Říkali mi Leni

Jedno z nejpůsobivějších děl o světě dětí, zasaženém hrůzami války. Vypráví o českém děvčátku, zavlečeném nacisty do Německa na "převychování".

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32286/rikali-mi-leni-ouz-32286.jpg 4.5795
Žánr:
Literatura česká, Pro děti a mládež, Dívčí romány
Vydáno:, Albatros
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (131)

Přidat komentář
Torino
18. srpna

Mamka mi v dětství řekla, že je to kniha o válce. To mě asi odradilo od přečtení. Ale nyní v dospělosti, zvlášť když už jsme o válce přečetla jiné knížky jsme se do ní pustila. Nejprve mě neupoutala, musela jsem jí číst na dvakrát. Ale když na ní uzrál čas, dostala mě. Je to kniha o válce, ale je vlastně úplně jiná, že všechny knížky o válce, co jsem kdy četla... Navíc se mi moc líbilo popsání myšlení a myšlenkových pochodů dítěte. Jak dítě vždycky slyší všechno, když si dospělí myslí, že neposlouchá. Jak si postupně dává různé souvislosti dohromady. Jak vnímá i ty nejmenší detaily bytí, jak intenzivně vnímá lásku a projevy citů. Krásná knížka.

SSTknihy
14. srpna

Zřejmě moje první setkání s tímto válečným tématem. Knihu jsme četli v rámci povinné četby a naštěstí měli dobrou učitelku, která nám vysvětlila, o co šlo a proč se takové věci děly. Pamatuju si hlavně hodně dojemný závěr knihy.

Renatecka
29. července

Velmi příjemně strávený půlden s touto nádhernou knihou. Je napsána tak nevinně a přitom o krutých vinách. Nevím ale, jestli je vhodná pro děti. Měli jsme ji jako povinnou četbu ve 4. třídě a můžu říct, že tehdy mě tak nebavila, na dočtení jsem se vyflákla, výtah udělala tak, že jsem opsala a pozměnila anotaci z obálky knihy a dostala dvojku :-D Jenže tehdy v 10ti letech jsem vůbec neměla přehled a ponětí, o čem to vůbec je, proč by měla holčička vyrůstat jinde než u své rodiny, 2. světová válka pro mě byla španělská vesnice, proto říkám, že nevím, jestli je v knížka vhodná pro děti. Teď s odstupem času ve svých 32 letech můžu říct, že knížka je skvost. Řadím si ji mezi TOPky a vřele doporučuji.

Jessica007
03. července

Opravdu nádherná kniha, poprvé jsem ji četla, když jsem byla na základní škole, tehdy mi ji koupila maminka. Knížka je čtivá, moc se mi líbila, lišila se od dívčích románků, které jsem tehdy hodně četla. Leni byla, protože měla modré oči a blonďaté vlasy, za 2. světové války dána na převýchovu do Německa do německé rodiny. Knížka je to smutná, citově se mi už tehdy vryla do paměti, měly by ji číst i dnešní děti. A určitě by si ji měli přečíst i dospělí, kteří ji nečetli.

Ája27
18. června

Knížku jsem si přečetla, ještě než jsem ji měla za povinnou četbu, takže nedopadla jako Babička, na kterou díky tomu došlo až v dospělosti. S hrdinkou Leni jsem žila její příběh se slzičkami v očích i bez toho, abych tou dobou chápala, co za hrůzy se v době války dělo. Dobře napsaný příběh uvádějící mne jako dítě polehoučku do realit života.

Leniii
03. června

O knížce jsem se dozvěděla tak nějak náhodou, ale okamžitě přistála na mém seznamu knih..působivý, silný příběh očima desetiletého děvčátka...
Kdo se zajímá o tuto problematiku, neměla by tato kniha na jeho seznamu chybět! :)

Radějka
24. května

Moc hezká knížka :) Ukazuje, že dítě vnímá každou maličkost a dokáže si spojit souvislosti. Díky ní jsem se opět vrátila ke čtení.

