Pryskyřice
Ane Riel
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431591/bmid_pryskyrice-PhU-431591.jpg
4
336
122
Malá Livie vyrůstá se svými rodiči izolovaně na malém dánském ostrůvku. Původní venkovská idyla a šťastný život v souladu s přírodou netrvají věčně. Otec rodiny Jens Haarder svou rodinu sice miluje, ale několik nešťastných událostí ho natolik poznamená, že se život na ostrůvku změní spíše v horor. Haarder v domě a kolem něj hromadí tuny harampádí a svoji rodinu včetně Livie zcela odřízne od okolního světa. Kdo by chtěl jeho způsob života narušit, se zlou se potáže… Haarder se nezastaví ani před vraždou. Livie nechodí do školy a nikdy si nehraje s jinými dětmi, zato umí perfektně střílet z luku. Ona i její matka Marie otce zpočátku podporují, postupně se ho ale začínají i trochu bát a jeho paranoidní svět se jim víc a víc zajídá. Důmyslně nastražené pasti kolem domu ale brání komukoliv z vnějšího světa se přiblížit a pomoci jim… Pryskyřice je román o lásce a přírodě, ale i o trápení, strachu ze ztráty, paranoidním vnímání světa a nezamýšleném zlu.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle jsem nečekala. Opravdu úplně jiná kniha, než na co jsem zvyklá. Otřesné, dechberoucí, smutné drama jedné rodiny, která se izolovala od civilizace. Příběh Vás chytne a nepustí. Doporučuji.
Podle názvu knihy ani anotace jsem rozhodně nečekala tak skvělou knihu. Od začátku přemýšlíte o co se v ději jedná a nakonec do sebe vstřebáte tolik informací, že máte pocit, že vy jste ti co jsou v té knize. Do poslední strany napínavá, místy neskutečný tlak na psychiku ale fantastická kombinace všech hlavních myšlenek knihy (smrt, hromadění, láska,...). Rozhodně mohu doporučit.
Příběh z malého dánského ostrůvku, kde v izolaci žije velmi zvláštní rodina.
Nečekaně divný námět, s divnými postavami a zvláštně zvrácenou atmosférou. Tohle prostě nevymyslíš. Základní myšlenka mě natolik zaujala, že jsem četla s napětím, kam až autorka bude schopná zajít. Hodně vyšinuté, s výrazným vývojem v psychopatii postav. Upřímně jsem vděčná, že četba neumí zprostředkovat čichové vjemy. I tak se mi místy zvedal žaludek.
Doporučuji.
Tak toto byl celkem hukot. Co vše dokáže s člověkem udělat smutek? Jak se dokážeme změnit během pár let? Na co vše máme přímo i nepřímo vliv? Možná bych se ani nedivil, kdyby to mělo reálný základ... Ne, skutečně je to neuvěřitelně skvěle napsané (a přeložené), každá postava mě oslovila a věděl jsem, co a proč dělá... Krásný exkurz do hlav obyčejných lidí, kteří už nikdy nebudou obyčejní...
Pryskyřice...
Pryskyřice, tedy kniha Pryskyřice, se mi do rukou dostala jenom díky mým oblíbeným uživatelkám a jejich komentářům ke knize... Máte za to, milé dámy, můj veliký dík... Až do této doby jsem měl s pryskyřicí jenom samé problémy, zejména při práci se dřevem v lese...
Nicméně kniha Pryskyřice, tak to byl neskutečný čtenářský zážitek... Prosím Vás, nenechte se odradit prvním řádkem knihy... Začíná totiž hodně netradičně... "Když táta v bílém pokoji zabil babičku..." V ten moment jsem si říkal co jsem si to koupil?!
Kniha je označena nápisem thriller, nicméně slušela by mu spíše nálepka psychologické drama... Příběh se odehrává na malém dánském ostrůvku - Hlava, který je nedaleko od městečka Korsted... Hlavními postavami knihy jsou - otec Jens Haarder a jeho dcera Livie... Jens Haarder v domě a kolem něj hromadí tuny harampádí... Svoji rodinu zcela odřízne od okolního světa...
