Komentáře knihy Kostitepci
Přidat komentář
Tahle kniha mě opravdu moc bavila! Je to úplně něco jinýho, než jsem četla. Žádný drak, čaroděj nebo upíři. Ale tady, tady ne! Jdu hned na druhý, jelikož mě zajímá, jak to dopadne s Julianem a Wren.
Tohle bylo hodně, hodně dobrý. Na začátku mě rozčiloval ten přístup „fungování světa a hierarchii teď vysvětlíme na tři strany a rovnou to poberte, ne aby to vyplynulo z děje", ale pak se to teda rozjelo! Wren a Julian mají boží dynamiku a Leo je král. Tohle byla jízda.
V zemi, kde mrtví šeptají stejně hlasitě jako živí, se rodí příběh o pádu, vykoupení a vnitřní síle vymanit se z pout osudu. Kostitepci před čtenáře rozprostírají temnou mozaiku intrik, lží, magie, krve a lásky, která raší i v těch nejhlubších stínech. Příběh se zběsile řítí kupředu a jako temný gobelín postupně rozplétá své nejhlubší vrstvy. Jestliže se odvážíte ponořit do jeho stínů, zaryje vám své dlouhé pařáty hluboko pod kůži a nepustí.
Temná young adult fantasy s mystickou atmosférou.
„Smrt je stejně jistá jako úsvit, a stejně jako přijde nový den, povstanou i noví mrtví. A my budeme u toho.”
Skvělé vymyšlené prostředí, kde mrtví znovu povstávají , plné duchů a bojových scén.
Je tu i jemná a za mě povedená romantická linka.
„Jestli tuhle noc přežijeme, zavraždím tě sama.“
„Taky jsi mi chyběla.“
A vtipný, možná až moc sebevědomý týpek je tu taky - to je většinou moje oblíbená postava
Kniha se mi četla sama, některé věci byly předvídatelné ale jiné mě překvapily. Nemám od toho žánru bůh ví jaká očekávání - čtu to, abych si odpočinula a vypnula.. a to se mi tu povedlo skvěle. Děj krásně plyne a atmosféra knihy mě velmi vtáhla.
„Jak vypadám?“
„Jako možné trable.“
Skvělá fantasy s duchařskou tématikou. Výborně vystavěný svět, i když jsem se v něm chvílemi tedy trochu ztrácela. Líbil se mi vývoj hlavních postav. Vymyšlený vzhled Wren top! Kvalitní dějové zvraty. Je pravda, že jsem knihu louskala docela dlouho a nebyla jsem tolik vtažena do děje, protože jsem po ní sáhla v době své čtecí krize, ze které mě bohužel nevytáhla, ale to byl jen můj osobní problém. Rozhodně si ale přečtu další díl. Už se na něj těším.
Ke knize jsem se dostala náhodou a neměla jsem kdo ví jaká očekávání. Ze začátku jsem moc nechápala celou tu magii kostí a Wren mi nebyla moc sympatická. Možná to bylo pomalejším začátkem. Ale pak jsem se docela začetla a už to šlo samo. Vcelku originální svět mi taky sedl, bylo to něco nového a svěžího. Pár klišé se to nevyhnulo, ale nepřišly mi nijak rušivé a další díl si určitě přečtu.
Knihu jsem doma měla už dlouho. Mezitím jsem si pořídila i druhý díl, ale pořád jsem se do ní nepouštěla. A pak nastala chvíle, kdy jsem nevěděla, po čem sáhnout. Nechala jsem vybrat kamarádku. A rozhodně se trefila.
Při prvním otevření knihy jsem s šokem zjistila, že není psaná v první osobě, jak jsem zvyklá, nýbrž ve třetí. Prvotní šok však brzy zmizel a já jsem příběhu naprosto propadla. Svět je skvělý, magie jakbysmet. Je to něco, co mi neskutečně sedlo. Není to přehnaně násilné, ale rozhodně to není nic jemného. Je to drsné a temné téměř až poetickým způsobem, minimálně na mě to tak působí. Zamilovala jsem si Wren i Juliana. Zatímco Leo mě spíše štve.
Hned se jdu pustit do dalšího dílu a snad se brzy dozvím, jak to všechno nakonec dopadne.
Kostitepci jsou za dlouhou dobu YA fantasy, která se opravdu povedla. Moc se mi líbil ten temnější svět, kde mrtví znovu povstávají, povedená je magie, charaktery postav i jejich vývoj. I ta jemná romantická linka mi byla velmi sympatická.
Proto mě trochu mrzelo, že začátek knihy byl pomalejší než bylo nutné, střed mohl být napínavější a odhalení na konci nebyla zas tak překvapivá. Ale celkově jsem spokojená a jdu rovnou na druhý díl.
Zajímavý a originální svět, který mě bavil objevovat. Atmosféra je temná, magie působí propracovaně a příběh má dobré tempo.