LenkaK666
09. května

Knížku jsem přečetla za jediný den, nemohla jsem se odtrhnout. Mám ji půjčenou od mojí maminky, která ji dostala jako dítě. Asi proto, že je, stejně jako já, také „Leni“. Pokukovala jsem po ní už hodně let, ale díky čtenářské výzvě jsem se do toho konečně pustila a musím říci, že mě nadchla. Je to neskutečně silný příběh, ke kterému se v myšlenkách budu vracet ještě opravdu dlouho. Dokonce jsem si na konci i trochu pofňukala :-)
Jediné, co bylo trochu divné bylo to, co tu píše malpet – někdy se Leni chová jako malé dítě a někdy má zase myšlení vysokého intelektuála. Ale což, to se dá, alespoň u mě, snadno přehlédnout :-)

Jajinka222
17. března

Jako dítě jsem čtení knih nesnášela a ani nečetla. Moje maminka mi dala tuto knihu k mým 12 narozeninám a poprosila mě at aspoň tuto přečtu. Po přečtení této knížky jsem si čtení zamilovala a dokonce začla chodit i do knihovny.

Sabinaski
07. března

Když jsem byla malá, přečetla jsem si ji dokonce dvakrát. Tohle opravdu je křehké a působivé vyprávění desetileté holčičky a je to krásně napsané pro mladé čtenáře. Hluboce napsaný příběh, který zase ve mě něco zanechal. A všechny ty hrůzy převálcuje šťastný konec!

popelka595
03. března

I když jsem knížku četla ještě jako dítě, vybavuju si z ní prakticky vše a to si běžně nepamatuju, co bylo v knížce, kterou jsem četla pred rokem :)) Knížka se do mě opravdu hluboko zaryla, jako se to málokteré podaří..

lenka.vydrysek
01. března

I když je knížka pro děti tak i dospělý by si ji měl přečíst.

Kopretina
26. února

Nádherná kniha o ryzím dítěti (o české popelce?), které není milováno. Smutné a krásné.

sgjoli
27. ledna

O knize jsem se dozvěděla jen náhodou, když ji moje kolegyně z práce jen tak v meziřečí označila za svoji nejmilejší knihu z dětství. A jsem moc ráda, když mi pak knihu půjčila přečíst. Příběh mne zasáhl - i když je psán pro mládež, silně zapůsobí i na dospělého člověka. Občas se k příběhu v myšlenkách vracím a mrazí mne z něho, když se zamyslím na tím, že se takové věci, které Bezděková vypráví, opravdu staly. Rozhodně doporučuji přečíst.

tereza0319
08. ledna

Ta pasáž s českou větou... Z té mě mrazí, jen si na ni vzpomenu.

LuckyZ
13.11.2017

Hezká kniha o neveselé době. Doufám, že si jí moje dítě přečte ve škole se spolužáky, aby povědomí o těchto hrůzách nevymizelo. My jsme jí bohužel ve škole nečetli, tak jsem se k ní dostala až nyní.

ddkk
13.11.2017

Knížku jsem dostala od mamky kdysi pradávno k vánocům a obrečela jsem ji. Pak ji zdědila moje dcera a byla na tom podobně...Tohle je téma, o kterém by naše děti měly vědět. Knížka je navíc citlivě napsaná pro křehkou skoro ještě dětskou duši, která se může vžít do pocitů hlavní hrdinky a prožít s ní všechny ty hrůzy i to výjimečné štěstí na závěr...Výjimečná a pravdivá kniha. Doporučuji.

