Věž srdcí
Lee Yeong-do
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531123/bmid_vez-srdci-65ba06b444fd4.jpg
4
31
31
Pták, který pije slzy série
1. díl >
První díl kultovní bestsellerové série Pták, který pije slzy, propojující fantasy s prvky korejské mytologie. Mladí nágové se chystají k obřadu vynětí, při kterém jim bude v den dosažení dospělosti vyjmuto srdce z těla. Stávají se tak nesmrtelnými. V Hatengráži, nejvelkolepějším z nágských měst uprostřed husté džungle, však žije chlapec, ve kterém Věž srdcí, kde se obřad koná, vyvolává strach a pochybnosti. V den obřadu započne nebezpečná cesta nágského chlapce džunglí k její severní hranici a ještě dál, na severní území bezvěrců, kde zima proniká až do morku kostí. Nágové žijí od konce velké války odděleně od ostatních ras, na nejjižnějším a nejteplejším území. Na severu je pro ně příliš chladno, a čím víc se severní hranici přibližují, tím se jejich organismus zpomaluje. Chlapec ale na svou pouť není sám. Na cestě ho doprovází Keigon Draka, zkušený bojovník a jediný člověk, který se vyzná v Kiborenu a rozumí nágům, rozpustilý tokkebi Pihjong Surabul, ovládající ohnivé čáry, a generál Tynahan, mocný rekonský válečník. Tito společníci mají za úkol dopravit nágu do bezpečí chrámu Hainša, kde pro něho mniši mají důležité poslání.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
눈물을 마시는 새, 2003
více info...
Přidat komentář
Svět tohoto příběhu je vystaven kvalitně, každá rasa, oblast, legendy, to vše do sebe zapadá a utváří kouzelný jednolitý celek. Jednotlivé postavy jsou zručně vykresleny a čtenář se s nimi dokáže ztotožnit, i díky tomu, že chápe jejich pohnutky i slabé stránky. Tempo je poměrně kvalitní, příběh zbytečně neretarduje.
Osobně mi některé pasáže třeba z Hatengráže nebo z města nepřišly tolik zajímavé. Konec se mi zdál jakoby ustřihnutý nebo nedokončený, chybělo mi nějaké výrazné vyvrcholení, které by příběh první knihy uzavřel, jak tomu bývá i jiných děl fantasy.
I přesto jde ale o velmi kvalitní počin, který budu doporučovat dál.
Juhokórejský spisovateľ Lee Young-do sa od prvej strany prejavuje ako skúsený rozprávač. Dokáže vhodne nakombinovať vysvetľovanie, budovanie atmosféry, zákonitosti sveta i akciu. Pomalšie okamihy striedajú tie svižnejšie. Čitateľ teda nemá pocit zahltenosti a odpovede dostáva vtedy, keď ich naozaj potrebuje.
V príbehu je teda naraz budované nielen prostredie, ale aj zápletka. No ukazuje sa, že tá je pomerne jednoduchá. Ústredným motívom je klasická dobrodružná výprava. Príslušníci rôznych národov majú splniť misiu. Tou je dostať jedného z nich na presne určené miesto. Jednoduchá úloha, ktorej naplneniu prekážajú mnohé faktory. Napriek spomenutému ale kniha nepôsobí tuctovo alebo predvídateľne.
Sviežosť tomuto putovateľskému námetu dodáva spracovaný folklór. Autor hojne vychádza z nielen z kórejskej mytológie, ale aj histórie. Na tomto základe vytvoril svet, v ktorom žijú štyri rôzne národy pod dohľadom štyroch božstiev. Nájdeme tu ľudí, ale aj nágov, tokkebi alebo rekonov.
Každá rasa má pritom vlastný rebríček hodnôt, odlišné myslenie a aj výzor. Niektorí sa ešte ponášajú na ľudí, iní ich v ničom nepripomínajú. Nehovoriac o rôznorodých stvoreniach, ktoré na svojich potulkách protagonisti stretnú. Lee ale všetkým venoval rovnakú pozornosť a vštepil im čosi vlastné, osobité. Tuzemský čitateľ to asi najviac zaznamená pri nágoch, ktorí, ak sa už niekde objavia, tak v podobe hadích démonov. Avšak v tomto prípade ide o šupinatý národ s matriarchálnou mocenskou štruktúrou.
Navyše sa nágovia prejavujú ako pomyslený katalyzátor. Je to práve mladý nága, vďaka ktorému sa táto rôznorodá skupinka spojí. Každý zo štyroch spoločníkov je odlišný, čo je neraz zdrojom napätia. Tokkebi spovedá človeka a nerozumie jeho pohnútkam. Rekon je výbušný. No a nága zabúda, že ostatní nekomunikujú myšlienkami.