Četlo se to lehce a některé momenty mě opravdu vtáhly.
Celkově ale velmi povedená fantasy, která má nápad i styl.
Knihu jsem si pořídila hlavně kvůli pěkné obálce a zajímavé anotaci a tentokrát jsem rozhodně nešlápla vedle. Po dlouhé době mě příběh úplně pohltil. Moc se mi líbil vykreslený svět s nemrtvými, skvěle fungující chemie mezi hlavními hrdiny i napětí, které vygradovalo ke konci. Už teď jsem hodně zvědavá na druhý díl!
Autorka vytvořila zajímavý a dostatečně nebezpečný svět, do kterého zasadila oblíbené a osvědčené archetypy hrdinů fantasy dobrodružství - čarodějku, válečníka a barda (byť jim zde říká a funguji trochu jinak) a přidala dost silných lidských (a politických) nepřátel.
Nic nového pod sluncem, ale výborně to funguje.
Kéž by to ale vzal do ruky někdo, kdo by to pořádně proškrtal, co se slov týče. Vysvětlování pohnutek a myšlenkových pochodů hrdinů je zbytečně časté a zbytečně dlouhé. Snad jako by se autorka bála nepochopení. Za mě, úplně zbytečně.
Předem se omlouvám, nejsem asi cílová skupina co se věku týče, už chvíli nejsem young adult čtenář.
Líbil se mi autorčin nápad s použitím různých surovin a jejich zpracování jednotlivými rasami, tak potom vznikají kostitepci, železotepci, zlatotepci, stříbrotepci, kamenotepci i dřevotepci a asi bychom mohli pokračovat do nekonečna. Takže potenciál fantasy světa by byl, bohužel nebyl plně využit.
První polovina knihy mne docela nudila, kromě pár bojových scén se nic moc nedělo. Až v druhé polovině nabral děj trochu spád a konec byl jakoby narychlo useknutý, asi předpokládané očekávané pokračování v druhém dílu. Postavy nejdou moc do hloubky, občas balancují až na hraně parodie.
Líbilo by se mi větší rozvinutí tohoto fantasy světa s dalším využitím magie, jinak bylo putování dost dlouhé a nudné.
(SPOILER)
Zajímavý příběh s příjemnou dynamikou.
Kostitepci mají rychlý spád, žádná 100 stránková nuda, prostě začneme a rovnou jedem. Knížka velmi svižně ubíhala, žádné zbytečně popisy okolí, akce za akcí. Super. Četlo se jedním dechem a samo.
Nevím, zda mi to uniklo, akorát jsem moc nepostřehla, jaký je rozdíl mezi Valkýrou a smrťákem. Totiž. Každý evidentně studoval trochu jiný obor, ale proč by nemohl jeden člověk mít "obě schopnosti" mi není zcela jasné (kromě toho, že během sběru Valkýra chrání smrťáka, a tak by se to asi hůř provádělo v jedné osobě).
Líbí se mi vývoj Wren, že dokáže - i když jen v duchu - přiznat, že se chovala třeba moc zbrkle a poučí se sama ze svých chyb.
Naopak mě dost naštval ke konci knihy Julian a jeho myšlenky. To jako vážně? Co ho na tom tak strašně štvalo a co tak strašného ta Wren vlastně udělala?
No, asi se k tomu někdy přes haldy dalších knih nezvládnu (alespoň v současném) životě vrátit (jakože vážně haldy!), ale jinak super děj, příjemně vykreslené postavy, které se posouvají a veskrze ani chvilka nudy. Tak třeba někdy jako přízrak 5. stupně.
Originální fantasy plná nemrtvých.
Příběh je plný tajemství, zrady, lží a smrti.
Wren je nadaná kostitepkyně, která se touží stát valkýrou, aby dostála svému rodu, ve kterém je spíš černou ovcí. Když se po zradě nestane valkýrou, ale je vyhnanství. Všechno se ještě víc zvrtne a zamotá tak, že musí najednou spolupracovat se svým nepřítelem číslo 1.
Je tu klasická hate to love a musím říct, že je to sakra dobře napsané. Věřila jsem jim to všema deseti.
Julian je ze začátku padouch s velkým P, posléze se jeho reputace lepší.
A pak je tu Leo, ukecaný princ, který celý příběh skvěle doplňuje.
Jediné co mi vadilo, byly ty neoznačené kapitoly, kdo tedy teď vypráví. Tam jsem se trošku ztrácela.
Kniha má přes 400 stránek, ale věřte mi, že ji slupnete jako malinu. Protože je to tak dokonale temné, zamotané a nabyté chtíčem a zklamáním.
Líbilo se mi spojení, které měla Wren s neživými, tady už jsem tušila nějakou spojitost. A světe div se, měla jsem pravdu!
