Rico, Oskar a přízraky
Andreas Steinhöfel
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122423/bmid_rico-oskar-a-prizraky-qU0-122423.png
4
7
3
Rico je kluk, který pomalu chápe, má nulovou prostorovou orientaci a chabou paměť, zato příkladně nastavený žebříček hodnot a ryzí charakter. Jeho nový kamarád Oskar je mladší, mimořádně inteligentní, zato bojácný. Na ulici proto nikdy nevyjde bez své nepostradatelné helmy. Děj této nezapomenutelné knihy nás zavede do současného Berlína, kde právě řádí únosce dětí. Rico se mu dostane na stopu a vzápětí překonává sám sebe. V deníkových záznamech sledujeme se zatajeným dechem jeho pátrání, které nás až do poslední stránky udržuje ve stálém napětí.... celý text
Literatura světová , Dobrodružné , Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , Mladá fronta
Originální název:
Rico, Oskar und die Tieferschatten , 2010
více info...
Přidat komentář
Dokonale se ztotožňuju s komentářem Janasem - pro mě to byla perfektní knížka. Ačkoli bych mohla Ricovi být babičkou, dobře jsem se bavila. Jenže naše děti - páťáci - mě opět vyvedly z omylu: "Paní učitelko, můžu tu knížku vrátit a vzít si jinou? Mně se nějak nelíbí. A jsou tam sprostý slova!"
Jsou. Ale mně se ten příběh stejně tuze líbí!
Skvělá detektivka pro malé čtenáře, na které si pochutnají i dospěláci, co mají dětskou duši. Rico je skvělý kluk, i když mu to někdy myslí moc rychle a jindy zase vůbec. Napíanvé, veselé hravé, skvostně přeložené.
Štítky knihy
Rico, Oskar a přízrakyKniha Rico, Oskar a přízraky je v
| Přečtených | 9x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 2x |
| Chci si koupit | 2x |
Ricův mozek funguje maličko pomaleji, nedělá si z toho ovšem hlavu. Nejspokojenější je ve svém světě, jenž je tvořený činžovním domem, a sousedé jej mají rádi. Avšak setkání s maličkým Oscarem je pro něj neočekávanou životní změnou. Ten totiž také není tak úplně normální, pročež přátelství je na světě - tahle dvojka se zkrátka perfektně doplňuje. Jenže Oscar se nečekaně stane obětí únosu a Ricovi se hroutí vše, co dosud považoval za neměnné. Zločincem je navíc s největší pravděpodobností někdo z jeho blízkého okolí...
Nehledě na mé literární výhrady ke Germánům, román Andrease Steinhöfelda je přesně tak sympatický, jak vypadá. A to i přesto, že nepřináší nic nového, ba spíš naopak. Autor hodně spoléhá na netradičního protagonistu, stylisticky ovšem nesklouzává k prvoplánovým hrubkám, aby navodil „mentálně zaostalou“ atmosféru. Možná se tím ochuzuje o prvek autenticity, vyprávění je však přehlednější a dějovější, což vzhledem k tomu, že je určeno primárně dětem, je to nejpodstatnější.