Nijak více prozrazovat nebudu, kniha určitě stojí za přečtení...
S Jensem jsem docela soucítil... Mně se doma zase hromadí knihy... :-D Nicméně je to závislost, o kterou se nenechám připravit... ;-)
Po dlouhé době skvěle povedené krimi, thriller, nevím, jak to popsat. Postavy úžasné, prostředí, napětí, atmosféra... a konec. Pecka.
Šílené, zvrácené, ale výborně napsané a udělené ocenění si kniha bezesporu zaslouží. Je to jeden z těch příběhů, který ukazuje, že život mimo civilizaci a psychické onemocnění není dobrá kombinace a když postiženým je ten, kdo má v rodině hlavní slovo, je to hotová tragédie.
Jako vypravěči se tu střídají jednotliví členové rodiny, takže vidíme, jak se každý z nich cítí, jak vnímají život své rodiny. Sledujeme, jak se otec rodiny mění, vidíme, které události ho postupně dovedly až k abnormálnímu nemocnému chování.
Velmi silné jsou pasáže s malou Livií, která vyrůstá jako divoška a její vnímání je ovlivněno chorobným chováním otce.
Na tuto knihu jsem byla zvědavá ještě než vyšla, protože mi námětem trochu připomíná knihy Davida Vanna, které považuji za vynikající. Po přečtení musím říct, že Pryskyřice je mnohem lepší než jsem čekala, já jsem velmi spokojená.
Komu takové psycho nevadí nebo je přímo vyhledává, tady si určitě přijde na své. Právě těmto čtenářům rozhodně doporučuji.
Děsivé, šokující, neskutečné, neuvěřitelné - a ještě mnohem víc! Všechny tyto přívlastky si příběh, který nám autorka vypráví, zaslouží plným právem. Opět jsem knihu poslouchala jako audio v němčině a byla načtena třemi různými hlasy, jedním mužským a potom dvěma ženskými, které ztvárnily matku s dcerou. Načtení bylo vynikající a ještě mnohem víc zesílilo můj celkový zážitek z vyprávěného, takže jsem zhruba poslední třetinu už nedokázala přerušit ani na okamžik a poslouchala na jeden zátah. A málem mi v závěru doslova spadla čelist ;-). Loajalita Liv k otci mne nepřekvapila, podle mého názoru to není u dětí nic neobvyklého. Navíc ona ani jiný způsob života nepoznala, proto pro ni všechno kolem bylo víceméně normální. Po čase se už konec dal očekávat, nemohlo to (snad) ani jinak dopadnout. I když úplně poslední část knihy mi až zastavila dech... Víc prozrazovat nebudu, kniha je perfektně napsaná, ale jak zde již bylo zmíněno, určitě nebude pro každého.
PS: A na závěr děkuji Šánce, že mne na knihu svým příspěvkem upozornila, protože bych jinak kolem ní prošla bez povšimnutí a to by byla vzhledem k originalitě tématu opravdu velká škoda ;-).
Tak tohle se čte samo, ale rozhodně to není čtení ke kafíčku a rozmačkaným sušenkám.
Atmosféra tmavá tak že se dá osahat a jednomu je z toho až úzko ... možná i díky pocitu že ... může to být někde snad i reálný příběh? Svět je totiž dost zvláštní místo a jestliže jsou lidi co takové příběhy píšou a pak i lidé co je dobrovolně čtou ... možná jsou i lidé co tyhle příběhy žijí, z čehož mrazí.
To bylo něco tak šíleného, bizarního a naprosto strhujícího od prvních stránek. Nenechejte se odradit začátkem, thrillerem bych to ale asi nenazvala, spíš psychologické drama.
Anotace celkem výstižně nastiňuje, o co tady půjde, ale ta skutečnost je až morbidní a celá hrůza vám začne docházet, jakmile začnete číst a vcítíte se do myšlení a života malé Livie.
Perfektně napsané.....A opravdu šílené, ale asi ne čtení pro každého.
