Rituál
Adam Nevill
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484727/bmid_ritual-PkN-484727.png
3
273
94
Ve skandinávských lesích začíná opět lovit prastará bytost. A lidí se rozhodně nebojí… Čtyři kamarádi se vydávají na výlet za polární kruh. Na vysoké byli nejlepšími přáteli a teď se sešli, aby společně vyrazili za dobrodružstvím. Už to nejsou mladíci, každý má svůj život a brzy se mezi nimi objeví napětí. Frustrovaná a unavená čtveřice se rozhodne zkrátit si cestu, ale zkratka změní jejich výpravu v noční můru, která je může stát život. Ztracení, hladoví a obklopení po tisíciletí nedotčeným lesem doklopýtají ke staré opuštěné chalupě. Uvnitř objeví hrůzostrašné pozůstatky starodávných zvyků a pohanských obětí. Na místě, jež zažilo temné rituály, naleznou prastaré předměty a neidentifikovatelné kosti. Kromě toho ale narazí i na bestii, která v lese stále přežívá. A nyní se stávají její lovnou zvěří. Zatímco se čtveřice snaží zachránit, zjistí, že smrt mezi prastarými stromy nepřichází tak docela snadno…... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2020
,
Fobos
Originální název:
The Ritual , 2011
více info...
Přidat komentář
Čtení jsem chtěla v první půlce vzdát, ale hnala mě zvědavost. Druhá půlka už mě moc nebavila. Nakonec jsem knihu jakž takž dočetla a zůstal ve mě zvláštní pocit. Protože atmosféru to mělo sakra dobrou. Jen škoda zbytečné rozvláčnosti, snad by stačilo o něco méně stran. Hlavní postava mě občas štvala, ale pocity a myšlenky byly vyjádřeny poměrně dobře. Trochu se rozšoupnu a ohodnotím třemi hvězdami.
No tak tohle bohužel nebylo vůbec nic pro mě, dočetla jsem jen proto, že nesnáším knihy nedocist, když už zacnu.
Pro mě strašně nudné, rozvleklé, neuvěřitelné množství popisu, vlastně se pořád jen něco popisuje, přímé řeči je opravdu hodně pomálu.
Navíc mi to přišlo i nesmyslné, prostě blbost.
Kniha je rozdělena do dvou částí, z nichž ta první byla mnohem lepší. Čtveřice kamarádů si vyrazí do přírody, dva z nich mají zdravotní problémy, proto se rozhodnou cestu zkrátit. A to přes les, v němž žije cosi velmi starého a to něco začne muže lovit. V druhé půlce knihy trojice mladých lidí připravuje svou oběť pro božstvo z lesa.
Nejprve jsem se bál, že se mi tahle knížka po přečtení místních komentářů nebude líbit. Poté, co jsem se osmělil a knihu začal číst, jsem se začal bát znovu, ale tentokrát tím příjemným strachem z četby okultního hororu. :) Ne, vážně. Takhle znepokojivou a místy opravdu děsivou knížku jsem už dlouho nečetl. Pravda, charaktery postav tu příliš dobře vykreslené nejsou, ale čert to vem, když děj odsýpá a člověk nemá příliš mnoho času se nudit. Opravdu to tak cítím jenom já??? Dávám plný počet pentagramů !!!! 10/10.
Dočteno a hlavní dojem z knihy je, že to bylo prostě divné.
První část knihy se mi celkem líbila. Obecně mám ráda téma, kde se lidi ztratí (ať už kvůli vlastní blbosti nebo zapracují nepříznivé okolnosti), ale tady to vlastně evokuje dojem, že je Hutch vedl mimo stezku úmyslně.
Atmosféra temného, neprostupného lesa, kdy vlastně pořád jenom prší, byla vylíčena dobře . Už i mě ten déšť lezl na nervy, a to jsem tam s nimi nebyla.
ALE... ta nebetyčná blbost hlavních postav, kdy jdou na túru naprosto nepřipravení, to je jiná liga.
Asi v půlce první části jsem si tak nějak domyslela, kdo bude ten "Last man standing". A asi mě to ani nepřekvapilo, jelikož mu tam bylo věnováno více prostoru než jeho kamarádům. Kniha se vlastně zaobírá jen tím, že si dotyčný pořád dokola provádí psychologickou sebeanalýzu. (achjo)
Mezitím se jen tak mimochodem dozvíme, že dorazili k chatce, která nevypadá zrovna jako místo, kde by se dalo byť jen přespat (ale přesně tohle uděláme, že jo), pak objeví hřbitov a polorozpadlý kostel (kde se zase proti vší logice budeme chovat jako bezmozci), načež se jim dostane odměny ve formě smrti. Bezva. :)
Takhle to jde až do doby, než zůstane poslední ze čtyř.
