Reportáž, psaná na oprátce

od:


KoupitKoupit eknihu

Zápisky z vězení komunistického novináře Julia Fučíka.

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/33038/reportaz-psana-na-opratce-33038.jpg 3.7313
Žánr:
Literatura česká, Biografie a memoáry
Vydáno:, NPL - Nakladatelství politické literatury
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Přidat komentář
Ronnie68
15. listopadu

Tato reportáž byla opět skvělým pohledem do doby, kdy Česká republika byla okupovaná Německem a řádilo zde gestapo ... v tomto konkrétním případě se zaměřilo hlavně na komunistické přívržence ...

regulax
06. července

Čtivá kniha, při které běhá mráz po zádech a tečou vám slzy. Obdivuji sílu a odhodlání lidí bojujících za svou ideu. Je to naše historie, opakující se v různých podobách.

eraserhead
20. dubna

Ač čtyřicátník, poprvé jsem tuhle knihu četl až dnes. A tak nějak jsem za to rád. Nikdy mi nikdo tuhle knihu nenutil, ani "tehdy". Věděli jsme o ní, ale nikdo po nás nechtěl, abychom ji četli. Takže jsem k ní dnes přistupoval sám a dobrovolně (a někde ve své knihovně mám ještě nějakou Fučíkovu knihu). Trochu mě mrzí, že jsem četl staré vydání z roku 1949. Určitě si budu muset vyhledat nějaké komentované vydání nebo nějaké informace k tomuto jistě proslavenému dílu. Míru propagandičnosti nepopírám na druhou stranu mě tak trochu "pobavilo", že Fučík technicky napsal takového rádce či milého přítele pro pozdější vězně jeho politických a ideových soudruhů. Že sám Fučík nevěděl, co bolševici sami dělali s vězni pochybuji, jako novinář měl jistě sám dost zkušeností a informací nejen ze SSSR, ale i českých bojovníků ze Španělska, takže pochybuji, že by vězeňsko-výslechové praktiky bolševických papalášů neznal. Možná byl ale jen naivní a jeho idealismus tuhle pravdu zastíral, nebo ji zastáral sám, vědomě. Podobně jako polským bolševikům nijak nevadilo, když jim kominterna zrušila jejich stranu a mnozí z nich to ještě vítali jako uvědomělý krok. Nic z toho však neubírá na tom, že sama o sobě je Reportáž psaná na oprátce čtivě napsaná kniha z ne zrovna moc veselého období.

Domuly
20. března

Takové dílo nelze jednoduše ohodnotit zlomkem/hvězdičkami/procenty. Je to kniha psaná před smrtí, dílo napsané za neskutečně těžké, beznadějné situace, jako poslední zpověď. Vypravování je to opravdu hrozné, žádný člověk si nezaslouží, aby s ním bylo jednáno takovým způsobem. Byť komunismus absolutně odsuzuji, tak svým způsobem rozumím horlivým zakládajícím členům a umělcům, kteří tomuto směru podlehli. Nečetla jsem teda necenzurované vydání, ale právě z roku 48, tedy kniha vydaná jako největší propaganda strany. Zcela jistě jsem se nedívala na Fučíka jako na zlého komunistu, ale jako na mučeného člověka, kterého do rukou gestapa dostala jistá forma odboje. Jeho poslední vyprávění z nacistického vězení a hrůz v něm čtenáře opravdu zasáhne.

krubi001
09.10.2017

Díky tomuto vydání si mohu konečně přečíst Fučíkovu Reportáž bez vynechaných pasáží a jmen.Jako výborný bonus jsou přidány stručné životopisy jak účastníků odboje,ale i příslušníků gestapa,jejich konfidentů a dozorců pankrácké věznice.

DomArt
19.09.2017

Komentář v podobě výňatku.

Seděti v pozoru, s tělem strnule vzpřímeným, s rukama přimknutýma ke kolenům a s očima až k oslepnutí upřenýma na zažloutlou stěnu "domácího vězení" v Petschkově paláci - to věru není poloha nejvhodnější pro myšlení.

Ale kdo přiměje myšlenku, aby seděla v pozoru ?

Midudedi
18.09.2017

Pro Květinku 008: Hlavním sporným momentem kolem Fučíka není zneužití jeho osoby pozdější komunistickou propagandou, ale reálná možnost, podle některých pramenů hraničící s jistotou, že byl Fučík konfidentem gestapa. V podstatě se jen neví, jak moc podlehl. Nechci toto selhání hodnotit, ale cenu knihy to morálně hodně znevažuje.

Jinak, na vytvoření potěmkinovsko-barnumského obrazu Fučíka a jeho monstrozním zneužití se značnou měrou podílela jeho žena Gusta, sobě pomohla, ale z Fučíka vytvořila monstrum.

No a jen krátce k poctivým komunistům, jistě byli idealisté v každé době, nejvíce snad v době založení strany u nás, tedy v začátku dvacátých let, ale v době druhé světové války už se ta rudá sběř netajila s tím, že ideály jsou v ... pryč, a cílem je moc a majetek, a to i veřejně, lze dohledat např. v dobovém tisku.

