Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44614/bmid_pycha-a-predsudek-ZGi-44614.png
5
7287
1103
Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generací dopředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2005 , Levné knihy
Originální název:
Pride and Prejudice , 1813
více info...
Přidat komentář
U Austenové mi asi vadí jediná věc, konce. Ona prostě neuměla zastavit včas, to jest v okamžiku happyendu. Pýcha a předsudek, Rozum a cit, Northangerské opatství... všechno to má závěr rozplizlý do ztracena. Chápu, že mnoho čtenářů může zajímat, jak dopadla ta či ona vedlejší postava ještě léta po konci hlavního příběhu, ale z hlediska gradace je to podle mě spíš kiks.
No a pak je tu samozřejmě problém amatérismu ze strany překladatelů, ale za to nelze strhávat hvězdičky. Jde o obvyklé krpy, u kterých i čtenář s průměrnou znalostí angličtiny kroutí hlavou v pochopení, jaký výraz byl nejspíš použit v originále, a jak u všech všudy to ten překladatel mohl tak překroutit.
Všichni píšou jak je to skvělá knížka, i dle hodnocení fajn. Bohužel já se do toho prostě nemůžu začíst. Mám chaos ve jménech, sáhodlouhé rozhovory v podstatě o ničem. Takže knihu odkládám a třeba po ni někdy později sáhnu.
Seriálu v tv jsem od první chvíle propadla, film byl snad ještě lepší, a jako správná fanynka jsem si pořídila i knížku. Je to už nějaký čas a žila jsem v domnění, že jsem určitě četla i ji. Když jsem však teď po ní sáhla, udiveně zjišťuji, že obsahovala pasáže, které jsem doposud neznala. Čtena tedy nyní poctivě poprvé a přestože ten příběh znám již ve dvou zfilmovaných variantách (a jako svý boty), stejně jsem si užila i tu knižní. Překvapila svou čtivostí i tím, kolik osobních myšlenek Elizy obsahovala. Konečně mi některé věci došly :-) Autorka si skutečně dala záležet na charakterech postav (pan otec opět velice pobavil) i jejich vývinu v průběhu knihy. Nastiňuje i jak šel jejich život dál po skončení zápletky, takže teď už vím skutečně všechno a jsem nadmíru spokojená.
5* jsem dala za knihu a stejný počet bych dala i za audioknihu, namluvenou Danou Černou. Příjemný poslech. :)
Jsem až v šoku, jak moc jsem si tuto knihu užila oproti Emmě (což byla první, a pokud si dobře pamatuji i jediná kniha, kterou jsem zatím od Jane Austen četla). V Emmě byly všechny třídní předsudky součástí narativu a vývojem příběhu jen upevňovány, zatímco v Pýše se přeskakují a zpochybňují a člověk je hodnocen na základě svých skutečných vlastností. Už jen kvůli tomu, do jaké míry detailu jsou vyobrazeny postavy jako pan Collins, paní Benettová, pan Wickham, Darcyho teta a celá ta myriáda dalších, bych skoro řekla, že to víc než jako romanci vnímám jako společenské drama. Ani to mi nicméně nezabrání přiznat, že mě absolutně dostalo knižní zobrazení pana Darcyho. Knižní Darcy je velmi, velmi hot, určitě tomu napomáhá to, jak ho autorka popisuje kombinací toho, jak se jeho chování jeví pozorovateli zvenčí i popisem jeho vlastních vnitřních pochodů. Žádné z jeho filmových nebo seriálových ztvárnění, které jsem viděla, mu nesahá ani po paty. Paradoxně bych řekla, že mojí představě, kterou ve mně evokovala kniha, nejvíc odpovídá Sam Riley z Pýcha, předsudek a zombie. Nikdy bych nevěřila, že by někdo mohl ohrozit pozici pana Rochestera, ale Darcy je nyní dosazen na pozici dream goth husband. (Anglicky.)
Nádherná klasika, až mě mrzí, že jsem se k ní nedostala dříve. Ale i teď musím ocenit lehkost a vtipnost, se kterou se mi tento román četl. Hlavní postavy se mi velmi líbily a jejich popisy byly úplně skvěle vykreslené.