A tady se dostáváme do druhé části knihy, která byla prostě jen divná.
Labilní a zvrácená děcka, co poslouchají metal a myslí si, že vzkřísí prastaré božstvo, jelikož jsou k tomu vyvolení?? Budiž....
Hlavní hrdina je takřka nesmrtelný, takže nad tím musí člověk jen vrtět hlavou. Za tu dobu by měl asi 5x vykrvácet, ale zdá se, že to tady nefunguje.
Vzhledem k jeho zraněním - navíc neléčeným - by neměl být schopen stát, natož se s někým rvát a pak je ještě odddělat.
Navíc tomu nepomohl ani překlad, který místy nedával smysl a něco jsem musela číst několikrát.
První půlka knihy je naprostá pecka, úžasná atmosféra, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Druhá půlka trochu pokulhávala, ale konec byl zase fajn. Ve výsledku moc dobrý horor. Nějakou dobu si procházku v lese nejspíš odpustím. :)
Po státnicích jsem konečně zase začala mít čas na dohánění čtecích restů a jedním z nich byla štafeta na hororový příběh Adama Nevilla - Rituál, kdy se v švédských lesích probouzí dávno zapomenuté zlo.
Čtyři kamarádi - Lucas, Dom, Hutch a Phil se vydávají na výlet za polární kruh. Na vysoké byli nejlepšími přáteli, ale časem jejich vztahy prostě ochladly a každý šel svým směrem. Teď se však sešli, aby společně vyrazili za dobrodružstvím.
Už to nejsou mladíci a rozdílný životní styl každého z nich mezi nimi způsobuje napětí. Frustrovaná a unavená čtveřice se rozhodne zkrátit si cestu lesem, ale zkratka změní jejich výpravu v noční můru, která je může stát život. Na místě, jež zažilo temné rituály, naleznou prastaré předměty a neidentifikovatelné kosti. Kromě toho ale narazí i na bestii, která v lese stále přežívá. A nyní se stávají její lovnou zvěří.
Kniha je jako celek rozdělena do dvou částí - rozsáhlý popis putování 4 přátel zdánlivě nedotčeným lesem a boj o přežití jednoho z nich.
Upřímně.. kniha na mě měla efekt / \ / \ až jsem zůstala zmatená z konce. Lepší pasáže střídaly ty divnější a pro mě ne úplně zajímavé. Jako celek šlo ale o poměrně dobrou knihu. Doma mám od autora ještě knihu Rudá zem a možná někdy sáhnu i po Dobrých sousedech. Uvidíme, jak to půjde dál.
Kniha si určitě najde své fanoušky a na základě toho doporučuji film Slunovrat ( #midsommarmovie ) s Florence Pugh, protože švédských tradic a zvrácené kultury není nikdy dost!
instagram.com/annewwithbook
Škoda, že autor do druhé poloviny knihy za kombinoval pomatene a sado-maso puberťáky, protože první polovina knihy byla fakt super.
Nápad s tajemným tvor, který loví v lesích ve vás vyvolá příjemné mrazení.
Bohužel autor ten skvělý nápad neudržel a z celku se nakonec stalo průměrné čtení.
První půlka knihy mně hodně bavila, druhá se mi nelibila.
Ale kdybych vzala první část jako samostatnou,bez pokračování,tak survival za plný počet hvězdiček.
Nevím, proč jsem si tuhle knihu tak dlouho sušila v knihovně. Toto byl pro mě výborný horor, byla jsem moc spokojená!
Čtveřice dlouholetých kamarádů se vydává na daleký sever do přírodního parku v panenském pralese. Jenomže nic není takové, jak si představovali. Ani jejich přátelství už není jako dřív, každý má teď své vlastní problémy.
Jeden z přátel si hned na začátku výletu poraní koleno, takže jejich tempo se tím značně zpomalí. Nevlídné počasí jim taky zrovna nepřidá na náladě, která už je mezi nimi i tak velmi napjatá.
Cestou navíc našli mrtvé zvíře podivně umístěné vysoko ve stromě.
Unavení a podráždění se rozhodnou pro zkratku hlubokým lesem, ale vůbec netuší, co je čeká.
Pro přenocování se rozhodnou využít opuštěnou chatu, na kterou náhodou narazí.
