáře.
To, co autor předkládá, jsou záblesky vzpomínek na dětství a mládí. Ano, s odstupem desítek let se vynořují různé situace bez zasazení do souvislostí, či tváře, k nimž paměť marně hledá jména. Od spisovatele očekávám, že si dá práci a holou kostru sestavenou z vynořivších se zážitků obalí (třebas vyfabulovaným) dějem. Čtenář stejně nezjistí, co je skutečnost a co vymyšlené. Mohl by tak vzniknout román, který by zaujal více, než text připomínající slohovou práci líného žáka.
Musím přiznat, že jsem čekala víc. Těšila jsem se na vyprávění z dětství a mládí spisovatele, místo toho mě spíš (hlavně ze začátku) čekalo, kdo kde s kým bydlel. Často tam tedy byl někdo zmíněný jen jednou a pak nic. Přitom jeho život byl určitě zajímavý a rozepsat jeho vztah k rodičům by asi bylo hodně zajímavé počtení. Kniha je asi přínosná pro milovníky jeho tvorby, co se chtějí dozvědět něco málo o jeho mládí. Ostatním to v tomto zpracování nic moc nepřinese. Bohužel...
Štítky knihy
francouzská literatura autobiografie
Autorovy další knížky
| 2014 |  Ulice Temných krámků |
| 1986 | Takoví hodní hoši / Mládí |
| 2007 | Dora Bruderová |
| 2017 | Katka Krátkozraká |
| 1980 | Vila Triste |
Kniha Rodokmen je v
| Přečtených | 10x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 3x |
Nějak neurazí, nenadchne... Autorovo dětství, pravda hodně zajímavé, ale právě, toho velkého potenciálu šlo mnohem lépe využít. Místo toho je to celé letem světem, všude chvilku, nic vlastně pořádně. Občas se mi stalo, že jsem dvě věty byla myšlenkami jinde, ale u třetí jsem se probudila a naprosto jsem nechápala, kde jsem, jako bych přečetla dvě strany.