Kniha byla opravdu velice uvěřitelně napsána. Loajalita dcery k otci, naivní myšlení malého děvčátka. Kniha není pro každého, je to celkem síla!
(SPOILER) Nepřišlo mi to děsivé. Spíš velice pravděpodobné - myšleno k tomu hromadění věcí. Neříkám, že v takovém měřítku, ale všichni máme tendence (až na minimalisty) skladovat v bytě či domě spoustu zbytečných věcí a là "jednou možná/co kdyby.. ", popřípadě z nostalgie, které skutečně nepotřebujeme. V knize to je extrém, ale ne zas nereálné. Izolování se od zbytku světa - tak nějak by to rádo asi hodně z nás, ne ovšem doslovně ve vztahu ke knize. Medvídek vonící po pryskyřici: to už je silné kafe, trochu zvrhlé, koresponduje to však s jejím vnímáním světa ve kterém byla díky otci izolována.
(SPOILER)
Tohle bylo něco tak děsivého, že bych snad i věřila, že to může být reálné.
Většinu času mnou zmítal vztek, jak by vůbec někdo mohl a dokázal žít tímto způsobem a navíc k tomu nutil i své vlastní děti...
Nad některými událostmi v knize jsem jen kroutila hlavou. Jako morbidně obézní matka nebo miminko ala matrjoška. Doufám, že je to celé jen spisovatelčina fantazie... nicméně kniha stojí za přečtení jako sonda do nemocné mysli.
Knihu však nechávám bez hodnocení, protože se nemůžu rozhodnout, zda se mi líbila nebo ne.
Nemohla jsem se odtrhnout. Nevím proč, ale celé mně to přišlo dost reálné. Myslím, že takové rodiny v naší společnosti reálně existují...nebo mě jen autorka dokázala přesvědčit? Každopádně za mě super, doporučuji!
Páni! Tohle snad nenechá klidného vůbec nikoho! Výborně napsané, napínavé, děsivé psycho, cloumalo se mnou od začátku až do konce. Nedávno jsem četla něco podobného (Vzorný syn) - tyto příběhy o úchylkách lidské mysli mě lákají a zajímají. Doporučuju.
Naprosto ojedinělý thriller. Ale je to vlastně thriller? Pro mě to byla trochu surrealistická psycho-pohádka z odlehlého dánského ostrova, vyprávěná očima naivního a důvěřivého dítěte, prokládaná vhledy do života jeho rodičů a jiných dospělých. Už první věta celého příběhu naznačuje, že na této zdánlivé idylce nebude něco v pořádku. A je to tak. Postupně se odkrývají čím dál více znepokojující skutečnosti, postavy přicházejí o svou příčetnost. Všechno je to odvyprávěno tak nějak nenápadně, nenásilně, s typickou severskou odměřeností, což námětu dodává hodně zajímavý rozměr. Přečetla bych si i další knihy od této autorky, až budou.
Tak to byla ale divná rodina... Lehce nadprůměrný psycho román. Líbily se mi popisy tamější přírody.
První stránky mě šokovaly. Pak už mě nešokovalo nic. Je to geniálně napsaný psychologický román. Originální, promyšlený, výstižný, ponurý, morbidní, s velkým tlakem na emoce. Livii s jejím pohledem na svět a jejím chápáním věcí jsem si zamilovala. A konec je krásný.
Líbit se to každému nebude, přesto knížku doporučím.
Štítky knihy
ostrovy dánská literatura thrillery rodina lesy domácí násilí šílenství severská krimi psychologické thrillery statek
PryskyřiceKniha Pryskyřice je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 390x |
| Čtenářské výzvě | 89x |
| Doporučených | 43x |
| Knihotéce | 253x |
| Chystám se číst | 243x |
| Chci si koupit | 45x |
| dalších seznamech | 3x |
K této knize jsem se dostala úplně náhodou a jsem ráda. Přečetla jsem ji na jeden zátah, tak moc jsem chtěla vědět, jak všechno dopadne. Kdo má rád psychothrillery, tomu vřele doporučuji.