Psychologie náboženství a spirituality

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Význam slova náboženství se v obecném povědomí v poslední době posunul, rozumí se jím nauky, instituce a rituály, tedy to vnější v oblasti religiozity. Spiritualitou se naproti tomu rozumí prožívání, přičemž se často zdůrazňuje, že spiritualita existuje jak v rámci organizovaného náboženství, tak i mimo tento rámec. V tom případě se mluví o nenáboženské spiritualitě nebo o přirozené spiritualitě. Kniha je určena psychologům, religionistům, teologům, studentům těchto oborů a zájemcům o náboženství a víru....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/10772/psychologie-nabozenstvi-a-spirituality-10772.jpg 419
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Psychologie náboženství a spirituality

Balsekar
24.03.2019

Obsáhlý přehled spirituální tématiky. Některé informace by zasloužily oprášit, ale kniha i tak přináší dost.

Eldar80
11.05.2017

Od knihy jsem očekával něco úplně jiného. Myslel jsem, že se bude věnovat přímo psychologii náboženství a tomu proč se lidé zabývají spiritualitou. Myslel jsem, že těžiště výkladu bude proč se lidé náboženství věnují, co si od toho slibují, proč je někdo věřící a někdo ne, proč se někdo zajímá o spiritualitu a jiný ne.
Kniha je však spíše učebnicí, která shrnuje hlavní přístupy psychologů a psychologických směrů k psychologii náboženství. Nejdříve je poměrně zdlouhavý úvod, kde se vysvětlují úplné základy. Vysvětluje se co je vlastně náboženství a spiritualita z pohledu psychologie a jak náboženství souvisí s člověkem samotným. Krátce se vysvětluje vztah náboženství, těla a lidské psychiky. Tento teoretický úvod zabírá téměř polovinu knihy.
Pak se už autor věnuje jednotlivým hlavním postavám a některým směrům. Začíná Freudem, přechází k Jungovi, kterému se věnuje poměrně široce, pak přechází k psychoanalýze a humanistické psychologii. Též se věnuje transpersonální psychologii a srovnává Junga a Grofa. Mimo Junga se všemu věnuje velmi stručně a pouze informativně. Kniha tak spíš odkazuje čtenáře ke studiu zdrojů, ze kterých autor čerpá.
Kniha se více praktických oblastí dotýká až v závěru, kde se rozebírá konverze nebo třeba fundamentalismus. Tomu nejzajímavějšímu a to vztahu náboženství a psychoterapie se věnuje až na konci knihy na pár stránkách. Překvapilo mě, že celá tato studie nemá žádný závěr nebo aspoň nějaké shrnutí.

Z knihy mám dost rozpačitý pocit. Jednak byla značně suchopárná a teoretická. A možná proto, že jsem si sliboval něco úplně jiného a její název je tak zavádějící. Už od začátku jsem měl pocit, že je kniha zoufale zastaralá a to i v době svého vydání. Je však možné, že je to způsobeno spíš překotným vývojem této oblasti a dnešní dobou. Přece jen se dnes tato oblast lidského poznání prudce rozvíjí. Nevím však, zda to autora dostatečně omlouvá.
Ikdyž mě tohle téma velmi zajímá a spiritualitě se věnuji 20 let, tak čtení knihy mě vážně nebavilo. Nedokážu si představit jak by na čtení této knihy reagoval ateista. Když to řeknu hrubě, tak spousta názorů v knize na mě spíš působila jako intelektuální výmysly o lidské psychice a náboženství. Praktická využitelnost pro někoho, kdo se o tuhle oblast aktivně zajímá je dost bídná. Možná je to však tím, že kniha je 10 let stará a není tak šance, aby byla aspoň trochu aktuální. Čtenáře spíš nasměřuje k tématům, která ho více zajímají. Já osobně nyní velmi lituji, že jsem do dnešní doby prakticky úplně ignoroval Junga. Budu muset tento prohřešek co nejdříve napravit. Podle mě je to užitečné hlavně pro studenty religionistiky nebo psychologie. 75%