Tieto rozdiely sú mnohokrát zdrojom vyhrotených situácií. Tiež sú dôvodom, pre ktorý sa členovia družiny neustále dostávajú z dažďa pod ďalší odkvap. Rozprávanie má vďaka tomu výraznú komediálnu linku. Neprerastá do paródie, ale určite vyvolá nejeden úsmev. Nehovoriac o tom, že tieto trampoty zabezpečujú svižné tempo a autor vďaka nim môže čo-to odhaliť. Občas o postavách a ich motivácii, no viackrát ide o zákulisnú hru alebo intrigy.
Lee však drží opraty pevne v rukách. Rovnakou mierou buduje charaktery aktérov a opisuje dej. Čitateľ sa nemá čas nudiť a navyše sa miestami dobre pobaví. Nielen vďaka komickosti situácií, ale aj občasnej absurdnosti. Gradácia napätia a napínavý záver tiež nie sú príbehu na škodu. A keďže zmysel celého putovania ostáva záhadou, bude čakanie na pokračovanie veľmi dlhé.
V románe Věž srdcí spracoval autor dobre fungujúci námet s dobrodružnou výpravou. Napriek tomu pôsobí sviežo. Ponúka totiž svet vybudovaný na kórejskom folklóre a histórii. K tomu sa pridávajú aj komediálne prvky a rozprávačská obratnosť. A keďže zvláda venovať sa postavám i deju, poteší mnohorakých čitateľov.
Co to bylo, jaké kouzlo, že jsem dočetl až do konce a zatoužil i po dalším? A přitom si pořád neumím představit tokebiho, rekona, nágu. Asi bych potřeboval i výkladový slovník, abych pochopil, co je odkaz na korejské tradice a co autorova fantazie. A přitom jsem si pořád říkal, že na tom příběhu něco je. Tajemství Keigona Draky? Tajemství říše nágů? Na co potřebuji mniši Rjuna, resp. nágu? A co jsou zač rekoni a tokebiove? A jak bude příběh pokračovat?
Lee Young Do stvořil dechberoucí fantasy román, protkaný korejskou mytologií, který vás naprosto ohromí. První díl série Pták, který pije slzy si pohrává s u nás nepříliš známou korejskou mytologií a díky propracovanému ději a dechberoucí atmosféře má předpoklady uspokojit i náročnější čtenáře.
Věž srdcí je první díl fantasy série, která na vás dýchne kouzlo ne příliš známé mytologie a tak návykového příběhu, že odmítnete knihu odložit. Musím se hned přiznat, že jsem čekala hutný příběh, který asi bude vyžadovat klid na čtení, ponoření se do hloubky a že možná budu sem tam tápat. Ó jak jsem mýlila!
Korejská mytologie není u nás až tak známá a možná i to víc je fascinující. Příběh je srozumitelný, napínavý i když není zrovna akční a rozhodně se několikrát i velmi pobavíte. Jen upozorním, že jsou tu i krvavé scény a pak taky pár extra „chuťovek“.
Věž srdcí mě naprosto okouzlila a moc se těším na druhý díl.
Stará dobrá fantasy kde jsou odlišní hrdinové, kteří spolu musí spolupracovat, aby došli ke společnému cíli.
Trošku jsem bojovala z délkou kapitol, ale jinak mě příběh bavil.
Do pokračování se časem pustím.
Po delší době záživné fantasy, kde se i něco stane dříve než po 500 stranách. V jádru jde o fantasy ve stylu putování skupiny různorodých hrdinů s cílem splnit určitou misi. Skupinu tvoří zástupci různých ras, které zde čerpají z korejské mytologie. Děj je tedy vcelku prostý, nicméně v celé sérii má potenciál vyrůst v epičtější příběh. Kniha se také nebere až tak moc vážně a sem tam překvapí různě kvalitním humorem.
No pani. Věž srdci mi jako první kniha tohoto roku ukradla srdce, Myslim že každý čténář ten svět litajicich velryb a starych zbořenych mýtů pochopí jinak a uvidí něco jiného. Unikátní pocin který se konečně u nas dočkal prekladu. Slova plynou jako řeka svět úzasně atmosferícký, poetický i drsný zároveň. Ruzné informační vrstvy jsou velice zajímavě podbarvené. Každý ať si vytvaví vlastní věž, kde mu bude vyňato jeho srdce a to odevzdá stránkam této knihy.
Děkuji @hostu za překlad.
V jádru klasický fantasy příběh v čele se čtveřicí rozdílných hrdinů. Ale neokoukaná korejská mytologie tomu dává nový nádech, současně jsou tu moc hezky domyšlené některé vlivy specifik mytologických ras, typu "jak budete v džungli utíkat před hadími lidmi, kteří skoro neslyší, ale zas vidí tělesné teplo?".
Tu podobnost s Pánem prstenů, kterou někteří uvádějí, vidím právě v odkazování se na mýty, nečekejte četu přátelských hrdinů - zato jízdu cizím promyšleným fantasy světem se špetkou svérázného humoru... Viz citát z knihy:
"
Řetězy vydaly ohlušující rachot a zaplály divokým plamenem. Tynahan se spokojeně usmál.
„Tynahane,“ oslovil ho Keigon.
