Rod nebes a dechu

Po super prvním dílu, který krásně fungoval jako samostatná kniha mi tohle přišlo rozvláčné, nudné a strašně nelogické. Nedočetla jsem.

Ano, jsem Maas bitch. A ano, i tak ji umím kritizovat.
Po mdlém prvním dílu jsem k Rodu nebes a dechu šla spíš s opatrností než s nadšením… a světe div se, chytlo mě to hned. Autorka umí psát, to se jí vzít nedá. Styl je čtivý, svět opět propracovaný a propojení s Dvory? Fanouškovská radost jak blázen. Kdo nečetl, smůla.

ALE.
700+ stran napětí, akce a sexu… z čehož by se tak 200 stran dalo bez milosti vystřihnout. Spousta kapitol působí jako vata, která tam je jen proto, aby kniha měla hodně stran. Sexuální scény? Ctrl C, Ctrl V. Po třetí už fakt nikoho nezajímá to samé pořád dokola a chemie Bryce a Hunta je na bodu mrazu, tam jsem to fakt necítila.
Upřímně? Bryce mě štvala prakticky celou dobu (jak překvapivé) a Hunt to tentokrát vůbec nezachránil. Zato vedlejší postavy jely úplně jinou ligu – Ruhn, Cormac a Tharion mě bavili o level víc než hlavní dvojka. A Ithan? Nečekaný překvapení. Jakože ach bože, sexy, vlk.

A teď to, co mi zvedlo tlak nejvíc, jsou chyby v textu. Chybějící písmena, slova, občas jsem měla pocit, že korektura byla na dovolený. Při těchhle cenách knih je tohle prostě výsměch. A jestli má Rod plamene a stínu za 699 Kč stejný problém, tak budu fakt, ale fakt do helu nasraná.

Kdybych nečetla posledních 100 stran knihy, pravděpodobně bych knihu hodnotila snad jen dvěma hvězdičkami. Ale ten konec, o kterém všichni píšou, je snad jeden z nejlepších konců, které jsem kdy četla. Doslova jsem seděla s otevřenou pusou a musela to chvíli vstřebávat. Tak neuvěřitelně mě SJM potěšila, že jí odpouštím několik mínusu, které jsem původně knížce chtěla vytknout. Jednak zbytečné kapitoly, někdy zmatené popisy, příliš postav, ve kterých se čtenáři někdy ztrácí a neuškodilo by mít pak na konci přehled, kde by ten svět byl vysvětlen. Pokud jste zmateni jako já, doporučuji si popovídat třeba s chatgpt, aby ten svět pořádně vysvětlil. Najednou na to začnete koukat jinýma očima :) Takže po kapitolách, do kterých jsem se tolik nemohla začíst, nakonec přichází i chuť se zanedlouho pustit do třetího dílu:)

Druhý byl opět nabitý přkvapením, intrikami, láskou. Slupla jsem to jako malinu! MAASOVÁ, proč nám to děláš? Co ten konec????

Snad poprvé u jejích knih jsem si řekla, že by mi ani nevadilo, kdyby se děj o 100 - 200 stran zkrátil. Byly kapitoly, které mě bavily a kapitoly, které ne. Velmi jsem si tu oblíbila Rhuna a jeho linku a jsem zvědavá na její vývoj. :) U Maasové asi převládá prokletí hlavních hrdinek. Jak moc se mi Bryce v prvním díle líbila, tak zde mi některá její rozhodnutí zamotávala hlavu a jen jsem si říkala, proč to, holka, děláš????

Jinak mé čtecí tempo bylo vražedné a opět jsem si to užila!!!! Rychle na poslední díl.

(SPOILER) Já tu Maas miluju a nenávidím, panebože. TA SCÉNA S HUNTEM A NOVOU SVATOZÁŘÍ BYLA JAKO FAKT NUTNÁ? FAKT?!

Dva největší twisty jsem měla vyzrazené kvůli fanartům nebo marketingu třetího dílu, což mě fakt štve, protože jinak bych ty poslední kapitoly valila bulvy mnohem víc - což jsem teda dělala tak jako tak, protože Maas to napětí prostě umí vystavět. Uf. Mele se to tady od začátku do konce a jo, místy mě trochu nebavily Tharionovy části a to, že se zase všechno točí kolem Daniky, ale strašně mě bavil vývoj vztahů mezi postavami, jak se věci měnily oproti jedničce, že to Cormac nedá, jsem tušila a bylo mi to jasný v momentě, kdy s Ruhnem uzavřeli příměří (i tak jsem to ořvala), ale jsem fakt, FAKT ráda, že to přežil Ithan, tam jsem už několikrát čekala, že bude po něm, a prostě ta jedna bomba za druhou na konci, aaaa. Nevím, jestli dát čtyři, nebo pět hvězdiček, protože pár věcí mě tu přece jen trochu zaráželo. Ale SAKRA, miluju její knihy. Dejme 4,5* a jsem strašně zvědavá na další díl.