Predpokladám, že všetci aspoň okrajovo viete o čom táto kniha je, a preto nebudem uvádzať žiaden stručný popis deja. Najmä teda hlavne preto, že si nie som presne istá, akým štýlom by som ho popísala.
Teraz už ale k hlavnému bodu a tým je "recenzia".
Ja osobne sa pokladám sa veľkého milovníka historických románov, pretože prvú knižku s týmto žánrom som čítala už niekde v trinástich rokoch a od tej doby som si v knižnici požičiavala ďalšie a ďalšie, niektoré aj viackrát v priebehu roka. Je ale zaujímavé, že po tejto knihe som nikdy nesiahla. Nejako som sa uspokojila len s filmom. A teraz tak trošku ľutujem, že som bola taká hlúpa a nepožičala si v knižnici, kde som v určite etape svojho života bola pečená-varená, aj túto knižku.
Najviac ma zaujal fakt, že je celá preložená do takej tej historickej mluvy, ktorá je tak typická pre obdobie v ktorom sa dej odohráva. Nie každý historický román sa týmto môže pýšiť a musím povedať, že som sa s tým v takomto rozsahu nestretla ani v Jane Eyrovej, ktorú som naozaj čítala mnohokrát. Ale o tom až inokedy, keď sa budeme venovať práve jej.
Kniha sa ale aj napriek tomu čítala veľmi dobre a relatívne rýchlo, človek nemal problém čo sa deja týka, pretože bolo všetko napísané zrozumiteľne bez prelínania a preskakovania časových úsekov. Taktiež postavy boli krásne vykreslené a popísané, takže bolo vcelku ľahké si ich predstaviť. No a pán Darcy? To je podľa mňa jeden z tých snovejších mužov!
Pokiaľ teda máte radi historické romány a nehľadáte nič náročné, a pokiaľ Vám nevadí historická mluva rozšírená vo veľkom, tak neváhajte, prečítajte!
Mám ráda Jane Austenovou, mám ráda ten pocit, když se můžu v knize přenést do minulosti, tentokráte na počátek 19. století a k tomu všemu na anglický venkov. Připadám si, že všechno prožívám s hlavními hrdiny, vidím venkovská sídla, usedlosti obklopené zelenými trávníky a rozlehlými parky. Tak jsem poznala pokojného pana Beneta a také ženichy pro jeho dcery - dobrosrdečného pana Bingleyho, hrdého pana Darcyho a zlotřilce pana Wickhama. Oblíbila jsem si vtipnou Liz a něžnou křehkou Jane. Určitě doporučuji k přečtení.
Za mne nejlepší roman Jane Austen. Ctivou a nenásilnou firmou popsala prostředí tehdejší venkovské aristokratické společnosti a poukázala, na negativa v životě tehdejších žen, kdy prosadit se bylo téměř nemožné. Proto hluboká poklona všem Jane Austen nebo sestrám Bronteovym.
Knihu som prečítala druhý raz a nezmenil sa na ňu môj názor.... Túto knihu proste milujem. A tak isto aj film. Určite odporúčam prečítať každému.
Před jistou dobou jsem tuto knihu zkoušela číst, nevím, možná to bylo tím, že jsem ji nečetla v nejlepší době, ale prostě mě neuchvátila a po několika stránkách jsem jí musela odložit. Teď mě k ní dovedla povinná četba. A musím říct, že to bylo naprosto skvělé čtení! Lituji toho, že jsem ji nedočetla už dřív.
Jak to jen napsat, abych vzdala dostatečný hold této krásné knize, poklonila se před ní ale zároveň vyslovila sama sobě dostatečně hlasitý slib "Už nikdy znovu"? Pevně doufám, že období všech Malých žen, Rozumů s citem spojených a dalších knih z Anglického venkova v 18. století mám za sebou. Všechny se vzájemně kopírují ale každá se snaží poukázat na jiný druh temperamentu a jiného povahového rysu u hlavní postavy. Což má za cíl určitou identifikaci čtenáře s jeho napsanou hrdinkou. Funguje to na stejné bázi jako většina románových příběhů dnešní doby - samozřejmě až na jeden podstatný fakt. V 18. století tuto knihu napsala žena, která neměla právo volit a pakliže se do určitého věku nevdala, byla automaticky odepsaná. Kniha má samozřejmě velkou historickou hodnotu, povzbuzovala ženy k tomu, aby nepřemýšleli pouze nad materiální hodnotou a zajištěním ale i nad svou duševní hodnotou - a na tom, jak vidí sebe. Tehdy to skutečně zásadní bylo a i tehdy se to bohužel dostalo jen promile ženám do rukou.