A tam v té chatě tam najdou rituální pozůstatky pohanských obětí. Pomalu začínají tušit, že na ně všude kolem číhá pradávné zlo!
Velmi pěkně vykreslená atmosféra nehostinného a ponurého lesa, tohle pro mě byla přesně ta kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout a měla z ní husí kůži.
Doporučuji nejen milovníkům hororů, mystiky a severské zimy, já byla ze čtení velmi spokojená a ten mrazivý pocit ve mě dlouho zůstal.
Partička chlapů, která se vydává bloudit do lesa, pro mě byla naprosto neuchopitelná, nesympatická. Způsob, kterým spolu mluvili, byl dost divný (ale tady se obávám, jestli nemohlo jít o nějaké to "ztraceno v překladu," že překladatel si dostatečně dobře neporadil třeba se žargonem a proto to znělo šroubovaně... trochu podezření mám, protože sem tam napříč knihou mě nějaké slovní obraty zarazily) a strašně mě nebavilo jejich plkání o osobních problémech. Ale jinak celé bloudění a utíkání mělo super atmosféru, děsivé, zoufalé se špetkou ostrých halucinací. Druhá část knihy, jak už je tu často zmiňováno, je takový větší úlet, který asi nebyl úplně nezbytný... postavy se předhánějí o to, kdo je větší magor a vítězem jsou vlastně všichni. Konec překombinovaný, směšně akční... Když si odmyslím lidský faktor a zbyde mi les, temná příšera z hlubin dávnověku a vše, co k ní patřilo především v minulosti, tak to se mi líbilo moc.
Kdysi jsem viděla film a byla jsem z něj nadšená. Když jsem ale začala číst, tak jsem zjistila, že z filmu si nic nepamatuji, pravděpodobně jsem u něj určitě spala, což byl příjemný benefit a já mohla nerušeně číst bez spoilerování ve vlastní hlavě.
Knihu bych rozdělila na tři části: první část má totální wow efekt, kdy čtyři kamarádi středního věku přecení své síly, trmácí se lesem, najdou pár divokejch a strašidelnejch věcí a osamělou boudu plnou ještě divočejších a strašidelnějších věcí. Plus pár divokejch a strašidelnejch halucinací. Druhá část je víc reálná, kdy jim samozřejmě dojde jídlo, 50 % výpravy je nepoužitelná, navzájem se obviňují a reflektují svoje podělaný životy. No a konečně třetí část, ke které mám trochu vlažný postoj, jelikož bych ji ocenila asi jen jako samostatné vypravování nezávislé na příběhu s částmi jedna a dvě. Ale neříkám, že to byla část vyloženě špatná, jen už to bylo moc.
Kniha ale hezky frčí, přes nižší hodnocení jsem se bála, že to bude kravina a to není. Jen asi nebude pro každého.
Proč si na tuhle knížku vzpomenu vždycky, když se stmívá a já s báglem na zádech procházím ztemnělým jehličnatým lesem?
Má nádherně mrazivou a děsivou atmosféru, z které se vám zježí chlupy. Zvláště v noci to bylo docela těžké číst. První část byla dokonalá. Druhá mě překvapila svým směřováním. Ale i tak byla velmi napínává a do lesa teď asi dlouho nevkročím.
Víceméně zklamání z nenaplněné lákavé anotace.
Téměř nulová atmosféra, nesympatické postavy a divné vztahy mezi nimi (jako skupina kamarádů vůbec nepůsobili), zdlouhavé a nudné popisy lesa, žádné napětí, natož strach se neobjevil, děj se vlekl.
Tato první polovina mi dějově připomínala Trhlinu od Kariky, ale ta mě teda bavila o několik tříd víc.
Halucinace, paranoia, kdy je honí cosi nadpřirozeného, ale mě to nějak nechávalo totálně v klidu a docela nudilo.
Pak najednou v půli knihy zlom, jako kdyby ji začal psát úplně jiný autor, jako kdybych četla dvě jiné knihy.
Začátek druhé poloviny už byl podstatně zajímavější, konečně ve mně vzbudil tu očekávanou zvědavost a napětí, ale když jsem pochopila, o čem to celé vlastně je, zklamání bylo o to větší.
Finální zápletka mi byla spíš k smíchu.
Nějak to prostě celé nemělo šťávu a navíc ta fantasmagorie na konci?
Škoda – potenciál to určitě mělo.
