Řád

Čistokrevný literární odpad – po stránce zápletky i stylistiky. Působí to jako výplod čtrnáctiletého., Pokud máte rádi guilty pleasure, zkuste jednu kapitolu. Víc člověk s elementárním vkusem nesnese.

Na rozdíl od Frýbortova "Pod znamením půlměsíce" je tato knihá čistá sci-fi. Ale vzhledem k tomu, že je to rovněž politic-fiction, musím hodnotit i z tohoto hlediska. Jako sci-fi v podstatě nemám výhrady, jako to druhé bych našel. Především existují politická fakta (a existovala již v době vydání), která v zásadě vylučují vývoj tak, jak byl v knize podán. Vlastně počítají s běžnými stereotypy, jak se dnes u nás podávají a z nich mnohé jsou pouhými politickými fejky. Prodlouženy do budoucnosti pak tyto fejky samozřejmě zesilují. Zásadní chyba pak spočívá v předpokladu, že náš systém je v zásadě v pořádku, jenom kdyby nám ho nenarušovaly ti teroristi, mohamedáni atd.
Srovnám-li to opět s Frýbortem, pak ten dopadne o řád lépe, byť jinak trpí stejnou chybou. Také po umělecké stránce dopadá lépe. U Ratha existuje mylný předpoklad moderní literatury, že čím víc sexu, tím lépe; mne osobně to už spíš unavuje. Osobnost Davida Ratha z toho ovšem ční jak věže svatovítské katedrály.

Davida Ratha jsem jako politika neměl rád a na 99 procent nevěřím že nevěděl že v té krabici od vína byla trochu jiná sedmička než ta od vína, to že už uplynulo sedm let od této události a soud pořád nerozhodl tak to je ostuda naší justice, která by potřebovala nějakou smyslplnou proměnu jako prase drbání. Když vidím ty současné demonstrace za nezávislou Justici tak nevím jestli se mám smát nebo brečet.
Trochu jsem odbočil, ale napsal jsem to abych řekl že dovedu ohodnotit knihu i když autora moc nemusím, protože za to jak David Rath vylíčil budoucnost Evropy když vyhraje ten naivní humanismus a následující islamizace většiny evropských krajin, tak za to mu dávám všech 5 hvězd.