Ptáci
Jaroslav Žila
Povídka z dosud neuveřejněné autorovy pozůstalosti publikovaná při příležitosti nedožitých autorových šedesátin.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1995 |  Ostrava – obležené město |
| 2016 | Nikdo tady není |
| 2000 | Nejstarší žena vsi |
| 2010 |  V hrudi pták |
| 1994 | Drápy kamenů |
Kniha Ptáci je v
| Přečtených | 2x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 1x |
Dva kamarádi z vojny se po letech sejdou u jednoho z nich a přetřásají své vzpomínky u lahve slivovice.
Mě to nenadchlo. Při čtení jsem si připadala jako bych si přisedla v hospodě ke stolu k chlapům a poslouchala jejich „řeči u piva“ (což není míněno jako urážka - stejně jako ženy mají řeči, které chlapy nebaví, tak i chlapi mají své řeči, které nenadchnou ženy). A není to jen tím, o čem se ty dvě mužské postavy baví - ale i celkovým stylem (včetně přímých řečí bez uvozovek, kde aby člověk hádal, kde začínají a končí...)
Zkrátka, tohle je povídka „pro chlapy“, což možná autor naznačil tím, že když manželka uviděla návštěvu svého muže, v klidu a bez výčitek odjela na víkend :)