Rekviem za sen

Příběh dvou mladých narkomanů z newyorského Bronxu a jejich přítelkyně z vyšších společenských vrstev. Kniha o tom, co to znamená být slabý ve společnosti, v níž přežívají jen silní. Žid Harry Goldfarb, jeho dívka Marion i černošský přítel Tyrone C. Love, neschopní žít bez své denní dávky drog, nepřestávají snít o lepší budoucnosti. Noční prací se jim podaří vydělat větší finanční částku, za kterou nakoupí kvalitní heroin, a zapojí se do jeho distribuce. Za získané peníze si chtějí koupit byt, cestovat i otevřít si uměleckou kavárnu. Paralelně se odvíjí příběh Harryho matky Sáry, osaměle žijící vdovy, překonávající smutek a prázdnotu permanentním sledováním televizních seriálů, filmů a soutěží. Sní o šťastném manželství svého syna i o vnoučatech, ale především doufá, že bude pozvána do televize a stane se hvězdou některé show. Přísná redukční dieta i léky na hubnutí a uklidnění ji však přivedou do psychiatrické léčebny. Autor podává nepřikrášlený obraz bezútěšné existence obětí závislosti, snažících se vymanit z šedivé a ubíjející každodennosti, i jejich zmařených nadějí....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/27_/27240/rekviem-za-sen-27240.jpg 4.5129
Originální název:

Requiem for a Dream (1978)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Maťa
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Přidat komentář
vendysantos
18. ledna

Tak tohle byla opravdu síla. Hrozné, kam až může zajít závislost. Ze začátku knihy jsem měla docela problém s častými nespisovnými a vulgárními výrazy, ale pak si člověk uvědomí, že taková mluva k těm lidem v prostředí, kde žijí, zkrátka patří. Co jsem ale postrádala, byly uvozovky u přímé řeči, časem se pak člověk začne ztrácet, kdo že to právě hovoří. Nicméně kniha stála za přečtení, jako takové poučení a varování před závislostmi.

orson
02.11.2017

Film jsem viděl několikrát. Patří mezi mé oblíbené - už jen kvůli té skvělé hudbě a závěrčné smršti... Byl jsem několik let zvědav na knihu a tak jsem si ji konečně pořídil a přečetl. Víceméně kopíruje přesně film, jen je trochu více popisnější, více se věnuje pocitům hlavních hrdinů. Když tak přemýšlím, tak nevím, co je lepší, zda film nebo kniha.... oboje stojí za to!

Alienn
08.07.2016

Na absenci přímé řeči jsem si nezvykla a prala jsem se s tím celou knihu. Přesto je tato kniha jiná než ostatní knihy o narkomanech, co jsem četla. Hodně jsem soucítila s matkou Harryho, jejíž příběh a konec mě asi z celé knihy nejvíce dostal.

Dera
12.09.2015

Rekviem za sen... Název přesně vystihuje děj a osudy zúčastněných. Pohled na život narkomanů kteří jdou se svým životním stylem nevratně a se stoprocentní jistotou do hajzlu. Opravdu líto mi bylo Harryho matky Sáry. Obyčejné, hodné až naivní ženské. Jediná zanedbatelná vada na této knize je absence přímé řeči, protože někdy jsem neměl přehled kdo zrovna mluví.

puellaa
21.05.2015

UF, Super!! Nic jiného se nedá říct. Jo jen rada - čtěte ji v dobrém rozpoložení!

midlajs
14.05.2015

Film jsem znala o mnoho drive, jakmile jsem zjistila, ze je to na zaklade teto knihy, rada jsem si ji precetla. Dej plynul pekne, ale nijak me neuchvatila. Nudila me. Ale musim uznat, ze po precteni knihy a nasledne zkouknuti filmu byl zazitek z filmu mnohem vetsi!

