Quo vadis
Henryk Sienkiewicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33359/bmid_quo-vadis-bTh-33359.jpg
5
2752
345
Historický román významného polského prozaika, v němž na pozadí Neronova a Petroniova Říma vylíčil podstatu moci, kterou člověku dává mravní čistota a láska. Bohatství a pompézní sofistikovanost Říma se postarala o věčnou slávu svých obětí. Nejen Petr i Pavel vykoupili Ježíšovo učení, i nekonečné zástupy umučených prvotních křesťanů se staly nesmazatelným poselstvím víry, že je to láska, která vítězí.... celý text
Literatura světová , Romány , Historické romány
Vydáno: 1990 , Tatran (Bratislava)
Originální název:
Quo vadis: Powieść z czasów Nerona , 1896
více info...
Přidat komentář
Na Quo vadis mě nejvíce zaujala linka Viniciova přerodu a Petroiovo charisma. Sienkiewicz sepsal poutavé, vyzrálé dílo. Právě proto mu těžko odpouštím motivy, které vnímám jako plytké a nábožensky černobílé (Lygiina panenská unylost, ctnostní křesťané vs. dekadentní Římané, Chilónovo srdcervoucí prozření)... I přesto, že dávám stranou své ateistické přesvědčení, nedokážu vidět v Quo vadis zajímavý příběh: oceňuji pokus o zachycení doby a situace (byť tendenční), líbí se mi popisnost a gradace děje, ale tím to končí.
Nejlepší byl Arbiter Eleganciárum. Bez něj by to celé stálo za o hodně méně...
Byla to moje "první kniha pro dospělé" a tak jako k první lásce k ní mám naprosto speciální vztah. A nutno podotknout, že mnohem lepší, než k té první lásce :-) Je to stále moje srdcovka.
Klasika... poprvé jsem četla asi v 15 letech, po čase znovu a znovu. Podobně na mne působila i Tomanova Po nás potopa. Ale nic naplat - Sienkiewicz je Sienkiewicz !
Nelze popřít jistou kvalitu tohoto díla, přesto ji řadím k nudnějším. Opravdu jsem se u ní bavila pouze jednou a to když Ursus zachraňoval v aréně Lygii.
Dílo má mírný a pomalý děj. Kniha je hodně bohatá na popisy, mě osobně přišli i často se opakující/podobné a někdy i zbytečné, tudíž nudící.
Jako ateistka nejsem ani okouzlena tématem šíření křesťanství v Římě jako jsou nejspíše okouzleni jiní čtenáři. A láskyplná linie Viniciuse a Lygie mě též nezasáhla. Knize ale neupírám fakt, že je to příjemné nahlédnutí do historie Říma za vládnutí Nera.
Pro mě průměrná historická četba a mírné zklamání.
Četla jsem jedním dechem. Prvně asi v 15 letech, podruhé tak o deset let později. Autor umí úžasným způsobem vykreslit prostředí, vztahy a svým příběhem plným zvratů, napětí a živých postav vtáhnout čtenáře doprostřed děje.
Což by ale mohlo být přímo do středu arény.
Zaujaly mne charaktery postav, kde je pravdivě a poutavě ukázán jejich vývoj.
Že nikdo nejsme bez chyby.
Poprvé jsem četla asi v 16-ti letech a moc se mi líbila. Podruhé o deset let později a byla jsem nadšená.Nyní se na ni opět chystám a už se těším.
Nejdříve jsem četl Loukotkovou- "Není římského lidu", pak teprve jsem se dal do Sienkiewicze. Překvapila mě drsnost jeho pojetí požáru Říma, ale nezklamala, pouze překvapila. Dávám plný počet hvězdiček
Tuto knihu jsem přečetla kolem 15 roku věku. Byla to první "dospělácká klasika", a díky ní jsem pochopila, že vážná historická literatura, které jsme se tehdy bála (nevím proč), nemusí být vůbec nudná, ba naopak. Dlouho jsem jí pak měla pro sebe zařazenou jako "bestoffku".
Skutečně výborná kniha. Je v ní napětí i vtip, smutek i veselí. Dechberoucí příběh lásky.
Po přečtení této krásné knihy si říkám, proč jsem tolik let otálela s jejím přečtením? Velice krásný příběh.
Když jsem si přečetla, že patří mezi nejčtivější klasické knihy, tak jsem se dívala na komentáře. Pamatuji se, když jsem ho v mládí začala číst, tak mi právě odradilo množství pro mne neznámých výrazů. Ale jak tu čtu komentáře, tak s odstupem let se do ní opět dám a uvidím..........
