Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému „revizorovi“ Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Kniha vyšla v nákladu 4 500 výtisků, z toho 3 500 výtisků je opatřeno plátěnou vazbou a 1 000 výtisků svázáno v bílé kůži.... celý text
Literatura světová , Divadelní hry
Vydáno: 1986 , Odeon
Originální název:
Ревизо́р , 1836
více info...
Tak to bylo skvělé. Ráda občas sáhnu po takovéto klasice, protože vím, že to nemůže být špatná volba. A opět se mi to potvrdilo. Hra je z roku 1836. Pojednává o zkaženosti tehdejší společnosti, ale je aktuální i dnes. Na kritiku Gogol reagoval: "Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu". To je krásný citát. Výborný je i doslov.
Zase jedna klasika. Hra se dobře četla, šlo o humorný popis hlouposti vesničanů s neuvěřitelným štěstím jednoho lempla.
Tako klasická Gogolova satirická divadelní hra je poplatná každé době a vůbec se nedivím, že jí tehdejší cenzura carského Ruska nejdříve zakázala. Do malého městečka přijíždí mladík, kterého místní mocipáni mylně považují za revizora. V tu chvíli začne kolotoč a cirkus, podlézání, úplatky, pochlebování atd. Gogol na poměrech, které panují na malém městě poukazuje na problémy celého carského Ruska. Jakoby se doba vůbec nezměnila - řekneš o podvodníkovi, že je podvodník a máš v patách cenzuru, kritiku a jsi označen za štváče proti státu...
Už uplynula nějaká doba, co jsem se u knížky takhle pobavila. Je to zábavné, čtivé a naprostá klasika, kterou byste si určitě měli přečíst. Ta práce, kterou to Gogolovi dalo napsat, se určitě vyplatila. Nádherné dílo.
Boží, úžasný! Kéž bych si Revizora přečetl za mých let na gymplu, byl by prvním titulem, který bych zařadil do mého seznamu maturitní četby.
Nadčasová myšlienka - niektorí ľudia sa strčia do riti každému, pokiaľ im to prinesie úžitok. Mám rada spracovanie knihy, aj filmu s Burianom aj divadelné spracovanie divadla Astorka v hlavnej úlohe Roba Jakaba v úlohe Chlestakova.
Jedna z těch nádherných knih klasické literatury, která nikdy nezklame! Doporučuji všemi deseti!!!
Hru Revizor jsem četla k maturitě a velmi mě překvapila svojí aktuálností a hlavně skvělými replikami. A konec byl fenomenální...
Příjemné čtení, u kterého jsem se opravdu bavila. Hodně zde záleží na úhlu pohledu. Tak či tak se však jedná o dílo velmi zdařilé a osobně se mi moc líbilo.
Mám takový pocit, že kdyby se Revizor odehrával v současném Rusku, vypadalo by to úplně stejně...
Knížka se mi líbila, bavila jsem se. A konec, v který to vygradovalo byl super! Doporučuji.
Podle níže uvedených poměrně kladných hodnocení jsem si myslela, že tato kniha nebude jen pouhá povinná četba, a že bude opravdu stát za přečtení, ale bohužel mé očekávání naplněno nebylo. Hlavní dějová linie se odehrává v jednom dni, takže děj není nijak zajímavý a už vůbec ne vtipný. Dílo je založeno na neschopnosti úředníků, tím pádem ze začátku se ztrácíte v postavách, protože každé jméno vám bude připadat úplně stejné. Dokonce vás tento příběh ani neupoutá, takže vás to nenutí dočíst až do úplného konce. Zápletka celkem obyčejná a snadno předvídatelný konec, protože už tak v půlce knihy vám dojde, že ten správný skutečný revizor do městečka musí přijet. Na druhou stranu se jedná o divadelní hru, která je napsána na pár stánek, a navíc děj se nijak nekomplikuje a nestěžuje, takže je i lehce zapamatovatelná. K takové maturitě určitě doporučuji, protože je to krátké a nenáročné, ale jinak bych spíše zvolila jinou komedii a hlavně takovou, která pobaví.