Damato
07.11.2017

Četla jsem tuhle knihu jako malá holka a dostala se k ní po letech, kdy jsem ji vytáhla na světlo a odvezla si ji k sobě domů- s tím, že ji znovu přečtu, až budu mít náladu. Tak dnes , v podvečer přišel její čas a zrovna hodnotím, jak knihu vstřebá malá holka a jak se na ni dívám po letech, když už jsem - nechci psát dospělá, spíš protřelá ? životem. Jako malá jsem brečela nad tím, jak chudáka Leni ta její nevlastní matka ( a vlastně jsem jen z Leniných úryvků paměti tušila, že matka není vlastní), jak ji vlastně neměla ráda- spíš k ní neměla ten správný mateřský cit, babička se snažila, ale pořád to nebylo takové to pravé ořechové. Když se Leni s maminkou setkala, byla jsem tenkrát šťastná a spokojená a šla klidně spát, s vědomím, jak je ten život hezký, spravedlivý.... Teď, když jsem knihu po letech přečetla znovu, jsem naprosto emotivně a hodně stírala z tváří slzy nad jejich setkáním a vlastně teď sama pro sebe si brečím nad tím, kolika lidickým dětem a jejich matkám se tohle setkání nepovedlo. To je šílené, proboha , jak to ty mámy mohly přežít a nezbláznit se. Já vím, naděje umírá poslední a ony v koncentrácích nevěděly- a možná, že pro ně v tu dobu, kdy v těch koncentrácích přežívaly jedině dobře, že ani netušily, co se s jejich dětmi stalo. My v současné době nadáváme na politiku, na zdražování a kdoví na co ještě, ale co by za to ty lidické mámy daly, kdyby žily teď a nezažily ty šílenosti, jako je odebírání dětí, vraždění, krutosti... Pamětníci té doby pořád výstražně varují, ale co si z toho bereme my? Potažmo naši i světoví politici. A zase se někde haraší zbraněmi a zase jsou někde nešťastné děti a jejich mámy a zase ...jsme jako obyvatelé této planety naprosto nepoučitelní.

Květinka008
18.10.2017

"Nejsi Leni Freiwald..." tahle věta mi utkvěla v hlavě z dětství a při čtení nyní v dospělosti se vynořila jako blikající neon. Knížka, která zasáhne dítě i dospělého, každého jiným způsobem. Přemýšlím, proč je z dob války mnoho knih typu Deník Anne F., ale děti zavlečené do Německa v literatuře slyšet nejsou... Nebo o tom nevím? Každopádně mě nepřekvapuje německá nadřazenost i po prohrané válce, a překvapuje, že knížka byla v Německu vydána.

Pavla79
05.10.2017

Moje prvni a NEJ navzdy...

superleontynka
04.09.2017

Naprosto skvělé! Mám smíšené pocity, ale jedno je jasné - paní Bezděkové se to POVEDLO. Leni vždy zůstane v mém srdci…

Vladus9
23.07.2017

Tuto knizku jsem cetla tak pred 15 lety, jejiz dej si pamatuji doted, coz se mi stava jen u knih, ktere se mi velmi libily. Krasny, i kdyz smutny pribeh divenky za druhe sv. valky.

Atanone
09.07.2017

Jedna z knih,co jsem měla moc ráda,když jsem byla malá. Leni mi byla hrozně blízká a všechno jsem s ní hrozně prožívala. Mrzí mě,že ji nemám,ráda bych si ji po letech zase přečetla.

Richisa
11.06.2017

Moje první setkání s příběhy ze 2. sv
Války. Sleduje život slečny určené k převýchově v německé rodině. Příběh mě velmi zasáhl.

Barča21
08.06.2017

Krásná, ale smutná kniha. Četla jsem ji kdysi jako povinnou školní četbu. Bylo zajímavé jí číst nyní po tolika letech. Myslím si, že tuto knihu by měl číst každý.

Pechule
02.06.2017

Leni jsem četla několikrát v dětství, teď jsem se k ní vrátila po dlouhé době a chytla mě úplně stejně jako tenkrát. Prostě skvělá kniha.

kikiša
30.04.2017

Děkuji Kilerce. Kniha super

EvikU.
09.04.2017

Silný příběh o válce. Četla jsem k maturitě. Hezké čtení.

venacava
31.03.2017

Jedna z mála knih, kterou si pamatuji dodnes a četla jsem ji na ZŠ jako povinnou četbu.

malpet
31.03.2017

Knihu jsem našel v knihobudce na náměstí, a s chutí si jí přečetl, abych tak splnil dluh vůči povinné školní četbě, kdy mně zajímaly knihy docela jiné. Kniha je dost tendenční, ale to je pochopitelné. někdy se Leni chová jako malá blbka, někdy je až moc přechytralá. Jsem rád, že jsem knížku četl, ale asi jí zase vrátím zpět do budky a posunu dál :-)