Daya
06.07.2014

Selby píše jako božské prase a Rekviem za sen je pro mne jeho nejlepším dílem. Stejně jako Tyrone C. Love loves Tyrone C. Loves, já miluji všechnu tu syrovost, hrubost a nepoddajnost tohoto tragického příběhu páru feťáckých duší. Nezbytnost.

wiix
11.05.2014

Kníh o drogách som už čítala množstvo. Až príliš veľa ich vyšlo a až príliš veľa ich bolo rovnakých, nudne-realistických a bez posolstva. Tento skvost je však pravý (ľavý) opak týchto kníh! Najskôr človeka rozhodí či zaujme štylizácia, potom štýl reči a replík postáv a nakoniec všetky druhy situácii, ktoré sa deju v hlave narkomana, ktorý si nechce priznať realitu. Autor nádherne psychologicky rozložil až dva druhy zhubných závislosti typických pre toto storočie. Kruto realistické a ten, kto tomu venuje svoj čas, isto neoľutuje.

eLeR
17.02.2014

Kultová kniha. Kultový film. Nič viac, nič menej.

Xsycht
01.06.2013

Knihu drzim uz podruhe v ruce resp. jeji e-verzi. Uz je to davno, co jsem o Harrym cetl poprve a tak jsem se vydal po stopach jeho ”heroinove“ ceste znovu. Musim souhlasit s ostanimi v teto diskuzi, ze stylisticky je kniha psana nevsedne a cas od casu se ztracim. Jsem teprve na zacatku, ale stripky vzpominek v me dl. pameti mi s pribyvajicimi radky a odstavci ozivaji a krici na me: „Hej bejby, tohle uz jsi nekdy cetl.“ Nejsilnejsi to zatim bylo, kdyz se Harry s Tyronem vydali do marnice za Angelem. To se proste zapomenout neda! Film uz mam taky skouknuty, ale jako s knihou, tak i s filmem si to znovu zopakuji. Samozrejme az po precteni.

polarni.kun
21.10.2012

Ke stylistice- ztrácela jsem přehled v tom, kdo co říká, ale možná na tom ani nezáleželo. Jedna velká škoda je, že jsem dříve objevila film, až později jsem vyhmátla, že je i kniha (od té doby si nejprve přečtu knihu a pak až její filmové zpracování). Takže mě hlavně zajímalo, jak autor popsal konec; ten byl dost tvrdý a stručný, což jsem nečekala, myslela jsem, že jej autor trochu více rozvede. Každopádně skvělá kniha.

KellyH
29.08.2012

Uvozovky - chybí. Odstavce - jen aby se neřeklo. Občas jsem se ztrácela, co kdo říká. Přesto (nebo možná právě proto) je to jedna z nejsilnějších knih, co jsem četla. Ještě nějakou chvíli po otočení poslední stránky jsem byla v šoku. A to vlastně i stále jsem. Styl, kterým to je napsané, je perfektní. Přesně se k tomu hodící. Přesně vystihující tu atmosféru. Vážně síla.

fons
10.08.2012

Stylistika knihy, kterou se autor prezentuje, je při prvním čtení velmi náročné sousto. Časem to však člověk překousne a dostává se do příběhu, drsného a tragického, z kterého mrazí. Já osobně tuto knihu beru jako dobrou ukázku toho, co z vás závislost dokáže udělat. Proto dnes patří k mým nejoblíbenějším a i filmové zpracování můžu jedině doporučit!

vetaiveta
19.10.2011

Sice jsem zpočátku měla trochu problém se stylistikou, ale...po chvíli mě děj vtáhl a nemohla jsem se odtrhnout a problémy zmizely. Dobrá kniha!

mySaints
09.08.2011

Snad moje nejoblíbenější kniha vůbec. Díky silnému příběhu, kde se nejenom sny, ale i charaktery a životy hlavních hrdinů bortí jako domeček z karet. Vzpomínky, prázdné sliby, láska, drogy.... moc dobré.

