Ptáci a jiné povídky

předevčírem

Skvělé napětí, autorka umí psát příběhy s atmosférou.

29.03.2024

Knížku jsem začala číst kvůli povídce Ptáci (jako asi spoustu dalších :)) a vlastně jsem ani moc nevěděla do čeho jdu.
S jakou lehkostí plynula každá povídka a s jakou přirozeností dokázala autorka vyprávět i ty nejšílenější jevy, mi vyrazilo dech.
Knížka mě úplně pohltila a nemůžu jinak než ji doporučit i vám.

04.01.2024

Knížka povídek s nádechem tajemna. Nejvíc se mi líbili Ptáci, Teď se nedívej a Nechoďte po půlnoci.

26.10.2023

Prišla som kvôli poviedke Ptáci a ostala pre všetky tie ostatné príbehy. Baví ma, že hororovosť jednotlivých poviedok tkvie v tom, že autorka dokázala z niečoho úplne obyčajného a každodenného urobiť niečo znepokojivé.

09.08.2023

V knize na mě silně působilo to nepřímo vyslovené: sny, vzpomínky, myšlenky. Zpochybňují představu, kterou jsem si o postavě utvořila, nutí mě přehodnocovat, co je realita. Tahle dvojakost je pořádně znepokojivá. Autorku obdivuju od chvíle, kdy jsem před mnoha lety přečetla Dům na pobřeží - mistrný popis propadu do závislosti, "schovaný" v dobrodružném mysteriózním příběhu. Je na čtenáři, jak jej bude číst, čeho si bude všímat. A podobné je to i u těchto povídek.

13.06.2023

Mimořádně dobře napsané povídky, starší jazyk nedrhne, člověk se při čtení udržuje v napětí, jak se vše rozuzlí. Skvělé.

10.06.2023

Jaká škoda, že jsem o paní Maurier nezaslechla dříve. Přestože hororové povídky jako takové moc nevyhledávám, tyto jsem si, až na jednu výjimku, skutečně užila (ze všeho nejvíce Modré čočky a Ptáky). Svůj náhlý zájem však připisuji novému rozměru, který autorka příběhům dala - skryté myšlenky a možnost čtení mezi řádky...

07.03.2023

Tak za sebe beru jako absolutní špičku povídku Modré čočky. Ta mi přišla mnohem více zajímavá a originální, než díky Alfredu Hitchcockovi, zfilmovaná povídka Ptáci.
Daphne du Maurier, psát opravdu uměla. Její díla jsou i dnes velice čtivá, tajemná, napínavá a hloubavá.

28.01.2023

Asi mě trošku naštvala povídka Ptáci :-( Mohlo to být delší, nějaké pokračování, jak proti ptákům země bojovaly a třeba pak pomyslný konec, klidně i špatný, že ptáci všechny sežrali...

18.11.2022

Pokud očekáváte, že se u knihy budete bát, jste na omylu. Ani bych to nenazvala hororovými povídkami, ale je pravda, že autorka to psala před mnoha lety a nyní jsme zvyklí přeci jen na něco drsnějšího.
Nijak moc mě povídky nezaujaly, až na Modré čočky, ta byla víc než vtipná, jak tohle mohlo někoho napadnout.

13.11.2022

Velice dobrá knížka. Slyšela jsem jako audioknihu a byla i dobře namluvená. Nejvíc se mi líbily povídky Ptáci a Alibi. Povídka Ptáci se mě dotkla nejvíce, asi proto, že byla námětem k hororovému filmu od Hitchcocka, který všichni dobře známe nebo jsme aspoň o něm slyšeli. Knihu si přečíst můžete, i kdyby jen kvůli dvěma výše zmiňovaným povídkám. Připravte se na to, že u povídky Ptáci vás možná i trošku zamrazí. Zbytek povídek, hlavně Jabloň, mi moc nesedl, proto tři hvězdičky.

22.10.2022

(SPOILER) Výborná Daphne du Maurier!
Tak, Ptáci určitě stojí za přečtení - těm, kdo viděli film, a myslí si, že by jim četba nic nedala, doporučuji změnit názor a dát psanému slovu šanci. Ostatní povídky ve sbírce nejsou napsané tak brilantně, ale dobré jsou všechny, z jedné každé mne zamrazilo, každou jsem ocenila. Hned za Ptáky bych zařadila Jabloň a Modré čočky, obě jsou chytré, překvapivé a hluboce děsivé, jakož i perfektně napsané.

První, Teď se nedívej, mi kupodivu přišla ještě nejslabší - jako by autorka narychlo spíchla jiný konec, nežli snad zamýšlela původně? Bůh ví, u povídky Nechoďte po půlnoci, která se asi obecně líbí nejméně a je zařazena jako poslední, se mi zdá skutečný závěr pečlivě skrytý před méně všímavým čtenářem, redakcí a kritikou společnosti své doby... (Totiž ten závěr - moji chlapci!)

Celkově vzato doporučuji vřele. Komu vadí "pomalejší" texty, tak alespoň ty Ptáky a Modré čočky si dejte.

15.09.2022

Moje prvni přečtená kniha od autorky.

