Pygmalión
George Bernard Shaw
Líza Doolittlová, která mluví velmi nevybíravým způsobem a ani nedbá o svůj vzhled, přijde za Henrym Higginsem, aby ji naučil vybranému chování a hovořit spisovnou angličtinou. U Henryho je v té době na návštěvě plukovník Pickering. Muži spolu uzavřou sázku, že Higgins udělá z Lízy vznešenou dámu. Nechá ji u sebe doma, vyučuje ji vytříbenému chování a správné řeči, ale on sám se k ní chová velmi ošklivě, zatímco plukovník Pickering se k ní chová jako k opravdové dámě, což se jí samozřejmě líbí. První zkouška, která Lízu čeká po výuce gramatiky a výslovnosti, je návštěva matky profesora Higginse. Líza bohužel umí zatím mluvit pouze o počasí a zdravotním stavu. Za půl roku ji profesor Higgins naučí mluvit spisovně a vystupovat ve společnosti. Vezme mladou dámu na ples, která se zde dokáže začlenit mezi londýnsku smetánku. Když se vrátí domů, profesor ani plukovník si Lízy nevšímají. Líza je velmi nešťastná a uteče od Higginse k jeho matce. Ta si jí váží pro její upřímnost. Květinářka si nakonec vezme chudého Freddyho, se kterým si otevře květinářství za peníze svého otce.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2007 , Artur , Ex librisOriginální název:
Pygmalion , 1912
více info...
Přidat komentář
Klasika vsech klasik, oproti Shakespearovi nuda, ale i tak bych to doporucila vsem k precteni, je to zaklad, na ktery se v mnoha jinych dilech odkazuje.
Zajímavý příběh, zajímavé postavy.
Líbila se mi psychologie postav, která se různě mění a vyvíjí. Dílo bylo legrační a zajímavé.
Kdybych mohl, asi bych ale dal 4,5.
Drama se mi líbilo, protože bylo vtipné, ale zároveň se zde nacházely části vhodné k zamyšlení. Zaujalo mě, jak moc člověka ovlivňuje, jakým způsobem mluví.
Nevím, jestli to taky máme na maturitním seznamu, ale pokud ano, určitě si to zvolím a ráda znovu přečtu. A možná příště dám i čtyři hvězdičky.
Mé dojmy z knížky:
Určitě neotřelý nápad, který je dobře zpracovaný i když místy mi přijde zbytečně zrychlený.
Trio ,, starých mládenců" jak nazval Higgins sebe, Lízu a plukovníka...jsem měla velmi ráda. Higgins byl velmi složitá, rozporuplná, svá postava. Nemůžu si pomoc, ale ta jeho upřímnost a přímost se mi líbila...i ta jeho nadřazenost a povýšenost. Přišlo mi, že mu to přidávalo na zajímavosti a dávalo jeho povaze takové zvláštní dráždivé koření. Kterému podle dodatku na konci knihy, nemohla odolat ani sama Líza - ovšem pouze v jejích představách samozřejmě.
Je, ale pravda, že ty dva kdyby spolu byli tak by to byla tak trochu italská domácnost....ale aspon by tam byla ta vášen, kterou jsem ze vztahu Lízi a Freddyho moc necítila.
Na druhou stranu, si ani po dočtení knihy vlastně nejsem moc jistá skutečnými city Higginse k Líze.......jestli pro něj měla skutečně hodnotu jeho bačkor jak naznačovala Líza, nebo jestli jen zkrátka nechtěl do chomoutu...nevím no, něco mi al říká, že by mu s Lízou bylo jako s partnerkou dobře. Ale asi to prostě skončilo tak jak mělo, takže je to vlastně ok.
Je jasné, že film přímo volá po zfilmování at už jeho samotným námětem nebo.......modou, vtipnými i dramatickými scénami atd.
(SPOILER)
Láska k vědě a platonická, neerotická láska k lidem – k matce a k příteli – dostává přednost před romantickým kýčem; neboť přinejmenším některým mužům je nejlépe bez žen a některým ženám bez mužů. – Už jen za tohle poselství by si autor zasloužil deset bodů z deseti. A to i kdyby se k doslovu nevázala elegantní, realistická a vtipná hra o společenských třídách, o staromládeneckém životě dvou lingvistů, do nějž vstoupí jedna „slušná holka“ s košíkem květin, a o jazyce (ne, lépe: jazycích).
Celý „Pygmalión“ je tedy příběhem neerotických vášní: lásky ke svému povolání a nepatetické lidumilnosti, která probleskuje nezdvořáctvím a cholerickými záchvaty profesora H. Higginse. A která vyzařuje z gentlemanského plukovníka Pickeringa, samozřejmě; toho jsem si ostatně oblíbila nejvíc. Jejich společné bydlení musí být úžasná psina.