Dobrá a zábavná hra. Všichni se tak krásně snažili a to jaké bylo jejich konečné překvapení, když zjistili pravdu, bylo úžasné.
“Čemu se smějete?
Sami sobě se smějete.”
Nemám slov, je to geniální a tak nadčasové! Doporučuji také černobílý televizní záznam s Landovským coby Hejtmanem.
Nevím čím to je, ale kniha mě vůbec nebavila. Snad všechny postavy zde byly hloupé a naivní (vím že nejspíš záměrně), a téměř nic zajímavého se v knize neudálo. Četl jsem to kvůli maturitě, ale musím říct že jsem od toho očekával víc. Možná si jí za pár let přečtu znova, a uvidím jestli se můj pohled na knihu změní, ale pochybuji.
Knihu jsem četla k maturitě a za mě ji nedoporučuji. Sice je krátká ale hrozně málo čtivá a za mě i nudná, na druhou stranu jsou tam krásně vyobrazeny nějaké vlastnosti lidí a přiznávám, že na konci jsme se i pousmála
„Víte, ono moc rozumu bývá někdy horší než vůbec žádný.“
Od mé maturitní povinné četby uběhlo už spoustu let a Revizor se mi za tu dlouhou dobu dostal znovu do rukou už několikrát (tentokrát při středoškolské přípravě k maturitě mého syna). Ruskou kritickou satiru mám ráda a tak to bylo opět docela příjemné setkání s ruským „humorem“ :-).
Ono to s ním je totiž tak, že smích a humor, který naleznete „na povrchu“, při čtení, nutně neznamená, že „uvnitř“ se skrývá něco zábavného – a přesně tak je to s Revizorem – nenáročná, na první pohled možná povrchní komedie u které se zasmějete (zvlášť pak u divadelních či filmových adaptací – je jich na výběr), ale uvnitř ten zdánlivě směšný děj … už tak legrační není.
V Revizorovi nejspíš nenajdete nikoho, kdo by vám byl sympatický – a na tom je to celé postavené, všechny postavy a postavičky jsou tak reálné – ve svém pokrytectví a falešné morálce, a tak se vám před očima vystřídá plejáda ostřílených podvodníků, prohnaných a mazaných lidiček, vypočítavých, lehkomyslných a tak celkově nanicovatých a ve své podstatě hloupých postaviček – klamajících a nechávajících se oklamat. Prostředí kocourkovského městečka na ruský způsob :-), ve kterém vládne nepořádek, chaos a nedorozumění …
HEJTMAN: „No nic, to já jen pro pořádek. Pokud se týká těch vnitřních opatření a toho, čemu Andrej Ivanovic v dopise říká vroubky, nevím, co bych dodal. Vždyť co bychom si povídali: není člověka, aby neměl nějaké hříchy na svědomí. To už je tak od samého pánaboha zařízeno a ti libertini proti tomu nadarmo brojí.“
SOUDCE: „Čemupak říkáte vroubky, Antone Antonoviči? On není vroubek jako vroubek. Já řeknu každému upřímně, že přijímám úplatky, ale úplatky v čem? V ohařích štěňatech. To máte něco úplně jiného.“
HEJTMAN: „Inu, ve štěňatech nebo v čem jiném — pořád jsou to úplatky.“
Štítky knihy
zfilmováno ruská literatura bibliofilie, bibliofilství, knihomilství klasická literatura
Autorovy další knížky
1955 | Mrtvé duše |
1970 | Petrohradské povídky |
2010 | Ženitba |
1947 | Taras Bulba |
2019 | Revizor |
Kniha Revizor je v
Právě čtených | 30x |
Přečtených | 5 315x |
Čtenářské výzvě | 545x |
Doporučených | 148x |
Knihotéce | 300x |
Chystám se číst | 481x |
Chci si koupit | 90x |
dalších seznamech | 23x |