Purpurové řeky
Jean Christophe Grangé
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422161/bmid_purpurove-reky-QiI-422161.jpg
4
528
144
Komisař Niémans série
1. díl >
V prostředí skal a ledovců jsou postupně nalezena tři zmučená těla – všechna ve stejné, zvláštní pozici. Rituální vraždy, nebo dílo šílence? Na druhém konci Francie dojde k nevysvětlitelné krádeži dvacet let staré školní kartotéky a podivnému vniknutí do místní hrobky. Vyšetřování vedou nezávisle na sobě dva policisté, maximálně rozdílní, ovšem jen zjevem. Jednotlivé střípky mozaiky do sebe postupně zapadají, napětí nejen neochabuje, ale stále narůstá.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , XYZ (ČR)Originální název:
Les rivières pourpres , 1997
více info...
Přidat komentář
Kniha vystihuje všechny pozitivní i negativní komentáře čtenářů. Ale je opravdu dobrá a stojí za přečtení!
Audiokniha. Dost složitý děj, možná až moc překombinované, náročné na soustředění. Ale zápletka je neotřelá, děj napínavý a konec nepředvídatelný.
Když jsem zjistil, že existují další dva díly série s komisařem Niémansem, tak jsem si dal pro osvěžení znovu Purpurové řeky. První dvě třetiny super, ke konci trochu zmatku a rychlé rozuzlení, takže na pět hvězd to nevidím, ale jinak super počtení a vyrážím na druhý díl.
Před lety jsem viděl film, ale mnoho jsem si nepamatoval. Musím říct, že kniha mě uchvátila. Jde o promyšlený, napínavý a výborně napsaný thriller se skvělými vyšetřovateli a mozaikou postav. Prakticky jde o učebnici, jak správně psát tenhle žánr. Jsem zvědavý na další díly.
Mimořádně hutná kniha. To jak se linie spojily bylo opravdu velmi nečekané. Stejně jako konec. Je jasné, že protagonisté na záporné straně byli partička opravdových pomatenců. Vyšetřující na kladné straně na tom ale nebyli ani o chlup lépe. Na konci jsem si opravdu oddechl, že se kniha i přes to rozuzlila. Štěstěna jim opravdu nezřízeně přála vždy, když rozum právě byl zatemněný nebo nebyl doma.
Toto som potreboval!
Nápaditá a surová francúzska kriminálka, ktorá sa nehrá na buddy dvojky (Karim a Niémans spolupracujú celkom hladko) a slovko "optimizmus" je jej celkom neznáme.
Samozrejme, pred knihou som videl film, avšak autor je v opisoch tak zručný, že som si na jeho komisára zvykol takmer okamžite a aj keď Vincent Cassel ako Max Kerkerian bol na plátne tradične skvelý a charizmatický, predsa-len som si Karima Abdufa obľúbil kus viac; leví podiel na tom má najmä minulosť, ktorá určila charakter tejto postavy.
Vyšetrovanie je takisto o čosi lepšie, než vo filme - nevytvára skratky a lepšie narába s dôkazmi, pričom nezabúda nato, že kriminalistika je predovšetkým mravenčia práca.
V podstate nemám čo vytknúť; azda ten filmový záver vyznel pompéznejšie, no ten knižný je údernejší a vzhľadom k predchádzajúcim udalostiam aj hodnovernejší a temnejší. Proste inteligentné a brutálne krimi, ktoré vás nenechá vydýchnuť.
Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla (asi nebyla úplně ideální volba sáhnout po této knize hned po černoušcích A. Christie). Ale zhruba od 80. strany už to jelo a nešlo zastavit. Dvě samostatné linky vyšetřování, které spolu zdánlivě nesouvisí. Mrazivý thriller s překvapivým závěrem. Pokud bude mít někdo stejný problém s rozjezdem, doporučuji vytrvat, stojí to za to.
Pěkné, čtivé, napínavé, místy černě humorné. První dvě třetiny knihy na 5 hvězdiček, ale závěr - a tím i celá pointa - překombinované, zbytečně složité, čekal jsem sofistikovanější vyvrcholení. Po dalších knihách autora ale určitě sáhnu.