„Co, Keigone?“
„Prosím, snažte se nepřekročit meze zdravého rozumu.“
Tynahan se ušklíbl. Pihjong podle jeho úšklebku odhadoval, že Tynahan Keigonova slova respektuje, ale rozhodl se vyložit si je ve velmi širokém slova smyslu.
"
Věž srdcí...knihu jsem přečetl před necelým týdnem. Pořád ve mě rezonuje..fakt mě to dostalo. Úžasný příběh, parádně vymyšlený svět. Skvěle napsané postavy které krasně zapadají do světa v němž žijí. Co mě hodně dostalo je to jak je to exotické ale zároveň pro mě hodně blízké. Moc se těším jak bude příběh pokračovat. Věž srdcí je velmi vyjímečná fantasy...
(SPOILER)
Musím konstatovat, že tato kniha nenaplnila má očekávání. Ačkoliv obsahuje zajímavé prvky, celkově působí roztříštěně a často zdlouhavě.
Jedním z hlavních problémů je rozsah. Příběh je rozvláčný a mnohé pasáže působí jako zbytečná výplň. Kdyby byla kniha o polovinu kratší, mohla by být mnohem dynamičtější a čtenáře více vtáhnout.
Další slabinou jsou dialogy. Postavy postrádají jedinečný hlas, což vede k tomu, že je často těžké rozeznat, kdo zrovna mluví. Intonace a způsob vyjadřování jsou u všech postav téměř totožné, což oslabuje jejich charakterizaci a činí interakce méně uvěřitelnými.
Srovnání s Pánem prstenů, které jsem viděl na Goodreads i zde, mi přijde nepochopitelné. Zatímco Tolkien vytváří epický příběh s hlubokou symbolikou a poutavými postavami, Věž srdci je spíše temným experimentem s fantasy žánrem, který nedosahuje podobné hloubky.
(Zbavme se již přirovnání něco jako Pan prstenů...něco jako Hry o trůn...)
Na druhou stranu musím vyzdvihnout jednu část knihy – scénu v pyramidě s vodopádem. Tato pasáž má nepopiratelnou atmosféru, která mi připomněla vizuální a emoční náboj her ze série Souls her (Elden Ring). Byla to chvíle, kdy kniha skutečně ožila a ukázala, jakého potenciálu by mohla dosáhnout.
Celkově je Věž srdci zklamáním.
Chtěla jsem se hned po dočtení vrhnout na druhý díl v angličtině, protože se mi nechtělo čekat na český překlad. A... ono to není přeložené do angličtiny...? Běda, nezbývá mi než obrnit se trpělivostí!
Tohle je nádherně divná fantasy, která se dá snadno přirovnat k Pánovi prstenů: kdyby byl Pán prstenů prošpikovaný korejskou mytologií a Frodo byl místo hobita studenokrevným šupinatým nágem, hned byste viděli tu podobnost.
Místo v Kraji příběh začíná v Kiborenu, tropické džungli plné nágských měst, kde si nágové nechávají vyjmout srdce, aby byli nezranitelní, a telepaticky spolu kují pikle. A Rjun Pei se na vyříznutí srdce, které ho čeká, těší asi jako na návštěvu u zubaře.
Kniha vypráví o dobrodružství společenstva, které se snaží dostat jednoho nágu na sever do chrámu, protože jim mniši řekli, že je to strašně důležité. Jelikož pro nágy je na sever od džungle moc zima, není to jednoduchý quest.
Ve společenstvu máme typické složení dračákové kampaně: rekona, obřího ptačího muže (nevím, jak přesně je vysoký, ale nosí s sebou sedmimetrové kopí), tokkebiho, který umí čarovat s ohněm a vytvářet iluze a je to docela šprýmař; a člověka.
Ten je z nich nejdivnější.
Je to Kaigon Draka, laskavý a moudrý pán; kdyby se potkal s Aragornem, určitě by se z nich stali nejlepší kamarádi... dokud se poblíž neobjeví nějaký nága a Kaigon se na chvilku nezmění v Johna Wicka... (Moje pracovní teorie je, že nágové Kaigonovi zabili psa. Možná spíš draka a k tomu ještě černého lva.)
Doprovodit nágu na sever a chránit ho (a nezabít ho) pro něj musí představovat neskutečně náročný úkol. Ale Kaigon ani nemrkne.
Kniha obsahuje: božsky bizarní svět, pár absurdně akčních scén, které bych hrozně ráda viděla zfilmované, velice specifický humor. Právě jsem ji dočetla a už mám pocit, že je to klasika. Doporučuji.
Věž srdcí
Popisek knihy mne opravdu zaujal a o to větší pak bylo zklamání.
Nemohla jsem se vůbec začíst a místy mi to přišlo opravdu zdlouhavé a některé pasáže vyloženě jen výplňové.
A měla jsem trošku problém i s postavami. Prakticky žádná mi nepřišla zajímavá nebo výrazná. Neupírám tomu zajímavý a propracovaný svět, ale pro mě bohužel nebyl zajímavý dost.