Rajský ostrov

Rajský ostrov https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60392/bmid_rajsky-ostrov-t4o-60392.jpg 4 23 4

V roce 1947 ztroskotal u korálového ostrova Raroia, ležícího ve skupině Tuamotských atolů v Polynésii, známý vor Kon-Tiki. Za dva roky nato vrací se sem jeden z účastníků této výpravy, autor knížky, se svou manželkou, aby tu pobyl celý rok mezi domorodým obyvatelstvem. Měli možnost poznat všední život obyvatel ostrova, seznámit se s jejich zvyky, kulturou, způsobem obživy a zúčastnit se i lovu perlorodek na sousedním ostrově Takume.... celý text

Žánr:
Literatura faktu , Cestopisy a místopisy

Vydáno: , Orbis
Originální název:

Den lyckliga ön , 1951


více info...

Přidat komentář

eraserhead
22.12.2019 5 z 5

Přesně tenhle styl cestopisů mám hrozně rád. A jestli bych se někdy rád koukl na nějaké místo, o kterém jsem v podobných knihách četl, tak je to určitě tohle o kterém pojednává Rajský ostrov. Ono to po těch osmdesáti letech už stejně vypadat nebude, ale i zjištění, jak moc se to místo změnilo by mohlo být zajímavé (nebo smutné). Je až zvláštní, jak mohou mít lidé úplně jiný přístup k životu. Z některých pasáží popisujících zvyky a "tradice" by mnohým zastáncům tradiční rodiny a starých tradic asi prdla cévka v mozku.

endyamon
09.05.2017 4 z 5

Veľmi príjemná kniha o jednom z posledných kúskov raja na Zemi a jej bezstarostných obyvateľoch v polovici 20. storočia.
Keďže dnes je tam aj letisko a pravdepodobne aj dokončený veľký prístav, na raj môžme zabudnúť...


kapllu
03.12.2012 4 z 5

Moc mě tahle knížka bavila. Není to klasický cestopis, nýbrž vyprávění lehce plyne a člověk se jen tak mimochodem dozví podrobnosti z života Raroiranů. Největší škoda je, že vlivem komerčního myšlení se ztrácí kulturní bohatství původních obyvatel.

Caelos
12.07.2011 5 z 5

Hodně povedená kniha o ostrově Raroi v souostroví Tuamotu ve Francouzské Polynésii. Zasmál jsem se, dojal, poučil, zažil napětí, bylo v tom všechno. Bengt Danielsson popsal téměř, či spíše úplně, co se týče ostrova. Od politiky, přes zábavu, až po lov perel, či rybolov. Všechno to ale popisuje takovým dobrým vypravěčským stylem, žádné odbornosti, jednoduše pohled ze strany obyčejného člověka. Zhruba v polovině knihy mě ale Raroiané dost štvali, de facto vycházelo, že jsou to leniví, nemytí a hloupí alkoholici (věčně chlastají vodičku na vlasy, ale klidně i denaturovaný líh). Pak se to ale zase změnilo, protože mi došlo, že je beru z pohledu civilizovaného člověka, což je chyba, je to prostě jiná mentalita, jiný svět.