Všechno tu funguje dokonale - precizně vykreslené postavy, jejich charaktery a vývoj, specifika prostředí i jedinečná atmosféra doby. Pasáž, kdy do arény vbíhá "germánský tur", a to, co následuje (záměrně nebudu blíže popisovat), je jednou z nejvíce fascinujících knižních scén, s nimiž jsem měl tu čest. 5 hvězdiček je málo!
Varování. Nepsal bych zatím komentář jako takový k tomuto nádhernému dílu, ale spíše takové malé varování před zatím posledním vydáním z roku 2013, nakladatelství Omega - Dobrovský, s.r.o.
V knize je nasekáno takové množství nehorázných chyb a překlepů, že není snad strany, kde byste si text užili. Přímo mlátit do očí vás budou takoví pořízkové, jako třeba "ťicho" a "Legie" (místo jména hlavní hrdinky „Lygie“), najdou se zde i pravopisné chyby, například psaní zájmen ji/jí se tu řídí nejspíše odhadem, ale rozhodně ne pravidly pravopisu. O tom, že se vedlejší věty oddělují čárkou, a tudíž i před „a“ může být čárka, nejsou-li věty spojeny poměrem prostě slučovacím, nejspíše autor tohoto překladu také neslyšel. A udělat z jestřába jeřába, to už je jen pověstná třešnička, která mou ženu ornitoložku značně pobavila (neboť jeřáb opravdu nekrouží nad kořistí). Tu změť písmenek snad před tiskem nikdo neviděl... Pobavila mě i ediční poznámka, že texty sjednotili, pravopisně přizpůsobili současné češtině a zachovali v maximální míře autorovy jazykové a stylistické zvláštnosti. Překlad mi chvílemi připadal jak z „google překladače“. Někdy, ve snaze věty rádoby zjednodušit, postrádaly tyto pak správnou stylistiku a bohužel i ono poetično. Z mého pohledu se tedy nevydařil ani překlad.
Samotný román je naštěstí tak silný, že nejde až tak znehodnotit ani touto prasárnou z produkce Dobrovského, ale nenechte si dílo tímto vydáním kazit a rozhodně se poohlédněte po jiné edici.
Viz také článek: http://www.databazeknih.cz/blog/quo-vadis-vydani-2013-omega-1589
(pfa)
Beletrie; Historický román
Štítky knihy
křesťanství zfilmováno víra Řím mučednictví rané křesťanství pronásledování křesťanů Nero, římský císař historické romány klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1990 |  Quo vadis |
| 1988 | Pouští a pralesem |
| 1986 | Ohněm a mečem |
| 1988 | Potopa |
| 1995 | Pan Wolodyjowski |
Kniha Quo vadis je v
| Právě čtených | 53x |
| Přečtených | 4 151x |
| Čtenářské výzvě | 366x |
| Doporučených | 456x |
| Knihotéce | 1 270x |
| Chystám se číst | 1 109x |
| Chci si koupit | 131x |
| dalších seznamech | 36x |
Ta kniha patří mezi mé oblíbené, protože mě nikdy nezklamal a ve své funkčnosti. Popis, charakteristika postav, celkové charisma Neronova Říma ect. Tak prostě autor píše, v podstatě nekomplikovaným jazykem, otevřeně, bez zbytečných padějů někde kolem, styl se nezapomíná a přesto ho mohu číst znovu, protože dobrých knih je málo. Jakkoliv uměl autor i zde psát pro oko, psal hlavně pevně hlavou a pro duši a když autor umí psát má vždycky vyhráno. Mluví o tom stejně z patra jako např. Prus ve Faraovi nebo Tolkien v Pánů Prstenů, tj. jako by toho byl někde v pozadí přítomen a to je pak veledílo.
Velice lehce napsaná kniha, velice dobře srovnaný text, který se přes dialogy postav – tak opravdových a tak přesně zasazených do kontextu slov – a přes ohromnou tragédii hořícího Říma, vyjadřuje o lásce i povaze doby, která ačkoliv obsahuje tolik proměnných zůstává vždy ve své podstatě a ve svých nejbanálnějších kulisách neměnná. Z letmého pobláznění stává se krov o kterého by se mohla opřít sama nebesa jako o atlasova bedra a z domnělých přečinů, vyvstávají činy, které ani oheň neumí strávit, ani v popelu nezmizí. Lidské osudy se točí a nikdo to nezastaví.
HS byl samozřejmě plně saturován vlastní představivostí a nedá se říct, že by zůstal nestranný, ovšem to je subjektivní prvek, který má při sobě každý autor ( rozumějme člověk) a to je rys zcela samozřejmý, pokud není doslova logický.