s-reader
03.06.2011

Jsem trochu na rozpacích. Evidentně jsem knize Rekviem za sen věnoval více času, než si zaslouží, vlastně více času, něž je pro tuto knihu zdravé. Musím přiznat, že na první přečtení je Selbyho text úžasný, především díky stylu, kterým je napsán. Nutí člověka knihu hltat a žene čtenáře svinským krokem kupředu až do samotného konce. V tom spočívá kouzlo Rekviem.
Měl jsem však trochu více času a zalistoval jsem stránkami ještě jednou a tu přišly první výhrady. Selby se soustředí na postavy, které jsou determinovány prostředím, ze kterého pocházejí, ve kterém žijí a ze kterého se jim nedaří uniknout. V Rekviem se takovému typu postav vymyká Marion. Je z lepší rodiny, dostalo se jí lepšího vzdělání, cestovala po Evropě, má umělecké nadání, které může rozvíjet. Její postava však tomuto typu vůbec neodpovídá, chová se stejně, reaguje stejně, má stejný úhel pohledu jako Harry nebo Tyron, kteří z tohoto pohledu stojí o třídu níže. Postava Marion je pro Selbyho panenkou, které jen svévolně trhá ruce a nohy, k ničem jinému mu není.
Ubohost a nesmyslnost života „obyčejných lidí“, kteří mají rodinu a chodí do práce popisuje Selby v kapitole na začátku knihy. Musím uznat, že je to pár odstavců vtipně a mistrně napsaných, na malé ploše vystihující absurditu života obrovské masy lidstva. Ale tahle myšlenka je jako východisko ke světu feťáků poněkud slabá. Dobrá, uznávám, že Selby nechtěl hledat příčiny, popisuje pouze důsledky.
Nejlépe vykreslená je postava Sáry, útoky televizních reklam, reality show a telenovel jsou v Selbyho podání hmatatelné a uvěřitelné, již nějakou dobu žijeme ve světě, který na nás útočí stejnými zbraněmi. Právě to, jak zdařilá je postava Sáry ještě více zdůrazňuje, jak málo života je v Marion, Harrym a Tyronovi a přece právě ti by měli být, vzhledem k proklamovaným zkušenostem Selbyho s drogovou scénou, vykresleni tak, že je při četbě vnímáme jako kus své osobnosti. A tady se dostávám ke svým drobným pochybnostem:
Scéna, ve které Tony rozstřílí televizi je žalostná. Selby v životě neviděl umírající televizi, popisuje to jako obraz z béčkových horrorů. Prostě to někde v kině viděl a pěkně popsal tu pitomou vizi filmařů – jiskřící přívod, jiskry sem, jiskry tam.
Popis Sářiny elektroléčby je naprosto ze stejného zdroje. Možná to opsal z nějaké knihy pokleslého žánru, možná za to může zase nějaké kino.
Když uvážím, jakého věku se Selby dožil, když si to spojím s tím, jak se sám profiloval (TBC, plíce v tahu, drogy, alkohol), zdá se mi jeho postava takto prezentovaná, daleko méně reálnější, než jeho hrdinové.
V souhrnu mě tyto drobnosti vedou ke kacířské myšlence: není jeho popis drogové scény a drogově závislých lidí stejně smyšlený a stejně převzatý od třetích stran jako jeho popisy ničení televizí a elektroléčby? Není to vše taková malá mystifikace? K čemu by byla dobrá? Možná na to odpovídá věnování a motto knihy.

paulhunter
11.11.2010

"Ještě asi o týden později nemohli sehnat žádný neřezaný herák, a tak znovu zkoušeli přestat brát, jenomže tentokrát byli zpátky na lžičce, ještě než se stihli obléknout. Probudili se dříve než obvykle, žaludek se jim zmítal panickou hrůzou, oči je pálily a teklo jim z nosu a kouzlo drogy všechny jejich bolesti a neduhy v okamžení vyléčilo. Nebylo to tak, že by nemohli přestat smažit, bylo to prostě o tom, že teď nebyl ten pravý čas. Měli moc práce a nebylo jim dobře. Až se všecky věci vyjasněj, tak s celou touhlectou věcí končej a basta, ale teď si zatím vobčas šlehnou, čistě akorát proto, aby byli v pohodě."

...

pe3czech

Naprostý totální úžasný mazec. Jedenkrát jsem měl jít na koulovací večírek(ti, kdo vědí, vědí, kdo nevědí a rádi by, ať napíšou privát), měla to být moje premiéra, ale pár hodin před tím mi byl puštěn film podle knihy. Chuť na jakékoliv koule mě přešla raz dva, víceméně mě přešla chuť na všechno a rozhostila se ne úplně nepříjemná přemýšlivá nálada. Asi rok poté mi do rukou přišla i kniha, a po jejím přečtení, po několikerém shlédnutí filmu, už je pro mě příběh příjemnou oddechovkou bez vedlejších efektů...

opravdu stojí za to!