Řbitov zviřátek
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/265/bmid_rbitov-zviratek-S8r-265.jpg
4
5266
933
Rodina Creedových se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Otec lékař, krásná žena, rozkošné děti. Zdálo by se, že nic nemůže překazit jejich štěstí... Avšak objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách, Cosi strašnějšího než sama smrt. Cosi nesrovnatelně příšernějšího a silnějšího...
Literatura světová , Horory , Romány
Vydáno: 1994 , Laser-books (Laser)
Originální název:
Pet Sematary , 1983
více info...
Přidat komentář
Tak mám za sebou prvního pořádného Kinga (zatím jsem měla na kontě jen jeho krátký Cyklus vlkodlaka)... Řbitov zviřátek jsem nakonec zcela neplánovaně přečetla díky své práci...
Příběh se odehrává v 80. letech minulého století a líčí, jak moc ovlivnil hřbitov s pohřbenými zvířaty rodinu univerzitního lékaře Louise... Knize se nedá upřít postupně budovaná tísnivá atmosféra, pro mě ale bohužel místy měla až příliš pomalé tempo a ukázalo se, že asi opravdu nebudu příznivcem hororů... Nějak nedokážu najít zalíbení v tom, co k hororu patří, v tomto případě především v krvelačných a pomstychtivých zombících, zvláště těch dětských, je to na mou povahu nějak příliš...
Hodnocení je tedy tentokrát velmi subjektivní, Kinga ještě ale úplně neopouštím, pořád bych si ráda přečetla něco z jeho novějších románů...
Hodnocení: 3,5 * z 5 *
I don't want to be buried in a pet sematary
I don't want to live my life again
Kniha se četla sama. Zatím patří společně s Christinou k tomu nejlepšímu, co jsem od Kinga četl.
Na t0hle knize velmi oceňuji tempo, kterým se děj ubírá. Z vlažného začátku velmi rychle vystřelí, aby se pak opět uklidnilo a na závěr mohlo vystřelit ještě výš. Většina knihy působí spíše jako rodinné/maloměstské drama, než jako horor. Všechny strašlivé věci přicházejí na scénu velmi plíživě a vlastně až přirozeně. Možná mi trochu více chybělo zpochybňování událostí i vlastního zdravého rozumu od materialisty Louise. Nicméně je možné, že tenhle můj pocit pramení z četby Lovecrafta, johož Spisy jsem dočetl před Řbitovem. Buď jak buď poslední čtvrtina knihy je jízda, kdy nechcete zastavit a nemůžete se dočkat rozuzlení. Jsem rád, že autor nechal závěr takový jaký byl a nesnažil se všechno za každou cenu uzavřít.
Teď použiji možná takový otřepaný instatrend...
Když tě nebaví King zkus... to znovu! a znovu!
King je láska, zosobněná hrůza, šílenec a genius v jednom. Řbitov zvířátek je toho důkazem.
Toto dílo bylo pro mě ještě víc než To a myslím tím To s velkým T. které je asi nejzvučnějším jménem díla, kterým je King znám.
Přesto má ale Řbitov ještě něco lepšího a to je uvěřitelný podklad. Pohřebiště původních obyvatel Ameriky (jak já ráda říkám - Indiánů) má prostě svůj vibe. Kniha byla děsivá, přesně tím způsobem, kdy prakticky přivíráte oči před další větou, protože z ní cítíte, slyšíte a vidíte každé slovo... Kdo má bujnou fantazii, už nikdy mu nebude hlína vonět stejně.
Chvíle, kdy chcete hlavního hrdinu přetáhnout lopatou po hlavě a říct mu "No to ses asi pos**l chlape!"
Na druhou stranu, jako matka malého chlapečka ne vzdáleného věku Gage, jsem určité pasáže musela opravdu rozdýchat, čtenáři nejspíš odhalí, kterou scénu mam na mysli... Protože to je tak strašně reálné, tak blízko nám všem a tak dokonale popsané, do nejmenšího detailu, že mi z toho bylo fyzicky zle...
Což mě dostává k jedné výtce, která ale v anglicky mluvících zemích ztrácí smysl. Jak jste proboha vyslovovali a skloňovali jméno "Gage". Jak??
Asi v polovině knihy jsem měla chuť udělat z něj Frantu. Nikdy mě žádné jméno tak neiritovalo, jako právě tohle.
Samotný příběh není nijak složitý ale Kingova přednost je udělat i z komára velblouda. Vygradovat předvídatelný děj takovým způsobem, že ani na chvilku nebudete mít čas vydechnout.
Kniha se mi nečetla lehce. Asi je to způsobeno tím, že autor je příliš skvělý vypravěč a ze stránek na mě padaly barvy i vůně (spíš mrtvolné smrady), šířil se pocit marné snahy změnit nezměnitelné. Prostě mám nejspíš příliš rozvinutou představivost (a snad i proto nejsem pro horory tou správnou cílovou skupinou). Nicméně kniha je řemeslně naprosto perfektně odvedená, snad mi tu chybí pořádný tah na branku, rychlejší tempo, překvapení a dějový zvrat. Spíš je akcentováno pomalé vyprávění, při kterém je předem jasné, jaký konec nejspíš nastane.