Kniha obsahuje 6 horových povídek. Nejvíce se mi líbila povídka Jabloň, Ptáci a Alibi. Povídka Ptáci byla nejstašidelnější, v minulosti jsem viděl film. Nejméně se mi asi líbila povídka Nechoďte po půlnoci.

Povídky jsou dobře zpracovány. Jsou napínavé, strašidelné a u některých jsem do posledního závěru netušil, jak dopadnou.

Kniha má pěkné ilustrace.

11.09.2022

Paní Daphne měla skvělý nápad, dokázala ho převést do náležitě pochmurného prostředí (to byla ostatně její specialita) a dát mu přiměřený dramatický náboj. A to tak, že v hlavě čtenáře při pozorování většího hejna opeřenců pocit nejistoty naskakuje rychle a usazuje se dlouhodobě. Lišák Hitchcock dokázal povídku náležitě využít, stejně jako před tím její Rebeccu, a Jan Hartl mi ji, během mého mávání nožem při likvidaci hejna ptáků (ale ne, byla to jen hromada hub), pěkně s citem přečetl.
90 % (zatím 373 hodnocení s průměrem 86 %).

P.S.
Povídka Ptáci, čteno podruhé, tentokrát audiokniha.
Po přečtení komentářů beru znovu do ruky celou knihu a jdu na „Jabloň“.

08.08.2022

(SPOILER) Výborné povídky, nejvíce se mi líbily titulní Ptáci – povídka s otevřeným koncem (Hitchcockův film jsem neviděl). Pětihvězdičkovou kvalitu mají také povídky Alibi (výborné rozuzlení, kdy se potencionální vrah rozhodne nevraždit, přesto se pak přizná k vraždám, které nespáchal) a Modré čočky – povídka mě obzvláště děsila, poněvadž jsem absolvoval operaci očí, konkrétně korekci krátkozrakosti. U povídky bych však uvítal optimističtější konec. Zbývající tři povídky hodnotím třemi hvězdičkami: povídce Nechoďte po půlnoci (o vykrádání vraku lodi u řeckého pobřeží) jsem původně chtěl dát také pět hvězdiček, ale zklamal mě závěr. Povídka Jabloň je ze souboru nejslabší, ale i tak je dobrá. Úvodní povídka Teď se nedívej mě dost překvapila svým závěrem.

18.07.2022

Musím říct, že jsem si užila všechny povídky. Byly zajímavé, napínavé a velmi čtivé. Některé více, některé méně, ale u žádné jsem se nenudila. Doporučuji.

07.05.2022

Poslouchal jsem povídku Ptáci jako audioknihu. Musím říct, že autorka dokázal na krátkém prostoru vytvořit děsivou, bezútěšnou atmosféru. Opravdu to bylo hodně, hodně dobré. Dřív jsem samozřejmě viděl slavný film, ale ten kromě hlavního tématu, že ptáci útočí na lidi nemá s povídkou vlastně jic dalšího společného.
Rozhodně doporučuji a protože toto bylo moje první setkání s autorkou a nadchla mě tak nebude rozhodně poslední.

20.03.2022

Přečteno po letech, ani podruhé nezklamalo.
Nejlepší jsou pro mě tři povídky:
Teď se nedívej: Trochu pochmurnou atmosféru benátských uliček, zchátralých poloopuštěných domů a znepokojivou vodu kanálů jsem si užila brzy po pražských povodních, navíc v neutuchajícím dešti, možná i proto jsem měla z těch kanálů a domů se zvlhlou a místy opadanou omítkou takový divný pocit. Takže tuhle povídku jsem mohla i pro ten „benátsky tísnivý pocit“ prožít naplno.
Film Nikolase Roega z r.1973, který jsem zkoukla až teď, mě nijak zvlášť neohromil, jen ta benátská pochmurná atmosféra tu byla taky… (Ze stejného důvodu mě asi tolik chytla „Smrt v Benátkách“, kniha a ještě víc film.)

Jabloň: Strašidelné a doopravdy hororové, pokud máte dobrou představivost, ten postupný vzrůstající pocit ohrožení a neodvratné tušení maléru…

Ptáci: Předloha slavného filmu. Nesrovnávám s filmem, který je taky výborný, ale povídka je přece jen jiná, sevřená, komorní, zvláštně beznadějná a vlastně bez pointy – o to děsivější. Popsat ptačí děs na papíře je svým způsobem těžší než filmové vizuální ptačí útoky, tohle se autorce povedlo.

Zajímavé ilustrace Jiřího Běhounka (rok vydání 1991)

14.03.2022

Slavný filmový horor Alfreda Hitchcocka z roku 1963 Ptáci mám strašlivě ráda, takže pro mě tato povídková sbírka byla jasnou volbou v rámci čteni s Klasikomily. Předlohu k tomuto filmu jsem nikdy nečetla, takže bylo co napravovat, odlišnosti tam jsou a ne malé, ale jak film tak povídka jsou bravurně zpracované a navodí tu správnou atmosféru. Mimo již zmíněné a nejznámější povídky Ptáci mě hodně zaujala povídka Jabloň, tak ve mě vzbuzovala opravdu tísnivé až nepříjemné pocity. K přečtení rozhodně doporučit můžu.