Rodinný ústav: rodinný tragikomiks

29.08.2022

(SPOILER) Bohužiaľ, na to, aby som si knihu užil intelektuálne, nemám dostatočný prehľad v klasickej literatúre. A bohužiaľ, na to, aby som knihu navnímal emočne, nemám k dispozícii adekvátny vhľad do problematiky homosexuálnych vzťahov.

Ako sonda do podivnej rodiny poslúžil komiks dobre. No položme si ruku na srdce, každá rodina je tak trochu divná, takže až taký neobvyklý príbeh sme tu naservírovaný nedostali...

21.08.2022

Tak tuto knihu jsem dočetla jen silou vůle. Vůbec mě to nebavilo.

05.07.2022

Velmi zajímavě pojatá historie rodiny, která vedla jeden pohřební ústav a děti se tak setkávaly se smrtí již od malička. Nebáli se jí, neměli z ní respekt a to až do doby, kdy zemřel jejich otec. Alison navíc během dospívání zjišťuje, že je lesba a vyrovnává se tak sama se sebou. Studuje literaturu, stejně jako ji její otec učil. Knihy ji provázely od malička a v příběhu je mnoho odkazů na literární díla. Nejen Proust, ale i další autoři zde otevírají cestu k tématům, která byla Alison mnoho let skryta. Proč se její matce po smrti muže vlastně ulevilo zjišťuje Alison až jako dospělá na VŠ. Tahle osobní zpověď převedena do grafického románu rozhodně není pro všechny, ale je velmi zajímavá a citlivá. První polovina možná poněkud pomalejší, ale knížku jsem zhltla jedním dechem. 
Moje hodnocení: 8/10

11.08.2021

Autobiografické komiksy mě baví, hodně. Ale tohle nebyl úplně můj šálek kávy. Témata jsou rozhodně zajímavá - mluvíme o hledání své identity, homosexualitě, problémovému vztahu s otcem, problémy v rodině. Když jsem četla anotaci, neváhala jsem. Ze začátku jsem myslela, že mě budou bavit literární odkazy - autorka i její otec oba studovali, učili a žili literaturou. Nicméně to na mě nakonec bylo až moc. Na nejrůznější autory či filosofy se odkazovalo skoro na každé stránce, a abych si dohledala vše, čtu to ještě teď. Takže upřímně přiznávám, že tohle na mě bylo až příliš náročné.
@knihodura

17.02.2021

Další velmi zdařilý komiks a příjemný zážitek. Kresby krásné, líbí se mi otevřenost autorky a poměrně detailní náhled do jejího soukromi. Velmi zajímave se tam kombinuje i klasická literatura.

04.03.2020

Moc komiksy nečtu, ale tento jsem nechtěl vynechat. Líbil se mi osobitý příběh. Nahlédnutí do myšlenkového světa vypravěčky. Postřehy o vztahu ke svému otci. Poslepované vzpomínky z deníků, vzpomínek, dopisů... Text je okořeněn i nahlédnutím do světové literatury. Inspirující.

30.12.2018

Tak tento komiks mě bohužel nezaujal. Bylo to dost osobní a plné pocitů, ale neskutečně rozvleklé bez nějakého zajímavějšího příběhu. Asi bych to lépe ocenil, kdybych byl homosexuál a ideálně i žena.

23.07.2017

Příběh mě nezaujal ačkoliv byl podle pravdy. Jak autorka píše, že kdyby si ten příběh měla vymyslet jako spisovatelka, nestál by za nic. No upřímně, nevím jestli takhle za něco stál.

31.03.2017

Nic jsem od toho nečekal, ale dostal jsem velmi promyšlenou knihu. Samotný způsob, jakým Bechdelová nakládá intertextovými odkazy na význačné světové romány, je pozoruhodný. Ještě zajímavější je ale "šťastná náhoda", že hlavní postava autobiografie tyto romány sama čte právě v době, kdy je ona paralela aktuální. Ještě zajímavější je ale způsob vyprávění, který se vlastně moc neposouvá kupředu, ale ve smyčkách se pořád vrací ke stejným okamžikům, aby je s každou další kapitolou obalil dalšími informacemi, jež mění v podstatných detailech způsob, jakým o postavách novely uvažujeme. Skvělá záležitost.

11.08.2015

Mé komiksové poprvé a vybrala jsem si dobře. Zaujalo mě osobité vyprávění autorky a hodně na mě působil její zvláštní odstup, se kterým o sobě a své rodině píše (a kreslí :-) ). V knize se také skvěle a přirozeně střídají časové roviny autorčina života. Člověk se sem tam zasměje, sem tam s autorkou ztotožní. Pěkné čtení, originální forma.

23.11.2013

Nejsem moc "komiksová", ale u tohohle díla jsem se vážně bavila!

05.09.2013

Při čtení jsem téměř zapomněla, že se jedná o komiks,poměr textu a obrazů byl absolutně vyvážený! A i díky tomu mě příběh chytil a nepustil po celou dobu čtení.

27.03.2013

Kreslená tragikomedie plná veselých historek o smutné rodině s kostlivcem ve skříni na téma: můj tatínek byl homosexuál (se všemi paradoxy z toho plynoucími) a umřel tak hloupou smrtí (ve stejném věku jako Fitzgerald), že to snad musela být sebevražda. Nejedná se o pointu (a tudíž ani spoiler), ale spíš o východisko příběhu hledání vlastní (homo)sexuální identity i analýzy vztahu s rodičem fixovaným na historické interiéry, mrtvé autory a bohužel pro něj též na rodné maloměsto (a tajně i na roztomilé mladíčky). Komiks je plný literárních aluzí - však je také vypravěčka dcerou dvou učitelů literatury, takže i její lesbický coming out probíhá nejprve skrze knihy a aktivismus. Prostředí pohřebního ústavu à la Addams Family a pravděpodobná pravdivost (teď by to chtělo vložit Alisoninu deníkovou značku pro "myslím") už jsou jen chutné třešničky na dortu. Jednoduchá kresba, která občas filmově "ostří" na detaily (třeba v souvislosti s otcovou estétskou posedlostí či její dětskou obsedantně kompulzivní poruchou) nebo se repetitivně vrací k již řečenému, aby zdůraznila nový prvek, dobře slouží silné a velice vtipné výpovědi s vybroušenými dialogy.

09.03.2012

Neuvěřitelná záležitost a když nepočítám Čtyřlístky za mých pacholíčkovských let, tak i jediný komiks, který mě od prvního okénka vtáhl a už nepustil (přečetl jsem za několik hodin a určitě se zase k Rodinnému ústavu někdy vrátím).

Velmi opravdová, nemilosrdně otevřená intimní zpověď o rodinných vztazích, vině a svědomí, vlastní identitě a coming-outu zabalená do intelektuálského kabátku „vyšší literatury“ od antiky po Joyce.

V komiksech se úplně neorientuju, ale tohle dílko je pro mě výjimečné...