Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78837/bmid_revizor-sjs-78837.jpg
4
2935
322
Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému „revizorovi“ Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Kniha vyšla v nákladu 4 500 výtisků, z toho 3 500 výtisků je opatřeno plátěnou vazbou a 1 000 výtisků svázáno v bílé kůži.... celý text
Literatura světová , Divadelní hry
Vydáno: 1986 , Odeon
Originální název:
Ревизо́р , 1836
více info...
Přidat komentář
Baví mne pořád znovu a znovu. Tato kniha, rozhlasová zpracování, divadlo i filmy. Nadčasové dílko.
6 bodů z 10
Největší překážkou pro mě bylo vyznat se v postavách. Postavy se v příběhu nazývají navzájem jmény, ale jinak je autor představuje pod jejich profesemi. Na začátku knihy sice naštěstí bylo napsáno, kdo je kdo, ale i tak jsem si postavy po celou dobu čtení pletl. I přes veškerou nespisovnost a hovorový jazyk se mi kniha nečetla zase tak špatně. Děj byl poněkud delší, než bych čekal od tak malé knížky, na druhou stranu byl ale velmi důvtipně napsaný. Líbilo se mi, že Chlestakovu lež nikdo neprokoukl až do samotného konce. V díle lze určitě sledovat nadčasovost co se týče korupce a úplatků. Doporučuji knihu přečíst, nebo aspoň zhlédnout divadlo, jelikož se jedná, jak už jsem zmínil, o nadčasovou komedii.
Je mi lítol že takovému dílu dávám tak nízké hodnocení, připadám si trochu špatně, kvůli tomu, ale vůbec mě to nebavilo. Ani trochu, a to jsem se fakt snažila. A ne jednou. Nudí mě to jako kniha, jako audiokniha v angličtině (kde jsem tedy viděla přidanou hodnotu v tom, že si osvěžím slovní zásobu), nudí mě to i jako divadlo a to už je co říct, protože víc už se vstřebání tohoto děje ulehčit nedá. Nudí mě postavy, lhavní myšlenka knihy i děj. Většinou se tam nic neděje, postavy se chovají nudně, chybí výraznější zápletky, momenty, které by posouvali děj. Proč lidi tu knihu hodnotí tak vysoko? Protože si myslí, že si tím zvednou intelektuální kredit? Nebo vás všechny opravdu tak baví?
Občas sáhnu po nějaké klasice, abych se dozvzdělala a těch pár hodin, které jsem strávila s revizorem považuji za skvěle strávené! Bezvadné dialogy, uvěřitelně vykreslené postavy i jejich motivy.
"Čemu se smějete? Sami sobě se smějete!"
Vtipné. Nadčasové. Jedna z knih, která by neměla chybět v seznamu maturitní četby, přestože - nebo právě protože - je to typická "klasika".
Těším se, až si na knihu zajdu i do divadla - myslím, že jedině tak může tato komedie vyniknout. Četlo se samo, krátké, ale přesto zaujalo cílem - vykreslit satiricky ruskou vyšší společnost a touhu po moci a penězích.
Tuhle knihu jsme dostali všichni povinně přečíst a to byl možná kámen úrazu. Sama bych si ji ze seznamu nikdy nevybrala, protože ruská satirická komedie mě teda vůbec neláká. Četla jsem to vyloženě z donucení a nebavilo mě to. Šla jsem do toho s tím, že to chci mít co nejdřív z krku. Co bych vyzdvihla je závěr, pointu to má dobrou. Vlastně to nemusí být až tak špatná klasika, ale já jsem se k tomu stavěla s odporem už od začátku, což byla chyba
Viděla jsem spoustu kladných recenzí, mě to však neoslovilo.
Další literární klenot přečtený a vychutnaný:-) Slyšela jsem o něm mluvit maturanty (asi by si ho měli taky přečíst:-)), a druhý den nato jsem ho náhodou objevila mezi vyřazenými knihami z jedné školní knihovny, tak jsem si ho hned odnesla domů. Nečekala jsem, že to bude tak dobrý. Úžasně jsem se bavila, užívala jsem si, jak postupně vychází najevo, co jsou jednotlivé postavy zač. Nejvtipnější mi přišla Ana Andrejevna, manželka policejního direktora. Její rozhovory s dcerou neměly chybu. Ještě teď se usmívám, když si na ně vzpomenu:-)
Obvykle nečtu dlouhé doslovy, ale ten od Jiřího Rambouska jsem si přečetla celý:-) Zaujalo mě, že Gogola zřejmě inspiroval k napsání hry Puškin, protože mu vyprávěl, že ho jednou omylem pokládali za nějakou úřední osobu. I to, že po odehrání hry radši odcestoval do zahraničí, protože čekal, že se Revizor nesetká s kladným přijetím. To si myslel správně:-) I když kriticky se o hře vyjadřovali právě ti, které si vzal Gogol na paškál. Potrefená husa se vždycky ozve:-) Rovněž mě zaujaly Gogolovo připomínky k samotné hře a jeho apelování na důsledné provedení závěrečné scény. Muselo pro něj být nesmírně frustrující, když viděl, že se provedení plně neshoduje s jeho představou a záměrem.
