Pýcha, předsudek a namlouvání

18.07.2020

Trochu mě zaskočilo, že se v knize vyskytují postavy z různých děl Austenové. Ano, píše se to na obálce, ale já si to předem nepřečetla. Také si myslím, že je dobré si knihu přečíst brzy poté, co přečtete díla, ze kterých postavy pochází. Já jsem je sice četla, ale již před delší dobou, takže jsem dost tápala a jelikož se k předchozím osudům moc neodkazuje, nebavilo mě to tolik, jak by mohlo.

21.10.2016

Miluji romány Jane Austenové a tahle kniha pro mě byla takové zpestření. Vůbec mi nevadilo, že tam vystupovaly postavy ze všech románů, právě naopak.

Přiznám se, že i když jsem četla všechny zmíněné romány, kromě jednoho (o Mary Crowfordové), dalo mi zabrat vyznat se v postavách. To, jak se na konci každé Austenové knihy hlavní hrdinka vdá, dělá pak v tomto pokračování zmatek.
Celkově se mi to ale líbilo, bylo to poutavé a dobře se to četlo :)
Trochu mne zklamalo, že byla do pozadí odsunuta postava Emmy Knightleyové a jejího chotě. Pan Darcy byl podle mého úplně někým jiným.. Zato se mi ale velmi líbilo vystižení Bingleyho a Anne Wenworthe.

16.05.2014

Pro mne spletené všechny postavy z románů do jednoho, ale jinak příjemné počtení ve stylu Jane Austenové.

25.04.2014

Kniha vyloženě pro fanoušky Austenové. Pokud člověk nepřečetl všechny její díla ( a já to rozhodně nebyla), tak se ve změti tolika postav s největší pravděpodobností ztratí. Navíc mi celá podstata příběhu připadá velmi povrchní a člověk si o jednotlivých postavách neudělá úsudek, pokud je nezná přímo z Austenovských děl, takže asi nejdřív přečíst vše od Austenové a pak teprve tuto knihu.

29.09.2011

U Pýchy, předsudku a namlouvání u mě opadl jeden rušivý element a sice, že psala autorka knížku jenom aby vydělala na Austenovském odkazu. O tom dost pochybuju už jenom proto, kdy se narodila. Ale k věci...

Sybil G. Brinton přišla s krásným nápadem, proplést víc postav z knih Jane Austen v navazující příběh a jsem mile překvapená tím, jak se jí to povedlo. Je totiž vážně prima, navázat v příběhu téměř okamžitě po skončení Pýchy a předsudku (a vlastně i ostatních knih), jestli jsem to správně pochytila, je tam časový rozdíl cca 3 roky. Na druhou stranu jsem měla občas pocit, že je potřeba přečíst si kromě Pýchy a předsudku zejména Mansfieldské panství. Já ho četla už strašně dávno a nepamatovala si ho a občas jsem si říkala, že jsem si měla děj aspoň nějak připomenout. V první části knihy jsem se také dost špatně orientovala v postavách.

Pýcha, předsudek a namlouvání je hezká knížka, obvzlášť pro fanouška Jane Austen, která má ale i pár svých much.