Raněný slepotou

04.02.2022

Opět bych dal klidně o hvězdičku víc .Tak pro tentokrát jsem si sám nebyl jistý svým pohledem na tuto knihu. Takže nepokrytě přiznávám, že jsem primárně zkoukl ostatní recenze, abych se ujistil, že jsem to celé správně pochopil a uchopil. Člověk si po tom množství přečtených knih myslí, že je připraven na všechno. Že ho už nic nemůže překvapit a oslnit. Ale omyl! Huxley překvapil a oslnil. Důmyslné řazení kapitol. Precizní filosofie postav. Neustále aktuální témata. Náročné čtení, které vás nenechá vydechnout. Některé úvahy si přímo říkají o to, uložit si do paměti přesné citace. Kniha a myšlenky, které si jakoby sami žijou svým vlastním životem.

22.10.2021

Všichni jsme tak trochu raněni. Ne všem se nám podaří prohlédnout. Ne v dnešní době, kdy se tolik nabízí, abychom zůstali ve tmě

14.06.2020

Krásný jazyk, krásný styl, neobvyklé řazení příběhu v kapitolách. Filosofický román, který neztratil za desítky let na aktuálnosti.

Huxley je můj oblíbený autor - z děl dýchají jeho encyklopedické znalosti, osvícená duše, moudrost. Možná i introverze a klid? Jeho díla vždy dávají čtenáři něco nového, hlubokého.

15.08.2017

"Rád by byl znal podrobnosti - ale z druhé ruky, pod podmínkou, že by ji nemusel přímo požádat o důvěrná sdělení a že by mu je neposkytla. Důvěrná sdělení jsou nebezpečná, důvěrná sdělení mohou člověka připoutat - jako mucholapka, ano, jako mucholapka..."

Anthony bravurně tančí svůj život mezi mucholapkami. Vše si prohlédnout zblízka, brát, co se nabízí, ničemu a nikomu nesednout na lep. Stačí trochu taktu, trochu pasivní rezistence. Svoboda pojímaná jako svoboda od druhého. Neposkvrněná, klidná, důstojná.
Proti ní zesměšněná, z módy vyšlá, ušmudlaná svoboda pro druhého. Prý opravdová svoboda. Opravdová svoboda je vězení, jen blázen ho volí dobrovolně. Ale nakonec je to místo, odkud lze čelit smrti. Možná jediné takové.

22.08.2016

Ačkoliv byl román napsán ve 30. letech, je neustále aktuální. Některé věty by bylo možné doslova citovat jako komentář k současným událostem. Chvíli trvá, než se člověk zorientuje v uspořádání kapitol, které reprezentují výseky ze života hlavního protagonisty. Ovšem když si přestanete lámat hlavu nad tím, jaký je zrovna rok, můžete se ponořit do vět plných moudrosti.

17.03.2013

Filozofický román, který asi nebude sedět každému, ať už pro hlubokomyslné úvahy, zahrnující celé kapitoly, anebo nekonvenční způsob vypravování, připomínající ponejvíce vzpomínky, tak jak přicházejí, chaoticky, nesourodě, bez časové posloupnosti. Mě ale nadchl, bylo rozkoší tuto knihu číst, ačkoli má minimum děje. Spíše jen popisuje důležité úseky života jednoho muže v průběhu více jak třiceti let a jeho duchovní proměnu. O to více je však nabyta myšlenkami, u kterých se stojí za to zastavit a ještě dlouho po dočtení knihy ve mě stále kolují a stále je příjemné nad nimi dumat. Přesto všechno není nijak suchopárná, naopak často hluboce lidsky dojímavá.
Zajímalo by mě, jak by to pokračovalo dál. Jak by asi byl konfontován Anthonyho pacifismus a humanismus s následným šílenstvím 2. Světové války?