DOPORUČUJI. A až budu mít někdy blbou náladu, tak doufám, že si na Revizora vzpomenu:-)
Knihu jsem si vzala v rámci svého předsevzetí, že si sem tam přečtu další povinnou četbu. Zase se potvrdilo, že mně se povinná četba líbí. Kniha má šmrnc, humor, spád.
Ruský svět je od nepaměti nenapodobitelně svůj; počínaje přírodou a temperamentím houževnatým lidem po staletí vedeným zkorumpovaným vládním aparátem konče. A právě Ruská společnost na malém městě je kulisou odhalující kousek lidské zvrhlosti a grotesknosti, kterou Gogol ve své hře dokonale vystihl.
A nejhorší je, že přestože si říkáte, že tohle je tak straně Ruská věc jak jen Ruská může být, neubraníte se zároveň pocitu, že on zrovna v tomhle ten Ruský lid nebude úplně jedinečný a jiný než jakýkoli další. Zejména ten náš.
Budu muset do divadla. To bylo tak vtipné a realistické už napsané a věřím, že zahrané to bude ještě lepší.
Jelikož se teď snažím vracet ke "klasice", musím říct, že narozdíl od ostatních, ta ruská mě ještě nezklamala.
Opět, povinná školní četba. Prvních dvacet stránek jsem se do čtení nutila. Potom jsem nějak překonala blok a Revizora si užívala. Postavy byly uvěřitelné, velmi reálné. I přesto, že je to psáno formou scénáře, se to četlo rychle a děj příjemně ubíhal.
"Čemu se smějete? Sami sobě se smějete!" = vynikající výrok, který je zároveň geniální pointou.
Revizor je klasická divadelní hra, která to u mě vyhrává svojí srozumitelností a čitelností. Zábavná kritika společnosti, situace, které nemají daleko k absurdnosti a postavy ke karikaturám, asi nemá smysl rozebírat. Jasně, popisují běžnou denní realitu a lidské vlastnosti a je tudíž stále aktuální, neboť to tak u klasických děl obvykle bývá. Gogol své postavy nešetří, co jsem zatím četla, nemívají zrovna nejlepší vlastnosti. I přes uměleckou nadsázku si bohužel rovněž myslím, že taková je podstata naprosté většiny lidí. Ruku na srdce, spíš než ke světci a uspokojování obecního blaha míváme (někdo víc, jiný míň) blíž k zohledňování vlastního prospěchu, jenom si všichni pěkně a poctivě sáhněme do svědomí. (Jakkoli špatně se nám do zrcadla dívá a jak se to týká nás osobně, nakonec se nám špatně ta nepohodlná pravda a kritika poslouchá, to pak jednoho ten smích leckdy na konci představení přejde).
Viděla jsem kdysi na divadle, pamatuju si, že tam hrál Josef Abrhám a jiná herecká esa. Ve vzpomínce kromě skvělého zážitku – herci i diváci si dialogy užívali - zůstávají ještě úžasné kulisy, které zdobily místnosti do nejmenších detailů, od ubrusů, různých látek, knih až po svícny, knihy a jiné detaily a věci, které do dané historické etapy patří, připomínají ji a pomáhají se snadno přenést do 19.století. Žádný dnes tak oblíbený minimalismus, jo, tyhle staré dobré časy a scény mi v dnešním divadle schází.
Dílo se mě velmi zaujalo. Byly tam krásně vykresleny okamžiky, které se snaží lidé co nejlépe ututlat, když má přijet nějaká kontrola. Myslím si, že v dnešní době by to také mnozí zkoušeli. Řekla bych že jde i o nadčasové dílo, které když si někdo přečte, tak neudělá chybu.
Štítky knihy
zfilmováno ruská literatura bibliofilie, bibliofilství, knihomilství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1955 |  Mrtvé duše |
| 1970 |  Petrohradské povídky |
| 2010 | Ženitba |
| 1947 | Taras Bulba |
| 2019 | Revizor |
Kniha Revizor je v
| Právě čtených | 31x |
| Přečtených | 5 324x |
| Čtenářské výzvě | 545x |
| Doporučených | 149x |
| Knihotéce | 302x |
| Chystám se číst | 481x |
| Chci si koupit | 89x |
| dalších seznamech | 24x |
(SPOILER) Jak to u divadelních her bývá, rychle se čtou, a když se k tomu přidá skutečnost, že Revizor je nenáročná komedie, jde o opravdu pohodvou literaturu. Mám však pocit, že budu mít spíš rád ty starší hry, klasické, s prvky z comedia dell'arte, neboť mi přišly zábavnější. Ve scénáři Revizora mohu s přehledem rozeznat vtipy a skeče, v čem spočívají, proč jsou humorné a tak dále. Ale nesměju se jim. Myslím si, že je to proto, že jsou designované pouze pro jeviště, kde by dle mého fungovaly výborně narozdíl od suchého textu.
Ve hře existuje jedna úžasná postava - okresní lékař. Za celou dobu vydá pouze zvuk něčeho mezi i a e a vyskytne se jen v prvním dějství. Jak zbytečné a přesto zábavné je jeho bytí. Ještě by stál za zmínku samotný konec dramatu, protože poslední věc, kterou se postavy dozví, je, že přijel revizor, avšak nyní už doopravdy, načež klesne opona a zakryje šokované charaktery. Tím se stává postava revizora imaginární, a paradoxně tak nese hra název po charakteru, který de facto neexistuje. Geniální.