Nudit se tu opravdu nebudete, jeden boj střídá druhý, Wren a jeji umění kostitepkyně bylo dechberoucí. Úplně jsem si to živě představovala v hlavě.
A ten konec! Jsem napnutá, jak struna, jak to bude pokračovat.
Děkuji holkám, za společné čtení. Doufám, že si spolu střihem i ten druhý díl.
Vždycky si ráda přečtu knížku, která už tak do přeplněného světa fantasy vnese něco nového. Autorce se to u knihy Kostitepci povedlo na jedničku. Originální a zajímavý námět a svět mě hned od prvních stránek nepřestal překvapovat. Strašně ráda jsem ho objevovala a dozvídala se nové informace. K celkovému kladnému pohledu přispěla i hlavní hrdinka Wren. Byla tvrdohlavá, odvážná ale zároveň taky křehká. Překvapilo mě, že ale příběh není vyprávěn pouze z jejího pohledu. Máme tu i kapitoly z pohledu prince Lea a železotepce Juliana. Z prince Lea občas padaly opravdu perličky, takže při čtení jsem se rozhodně nenudila.
Romantická linka mezi Wren a Julianem je spíše v pozadí samotného příběhu a je dost nenásilná. Přesto se mi ale líbila. Závěr knížky vás určitě překvapí a navnadí na pokračování. Já sama už ho mám doma a těším se až si přečtu závěr této duologie.
Na Kostitepce jsem se těšila, chtěla jsem si zas jednou přečíst nějakou pořádnou fantasy, ale nakonec jsem byla zklamaná. Jedinou dobrou postavou v celé knize byl za mě princ Leo, který kdykoliv se objevil na scéně, a že jich bylo zatraceně málo, házel jednu perličku za druhou. Bavil mě začátek v Kostěném lese, bavila mě scéna, kdy se Leo vkradl k Wren do pokoje a... no, to je asi tak všechno.
Celé se to tak nějak táhlo, bylo to nemastné neslané, předvídatelné, hlavní postavy byly nijaké a do dalšího dílu už se pouštět nebudu i když jde jen o duologii. Sice to bylo celkem čtivě napsané ale přišlo mi, jako bych četla a četla a ono pořád neubývalo.
Kostitepci mají zajímavý a originální námět, a vymyslet ve světě fantasy něco originálního je docela umění. Mají taky milostný příběh, který netlačí na pilu. Jenže zpracování nebylo nic moc a já se zamýšlela, zda autorka prostě neumí moc psát, nebo se příliš nepovedl český překlad. Škoda, mohlo to být o hodně lepší.
Musím říct, že ze začátku to bylo takové vlažné a ucandané, ale následně se děj rozjel a mně se knížka moc líbila. Dobře vymyšlený svět tepců i věrně popsané postavy dospívajících lidí, kteří se celý svůj život snaží být viděni.
Na Kostitepce jsem se opravdu těšila. Svět duchů, magie kostí, slib temnější fantasy atmosféry – to všechno znělo přesně jako něco pro mě. A i když se mi kniha četla dobře a bavila mě, nakonec jsem měla pocit, že zůstala trochu za hranicí svého potenciálu.
Příběh má silný základ – svět je zajímavý, myšlenka originální a hlavní hrdinka Wren sympaticky tvrdohlavá. Líbila se mi její odvaha i křehkost, to, že není dokonalá a občas jedná zkratkovitě. Jenže i přes to mi ve vyprávění chyběla větší hloubka a emoční síla. Vedlejší postavy působily spíš jako kulisa a děj měl místy pomalejší tempo, které brzdilo napětí.
Závěr mě ale upřímně překvapil – působil promyšleně a přinesl několik silných momentů, které mi připomněly, proč jsem se do příběhu vůbec začetla. Přesto musím říct, že jsem od knihy čekala víc – víc temnoty, víc emocí, víc zvratů.
Kostitepci jsou čtiví a mají své kouzlo, ale v mém případě zůstali jen na půli cesty. Možná i proto, že jsem od nich chtěla příliš.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Nicki Pau Preto také napsal(a)
| 2025 | Kostitepci |
| 2025 | Duchotepci |
| 2026 | Škola pre magických nespratníkov |
| 2025 | The Forbidden Room |
Externí recenze
- Kostitepci – mezi kostmi a duší / Nikola Mrázová Erlebachová, Gaming Professors
- Kostitepci přináší „enemies to lovers“ ve své nejlepší možné podobě | RECENZE / Jana Palkovská, Dobrý blog
- Kostitepci / Kniha za knihou

91 %
75 %
Kostitepci
Zprvu pro mě byla kniha trochu matoucí co se týče terminologie Kostitepců, ale zvykla jsem si. Hlavní hrdinka a její motivace mě nejdřív docela štvaly, jak se ale potupně vyvíjela a měnila, začala jsem jí fandit. Nehledě na to všechno jsem příběh žrala a hltala každý další slovo. Příjemná slow burn romance.