Nestačí prvoplánově číst a věřit. Ale cením si Tvé názorové odvahy.

4xbabča
17.09.2017

Knihu jsem četla v dětství a zřejmě jako povinnou četbu.Ale myslím, že i dnes stojí tato kniha za přečtení.

Květinka008
25.07.2017

Poprvé jsem ji četla za školou v 17ti letech a byla pro mě přínosná už tehdy... Věřím, že problém s ní mají starší, zasažení pozdějším politickým ovzduším, kteří nevěří, že první komunisté mohli být nezištní a žili tím nezvráceným ideálem. Také je mi jasné, že se knížka nepotká se současnou změkčilou generací chlapů, kteří při náznaku svého ohrožení raději vezmou do zaječích, místo aby bojovali. Toho si na něm cením, stejně jako na jeho ženě, která stála při manželovi, a jejich nesobeckosti.

Aríka
19.07.2017

Myslím si, že tato kniha je v dnešní době hodně opomíjená. Autor byl komunista a daným režimem byl také vyzdvihován. Samotný vznik této knihy je opravdu nezvyklý. Jednotlivé části knihy byly posílány z vězení na motácích i přesto, že tato kniha byla uznávána minulým režimem, nemyslím si, že by kvůli tomu měla být zatracována. I tato kniha je svědectvím naší historie, a proto stojí za přečetení. Kniha je čtivá a skutečný čtenář by ji měl alespoň jednou vzít do ruky a prolistovat.

konicekbily
11.07.2017

Opomenu - li všechny kritiky, oponenty a teoretiky, kteří se vyjadřovali ke zrodu této knihy a jejímu zneužívání, potom musím konstatovat, že kniha je doopravdy reportáží - svědectvím o odboji a postupu okupantů prozi němu.

jprst
19.06.2017

Na toto autorovo dílo mám rozporuplný názor, po textové a literární stránce velice působivé. Pochybnosti ale mám o jeho vzniku. Mohl Fučík skutečně tajně ve vězení psát a dokonce se našel dozorce, který riskoval při pašování zápisků svůj život i život všech svých příbuzných a přátel? Nebo mu to bylo tolerováno a zač? Názory historiků a literárních badatelů se diametrálně liší.

Atanone
17.06.2017

Jako většina mých spolugeneračníků jsem se této knize nevyhnula ještě v době,kdy se podle ní kázalo. no..na druhou stranu musím uznat,že se nám tehdy vnucovala i daleko horší dílka.
Moje pocity k ní jsou rozporuplné. Pokud to beru jako výpověď člověka,který bojoval za to,čemu věřil,je otázka,jestli by mu ty ideály vydržely i nadále. Nebo jestli by byl tak slavný,aby mu ta ideologová zaslepenost vydržela. "Svatými" se ale stávají ti,co nepřežijí,takže se to většinou nedozvíme.
Budu se opakovat,ale co je skutečně nebezpečné a zničující je fanatismus a moc. Naše dějiny už zažily spoustu takových,kteří za ideje schovávali svou slepotu,nebo touhu po moci a bohatství,které moc s sebou přináší.

Monnyska
20.05.2017

Mně se kniha moc líbila, pominu-li propagandu komunismu, je velmi mrazivé, že jsou to lístky psané ve věznici mučeným člověkem... Velmi kvalitně napsáno, Fučík měl talent na psaní. Je smutné, že věřil v režim, který později dělal obdobné (ne-li stejné) věci jako fašisté. Ale jistě knihu doporučuji :)

Midudedi
14.05.2017

Jen krátká technická poznámka: Reportáž vydávaná za totality, původní předúnorová reportáž a původní texty jsou rozdílné až tak, že by se Fučík divil. Čímž ho nijak neadoruji.

Bonnet
05.03.2017

Těžko tuto knížečku hodnotit z hlediska literárního, tam věru není co nějak komentovat či esteticky nasávat. Tak zbývá jen ta idealogická strana mince, ale já nevím, vždycky si vzpomenu na Kunderův Žert a pasáž s citací Fučíka a zamrazí mne. S odstupem času kniha krásně ilustruje nešvary idealogií a ovlivněných mas.

Blancheerka
08.12.2016

Spisovatel se do své smrti živil hlavně novinařinou. Poté, co za války tiskl ilegální noviny byl zatčen a uvězněn. Dílo je zpověď z věznice, kde čekal na smrt. Prožitek člověka se mě hodně dotkl. Cítila jsem s ním a bylo mi ho i líto ...

Weiler
09.10.2016

Kdyby Fučík jenom věděl, co to vlastně obhajuje, za čím tak vehementně stojí. Reportáž psaná na oprátce je nepopiratelně skvělá z hlediska řemeslné kvality, ale nehorázně trpí svou ideologickou závislostí. Ač v mezích připouští multidimenziálnost charakterů, stále má silnou tendenci rozdělovat je na dobré a zlé podle příslušnosti a okolností. A právě obdobné idolizování i zavrhování jsou pro literaturu hrozně nebezpečné, zvláště pak pro literaturu, která balancuje na hranici fikce a dokumentu. Je přitom jedno, jestli jde zrovna o komunismus, fašismus, multikulturalismus či cokoliv jinýho. I znásilnění se dá zromantizovat, ale co to pak vypoví o autorovi? A Fučík samozřejmě nebyl psychopat, jenže v tý době málokdo tušil, co bude ten reálnej komunismus za svinstvo. Právě proto by Reportáž psaná na oprátce měla sloužit především jako ukázka toho, proč se nezamilovávat do ideologie, proč nemít hrdiny za monumenty bezchybnosti a proč kurva nikdy nepsat svou literaturu černobíle.