Četla jsem to už jako pubertak na doporučení mamky (která je posedlá horory) a moc mě to bavilo a byl to můj úvod do tvorby tohoto autora. Musím si ji zase po letech precist, protože filmy staly za starou backoru :-).
Asi som nebola v správnej nálade na to, aby som túto knihu ohodnotila plným počtom. Neviem, niečo mi v tom príbehu chýbalo, alebo tam niečoho bolo až príliš? Každopádne, odnášam si z príbehu jedno dôležité posolstvo: aj keď už milovaná osoba nie je medzi nami, nemôžeme prestať myslieť na tých, ktorí tu s nami stále sú. Mŕtvemu už ublížiť nemôžeme, naopak, môžeme ublížiť tým, ktorých máme stále pri sebe.
King musí mít v hlavě peklo, když dokáže chrlit jedno takové dílo za druhým už tolik let.
Ale počteníčko je to parádní, ke konci už to bylo slušné psycho.
Řbitov zviřátek patří mezi ta díla, která jejich sláva předchází. Mnozí čtenáři jej řadí vysoko na piedestal a mluví o něm jako o jednom z nejlepších děl Stephena Kinga. Ke mně si nakonec cestu našel až nyní, dlouho poté, co jsem si s úřadujícím mistrem hororu pomyslně potřásla rukou poprvé
Doktor Louis Creed se spolu se svou manželkou, dvěma dětmi a kocourem přestěhuje do nového vysněného domu Ludlow v Maine. Mimo rušnou silnici, která vede hned vedle pozemku, vypadá místo téměř idylicky, a navíc se rodinka brzy spřátelí se sousedy odnaproti, stařičkým párem Judem a jeho manželkou Normou. Právě Jud Louise před silnicí varuje - lidi tam jezdí jako šílenci a nejedno domácí zvířátko tam přišlo o život. Později Jud rodinku zavede i na místo, kde všechna ta zvířátka jsou pohřbená - Řbitov zviřátek, jak mu děti říkají. Život pokračuje dál, vše se zdá být v pořádku. Až dokud se Louise v práci nestane nehoda, při níž někdo zemře až dokud jednoho dne kocour nepřijde domů až dokud se smrt nezdá tím nejhorším, co vás může v životě potkat
Zápletka Řbitova zvířátek je jednoduchá. Od první chvíle do konce tušíte, kudy se příběh bude ubírat a jak moc se může zvrhnout, a přesto si King dokáže udržet vaši pozornost. Jeho největší síla totiž je v umění pečlivě vybudovat tíživou atmosféru, pohrávat si se vztahy, city a prožitky postav a i samotného čtenáře tím, jak dlouho vás dokáže napínat než se doopravdy něco stane. Příběh tak obyčejný, a přesto při čtení budete mít pocit, že je tady něco hodně špatně. Řbitov nestojí na momentech překvapení, zvratech či vražedném tempu. Spíše čekejte hodně pomalou sondu do zničeného nitra člověka souženého žalem, připravte se na dlouhé hodiny s lopatou v ruce a dojem, že při čtení možná budete mít hlínu i v posteli. Na pořádné drama si tady sice docela počkáte, ale pokud hledáte čtení na podzimní sychravé večery, tohle je rozhodně ta správná volba.
Hodnocení: 70%
Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Beta.
U téhle knihy půjdu asi proti proudu. Je to má druhá kniha od Kinga a musím říct, že mi asi nesedl. Příběh je vymyšlen dobře, ale sáhodlouhé popisování každého detailu mi ubíralo na čtivosti. Dlouho jsem se knihou musela prokousávat. Ráda čtu horory, ale Kingův styl není nic pro mě. Jak se říká - buď Kinga milujete, nebo ho nenávidíte. Postavy byly sympatické, ale zápletka předvídatelná, a to jsem filmové zpracování neviděla. V knihovně mě čeká ještě "To", tak nevím kdy a jestli vůbec se do ní pustím.
(SPOILER)
Pořád mě mrazí. Sice byl začátek dost protáhlý a trvalo mi, než jsem se začetla, ale stálo to za to. Promyšlený příběh, byla jsem opravdu napnutá a Stephen King to s vykreslením scén umí. Churche jsem si oblíbila, i když už byl "divný", o to víc mě bolelo, když pak musel na konci knihy zemřít.
Nemám obecně ráda otevřené konce, ale tady mi vůbec nevadilo ukončení, naopak se mi líbilo a otevřelo dvěře specifičtějšímu pokračovaní mé vlastní fantazie.
tak toto bola zrejme prvá kniha od Kinga a určite budú ďalšie. Dej ma chytil hneď od začiatku, takže sa čítalo veľmi dobre. Na hororoch som vyrastala ako malá, nikdy som ich nevyhľadávala v knižnej podobe. Takže skvelé.....až na to, že chodím behať v potme a všade som videla Churcha :-( :-)
Knihám od Stephena Kinga jsem se dlouho bránila, protože jsem se obávala, že to bude jen "levný" masakr od první stránky. Ale vůbec. Vše se vyvíjí pomalu, postupně. Protože k tomu, co byl Louis schopen udělat, vede dlouhá cesta. A takhle ji můžete pochopit...
