Půjčené kopce

Scott Preston

Napínavý román na pomezí thrilleru a amerického westernu. Píše se rok 2001 a Cumbrii, severozápadní oblast Anglie, právě postihla epidemie slintavky a kulhavky. Místní zelené kopce, po kterých se doposud proháněla volně žijící stáda ovcí, se zahalily do černého mazlavého kouře ze spálených mršin. Steve a William, dva sousedé, které nemilosrdná nemoc připravila o všechno, spojí síly a rozhodnou se společně čelit krutému osudu. Steve pomáhá Williamovi postavit jeho farmu zpátky na nohy, ale přitom si dělá stále větší zálusk na jeho manželku Helen. Jakmile na scénu vstoupí skupina kriminálníků, která začne Williama stahovat stále hlouběji do podsvětí, nezbývá Stevovi nic jiného než zachránit sebe i Helen. Cenami ověnčený román Scotta Prestona předkládá čtenářům jinou Anglii, než jakou známe z malebných pohlednic. Cumbrie je nelítostná a nehostinná, stejně jako její obyvatelé. Pokud někdo nerespektuje její zákony, se zlou se potáže.... celý text

Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2025 , Host
Originální název: The Borrowed Hills, 2024
více info...

Komentáře knihy Půjčené kopce

Přidat komentář

mkkoudy
31.10.2025

Půjčené kopce Scotta Prestona jsou drsným a tísnivým portrétem života v Cumbrii zasažené epidemií slintavky a kulhavky. Dva farmáři, kteří přišli o všechno, se snaží znovu postavit na nohy – a postupně se zaplétají do osudových chyb. Kniha se rozvíjí pomalu, ale s působivou atmosférou sychravé, nevlídné krajiny, která dýchá na každé stránce. Preston mistrně vystihl beznaděj i houževnatost lidí, kteří se odmítají vzdát. Syrové, ponuré, melancholické a hluboce lidské čtení, které sice není pro každého, ale kdo vydrží, bude odměněn silným zážitkem, který dlouho nevyprchá.

vnimatkrasu
25.10.2025

Ne. Až na jedinou kratičkou epizodu se tenhle román neopájí štěstím. A spíše než by dějově pádil se pohupuje po pláních jako rozpačitá ovce. Dusí. Ale ne nijak teatrálně, spíše lidsky, dojemně. Doporučuji nečíst si dost obšírnou anotaci a nechat se jen tak pozvolna unášet cumbrijským vichrem. Něco mi říká, že tahle atmosféra ve mně bude doznívat ještě pár dlouhých neděl. A kdoví: možná i let.


markej
13.10.2025

Drsný.
Syrový.
Nelítostný.
Tísnivý.
Znepokojivý.
Temný.
Bezútěšný.
Takový je román Půjčené kopce.

Píše se rok 2001 a sever Anglie postihne epidemie slintavky a kulhavky... Steve se svým otcem musí vybít celé své ovčí stádo... Zdá se, že tuhle tragédii už nic nepřekoná, jenže je to jen začátek temnoty... Steve odchází na sousední statek za Williamem a to spojení dvou farmářů se neukáže jako dobrý tah...

Knize se nedá upřít sugestivní atmosféra... Farmáři se v drsném kraji musí chovat drsně... Události autor líčí bez sentimentu, takřka reportážně, byť popisuje naprosté hrůzy - například likvidaci ovcí hned na počátku...

Můj problém byl, že jsem vůbec nerozuměla postavám, zdály se mi úplně ploché, bez emocí, což měl být asi odraz toho, že jsou semlety okolnostmi a životními trably, jenže já jak se nemůžu do postav aspoň trochu vcítit, nečte se mi ta kniha moc dobře...

Navíc jsem nečekala, že bude tak syrová, takové knihy běžně nevyhledávám, čili to čtení pro mě kolikrát bylo těžké ... Na jednu stranu je to vlastně důkaz, jak je ten román silný, ale na druhou to pro mě osobně nebylo úplně to pravé, a to ze zcela subjektivních důvodů...

Hodnocení: 3,5 * z 5 *

JelenSoboLos
06.10.2025

Opravdu hodně tarantinovské. Skvělý živý styl psaní včetně černočerného humoru a nejspíš i hluboká znalost drsného kraje a nehostinného prostředí, ale jako by se mi nedařilo postavám a jejich jednání úplně porozumět.
Souhlasím ve všem s hodnocením od Jane2016

Jane2016
07.09.2025

Americký western je žánr, který mám v oblibě především díky hře Bang a několika filmům, které jsem v minulosti viděla. Ale když se nad tím zamyslím, vlastně si nevzpomínám, že bych někdy četla knihu z tohoto prostředí. Proto mě anotace Půjčených kopců zaujala natolik, že jsem si řekla: tak a teď je ten správný čas to napravit.

Do čtení jsem se pustila s velkou zvědavostí a musím říct, že román jsem přečetla poměrně rychle. Co se rozhodně musí Scottu Prestonovi nechat, je jeho styl psaní. Píše čtivě, svižně a dokáže vykreslit atmosféru tak, že máte pocit, jako byste se ocitli přímo uprostřed prašné cesty na Divokém západě. To mě opravdu bavilo a udržovalo v napětí.

Co už mě ale tolik nenadchlo, byl samotný příběh. Ačkoliv jsem otáčela stránku za stránkou, pořád jsem měla pocit, že mi něco uniká. Nedokázala jsem se do děje ponořit tak, jak bych si přála, a příběh mě bohužel minul jako celek. Bylo tam pár zajímavých momentů, ale žádný z nich se mi nedostal vyloženě pod kůži.

Celkově tedy nejsem z knihy úplně nadšená. Myšlenka je určitě zajímavá a potenciál v ní je, jen to pro mě zkrátka nevyznělo tak, jak jsem doufala. Pokud ale autorovi vyjdou další knihy, rozhodně nad ním nelámu hůl, šanci mu dám znovu. Půjčené kopce mě sice nezaujaly tak, jak jsem čekala, ale třeba příště mě Scott Preston dokáže strhnout víc.



Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:

Scott Preston napsal(a)

2025  79%Půjčené kopce