Připojuji se ke třem hvězdám. Proč musí být současné detektivky tak překombinované? Ničeho není dost, aby toho nakonec nebylo příliš. Stýská se mi po klasickým detektivkách, které mají dobře uvěřitelné zločiny. Četlo se to dobře, což o to, ale kroutil jsem nevěřícně hlavou. Mohl bych děj rozebírat, ale proč – nakonec můžete si to přečíst sami. Kam vymizela uvěřitelnost a normalita? Ale některé severské perly detektivek se nedají vůbec číst – dohání se tu čtivost brutalitou, a na to čtenáři slyší.
Velmi povedený thriller s dobře propracovaným dějem, kde v polovině furt hádáte o co tady vlastně jde. Spojení dvou dějových linek a jejich dílků do konečné skládačky bylo skvělé. Za mě velké doporučení!
Z počátku jsem měla problém se do příběhu začíst. On ten začátek je totiž takový pomalejší. Ale člověk nemůže hned hupsnout do děje. Jakmile se všechno rozjelo, tak jsem nechtěla dát knihu z ruky. Ze stylu vyprávění je cítít, že pan spisovatel má novinářskou praxi a zkušenosti z ní využil moc dobře. Líbil se mi nápad se dvěma vyšetřovacími liniemi, které se v jeden okamžik protnou. Od toho momentu začne všechno do sebe zapadat jako dobře namazaná ozubená kolečka. Při vyslovení názvu knihy mi automaticky vyskočí skvělý Jean Reno. Z filmu jsem si pamatovala, že jde o naprostou šílenost, ale že až takovou.
Kniha se čte dobře některé věci autor trochu přehnal těžko uvěřitelné ale čte se rychle a dobře.
Tak toto bylo šílené, fakt neuvěřitelné a až do konce jsem vůbec nechápala, o co jde. Tak podivné postavy, tak divné zápletky, tak překombinované vraždy, tak za to hvězda dolů.
Film jsem neviděla a ani mě neláká po shlédnutí traileru. Knížka fajn, bavila, ale četla jsem už lepší.
Pierre Niémans je ostřílený komisař. Po divoké akci s fotbalovými fanoušky je převelen na francouzský venkov, kde místní policie vyšetřuje vraždu mladého muže. Jeho tělo je vklíněno ve skalách a je velmi znetvořeno.
Na druhé straně Francie je vykradena kartotéka místní školy a policista Karim Abdouf jede na místo zjistit, co se vlastně ztratilo. V tuto chvíli netuší, ze ztráta dokumentů má spojitost s případem mrtvého mladíka ve skalách.
Mrtvých přibývá a stop je málo. Má vůbec Niémans čas zjistit, jak to bylo doopravdytady prozradím, že v pravý čas se mu do cesty a vyšetřování připlete právě Karim!
Jean-Christophe Grangé napsal příběh, kde mistrně spojil dvě ze začátku nespojitelné linie a čtenáře s každou stránkou víc a víc mrazí.
Ten motiv je neuvěřitelný, krutý a já jsem si potvrdila, že tento autor je jedním z mých oblíbených. Ta propracovanost je perfektní.
Kniha na mě zanechala obrovsky dojem a přes počáteční lehké nepochopení mě dej úplně pohltil.
Film jsem neviděla a zřejmě po zážitku z knihy si ho ani pouštět nebudu.
Přestože film znám jako svoje boty, u čtení jsem si napětím div neokusovala nehty. Knížku jsem četla poprvé a byl to mazec. Těžko se mi hodnotí, jestli je lepší knížka, nebo film, protože jsem zaujatá. Film miluji od prvního zhlédnutí před snad více než dvaceti lety a od té doby jsem ho viděla ixkrát a je skvělý. Knížka je neuvěřitelná. Je to smršť akce, obrovský spád vám nedá vydechnout. Jen těžko se dá odtrhnout, jak moc chcete číst dál a dál. Moc se mi líbí i ta dvojí dějová linka, která se v průběhu spojí a všechno začne postupně krásně zapadat. Autor všechno promyslel do nejmenšího detailu.