Četlo se mi podobně jako díl první. Avšak... Bryce coby hlavní hradinka mne štvala. Jako by si nedokázala vybrat zda je ta husička za kterou ji měli nebo inteligentní žena. Její nevypočitatelnost mi lezla na nervy. Tak já něco udělám a ono se něco stane. To, že vás to ohrožuje? Sorry jako.... No, prostě se s ní úplně neztotožňuji. Hunt mi seděl víc. Nejvíc mi však stejně bavily vedlejší dějové linky ostatních postav. Děj se navíc posunuje celkem pomalu. Stálé chystání se k něčemu. No a jak už u Maas víme .. tak závěr ten umí překvapit

Maas mam rada. Nie vsetky knihy rovnako a trosku su mozno na jedno kopyto, ale je mi jasne, ze sa k tejto autorke vzdy rada vratim. Tato konkretna sa mi velmi paci a ten koniec, to bolo necakane a velmi prijemne, takze dufam, ze treti diel nebude sklamanim a vyuzije potencial. Plus, ja mam rada urban fantasy a vzdy ma potesi, ked na nejaku natrafim. Hoci pri tychto YA kniha mam vzdy pochybnosti, ci to mozem volat fantasy alebo ci je to skor romanca

S.J. Maas me bavi a zatim vsechny knihy, i kdyz to jsou bichle jsem precetla velice rychle. Tahle serie ale tak nejak pokulhava. Rikala jsem si, ze je to mozna tim, ze me vlastne ani nezajimaji hlavni postavy Bryce a Hunt. Vylozene me stvala fraze, kdyz si Bryce koukala na nechty. Nesedlo mi to. No snad treti dil bude lepsi kdyz je tam propojeni na Dvory. Snad...

(SPOILER) Oproti předchozímu dílu jsem se touto knížkou prokousávala podstatě pomaleji a rozhodně mě tolik nebavila. Děj je zdlouhavý, občas zbytečně natahovaný.
Každopádně konečný zvrat... Pro čtenáře Dvorů neskutečná nostalgie.

Jinak stejná výtka pro český překlad jako u prvního dílu... Tolik chyb v textu... Za ty prachy co knížky dnes stojí, by si s tím někdo mohl dát větší práci

Knížka by si zasloužila zásadně proškrtat a přepsat, abychom se nemuseli prokousávat 500 stránkama vaty a užili si jen 200 stran akce, děje a napětí. Za mě velký zklamalní po zajímavém prvním dílu. A to, že “Maas má to hlavní na posledních 100 stránkách” je u 700+ stránkový knížky chabý argument.

Je pravda, že v průběhu knihy se nic moc neděje. Kniha mohla být o dost kratší, ALE!!!
Ten konec?! To že si Sarah schovává největší dějové zvraty na posledních tak 100 stran asi všichni víme. Ale tolik co se stalo tady? A hlavně CO TA POSLEDNÍ VĚTA?!?!?!?! Já jsem tušila a z tiktoku věděla, že se todle asi nějakým způsobem stane. Ale tohle?! Jdu rovnou na třetí díl a doufám, že až to dočtou všichni fanoušci Sarah budou mít husinu z poslední kapitoly stejně jako já :D

Knížka zbytečně dlouhá, pořád se točili v kruhu, než se na něco přišlo, ale i tak mě to bavilo. K partičce přibyly nové postavy. Konec byl nečekaný, kam se to proboha dostala? :-D Už se těším na pokračování.

Oproti předchozímu dílu je tento slabší, je zde víc hluchých míst, kdy se nic moc neděje. Za to mě hodně bavila dějová linka Rhuna! Bryce a Hunt jen přemýšleli kde jeden na druhého skočit. Celkově je v této sérii na mě trochu moc vulgarit a expresivních výrazů, ale holt to není pohádka :)

Ale do prčic ten konec?!?! Poslední věta mi málem způsobila infarkt :D

zajímavé čtení, jen bych ubrala sexu

(SPOILER) To bylo NĚCO!
Dalši díl ze světa Bryce jsem velmi dlouho odkládala, ale udělala jsem špatně. Děj nebyl tak dobrý jako první díl, ale i tak si mě získal. A ty zvraty? Jako to kdo byl Světlo dne? To by mě asi ani nenapadlo nikdy. Měla jsem podezření na Celestinu, ale Laň? To vůbec. Taky jsem ráda, že se v tomto díle více zaměžili na druhy a družky.
A ten konec! HNED se vrhám do dalšího dílu, protože jsem se vrátili do mého velmi oblíbeného světa. Jestli se protnou všechny 3 série od autorky tak to bude největší jízda!