Nebyl by to GBS, kdyby své čtenáře v předmluvě neinformoval o dějinách anglické fonetiky na přelomu 19. a 20. století. Nebyl by to on, kdyby v doslovu nepřišel s nějakou provokativní teorií o lidské přirozenosti. A nebyl by to on, kdyby v celé hře neprokázal, jak dobře lidi zná a jak je má rád. Ale nejdražší je mi za to, jak nejen svým životem, ale i svým dílem vyvrací obsesivní přesvědčení průměrného člověka, že ze všech druhů lásky může být šťastnou, důstojnou a soběstačnou náplní života jenom ta milenecká. „Doprčic, nikoliv.“
Je to super dílo k maturitě. Řeší se originální téma, kniha není těžká na pochopení, jen se zpočátku trochu hůře čte, když Líza mluví nespisovně. Celkově se mi ale kniha líbila.
Tahle vcelku krátká divadelní hra hýří vtipnými momenty. Sám jsem se u čtení moc bavil. I když přiznávám, že mnohem radši bych si (ostatně jako u většiny dramat) příběh užil v divadle. Jevištní zpracování ale může hezky zastoupit i známý muzikál My Fair Lady.
G. B. Shaw se rázem stává autorem na mém seznamu k maturitě a já jeho Pygmalión nemůžu nedoporučit.
Kniha mi již od prvních řádků přišla velmi zajímavá a zápletky ještě zajímavější.
Hodnotit divadelní hru na základě četby je ošidné. I když je pravda, že před lety jsem viděl i na divadle. Přesto moje pocity jsou poněkud rozporné. Skvěle vykreslené typy, až na pana Doolitla, který mi jako postava přišel nadbytečný. Snad jen jako takový šašek.
Jako komedie mi na 100 % nesedla, přišlo mi, že se ve hře objevují "hluchá" místa. Na druhou stranu je v textu poměrně dost zajímavých myšlenek, jenže mi přišly podané poněkud školometsky a až naivně socialisticky.
Takže někde mezi 3 a 4 *. Ale na maturitní četbu dost dobré.
Tato kniha se mi hodně líbila a knihu hodnotím na 100 %. Líbila se mi postava Lízy, která si postupně uvědomuje svoji vlastní hodnotu a moc se mi líbila postava jejího táty, pana Doolittla, který svou charakteristickou mluvou a svým chováním vyvolal na mé tváři úsměv. V knize se vyskytují vtipné dialogy, ale také vybízí čtenáře k zamyšlení.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Co jiného je život než série hloupých nápadů?
Lízo, to velké tajemství není v tom, jestli se chováte špatně nebo dobře nebo nějakým jiným specifickým způsobem, ale jestli se chováte ke všem lidem stejně; zkrátka tak, jako byste už byla v nebi, kde žádné vagóny třetí třídy nejsou a kde jedna lidská duše není o nic horší než druhá.
Když si nedovedete vážit toho, co máte, zvolte si to, co umíte ocenit.
Viděla jsem v divadelní i muzikálové podobě. Z povinné četby je to zatím asi můj nejoblíbenější kousek. Děj dobře ubíhá, jsou zde vtipné části a hlavně se mi líbí konec. Je to nejen příjemná, ale i poučná hra.
Úžasná myšlenka.
Do poslední chvíle jsem opovrhovala hlavním hrdinou - nádherně vykreslené.
Je to dílo, které se snad nikdy neomrzí.
S touto divadelní hrou jsem se poprvé seznámil v knižní podobě (jednalo se o zjednodušený anglický text). Nyní jsem si poslechl dramatizaci v nenapodobitelném skvělém podání Jiřiny Bohdalové coby Lízy a Miloše Kopeckého coby profesora Higginse.
Bavil jsem se náramně.
Úžasná knížka. Přečetla bych ji klidně víckrát. Divadelní představení jsem neviděla ale ráda bych někdy zašla. Čímž jsme tedy nevěděla co se bude dít a neznala jsem moc příběh. Kniha byla velmi chytlavá a přečetla jsem jí skoro s jedním dechem
Štítky knihy
zfilmováno rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2007 |  Pygmalión |
| 1956 | Svatá Jana |
| 2012 |  Pygmalion / Pygmalion (dvojjazyčná kniha) |
| 1973 | Nebeský fotbal a jiné povídky |
| 1979 | Divadelní moudrost G.B. Shawa |
Kniha Pygmalión je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 3 382x |
| Čtenářské výzvě | 359x |
| Doporučených | 139x |
| Knihotéce | 204x |
| Chystám se číst | 368x |
| Chci si koupit | 84x |
| dalších seznamech | 30x |
Velmi krásná knížka, kterou mi bylo radostí číst. Bavila jsem se u ní.
Není jenom o tom, že se Líza naučí správně mluvit a jak být opravdovou dámou ve společnosti. Dotýká se mnohem hlubších myšlenek...
Díky plukovníku Pickeringu, jak sama Líza říká, se naučila vážit si sama sebe, nalezla tak svoji vlastní cenu.