(SPOILER)
Je zvláštní, jak paměť dokáže člověka někdy zradit. Film Purpurové řeky s Jeanem Reno jsem viděl před X lety a vyvolal ve mě obrovský dojem. Ale dnes si z něj vybavuji jen tu temnou atmosféru a to, že v něm šlo o eugeniku. Když jsem v Levných knihách objevil knihu stejného názvu, musel jsem ji mít. Ovšem při četbě se mi film a kniha nespojily. Vůbec se mi nevybavilo, že to, co čtu, jsem viděl už ve filmu. Možná je to dobře, aspoň jsem nevěděl, jak bude děj probíhat, ale nikdy předtím se mi to nestalo.
Ale k samotné knihy. Bylo to fajn, dobře se to četlo, ale bez chyb to rozhodně nebylo. Nepochopil jsem, jaký smysl měla úvodní scéna, a co nám měla říct o komisaři Niemansovi. Mě z toho vyšlo, že je psychopat. Chápu, že tam autor chtěl mít netradiční policajty, proto je i Karim takový, jaký je. Ale opravdu nikomu nevadí, že na vyšetřování jezdí ukradeným autem? Snaha oba odlišit od běžných policistů mi přijde přestřelená a nereálná. I s postupem vyšetřování mám problémy. To neprobíhá úplně standardně, často mají hrdinové nějaké neodbytný pocit či tušení a to se ukáže jako správné. Takže místo racionálního vyšetřování máme pocity a náhody. A nakonec závěr. Grangé buduje hutnou atmosféru, abychom se nakonec dozvěděli, že vše bylo dílem dvou poměrně bezvýznamných amatérských eugeniků. Trošku zklamání. Ale znovu opakuji, dobře se to četlo, takže tři hvězdy.
Hutné, atmosférické a mysteriózní Purpurové řeky. Až do poslední zákruty řeky jedete na vlnách napětí a nevědomosti. Těch 423 stran uteklo jako voda. Určitě musím pořídit další díl.
To bylo brilantní, luxusní, tajemné až mystičné, dost kruté. Četla jsem tak rychle, že mi určitě na konci něco uniklo, ale teda, kam se hrabe současná thrillerová/detektivní linka. Těším se, až kouknu na film.
Štítky knihy
nacismus zfilmováno napětí sérioví vrazi tajemství hory a pohoří
Autorovy další knížky
| 2001 |  Purpurové řeky |
| 2022 | Snoubenky smrti |
| 2020 | Poslední lov |
| 2018 | Černá linie |
| 2010 |  Miserere |
Kniha Purpurové řeky je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 685x |
| Čtenářské výzvě | 90x |
| Doporučených | 57x |
| Knihotéce | 260x |
| Chystám se číst | 304x |
| Chci si koupit | 51x |
| dalších seznamech | 9x |
V první řadě se musím přiznat, že jsem malou chvilku byla zmatená, protože se nám v knize souběžně rozjíždějí dva případy, které spolu na první pohled nikterak nesouvisí. Na jedné straně máme svéráze Niemanse a na druhé Karima, který cítí příležitost se blýsknout! Oba policisté mají spousty odlišných vlastností, ale na druhou stranu mají jedno společné – oba chtějí dopadnout pachatele co nejdříve. V knize jsem měla chvíle, kdy mě vyšetřování Karima bavilo o chlup více než jeho kolega Niemans. Každopádně na samém závěru si vše sedlo a já jsem opravdu zírala. Je tedy třeba být opravdu pozorný čtenář, protože míst, kde se člověk mohl u čtení ztratit tam bylo dost, ale na druhou stranu vás příběh natolik pohltí, že věřím, že budete také nadšeni, stejně jako já! Určitě se pustím i do dalšího pokračování s Niemansem a nemůžu se dočkat, jak to všechno bude pokračovat.