Kriste, to bylo... něco. Nemám slov. Ten konec, jako pardon?
Ale moment, který mě asi šokoval nejvíc byl, když jsme konečně zjistili, kdo je agentka Světlo dne. Myslím, že jsem to tak nějak uhodla v polovině knihy, protože tam bylo tolik náznaků (můj první tip byl Celestina, ale to nevyšlo), ale nebyla jsem si tím úplně jistá, dokud jsem si to nepřečetla, a i tak jsem byla naprosto v šoku.

Co se týče děje, no… byla to trochu nuda. Mnohokrát jsem měla pocit, že se nic zásadního neděje a že se jenom "čeká" na něco, co by konečně rozproudilo akci. Některé části byly celkem zajímavé, ale většina knihy mi připadala taková rozvláčná. Zkoumání světa a postav sice zabíralo spoustu prostoru, ale doopravdy mě to nějak nezaujalo. Na konci jsem byl rád, že už to mám za sebou.

Celkově jsem měla problém se do knihy úplně ponořit. Není to úplně špatné, ale pro mě to prostě nebylo nic, co by mě dostalo. Kdyby byla dějová linka trochu dynamičtější a postavy víc prohloubené, určitě by to bylo lepší. Takže, pokud máte rádi fantasy a nevadí vám trochu pomalejší tempo, asi to pro vás bude ok.

Vzhledem k tomu že tato série je moje první setkání se S.J.Maas, tak vím ho...o kdo se na konci objevil a proč jsou z toho lidi tady úplně paf :) možná jsem tím byla o něco ochuzena, a možná ne. To se uvidí ve 3.díle, jakože už se ho nemůžu dočkat (jsem v pořadí v knihovně). A až si přečtu i zbytek tvorby autorky, třeba ke mě ten Wau efekt doputuje zpětně...
Takže kniha super, ztrácela jsem se trochu pořád, ale už míň jak v prvním díle. Těším se na poslední díl.
Jedna malá, i když vlastně spíš velká, výtka, už to tu několikrát zaznělo a jsem ráda, že nejsem sama kdo si toho všiml a komu to vadí, a to MNOŽSTVÍ CHYB v textu. Tam snad nebylo ani 10 stran textu v kuse bez chyby. Ke konci už jsem z toho byla vyloženě...slušně řečeno....rozladěná

(SPOILER) Já vlastně ani nevím, jaké mám z knížky pocity. U prvního dílu jsem knížku na posledních 150ti stranách nedokázala odložit z ruky a doufala jsem v podobně napínavý závěr i tady. Bohužel nějaká “akce” byla až na pár posledních stránkách. Jiné knížky jsem od Maasové ještě nečetla, tak jsem bohužel na konci neměla ten wow moment, jako ostatní.
Nakladatelství by vážně mělo vyměnit korektora, protože TOLIK chyb v textu jsem asi ještě u žádné jiné knihy neviděla a osobně mi to dost rušilo zážitek ze čtení.
A co se děje týče, pořád nevím jak si to ucelit. Celou knihu se postavy v podstatě jen někde scházejí a vyhrožují si, že pokud řeknou někomu dalšímu co dělají, navzájem si roztrhají hrdla (aby to stejně vždycky někdo někomu dalšímu vyžvanil). Všichni tu na sebe neustále cení zuby a to za všech situací. Je mi vyloženě zle ze vztahu Daniky a Bryce. Ta o ní mluví jako o sestře a přitom skoro celou knihu sobecky vystavuje Hunta nebezpečí, protože Danika měla už asi padesáté tajemství, které ona potřebuje rozluštit. Vím, že o tom ta kniha být nemá, ale opravdu bych Huntovi přála prožít klidný život po jeho minulosti a utrpeních, která zažil. A proto mě vyloženě bolelo tentokrát číst poslední kapitoly.
Každopádně jdu vyhlížet poslední díl, protože samozřejmě potřebuju vědět jak to dopadne (a že Hunt najde svůj zasloužený klid ).