SmallLucia
04.08.2016

Ani v nejmenším nechci zlehčovat věci, které se v této době děly. A byla to strašná doba. Ale tato knížka se mě prostě vůbec nedotkla a nebavila mě.

buccaneerka
01.08.2016

Dlouho mi byla tato kniha "jedno". Ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

Makoves
22.07.2016

Fučík byl dobrý spisovatel, ale nejsem si jist, jestli při obhajobě komunismu věděl, že ti rudí šmejdi budou pokračovat v týrání vězňů stejně jako to dělali nacisti jemu.

AllyKumari
14.07.2016

Je mi jedno, jestli jsou původní dopisy upravené (což možná do jisté míry jsou, aby vrhaly mučednické světlo na komunistickou ideologii), ale i kdyby, kniha je to nesmírně působivá.

schmidtec
15.06.2016

Když pominu to, kdy komunistické zlo využilo tohle dílo k manipulaci obyčejných lidí a k tomu, aby skryli vlastní kostlivce ve skříni, tak poměrně čtivé dílo, které ale nepovažuji za příliš autobiografické. Už jen z důvodu, že stále pochybuji v pravdivost příběhu... ale i tak mi tato kniha něco dala. Hlavně absurditu lidu a jeho směšně vytvořeném systému, kde hlavní roli hraje zničení osobnosti a psychiky jedince- jen pro potřebu "dokonalé společnosti".

Kabátice
27.05.2016

Kniha se mi líbila a dost mě zasáhla. Pro lidi tehdejší doby měla jistě silný význam. Můj děda jí dostal s věnováním od babičky v roce 1948 a dokonce si do ní vlepil nákres své cely z Drážďan. To o něčem vypovídá. Zločiny páchané na lidech v jakékoliv podobě, by se prostě dít neměly.

Damato
19.02.2016

Když jsem byla malá-tak v 6-7 třídě, tak jsme si ji ,měli přečíst a mě se tehdy moc líbila. Můj děda byl jako politický vězeň za 2. světové války v Terezíně a v Mathausenu a odmítal se do konce života bavit o zážitcích, které museli vytrpět. Vždycky na to říkal: " To se nedá vyprávět, to není pro lidské uši" a tak jsem ve Fučíkovi částečně viděla dědečka ( ještě , že to neví, ten by mi dal). Ať si říká, kdo chce co chce a ať o Fučíkovi jdou zvěsti jaké jdou, pro mě má kniha 5 hvězdiček.

ladyfromskye
20.12.2014

Za vysoké hodnocení může hlavně precizně zpracovaná kritická část knihy (vydání Torst, Praha 1995). Co se samotného díla týče, přemýšlím nad tím, jestli není příliš nadhodnocené. Celkem souhlasím s názorem literárního historika Petera Steinera, že Reportáž, psaná na oprátce vznikla proto, že zatčení se Fučíkovi přímo skvěle hodilo do krámu, jelikož to byl dost možná tak trochu cvok milující adrenalin, ze kterého může vytěžit super text.

milan.krimsky
28.09.2014

Kniha je v pravdě napsaná, texty jsou málo pozměněné, ale za to se hezky čte; leč smutný příběh vězně čekajícího na smrt,...

Benedygtus
14.08.2014

Ja jsem si pasaze o komunisticke strane, respektive to, jak sam Julius Fucik je hrdym komunistou trochu pozmenil, alespon tedy ve sve hlave. Ja totiz komunisty nemam vubec rad. Tak jsem si misto nich dosadil nejake, to znamena jakekoli neurcite, hnuti-organizaci. Nahle se kniha stala neuveritelne zajimavou a ctivou, ikdyz asi sam Fucik by za takoveho ctenare rad nebyl, ja si knihu uzil.

Filatov
22.07.2014

Velký obdiv Juliovi Fučíkovi za to, co všechno musel snést ve vězení. Asi málokdo si tohle nelidské zacházení umí představit. Autor má můj velký obdiv za to, že přes tohle všechno ještě dokázal být tak silný na těle i duchu a že dokázal dodávat zprávy ven z vězení. Je na něm hodně vidět, že byl opravdu kovaným komunistou a jeho víra mu snad život ve vězení ulehčovala. A ano opravdu jsem měl pocit, jakoby Julius Fučík hovořil knihou ke mne, takže účel spisů předat zprávu generacím budoucím byl splněn dokonale.

Askarinka
16.08.2013

Já tuhle knížku četla mnohokrát...Ať si říká kdo chce co chce mě se líbila a zasáhla mě tak moc, že se k ní ráda vracím...