(SPOILER)
První část této knihy byla skvělá. Bohužel nemůžu říct, že bych se nějak extra bál, ale užíval jsem si tu atmosféru. Autor neustále budoval napětí a řekl bych, že tu nebyly žádné nudné momenty. Také se mi moc líbil jeho styl psaní. Četlo se to tak lehce, že jste najednou přečetli 20 stránek aniž byste si toho všimli.
Přesto tu byla jedna věc, kterou jsem nemohl vystát, a to chování Doma. V podstatě to byl on, kdo zdržoval celou skupinu od postupu nejvíc, ale zároveň to byl on, kdo měl plnou hubu keců a obviňování ostatních.
Když ale přišla druhá část knihy, celé to pro mě šlo z kopce. Líbilo by se mi, kdyby to celé měla na svědomí nějaká skupinka psychopatů snažících se uctívat nějakého svého boha (který ale ve skutečnosti neexistuje), ale stejně tak by se mi líbilo, kdyby zde byla starověká vesnice, všemi zapomenutá, kde by její obyvatelé stále uctívali své pohanské bohy, kteří ale opravdu existují (podobně jako ve filmu). Ale naprosto se mi nelíbilo, jak se obě tyto varianty spojily a smísily. Nemělo to žádný smysl a pro mě to zničilo celou tu atmosféru, kterou se autor tak pečlivě snažil budovat v první části.
Konec byl opravdu nadupaný akcí, ale bohužel to pro mě knihu nezachránilo, protože je tu jedna věc, kterou na filmech/knihách nenávidím úplně nejvíc - nesmrtelní lidé. Jak je možné, že měl ránu přes celou hlavu, kde si mohl doslova nahmatat lebku, hlubokou řeznou ránu přes hrudník, probodnutou kyčel a spoustu dalšího, ale stejně bez problému běžel a všechny tam postřílel? Také se mi nelíbilo, jak otevřený byl ten úplný konec.
Rozhodně bych více doporučoval se podívat na film a neztrácet čas čtením této ne zrovna hubené knížky - a to opravdu říkám jen výjimečně.
Tak tohle by konečně napínavý horor. Bylo tam všechno, co od hororu chci, napětí, nadpřirozeno a na konci ultimátní řežba. Dobře ta poslední položka s velkou rezervou, ale bylo to tam.
Tahle kniha je docela zvláštní. Horory mám sice hodně v oblibě, ale asi jsem čekala, že tenhle bude poněkud lepší. První část mi přišla celkem zajímavá a dobře se četla, ale většina druhé části už trochu nudila. Jinak nevím co si o knize myslet. Mám sice ráda zvrácenosti, ale v tady toho na mě bylo místy trochu moc :) A ještě ten konec mohl být víc uzavřený.
Napsané je to heky a musím říct, že jsem se bála. Moc se mi příběh líbil, i když zápletka ke konci mi přišla hloupá. Trochu zvrat po předešlém docela i uvěřitelném příběhu. Někdy je méně více.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno satanismus lesy horory Švédsko rituály a obřady ďábel, satan mysteriózní, mystéria black metal
Kniha Rituál je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 355x |
| Čtenářské výzvě | 60x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 249x |
| Chystám se číst | 162x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 4x |
(SPOILER) "Vezmeme to zkratkou. Je to sice dál, ale zato horší cesta!"
Asi prvních sto stran pro mě bylo celkem těžké se do knihy začíst a nechat se unášet příběhem. Pak se to ale nějak zvrtlo, a děj mě chytil! Jsem milovníkem filmu, takže mi trochu neseděly charaktery postav v knize do filmových obličejů. Ale nějak jsem to nakonec dovedl potlačit. Při čtení jsem většinou poslouchal hudbu z filmu, která krásně dokresluje napínavou a temnou atmosféru, kterou kniha vytváří. Ačkoli jsem si často u prvního příběhu říkal, že film je lepší, tak po nalezení starého kostela jsem tuto myšlenku opustil. Od té chvíle se totiž kniha v mých očích doslova rozjela! Druhý příběh jsem hltal s neskutečnou zvědavostí, protože děj každým odstavcem překračuje vysoko postavenou laťku filmového zpracování. Vždy, když už jsem si říkal, že to horší být nemůže, tak ta parta deathmetalových vikingů ještě přidala na brutalitě. Chvílemi až absurdně moc. Vlastně jsem si celou druhou polovinu říkal, jaká je škoda, že ty scény nejsou také ve filmu. Ale skutečně až po dočtení poslední věty mi došlo, že natočit film tak brutální, jako je kniha, tak by se nedostal na žádné filmové plátno. A to by byla větší škoda!