Audiokniha - Tohle dílo prostě miluji v jakémkoliv podání. :o)
Prostě dokonalost.
Toto dílo (mnou už dlouho milované) mě po druhém čtení přesvědčilo, že za dva roky si ho určitě chci vzít k maturitě. Překlad obsahuje krásnou češtinu jednoduchou pro čtení. Příběh má spousty zauzlení, dějových prvků, ovšem především postavy se můžou chvástat bohatou charakteristikou. Nejvíce mě štval pan Collins svou nafoukaností nebo také Lydia její hloupostí. Jane mi přišla až příliš laskavá, neviděla totiž pravou stránku lidí. U Darcyho mě mrzelo, že nenechal ostatní spatřit jeho dobré vlastnosti. Myšlenkové pochody matek vdávajících dcer mi připadají úsměvné. Popis samotné doby nemá chybu, dokáže odpoutat od přetechnizované uspěchané současnosti. Občas jsem se ztrácela v dialogách, ale to je spíše mou nepozorností. Zakončení velmi přímé, vše bylo vyjasněno.
„Je rozdíl mezi pýchou a hrdostí, ač se obě tato slova často užívají. Hrdý člověk nemusí být ještě pyšný. Hrdost se týká spíš toho, co si sami o sobě myslíme, pýcha toho, co si přejeme, aby si o nás mysleli druzí.“
K tomu, aby se mi kniha líbila na plný počet, mi chybí 2 základní předpoklady. Potřeboval bych a) být holka b) mít tak o 10 let méně :) Nejčastěji se řeší sňatky nebo to, kdo si co o kom myslí. Nevím, buď jsem na to už starej anebo čtu ve špatnou dobu.
Myšlenka, která se mi vryla nejvíce, byla vyřčena paradoxně až pár stránek před koncem:
"Ohlížej se nazpět jen tehdy, přináší-li ti to potěšení."
Přesto tam ty 4**** dám.
Tím, že film (2005) se mi líbil, jsem si potvrdila jednu věc, to jest že můj problém nebyl ani tolik s příběhem, jako se stylem psaní. Absolutní minimum popisů, tudíž ta opěvovaná atmosféra pro mě neexistující, mnohdy je těžké sledovat, kdo mluví, pokud čtenář vůbec dostane šanci si přečíst rozhovor a ne shrnutí obsahu konverzace. Pan ten a ten řekl něco vtipného? Krása, ráda bych to viděla. Někdy se to četlo spíše jako plán, kterému autorka pouze opomněla dát jasnou podobu. Často jsem se ztrácela v myšlenkách, pak se musela vracet, no jsem ráda, že už je to za mnou.
Historický román, který se věnuje vyšší a střední třídě tehdejší Anglie. Sňatky, peníze a nakonec snad i láska.. Autorka zajímavým psaním pohlédla na dobu plnou pokrytectví a falše v oné době a v určité společnosti. Chybělo mi, že to člověka nijak nechytne za srdce, ale tím stylem je to prostě psáno. Příště radši film z r. 2005, ale příjemné čtení to bylo.
Štítky knihy
Anglie láska pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány historické romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Kniha Pýcha a předsudek je v
| Právě čtených | 151x |
| Přečtených | 11 480x |
| Čtenářské výzvě | 2 363x |
| Doporučených | 1 193x |
| Knihotéce | 2 646x |
| Chystám se číst | 1 828x |
| Chci si koupit | 335x |
| dalších seznamech | 107x |
Začátek byl pro mě těžce čtivý a nudný, ale to co přišlo pak stálo, za tu námahu.
Vývoj postavy pana Darcyho mě nijak nepřekvapil, jelikož jsem viděla film, ale ten zdaleka nedokázal ukázat kouzlo toho, jak se Elizabeth zamilovává.
Nádherný romantický příběh, rozhodně si ho chci přečíst znovu a třeba si vychutnám i začátek.