(SPOILER) V rámci čtenářské výzvy jsem si po těžkém rozhodování zvolila Kinga. A možná sem si radši měla zvolit Austenovou. Horory nejsou úplně můj šálek čaje, ačkoli částečně spojují mé oblíbené žánry, ale co mi vadilo nejvíc, byla šílená rozvleklost děje. Nekonečné opisy situací a pocitů, bez nich by měla kniha polovinu stránek a bohatě by to stačilo. Asi to mělo vybudovat atmosféru, ale mě to naopak unavovalo, a už jsem chtěla dočíst konec. Příběh jsem neznala, proto jsem do poslední chvíle čekala, co z toho vznikne. Konec zůstal otevřený, ale je jisté, že Ellie bude vyrůstat bez rodičů a bratra (jehož ohořelou mrtvolu najdou v domě, což bude jistě všem připadat divné). No, další Kingovky už číst nebudu, ani Zelenou míli, kterou mám ve filmové podobě moc ráda.
Po dočtení už několikáté knihy od Kinga si říkám, že na těch drogách a chlastu něco musí být, protože střízlivý člověk prostě něco podobného nenapíše. :-)
Téma je prosté, ale silné - ztráta blízké duše, vyrovnávání se s touto ztrátou a snaha situaci zvrátit. Ale oklamat smrt něco stojí.
Poutavý, zvolna se rozjíždějící příběh s přibývajícími stránkami nabírá na intenzitě a nakonec vás skoro ochromí, protože závěr je skutečný masakr. Spolu s vynikajícími popisy, věrohodnými postavami a uvěřitelnými dialogy si potvrdíte, že mrtvé je lepší raději nechat odpočívat v pokoji.
Po dlhých rokoch prečítaná druhýkrát, ale až teraz ju radím do svojej subjektívnej dvojice Kingových najlepších kníh (hneď vedľa románu "Pod Kupolou"). Je to skrátka bomba!! Hoci sa mi veľmi páčila už prvýkrát, tento raz ma úplne dostala - predovšetkým svojou ponurou atmosférou, fanúšikom síce už dobre známym, avšak nespochybniteľne originálnym a hrôzostrašným príbehom, hlbokým polemizovaním o konečnosti všetkých životov, a tiež aj sympatickými postavami, ktoré dej stavia pred nevýslovné hrôzy prastarého, zákerného a ťažko pochopiteľného zla. Za mňa je to majstrovský kúsok, ku ktorému sa v budúcnosti určite plánujem vrátiť (no snáď nie až z mikmackého pohrebiska ;))).
Moje první kniha od Kinga. Dost jsem se bála, že mi nebude vyhovovat styl psaní, protože bude "zastaralý", ale opak je pravdou. Příběh mě vtáhnul od samého začátku. Vzhledem k tomu, že jsem viděla film ( sice ten s Eliee, ale co), tak jsem veděla, o co tam půjde, a možná právě proto mě to tak bavilo. Veděla jsem, co se stane a těšila jsem se, až se to rozjede a půjde do tuhého. Autor psát opravdu umí a slávu má zaslouženě. ;)
Moje pátá a doposud nejlepší Kingovka. Kniha nutí k přemýšlení o smrti a o vyrovnání se ztrátou blízkých. Obdivuji, jak autor dokáže změnit atmosféru a vybudovat napětí během pár řádků. Znám i film, ale předloha je mnohem zdařilejší.
Štítky knihy
kočky zfilmováno tajemství horory hřbitovy příšery, monstra vzkříšení nemrtví
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2023 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha Řbitov zviřátek je v
| Právě čtených | 101x |
| Přečtených | 7 894x |
| Čtenářské výzvě | 888x |
| Doporučených | 512x |
| Knihotéce | 1 578x |
| Chystám se číst | 761x |
| Chci si koupit | 214x |
| dalších seznamech | 41x |
Na knihu papírovou jsem ani nesáh, ale nechal jsem si ji pouštět do ucha v podání Vasila Fridricha. A Vasil se dostal do mého top žebříčku interpretů audioknih, protože čte tak, že to skoro hraje a já v jeho podání ty postavy přímo vidím. Prostě to lahodí uchu.
Přicmrndávači Jan Vlasák a Klára Suchá se objevili téměř až na konci a moc jsem nepochopil, proč to celé nemohl číst Vasil. Ten smysl mi asi trochu unikl... bylo to docela zbytečné.
Co ale tentokrát vytvořil Stephen King, to je špičkové a náramně jsem si to užil. Tohle je přesně ten King, kvůli kterému chápu, že si zaslouží uznání. Děj je krásně srozumitelný od začátku do konce, postavy mají hloubku a opravdu se tomu dá říkat horor.
Je to jen můj dojem, nebo se tam potlouká snad stejné/podobné zlo, které jsme dostali už v To? Připadá mi to, že Wendigo je nějaká podobná entita jak Pennywise. Ale asi ne - nikde jsem si tuhle informaci nepotvrdil. A je to jedno, protože tohle je fakt dost dobrá knížka.